59 Co 32/2025

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve adresa rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená rodné přijmení Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky : Jméno žalovaného , narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum , č. j. spisová značka Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že se schvaluje mezi účastníky smír tohoto znění:Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitým věcem pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, objekt bydlení č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, vše v k. ú. , adresa, , a to vše zapsáno na LV č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, .Nařizuje se prodej pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, objekt bydlení, č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, vše v k. ú. , adresa, , a to vše zapsáno na LV č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, s tím, že výtěžek zpeněžení bude mezi žalobkyni a žalovaného rozdělen rovným dílem.Žalobkyně a žalovaný jsou povinni poskytnout si při prodeji nemovitostí veškerou potřebnou součinnost.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem Okresní soud v Kroměříži (soud I. stupně) rozhodl tak, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného ve výši id. ½ k nemovitým věcem – pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rod. dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, to vše zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , se zrušuje (I), nemovité věci uvedené ve výroku I tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného (II), žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví 2 200 000 Kč, a to do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku (III) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (IV).

2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí soud uvedl, že žalobkyně přikázání dotčených nemovitostí do svého vlastnictví nechtěla, deklarovala přitom, že na vyplacení náhrady žalovanému nemá peníze. Žalovaný tvrdil, že finančními prostředky k vyplacení žalobkyně disponuje. Nesouhlasil jen s tím, že by měl platit náhradu určenou na základě znaleckého posudku předloženého žalobkyní, protože tam stanovenou cenu nemovitostí nepovažoval za spravedlivou. Jak již však soud vyložil výše, neshledal v tomto znaleckém posudku vady, provedl ho k důkazu stejně, jako kdyby se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem, a při stanovení náhrady z něho vycházel. K tomu soud znovu opakuje, že proti posudku žalovaný nevznesl konkrétní věcné námitky, nebyl tak důvod jeho závěry nepoužít. Z těchto důvodů soud nepřistoupil k nařízení prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě, který je až posledním způsobem vypořádání spoluvlastnictví při jeho zrušení soudem. Žalovaný netvrdil, že finance na vyplacení náhrady žalobkyni vůbec nemá, pouze nesouhlasil s náhradou určenou podle znaleckého posudku ze dne , datum, . To ovšem pro soud sám o sobě nebyl dostatečný důvod rovnou přistoupit k – pro účastníky logicky nejméně výhodnému – nařízení prodeje ve veřejné dražbě. Až v závěrečné řeči žalovaný obrátil a navrhl, aby byly nemovitosti přikázány do vlastnictví žalobkyně s tím, aby mu ona vyplatila náhradu dle znaleckého posudku. Jak bylo ale uvedeno výše, žalobkyně od počátku řízení uváděla, že finanční prostředky nemá (na rozdíl od předešlého tvrzení žalovaného).

3. Z uvedených důvodů soud podílové spoluvlastnictví zrušil a nemovité věci přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného (výroky I a II tohoto rozsudku). Obvyklá cena nemovitostí je podle znaleckého posudku 4 400 000 Kč, výše přiměřené náhrady, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni za její podíl ve výši id. ½, proto činí polovinu z této částky, tj. 2 200 000 Kč (výrok III tohoto rozsudku).

4. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání žalovaný s tím, že navrhl, aby mezi účastníky byl schválený smír, který byl součástí podaného odvolání.

5. Žalobkyně s navrhovaným smírem souhlasila a rovněž navrhla jeho schválení.

6. Podle § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

9. Podle § 99 odst. 1 o. s. ř., připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem.

10. Podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.

11. Podle § 99 odst. 3 o. s. ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

12. Podle § 220 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, také tehdy, jestliže schválí smír.

13. V projednávané věci odvolací soud neshledal navrhovaný smír v rozporu se zákonem a za tohoto stavu postupoval dle citovaného ustanovení § 220 odst. 2 o. s. ř., změnil rozhodnutí soudu I. stupně tak, že schválil smír mezi účastníky.

14. O náhradě nákladů řízení bylo v rámci schváleného smíru rozhodnuto tak, že jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků.