60 CO 15/2022

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Ladislava Pavlíčka a JUDr. Karla Šabaty, PhD., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 44.000 Kč o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 10. 2022, č. j. 38 C 43/2021-227,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 9.398,07 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 10. 2022, č. j. 38 C 43/2021-227, bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen jednak zaplatit žalobkyni částku ve výši 44.000 Kč proti vydání osobního vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] a jednak zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.850 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 40.816 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.), žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] náklady řízení v celém rozsahu, přičemž konkrétní výše této náhrady, jakož i lhůta k jejímu zaplacení budou určeny samostatným usnesením (výrok III.).

2. Své rozhodnutí soud I. stupně odůvodnil v podstatných částech tím, že žalobkyně nalezla inzerát na serveru„ Bazoš“, přičemž přijela na parkoviště u [anonymizováno] v [obec], kde jednala s [jméno] [příjmení], zaměstnancem žalovaného. Předmětné parkoviště není označeno jako provozovna žalovaného. Vozidlo bylo žalobkyni předvedeno, žalobkyně si jej prohlédla a všimla si koroze vozidla a zjevného poškození levého zpětného zrcátka, přičemž prodávající ji ubezpečoval, že stačí korodovaná místa přebrousit a nalakovat a vozidlo splní požadavky státní technické kontroly. Dále byla provedena zkušební jízda, při které si žalobkyně všimla, že ve vozidle svítí kontrolka motoru. Prodávající před žalobkyní tuto vadu bagatelizoval. Následně se dohodli na koupi vozidla s tím, že vozidlo nabízené za 49.000 Kč bylo žalobkyni prodáno za 44.000 Kč. Sleva byla poskytnuta za rozbité zrcátko a viditelnou rez. Částku 44.000 Kč uhradila žalobkyně v hotovosti. K uzavření kupní smlouvy došlo [datum]. V písemné kupní smlouvě byla uvedena kupní cena 20.000 Kč a jiný prodávající než žalovaný. Po příjezdu domů se žalobkyně rozhodla vozidlo vrátit, což žalovaný odmítl, avšak předal jí kupní smlouvu znějící na správnou částku kupní ceny a s uvedením žalovaného jako prodávajícího. Soud I. stupně dospěl k závěru, že vozidlo v době prodeje vedle povrchové koroze a poškozeného levého zpětného zrcátka vykazovalo další zjevné vady, a to prasklinu čelního skla, matné sklo levého světlometu, rozbitá skla mlhovek a nefunkční osvětlení registrační značky. Dále soud I. stupně dospěl k závěru, že se na vozidle vyskytovaly v době prodeje skryté vady, a to poškozená prachovka řízení u přední nápravy, koroze ramen zadní nápravy, povrchová koroze rámu u podvozku, netěsnosti výfukového potrubí, což byly lehké závady a dále vážné skryté vady - vadné zadní tlumiče, koroze nosníků podlahy narušující pevnost karoserie a také nebezpečná závada - nefunkčnost ruční parkovací brzdy. Vozidlo bylo žalobkyni prodáno s ujištěním, že žalovanému nejsou známy žádné závažné vady vozidla a že oprava koroze vozidla je v řádu několika tisíc korun. Popsané skryté závažné vady a popsaná nebezpečná vada neodpovídaly svým rozsahem a svou povahou obvyklým vlastnostem takto starého vozidla. Žalovaný porušil povinnost z kupní smlouvy odevzdat předmět koupě s vlastnostmi obvyklými, odpovídajícími míře používání a opotřebení takto starého vozidla. Žalobkyně vady vytkla dopisem odeslaným [datum] a doručeným žalovanému [datum] a současně od kupní smlouvy odstoupila. Součástí dopisu byl protokol o technické kontrole z [datum]. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně důvodně od kupní smlouvy odstoupila podle § 2106 odst. 1 písm. d/ o. z., neboť vadné plnění bylo podstatným porušením smlouvy podle § 2002 odst. 1 o. z. Obvyklá cena předmětného vozidla činila v době prodeje 17.000 Kč a náklady na opravy v nezbytném rozsahu by činily 70.000 Kč a další opravy dalších 60.000 Kč. Žalovaný musel vědět, že žalobkyně by kupní smlouvu neuzavřela, pokud by jí byl skutečný rozsah a závažnost vad na vozidle znám. Vady byly vytknuty včas. Odstoupením od smlouvy byla smlouva zrušena od počátku podle § 2004 odst. 1 o. z. Žalovanému vznikla povinnost vydat žalobkyni částku odpovídající zaplacené kupní ceně. [jméno] žalobkyně vyjádřila vzájemnost finančního plnění vůči povinnosti vydat vozidlo. Soud byl návrhem vázán. Žalobkyně v souvislosti s technickou prohlídkou [datum] uhradila 1.850 Kč Tyto náklady považoval soud I. stupně za náklady na zjištění vad vynucené postojem žalovaného. Proto má žalobkyně podle § 1924 o. z. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na zjištění vad, při uplatnění svého práva. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V souvislosti s tímto řízením vznikly náklady státu spočívající v zaplaceném znalečném. Tyto je podle výsledku řízení povinen podle § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit státu žalovaný. Protože však ke dni vyhlášení rozsudku nebylo známo, v jaké výši tyto náklady nakonec vzniknou, rozhodl soud jen o základu této povinnosti s tím, že jejich výše jakož i lhůta ke splnění povinnosti je nahradit budou určeny až samostatným usnesením (§ 155 odst. 1 o. s. ř.).

3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. V podstatných částech svého odvolání uvedl, že znalec nebyl schopen upřesnit, co konkrétně podle něj znamená obvyklý stav a jaké vozidlo by považoval za srovnávací vozidlo. Žalovaný žalobkyni při koupi nabízel, že je pro ni schopen zajistit opravy potřebné k tomu, aby vozidlo prošlo technickou kontrolou za cenu nižší, než uvedl znalec. [příjmení] 1.850 Kč za STK byla vynaložena zbytečně. Bylo jednoznačné, že vozidlo v takovém stavu nemůže projít technickou kontrolou. Znalec shlédl vozidlo po více než roce od prodeje, čímž došlo ke zhoršení závad zejména koroze. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že výpověď svědka [jméno] [příjmení] byla nedůvěryhodná. Nebylo přesvědčivě odůvodněno, proč výpovědi žalobkyně a přítele žalobkyně soud I. stupně hodnotil jako důvěryhodné a výpověď [jméno] [příjmení] nikoliv. V případě vozidla Mazda je koroze běžná. [jméno] žalobkyně uvedla, že o korozi věděla. Žalovaný žalobkyni sdělil veškeré vady, o kterých věděl. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že sleva ve výši 5.000 Kč byla poskytnuta jen za zjevné vady. S ohledem na to, že končila platnost státní technické kontroly, byla žalobkyně srozuměna s tím, že v případě neodstranění vad, bude vozidlo nepojízdné. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalovanému musel být znám rozsah koroze a problém s parkovací brzdou. Žalovaný jako obchodník s vozidly má určité zkušenosti, ale není schopen posoudit, zda se jedná o velmi závažné vady. Nesouhlasí se závěrem, že žalobkyně měla porušit svou povinnost předat předmět koupě s obvyklými vlastnostmi. Žalovaný splnil závazek ze smlouvy. Umožnil prohlídku a zkušební jízdu. Informoval žalobkyni o všech vadách. Každá z vad spadá buď pod vady zřejmé nebo odpovídající stáří a míře opotřebení. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

4. K podanému odvolání se písemně vyjádřila žalobkyně tak, že žalovaný navrhl před soudem I. stupně pouze výslech [jméno] [příjmení]. Žalovanému, pokud neakceptuje závěry znaleckého posudku, nic nebránilo předložit znalecký posudek ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř. Poplatek za kontrolu technické způsobilosti byl vynaložen účelně, šlo o deklaraci rozsahu skrytých vad. Závěr o nevěrohodnosti výpovědi [jméno] [příjmení] soud I. stupně podrobně rozebírá. Tvrzení v odvolání, že sleva z kupní ceny 5.000 Kč byla poskytnuta na vady obecně, je v rozporu s výpovědí svědka žalovaného. Argumentace, že žalovaný je obchodníkem s automobily ne autoservisem, je novým nepřípustným tvrzením, přičemž podle živnostenského rejstříku je jedním z oborů činnosti žalovaného údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, kdy předložením živnostenského listu se žalovaný přihlásil veřejně ke své odbornosti i v tomto typu činnosti. Svědek žalovaného se vyjádřil, že provádí kontrolu vozidel a rozumí vozidlům. Žalobkyně byla v kupní smlouvě výslovně ujištěna, že automobil je bez závažných závad. Proto žalovaný neplnil řádně. Svědek [jméno] [příjmení] přitom vypověděl, že závažná závada je taková, která znemožňuje provoz vozidla, kdy m. j. vozidlo není funkční. Navrhl, aby odvolání bylo odmítnuto, případně, aby rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen jako věcně správný. Žalobkyně navrhla přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

5. Odvolací soud dospěl k závěru, že se jedná o odvolání podané včas, osobou oprávněnou k podání odvolání a odvolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné.

6. Ze skutkových zjištění soudu I. stupně bylo zjištěno následující. 1) Žalovaný je obchodní společností s předmětem podnikání m. j. údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií, velkoobchod a maloobchod. Žalobkyně vystupovala jako spotřebitel. 2) Žalovaný nabízel inzercí prodej ojetého osobního automobilu zn. Mazda 3, r. z. 8A6 [číslo], přičemž vozidlo na internetu nabízel ke dni [datum] k prodeji za cenu 49.000 Kč. 3) O koupi předmětného osobního automobilu projevila zájem žalobkyně. 4) V přesně nezjištěné době dne [datum] se žalobkyně na základě telefonické domluvy dostavila na parkoviště před Pizzerií v [obec], kde jednala se zaměstnancem žalovaného [jméno] [příjmení]. Žalobkyni byla umožněna prohlídka vozidla a s předmětným vozidlem byla uskutečněna zkušební jízda. Žalobkyně při prohlídce vozidla a při uskutečněné zkušební jízdě zjistila, že vozidlo má poškozené zrcátko, má viditelnou korozi a svítí kontrolka motoru, k čemuž [jméno] [příjmení] uvedl, že svícení kontrolky motoru je dáno výměnou baterie. Prodávající nabídl žalobkyni slevu 5.000 Kč za viditelnou rez a za poškozené zrcátko. 5) Žalobkyně se rozhodla, že předmětný osobní automobil zakoupí. 6) Dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícím, kterým byl žalovaný a kupujícím, kterým byla žalobkyně, ohledně ojetého osobní automobilu zn. Mazda 3, r. z. 8A6 [číslo] za dohodnutou kupní cenu ve výši 44.000 Kč, kterou žalobkyně zaplatila téhož dne v hotovosti. 7) Dne [datum] byla současně podepsána písemná smlouva o koupi motorového vozidla, přičemž v této písemné smlouvě nebyl jako prodávající uveden žalovaný, ale [jméno] [příjmení] a kupní cena nebyla uvedena v ujednané výši 44.000 Kč, ale v částce 20.000 Kč. Kupující v této písemné kupní smlouvě koupil předmětné osobní vozidlo s tím, že je v odpovídající míře používání a opotřebení. Prodávající prohlásil, že mu nejsou známy žádné závažné závady tohoto vozidla. Stav tachometru byl [číslo] km. V písemné kupní smlouvě bylo uvedeno, že vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem uhrazené celé dohodnuté kupní ceny. 8) Téhož dne po koupi zjistila žalobkyně nesprávně uvedenou částku kupní ceny a nesprávné uvedení prodávajícího v písemné kupní smlouvě. Blíže zjistila technický stav vozidla. Telefonicky kontaktovala žalovaného a dohodla se s ním na schůzce [datum]. 9) Žalobkyně zjistila blíže technický stav vozidla a rozhodla se, že odstoupí od smlouvy. 10) Dne [datum] se žalobkyně setkala se zaměstnancem žalovaného [jméno] [příjmení], který odmítl převzít vozidlo zpět a předal opravenou písemnou kupní smlouvu s již správným uvedením prodávajícího a se správným uvedením částky kupní ceny s tím, že v ostatním zůstal text písemné kupní smlouvy nezměněn. Tuto smlouvu žalobkyně podepsala. 11) Dne [datum] nechala žalobkyně vykonat technickou prohlídku předmětného vozidla ve Stanici technické kontroly provozované [právnická osoba] Bylo zjištěno 7 lehkých závad, 9 vážných závad a 1 nebezpečná závada, m. j. koroze, nefunkční zadní tlumič, nefunkční ruční brzda, což bylo označeno jako nebezpečná závada. Vozidlo nebylo shledáno způsobilým pro další provoz. 12) Za vykonání technické prohlídky vozidla včetně měření jeho emisí, uhradila žalobkyně celkem 1.850 Kč. 13) Dopisem odeslaným [datum] a doručeným žalovanému [datum] žalobkyně písemně vytkla zjištěné vady vůči žalovanému, přičemž k tomuto dopisu přiložila protokol o technické prohlídce vozidla z [datum] a v textu dopisu m. j. výslovně zmínila závady zjištěné ve stanici technické kontroly a to závadu nefunkčního zadního tlumiče na straně řidiče a nefunkční ruční brzdu, zakrytí vady v podobě silné koroze barvou, s tím, že vozidlo nebylo shledáno způsobilým k provozu na pozemních komunikacích, přičemž nebyla na skryté vady upozorněna. Žalobkyně tímto dopisem odstoupila od uzavřené kupní smlouvy a požádala o vrácení kupní ceny. 14) Dopisem z [datum] neuznal žalovaný nároky žalobkyně z vadného plnění. 15) Obecná cena předmětného vozidla se zjištěnými vadami činila ke dni [datum] 17.000 Kč. 16) Náklady na opravu vozidla v nezbytném rozsahu činily kolem 70.000 Kč, náklady na další opravu vozidla činily kolem 60.000 Kč. 17) Protokolem o technické kontrole v návaznosti na znalecké zkoumání byly zjištěny ke dni [datum] následující vady vozidla. Ke zjevným lehkým vadám, které žalobkyně mohla zjistit náležela: prasklina čelního skla, povrchová koroze pravého zadního blatníku, víka kufru, prahů, dveří, uvolněná sedačka řidiče. Ke zjevným vážným závadám, které žalobkyně mohla zjistit náleželo: poškozené a přelepené levé zpětné zrcátko, poškozené sklo levého světlometu, rozbitá skla mlhového světlometu, nefunkční osvětlení registrační značky. Ke skrytým lehkým vadám, které žalobkyně nemohla při koupi zjistit náleželo: poškození prachovky přední nápravy, koroze ramen zejména zadní nápravy, povrchová koroze rámu podvozku vozidla, netěsnost výfukového potrubí. Ke skrytým vážným vadám, které žalobkyně nemohla při koupi zjistit náleželo: poškození zadních tlumičů pérování, koroze nosníků, podlahy a prvků podvozku, která narušuje pevnost karoserie. Byla zjištěna nebezpečná skrytá závada, kterou nemohla žalobkyně zjistit v podobě nefunkční parkovací brzdy. Znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že svítící kontrolka motoru, které si žalobkyně všimla při zkušební jízdě, byla zapříčiněna následnými problémy se zapalováním.

7. Podle § 1923 o. z. je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

8. Podle § 1924 o. z kdo má právo podle § 1923, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas.

9. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. Podle § 2082 odst. 1 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva.

11. Podle § 2084 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví.

12. Podle § 2099 odst. 1 věty první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096.

13. Podle § 2100 odst. 1 věty první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví později.

14. Podle § 2103 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kupující nemá právo z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

15. Podle § 2104 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejich vlastnostech a množství.

16. Podle § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy.

17. Podle § 2106 odst. 2 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady.

18. Podle § 2106 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo].

19. Podle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vad, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

20. Soud I. stupně dospěl na podkladě provedeného dokazování k odůvodněným závěrům, že žalobkyně jako kupující a žalovaný jako prodávající uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu. Na podkladě této kupní smlouvy žalobkyně zakoupila od žalovaného ojetý osobní automobil zn. Mazda 3, r. z. 8A6 [číslo], za kupní cenu 44.000 Kč, přičemž tuto částku kupní ceny žalobkyně žalovanému uhradila. Před uzavřením kupní smlouvy byla zástupcem žalovaného s vozidlem vykonána zkušební jízda v rovném terénu a žalobkyně měla možnost si vozidlo prohlédnout. V samotném dokumentu označeném jako smlouva o koupi motorového vozidla, není výslovně uvedena žádná vada předmětného vozidla. Při prohlídce vozidla zjistila žalobkyně viditelnou rez vozidla, poškozené zpětné zrcátko a svítící kontrolku motoru. Na tuto viditelnou rez vozidla a poškozené zpětné zrcátko poskytl žalovaný žalobkyni slevu z kupní ceny ve výši 5.000 Kč z původní nabízené ceny 49.000 Kč. Ohledně svítící kontrolky motoru sdělil zástupce žalovaného žalobkyni, že je to v důsledku výměny baterie. V samotné písemné kupní smlouvě je uvedeno, že vozidlo je prodáváno ve stavu odpovídajícím opotřebení a je výslovně uvedeno prohlášení prodávajícího, že mu ke dni prodeje nejsou známy žádné závažné závady vozidla. Vykonanou státní technickou prohlídkou dne [datum] bylo zjištěno, že vozidlo není způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Bylo zjištěno, že vozidlo mělo ke dni [datum] skryté vady, které žalobkyně nemohla zjistit při vlastní koupi, a to lehké závady: poškození prachovky přední nápravy, koroze ramen zejména zadní nápravy, povrchová koroze rámu podvozku vozidla, netěsnost výfukového potrubí, dále vážné skryté vady, které žalobkyně nemohla při koupi zjistit: poškození zadních tlumičů pérování, koroze nosníků, podlahy a prvků podvozku, která narušuje pevnost karoserie. Byla zjištěna nebezpečná skrytá závada, kterou nemohla žalobkyně zjistit v podobě nefunkční parkovací brzdy. O těchto vadách žalobkyně v době uzavření kupní smlouvy nevěděla a nebyla na ně ani žalovaným upozorněna. Tyto vady nezjistila žalobkyně před uzavřením kupní smlouvy prohlídkou vozidla, ani zkušební jízdou. Nejpozději dopisem odeslaným [datum] a doručeným žalovanému [datum] uplatnila žalobkyně u žalovaného nároky z odpovědnosti za vady koupeného vozidla s tím, že výslovně odstoupila od kupní smlouvy a požádala o vrácení kupní ceny.

21. Na podkladě písemně podaného znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ustanoveného soudem prvního stupně a na podkladě výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] u jednání soudu prvního stupně a také na podkladě protokolu o státní technické prohlídce ze dne [datum], dospěl soud I. stupně k přesvědčivému závěru, že vady v podobě poškození prachovky přední nápravy, koroze ramen zejména zadní nápravy, povrchové koroze rámu podvozku vozidla, netěsnosti výfukového potrubí, poškození zadních tlumičů pérování, koroze nosníků, podlahy a prvků podvozku, která narušuje pevnost karoserie a nefunkční parkovací brzdy, existovaly již v době uzavření předmětné kupní smlouvy. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] k tomu doplnil, že jde-li o korozi, ta částečně postoupila v mezidobí od koupě vozidla do doby, kdy vozidlo prohlédl.

22. Na podkladě písemně podaného znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ustanoveného soudem prvního stupně a na podkladě výslechu tohoto znalce u jednání soudu, je odůvodněn rovněž závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně jako kupující nemohla při prohlídce vozidla zjistit uváděné vady v podobě poškození prachovky přední nápravy, koroze ramen zejména zadní nápravy, povrchové koroze rámu podvozku vozidla, netěsnosti výfukového potrubí, poškození zadních tlumičů pérování, koroze nosníků, podlahy a prvků podvozku, která narušuje pevnost karoserie a nefunkční parkovací brzdu. Toto nemohla zjistit z důvodu, že žalobkyně je laikem v technickém stavu motorových vozidel. Pokud jde o korozi, tak laik nemůže poznat rozsah a závažnost koroze. Také vadu ruční brzdy nemohla poznat, pokud na ni nebyla upozorněna.

23. S odkazem na ustanovení § 2002 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je podstatným takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Soud I. stupně dospěl k odůvodněnému závěru, že existence vad předmětného vozidla v podobě především poškození zadních tlumičů pérování, koroze nosníků, podlahy a prvků podvozku, které narušuje pevnost karoserie a nefunkční parkovací brzda, o čemž žalobkyně v době uzavření kupní smlouvy nevěděla a nebyla na ně upozorněna, představuje podstatné porušení smlouvy. Existence těchto vad má totiž zcela zásadní vliv na obecnou cenu vozidla, která tak byla v době uzavření kupní smlouvy výrazně nižší oproti ujednané kupní ceně dohodou, a to (podle závěrů znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]) 17.000 Kč, tj. méně než 50 % z dohodnuté kupní ceny. Navíc existence vad omezuje řádné použití koupeného osobního vozidla, které není vůbec způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, přestože s ním byla zkušební jízda na pozemních komunikacích žalovaným vykonána. Podle závěrů znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] odstranění vad vozidla vyžaduje 70.000 Kč až 130.000 Kč, což představuje více přibližně 159 % až 295 % z dohodnuté kupní ceny vozidla. Za takové situace musel prodávající vědět, že kupující by v případě vědomosti o takových vadách předmětu koupě kupní smlouvu neuzavřel, pokud by tato porušení předvídal.

24. Z ustanovení § 2084 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vyplývá, že prodávající má povinnost upozornit kupujícího na vady věci, o kterých ví.

25. Právo z vadného plnění může mít kupující i v případě vady skryté, o níž prodávající nevěděl, a proto na ni ani kupujícího ani neupozornil při prodeji.

26. Za faktickou vadu je považován nedostatek vlastností nebo projevů, které zejména vzhledem k obsahu smlouvy, prohlášení prodávajícího o vlastnostech nebo ustanovení právních předpisů či technických norem by měla prodaná věc mít.

27. Za faktickou vadu věci jsou považovány i nedostatky takových vlastností nebo projevů, které se u věcí téhož druhu obecně předpokládají a jejichž absence snižuje využití věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 274/2017, ze dne 26. 7. 2017).

28. Občanský zákoník upravuje objektivní odpovědnost prodávajícího za vady existující v době uzavření kupní smlouvy, na které prodávající kupujícího neupozornil.

29. Soud prvního stupně správně vyřešil právní otázku, že vady v podobě především poškození zadních tlumičů pérování, koroze nosníků, podlahy a prvků podvozku, která narušuje pevnost karoserie a nefunkční parkovací brzdy, o kterých žalobkyně v době uzavření kupní smlouvy nevěděla a nebyla na ně upozorněna, nepředstavují projev běžného opotřebení, ale jsou vadou, která zatěžovala věc již v době uzavření smlouvy. Uvedenou právní otázku vyřešil soud prvního stupně v souladu s ustálenou soudní praxí, m. j. v souladu s rozsudkem ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 896/2010, v němž se Nejvyšší soud v obecné rovině zabýval rozdílem mezi vadou v právním smyslu a projevem běžného opotřebení, resp. stavem předmětu koupě z hlediska jeho stáří a způsobu využití. Soud prvního stupně vyřešil tento závěr tak, že s přihlédnutím k obvyklé době životnosti takového osobního automobilu, jeho stáří, charakteru a rozsahu oprav a běžnému způsobu užívání a údržby, jde o vadu věci a nejen o projev běžného opotřebení. Tím je respektována ustálená soudní praxe, podle níž je třeba rozlišovat, zda jde o vadu nebo jen o projev běžného opotřebení. Je výrazem konstantní soudní praxe, že za vadu ve smyslu shora uvedeného ustanovení se považuje nedostatek takové vlastnosti, která se u movitých věcí téhož druhu a stáří obecně předpokládá a jejíž absencí je možnost využití věci podstatně snížena. Při prodeji použité věci je třeba rozlišovat, zda jde skutečně o vadu nebo jen o projev běžného opotřebení (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1988, sp. zn. 3 Cz 59/88, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek [číslo] pod [číslo] ze dne 27. 3. 1991, sp. zn. 7 Cz 12/91, ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 33 Odo 956/2002, a ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 976/2002). Vytčené nedostatky poškození zadních tlumičů pérování, koroze nosníků, podlahy a prvků podvozku, která narušuje pevnost karoserie a nefunkční parkovací brzdy, o kterých žalobkyně v době uzavření kupní smlouvy nevěděla a nebyla na ně upozorněna, nepředstavují běžné opotřebení, které vzhledem ke stanovené nebo obvyklé době životnosti vozidla neodpovídají jeho stáří, opravám a údržbě a běžnému způsobu užívání i údržby.

30. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobkyně ve vztahu k žalovanému uplatnila právo z odpovědnosti za vady řádně a včas. Shora uvedené vady byly zjištěny do 6 dnů od uzavření kupní smlouvy, přičemž bylo prokázáno, že běžná prohlídka laikem nepostačila k odhalení těchto vad. Práva z odpovědnosti za vady byla uplatněna písemně nejpozději do 13 dní od uzavření kupní smlouvy, a to včetně volby konkrétního práva, a to v podobě odstoupení od kupní smlouvy. Toto lze hodnotit vše s přihlédnutím ke skutkovým okolnostem této konkrétní věci a charakteru vad a potřeby odborných znalosti k jejich konkrétnímu ustanovení a odhalení, jako učiněné v přiměřené době.

31. Soud prvního stupně také správně uzavřel, že jakmile získala žalobkyně vědomost o vadách koupené věci, provedla jednoznačně volbu svého nároku z vad - odstoupení od smlouvy.

32. Z ustanovení § 2106 písm. c) občanského zákoníku vyplývá, že kupující má při podstatném porušení smlouvy právo odstoupit od smlouvy.

33. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením nároku žalobkyně soudem I. stupně i v tom, že pokud žalobkyně vyjádřila vzájemnost plnění vůči povinnosti vydat předmětné vozidlo žalovanému, tak tímto návrhem byl soud I. stupně vázán, přičemž tak žalobkyně požadovala vlastně méně, než mohla, pokud povinnost vrátit zaplacenou kupní cenu podmínila vydáním vozidla.

34. S uplatněním práva z vadného plnění vznikají náklady. Tyto náklady zákonodárce v ustanovení § 1924 o. z. přenesl na zcizitele. Účelně vynaložené náklady jsou takové, které nabyvatel musel vynaložit k řádnému výkonu práv z vadného plnění. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že náklady vynaložené žalobkyní na technickou prohlídku vozidla představují náklady vynaložené na zjištění vad vynucené odmítavým postojem žalovaného, přičemž náklady na zjištění vad činily 1.850 Kč.

35. K odvolacím námitkám je zapotřebí uvést následují.

36. K odvolací námitce, že žalovanému nebyl znám rozsah koroze a problém s parkovací brzdou a že žalovaný sdělil žalobkyni všechny vady, o kterých věděl, je zapotřebí uvést, že právo z vadného plnění může mít kupující i v případě vady skryté, o níž prodávající nevěděl, a proto na ni ani kupujícího neupozornil při prodeji. Občanský zákoník upravuje objektivní odpovědnost prodávajícího za vady existující v době uzavření kupní smlouvy, na které prodávající kupujícího neupozornil.

37. K odvolací námitce, že sleva z kupní ceny ve výši 5.000 Kč nebyla poskytnuta jen zjevné vady, je zapotřebí uvést, že tato námitka odporuje provedenému dokazování a odporuje učiněným skutkovým zjištěním. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že na vozidle bylo„ rozbité zrcátko, rozbité mlhovky, rezavé prahy“ a„ na opravu tady těch věcí“ dal slevu 5.000 Kč. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že sleva byla na opravu zjevných vad - rzi, zrcátka, mlhovky a chybějícího tažného zařízení. Z účastnické výpovědi žalobkyně vyplynulo, že sleva ve výši 5.000 Kč byla dána na viditelnou rez a zrcátko, přičemž vozidlo zespodu neprohlíželi. Proto této odvolací námitce nebylo možno přisvědčit.

38. K odvolací námitce, že žalovaný žalobkyni při koupi nabízel, že je pro ni schopen zajistit opravy, je zapotřebí uvést, že ze skutkových zjištění soudu I. stupně nevyplývá žádný závěr o uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným o provedení oprav vozidla. Ze závěrů soudu I. stupně vyplývá, že došlo k uzavření kupní smlouvy. Pro určení práv kupujícího z vadného plnění je rozhodující, zda je vadné plnění podstatným nebo nepodstatným porušením smlouvy. Nerozhoduje tedy kritérium odstranitelnosti či neodstranitelnosti vady, jako tomu bylo podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Je na kupujícím, které z práv uvedených v ustanovení § 2106 odst. 1 o. z. zvolí. Proto ani této odvolací námitce nemohlo být přisvědčeno.

39. K odvolací námitce, že soud I. stupně nezdůvodnil, proč hodnotil svědeckou výpověď [jméno] [příjmení] jako nedůvěryhodnou, je zapotřebí odkázat na odstavec 6 odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně, ve kterém soud I. stupně podrobně vysvětlil důvody tohoto svého hodnocení.

40. K odvolací námitce, že žalovaný není schopen posoudit stupeň závažnosti vad podle stanice technické kontroly a že žalobkyně věděla, že musí dojít k opravám, aby vozidlo prošlo technickou kontrolou, že předal vozidlo s obvyklými vlastnostmi a že žalovaný umožnil prohlídku i zkušební jízdu, že šlo o vady zřejmé nebo odpovídající obvyklému opotřebení je zapotřebí především uvést, že není třeba, aby žalovaný posuzoval stupeň závažnosti vad, jak to činí stanice technické kontroly, přičemž ani to, že žalobkyně věděla, že musí dojít k opravám, nemá vliv na závěry učiněné soudem I. stupně. Odvolací soud shora vysvětlil, že je rozdíl mezi vadou v právním smyslu a projevem běžného opotřebení. Soud prvního stupně přijal závěr, že s přihlédnutím k obvyklé době životnosti takového osobního automobilu, jeho stáří, charakteru a rozsahu oprav a běžnému způsobu užívání a údržby, šlo v dané věci o vadu věci a nejen o projev běžného opotřebení. Za vadu se považuje nedostatek takové vlastnosti, která se u movitých věcí téhož druhu a stáří obecně předpokládá a jejíž absencí je možnost využití věci podstatně snížena. Vytčené nedostatky poškození zadních tlumičů pérování, koroze nosníků, podlahy a prvků podvozku, která narušuje pevnost karoserie a nefunkční parkovací brzdy, o kterých žalobkyně v době uzavření kupní smlouvy nevěděla a nebyla na ně upozorněna, nepředstavují běžné opotřebení, neboť vzhledem ke stanovené nebo obvyklé době životnosti vozidla neodpovídají jeho stáří, opravám a údržbě a běžnému způsobu užívání i údržby. Proto ani těmto odvolacím námitkám nemohlo být přisvědčeno.

41. K odvolací námitce neúčelného vynaložení částky 1.850 Kč odvolací soud vyložil již shora, že náklady, které vznikají s uplatněním práva z vadného plnění jsou ustanovením § 1924 přeneseny na zcizitele. Soud I. stupně správně zohlednil, že žalobkyně se snažila nejprve odstoupení od smlouvy řešit dohodou a neformálně, zástupce žalovaného však požadoval případné řádné písemné uplatnění nároku z vad, za těchto okolností bylo nezbytné vynaložit náklad na zjištění vad s ohledem na popsaný postoj žalovaného. Výše této částky se nejeví jako nepřiměřená složitosti a odbornosti nutné k dokladování vad. Proto této odvolací námitce nemohlo být přisvědčeno.

42. K odvolací námitce hodnocení znaleckého posudku soudem I. stupně ohledně toho, co je projev obvyklého opotřebení a k hodnocení důkazů soudem I. stupně je zapotřebí uvést, že zde kritika posouzení věci odvolatelem především vychází z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení soud I. stupně. Z toho, že žalovaný na podkladě vlastního (subjektivního) hodnocení v řízení provedených důkazů předkládá vlastní verzi skutku (že šlo o vady zřejmé nebo odpovídající běžnému opotřebení a že tedy existence vady v době předání automobilu nebyla prokázána) nelze dovozovat, že hodnocení důkazů soudem I. stupně je v rozporu s jím vyvozenými důkazy. Zákon nepředepisuje pravidla, z nichž by mělo vycházet hodnocení jednotlivých důkazů a hodnocení jejich vzájemné souvislosti. Je tomu tak proto, že hodnocení důkazů je složitý myšlenkový postup, jehož podstatou jsou jednak dílčí a jednak komplexní závěry soudce o věrohodnosti zpráv získaných provedením důkazů, jež jsou pak podkladem pro závěr, které účastníky tvrzené skutečnosti má soudce za prokázané a jež tak tvoří zjištěný skutkový stav. Základem soudcova hodnotícího postupu jsou kromě lidských a odborných zkušeností pravidla logického myšlení, která tradiční logika formuluje do základních logických zásad. Je na zvážení soudu ve smyslu zásady volného hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř., kterému důkaznímu prostředku přizná větší vypovídací schopnost a věrohodnost. Žalovaný zde svými námitkami pouze prosazuje vlastní (subjektivní) úsudek o závažnosti, pravdivosti a věrohodnosti provedených důkazů. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud I. stupně správně a v potřebném rozsahu zjistil skutkový stav věc a učinil odpovídající skutkové závěry a z něj odpovídající právní závěry.

43. Proto odvolací soud napadený rozsudek potvrdil s odkazem na ustanovení § 219 o. s. ř.

44. V průběhu odvolacího řízení učinil žalovaný důkazní návrh na zpracování revizního znaleckého posudku ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Tento důkazní návrh odvolací soud zamítl. Soud I. stupně nejprve nechal zpracovat znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] písemnou formou. K písemně podanému posudku vyslovil žalovaný své připomínky (č. l. 185-186). Soud I. stupně následně vyslechl soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání [datum] (č. l. 203). Součástí výslechu znalce byla také odpověď znalce na otázky žalovaného. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř, od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logickému odůvodnění jeho závěrů a souladu s ostatními provedenými důkazy. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně zjistil, že závěry posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat a závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů. Odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Soud I. stupně se přiklonil k závěrům znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], vyložil, jakými úvahami se při hodnocení znaleckého posudku řídil a proč jeho závěry považuje za správné. Zdůraznil, že všechny znalcem označené vážné závady byly pozorovány již při technické prohlídce dne [datum], jak je patrné z protokolu o této prohlídce. Tyto vady byly tedy pozorovány již šest dní od převzetí předmětu koupě žalobkyní, přičemž z charakteru těchto vad je zřejmé, že se musely vyskytovat ještě předtím, než automobil žalobkyně koupila. Vzal v úvahu vysvětlení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], že tyto vady vznikají dlouhodobým působením. Soud prvního stupně nezaložil skutková zjištění výhradně na hodnocení znaleckého a výslechu znalce. Při zjišťování skutkového stavu věci provedl celou řadu dalších důkazů (především výslechů svědků, účastnický výslech a listinné důkazy).

45. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že procesně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů odvolacího řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř., § 224 odst. 1 o. s. ř.).

46. K nákladům žalobkyně v odvolacím řízení náleží náhrada nákladů právního zastoupení. Právní zástupce žalobkyně vykonal v odvolacím řízení 2 úkony právní služby, a to vyjádření k odvolání (§ 11 odst. 1 písm. k/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), a účast u jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž mu náleží odměna ve výši 2.940 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z úkonů právní služby a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za každý z úkonů právní služby. Žalobci dále náleží náhrada jeho právního zástupce za ztrátu času stráveného na cestě z místa advokátní kanceláře k odvolacímu soudu a zpět, celkem 4 započaté půlhodiny na cestě v obou směrech, výše náhrady činí podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., 100 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. za celkem 4 započaté půlhodiny činí náhrada za ztrátu času celkem 400 Kč. K nákladům žalobce náleží dále náhrada za cestovné právního zástupce žalobkyně za cestu osobním automobilem zn. Hyundai, r. z. 5M7 [číslo] se spotřebou 6,3 litru [číslo] km, základní sazba náhrady činí 4,70 Kč za jeden kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhl. [číslo] cena pohonné hmoty činí 37,10 Kč za 1 litr benzinu Natural. Podle § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb. Celková výše cestovného činí 887 Kč. Ze všech částek náleží náhrada za DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

47. Náklady odvolacího řízení ve výši 9.398,07 Kč je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupkyně žalobce s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny důvody pro její prodloužení.