60 CO 13/2022

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Ladislava Pavlíčka a JUDr. Karla Šabaty, PhD., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 68.710 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 10. 2021, č. j. 38 C 208/2021-157, ve spojení s usnesením Okresního soudu ve obec ze dne 24. 11. 2021, č. j. 38 C 208/2021-163,

I. Rozsudek soudu I. stupně ve spojení s usnesením soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 13.257,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 10. 2021, č. j. 38 C 208/2021-157, byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku ve výši 41.633 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 68.710 Kč za dobu od datum do datum, z částky 63.295 Kč za den datum a z částky 41.633 Kč za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok I.) a nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 37.375 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok II.).

2. Usnesením Okresního soudu ve obec ze dne 24. 11. 2021, č. j. 38 C 208/2021-163, byl rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 10. 2021, č. j. 38 C 208/2021-157, ve výroku I. opraven tak, že se z tohoto výroku vypouští údaj o místě plnění "k rukám zástupkyně žalobkyně".

3. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) odvolání žalovaný. Namítal, že nebyly provedeny navrhované důkazy technickou a servisní zprávou pojízdných vrat RV 60 k technickému stavu vrat, aby mohl být posouzen jejich stav, výslechem majitele areálu právnická osoba nebo jím pověřené osoby ke kontrole a servisu vrat, jeho výslechem k průběhu škodní události a v návaznosti na to znalecké dokazování k jeho podílu a podílu ostatních zaměstnanců právnická osoba na vzniklé škodě na vratech a výši vzniklé škody na vratech. Namítal dále, že nebylo prokázáno, zda vrata spadla na zem nebo popojela s poukazem na neurčitý zápis o škodě sepsaném s ním dne datum a rozporuplnou výpověď svědka jméno příjmení, nabourání vrat jeho jednáním nikdo ze slyšených a navíc nevěrohodných svědků v důsledku zájmu na výsledku sporu jako zaměstnanců právnická osoba vzhledem k jejich manipulaci s vraty po nabourání vrat jeho jednáním neviděl. Namítal dále, že poté, co do vrat naboural svým jednáním, zaměstnanci právnická osoba s vraty manipulovali a tím došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi škodní událostí a vzniklou škodou, což nebylo nijak hodnoceno. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně ve vyjádření s odvoláním nesouhlasila, poukazovala na věcnou správnost rozsudku soudu I. stupně a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

5. Odvolací soud poté, co zjistil, že je uplatněn zákonný odvolací důvod (§ 205 odst. 2 písm. d/, e/, g/ o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum. Zástupkyně žalobkyně se k nařízenému jednání na předvolání dostavila, žalobkyně a žalovaný se k nařízenému jednání na předvolání nedostavili. Žalobkyně měla vykázáno doručení předvolání prostřednictvím své zástupkyně dne datum. Žalovaný měl doručení předvolání vykázáno prostřednictvím svého zástupce advokáta Mgr. jméno příjmení dne datum, který žalovaného zastupoval podle obsahu spisu na základě plné moci ze dne datum. Zástupce žalovaného advokát Mgr. příjmení příjmení po doručení předvolání následně ještě téhož dne doručil odvolacímu soudu oznámení o ukončení zastupování žalovaného v důsledku odvolání plné moci ze strany žalovaného ze dne datum, které v písemné podobě k oznámení doložil. Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny (§ 28 odst. 2 věta před středníkem o. s. ř.). Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci, nestanoví-li zákon jinak (§ 50b odst. 1 o. s. ř.). Písemnost se doručuje rovněž účastníku, má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-li něco jiného v řízení osobně vykonat (§ 50b odst. 4 písm. a/ o. s. ř.). Osobní účasti žalovaného u jednání nebylo třeba. Účinky řádného doučení předvolání žalovaného podle § 50b odst. 1 a 4 písm. a) o. s. ř. oznámením o odvolání plné moci zástupci nemohou být dotčeny, a žalovaného proto nebylo zapotřebí vyrozumívat o nařízení jednání znovu. Je totiž věcí zástupce, jestli svou povinnost účastníka včas informovat splní (§ 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů). Odvolací soud však přesto žalovaného k nařízenému jednání na adresu jeho pobytu žalovaným uvedenou předvolal a žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, ačkoliv měl doručení předvolání vykázáno dne datum, tedy pět dnů před nařízeným jednáním, což je s ohledem na okolnosti projednávaného případu a poměry žalovaného k přípravě a k zajištění účasti při jednání dostatečně dlouhá lhůta. Žalobkyně se z nařízeného jednání prostřednictvím své zástupkyně omluvila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti Žalovaný se z nařízeného jednání neomluvil a nepožádal včas z důležitého důvodu o odročení. Odvolací soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.

7. Soud I. stupně se předmětnou věcí z pohledu ustanovení § 36, § 308, § 309, § 249 odst. 1, § 250 odst. 1, § 272, § § 257 odst. 2, § 356 odst. 2, § 334 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 1958 odst. 2, § 1968 věty první a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 341/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 160 odst. 1 o. s. ř. zabýval, z provedeného dokazování učinil správná skutková zjištění, z nichž dospěl ke správným právním závěrům.

8. Soud I. stupně správně zjistil, že žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně podle písemné pracovní smlouvy ze dne datum byl podle písemné dohody ze dne datum uzavřené podle § 308 a § 309 zákoníku práce dočasně přidělený k výkonu práce u zaměstnavatele (uživatele) právnická osoba jako řidič vysokozdvižného vozíku od datum do datum. Žalovaný při výkonu sjednané práce poškodil dne datum pojízdná vrata RV 60 od skladu číslo právnická osoba s.r.o. tak, že narazil do těchto vrat vysokozdvižným vozíkem, který v té době řídil. Z obavy, že by vrata mohly spadnout, rozhodl žalovaným přivolaný mistr právnická osoba s.r.o. obec anonymizováno za přítomnosti zaměstnance právnická osoba jméno příjmení o jejich ručním spuštění na zem za pomoci řetězu po přepnutí pojistky na ovládání vrat. K pádu vrat na zem nedošlo, jak potvrzovali obec anonymizováno a jméno příjmení slyšení jako svědci, kteří uvedenou událost popsali v zásadě shodně, jejich slova odpovídala namístě pořízené fotodokumentaci a správnost jejich výpovědi byla potvrzována svědkem jméno příjmení, který coby zaměstnanec právnická osoba s.r.o. zajišťující servis vrat i po shlédnutí fotodokumentace potvrdil, že v tomto případě došlo po nárazu vysokozdvižným vozíkem do vrat k jejich zablokování (došlo k přerušení kabelů od bezpečnostních čidel), následně k prasknutí plastových krytů zasekávačů, neboť tyto zasekávače šly v důsledku nárazu ven a v souvislosti s tím došlo k poklesu vrat cca o šíři jedné lamely bez toho, že by vrata spadly na zem, neboť lanka, která vrata držely, nebyly poškozeny, přičemž s ohledem na nastalý samovolný pokles poškozených vrat bylo v tomto konkrétním případě vhodným opatřením následné ruční sundání vrat na zem tak, aby se předešlo jejich případnému pádu, neboť neznali rozsah jejich poškození. Jednalo se o nedávno měněná, prakticky nová a plně funkční pojízdná vrata, jak vypovídali výše uvedení zaměstnanci právnická osoba Správně dovodil, že pokud žalovaný poukazoval na skutečnost, že mělo dojít k pádu vrat na zem, pak tato okolnost nejenže byla vyvrácena výpověďmi výše uvedených svědků, ale nebyla zaznamenána ani v zápisu o škodě sepsaném s žalovaným dne datum, když v něm použitá věta: "Došlo k pádu vrat. nemusí nutně znamenat, že vrata spadla na zem, ale že samovolně poklesla (spadla) o něco níž, jak to popsali výše uvedení zaměstnanci právnická osoba 9. Soud I. stupně dále správně zjistil výpovědí svědka jméno příjmení rozsah poškození vrat zapříčiněný nárazem vysokozdvižného vozíku řízeného žalovaným. Vzhledem k tomu, že došlo k nárazu do vrat opatřených tzv. personálním vstupem zasahujícím do prvních čtyř lamel od spodu (viz pořízené fotografie), byla předmětná vrata poškozena v rozsahu všech těchto lamel. Tyto lamely totiž byly nárazem vyosené a došlo k poškození zámků mezi těmito lamelami. To si vyžádalo výměnu všech těchto lamel. V důsledku nárazu byly poškozeny také oba zasekávače, které v důsledku nárazu vysokozdvižného vozíku šly přes vertikální dráhy, šly tedy přes železo ven a musely se poškodit. I pokud by snad známky poškození nejevily, musely by být po tomto nárazu vyměněny z bezpečnostních důvodů. Prohnutím spodní lamely a personálního vstupu došlo i k poškození bezpečnostních čidel.

10. Soud I. stupně správně neprovedl výslech majitele areálu právnická osoba nebo jím pověřené osoby ke kontrole a servisu vrat jako nadbytečný, neboť s dostatečnou jistotou zjistil, že vrata byla udržovaná a plně funkční. Soud I. stupně správně neprovedl výslech žalovaného k průběhu škodní události, neboť průběh škodní události byl s dostatečnou jistotou zjištěn ostatními provedenými důkazy a výslech žalovaného v tomto směr byl nadbytečný. Ze stejného důvodu soud I. stupně správně neprovedl ani znalecké dokazování k podílu žalovaného a podílu ostatních zaměstnanců právnická osoba na vzniklé škodě na vratech, neboť průběh škodní události a výlučné zavinění žalovaného na vzniklé škodě bylo s dostatečnou jistotou zjištěno ostatními provedenými důkazy a znalecké dokazování v tomto směr by bylo nadbytečné.

11. Soud I. stupně dále správně zjistil, že oprava poškozených vrat si vyžádala náklady podle ceny opravy ve výši celkem 68.710 Kč doložené montážním deníkem k zakázce číslo sepsaným dne datum, fakturou číslo vystavenou dodavatelem právnická osoba s.r.o. pro odběratele právnická osoba s.r.o. ze dne datum a soupisem prací a materiálu k této faktuře, kterou žalobkyně jako zaměstnavatel žalovaného zaplatila uživateli právnická osoba s.r.o. na základě faktury číslo ze dne datum.

12. Soud I. stupně správně uzavřel, že žalovaný si musel být vědom své povinnosti vyčkat před průjezdem vraty jejich plného vysunutí, což neučinil, a tímto svým počínáním porušil povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodě (§ 249 odst. 1 zákoníku práce), přičemž je současně patrné, že vznik předmětné škody zavinil minimálně z vědomé nedbalosti, neboť si byl (musel být) vědom toho, že vraty může projíždět, až budou plně vysunuta, přičemž na tento moment nevyčkal a bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že vrata nepoškodí, ač plně vysunuta nebyla.

13. V příčinné souvislosti s popsaným jednáním žalovaného, které nebylo nijak přetrženo ve smyslu odvolacích námitek žalovaného z výše uvedených důvodů, pak došlo k poškození vrat ve shora popsaném rozsahu, přičemž šlo o vrata nedávno měněná a jejich uvedení do stavu před poškozením si vyžádalo opravu v ceně 68.710 Kč. K obnovení funkce vrat tak muselo být vynaloženo 68.710 Kč (viz § 272 zákoníku práce). Výše škody představuje kompletní (nezkrácenou) cenu opravy včetně hodnoty nových náhradních dílů, kterou žalobkyně coby cenu opravy jako zaměstnavatel žalovaného uživateli právnická osoba s.r.o. ve výši 68.710 Kč zaplatila a kterou je jí žalovaný povinen coby její zaměstnanec podle § 250 odst. 1 zákoníku práce zaplatit, a to v celém rozsahu, neboť limit náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti ve výši čtyřapůlnásobku násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti (§ 257 odst. 2 zákoníku práce) byl v tomto případě dodržen, když podle § 356 odst. 2 zákoníku práce činil průměrný měsíční výdělek žalovaného před porušením povinnosti částku 27.497 Kč (tj. 37,5 x 168,64 x 4,348), čtyřapůlnásobek této částky pak částku 123.736,50 Kč (4,5 x 27.497 Kč).

14. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 68.710 Kč výzvou ze dne datum do datum doručenou mu téhož dne s přihlédnutím k tomu, že ji odmítl téhož dne převzít (§ 334 odst. 3 zákoníku práce), zaplatil žalobkyni až po podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného dne datum dne datum částku 5.415 Kč a dne datum částku 21.662 Kč a dosud nezaplatil částku 41.633 Kč. Po částečném zastavení řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. usnesením soudu I. stupně ze dne 30. 8. 2021, č. j. 38 C 208/2021-131, které nabylo právní moci dne datum, zůstalo předmětem sporu zaplacení částky 41.633 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 68.710 Kč za dobu od datum do datum, z částky 63.295 Kč za den datum a z částky 41.633 Kč za dobu od datum do zaplacení.

15. Žalovaný se podle § 1958 odst. 2 a § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, od datum dostal do prodlení s plněním a podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, poté, co částečně plnil ve výše uvedených dnech výše uvedenými částkami, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení částky 41.633 Kč nárok na úrok z prodlení podle z § 2 nařízení vlády č. 341/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 8,25 % ročně z částky 68.710 Kč za dobu od datum do datum, z částky 63.295 Kč za den datum a z částky 41.633 Kč za dobu od datum do zaplacení. Soud I. stupně proto v této části žalobě vyhověl a určil správně lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.

16. Odvolací námitky žalovaného nejsou důvodné. Odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je správné a přesvědčivé. Ani v odvolacím řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by měly vliv na správnost rozhodnutí soudu I. stupně. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně ve spojení s usnesením soudu I. stupně v odvoláním napadeném výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

17. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, žalobu vzala po zahájení řízení částečně zpět pro chování žalovaného, který po zahájení řízení část dluhu zaplatil, a proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Z obsahu spisu nevyplývají důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nemusí soud žalobkyni výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části přiznat podle § 150 o. s. ř. Výše nákladů řízení, lhůta a místo plnění byly určeny soudem I. stupně správně. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném výroku II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

18. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná a podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši. Z obsahu spisu nevyplývají důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nemusí soud žalobkyni výjimečně náhradu nákladů odvolacího řízení zcela nebo z části přiznat podle § 150 o. s. ř. Uplatněné účelně vynaložené náklady odvolacího řízení žalobkyně činily v souvislosti se zastupováním advokátkou vycházeje z předmětu sporu ve výši 41.633 Kč při sazbě mimosmluvní odměny 2.780 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) na mimosmluvní odměně za sepis vyjádření k odvolání ze dne datum 2.780 Kč (§ 11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu) a na mimosmluvní odměně za účast u jednání dne datum 2.780 Kč (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), k tomu na náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby 2 x 300 Kč režijní paušál (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu), na náhradě za promeškaný čas v souvislosti s účastí u odvolacího jednání dne datum při cestě z obec do obec a zpět za dvanáct půlhodin 12 x 100 Kč = 1.200 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 advokátního tarifu), na náhradě cestovních výdajů v souvislosti s účastí u odvolacího jednání dne datum při cestě z obec do obec a zpět autem BMV registrační značka v rozsahu 2 x 269 km = 538 km podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. 538 km x 4,70 Kč/km = 2.528,60 Kč a při průměrné spotřebě podle technického průkazu 5,5 l motorové nafty číslo km a ceně 1 litru motorové nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. 36,10 Kč litr nafty 5,5 l nafty: 100 km = 0,055 l nafty/km x 36,10 Kč l nafty = 1, číslo Kč/km x 538 km = 1.068,20 Kč, celkem 3.596,80 Kč, vše zvýšené o daň z přidané hodnoty 21 % 2.300,90 Kč (§137 odst. 1, 3 o. s. ř. s poukazem na § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2014 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). Uplatněné účelně vynaložené náklady odvolacího řízení činily celkem 13.257,70 Kč Odvolací soud proto zavázal žalovaného, aby nahradil žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 13.257,70 Kč ve lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení. Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Nebude-li ve stanovené lhůtě splněna povinnost rozsudkem uložená, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.