60 Co 184/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, PhD., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem jméno zástupce sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o vyklizení nemovité věci o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne datum, č. j.

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 11 196,60 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j., bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna vyklidit pozemek parc. č. st., jehož součástí je stavba č. p., vše v k. ú. adresa, a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 534 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).

2. Svůj rozsudek odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že žalobce jakožto vlastník předmětné stavby uzavřel s žalovanou coby nájemcem dne datum nájemní smlouvu ve smyslu § 2235 a násl. o. z., na jejímž základě přenechal žalované k dočasnému užívání nemovitosti na dobu určitou do datum a žalovaná se zavázala platit žalobci sjednané nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním nemovitostí. Žalovaná ke dni skončení nájmu nemovitost nevyklidila a nadále ji užívá po dobu delší než tři měsíce. Žalobce upozornil žalovanou dopisem ze dne datum, že nájemní smlouva byla ukončena, a že předmět nájmu má být k datum vyklizen. Žalovaná nicméně tuto svou povinnost i přes výzvu žalobce doposud dobrovolně nesplnila, tedy předmětnou stavbu doposud žalobci neodevzdala. Tím žalovaná neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobce, který je jako vlastník oprávněn se vůči žalované domáhat vyklizení svých nemovitostí soudní cestou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. V podstatných částech svého odvolání uvedla, že se nedozvěděla, že je vůči ní vedeno soudní řízení. Datovou schránku ji spravoval žalobce a s doručenými písemnostmi se neseznámila. S žalobou nesouhlasí. Navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k novému řízení.

4. K podanému odvolání žalované se vyjádřil žalobce. V podstatných částech svého vyjádření uvedl, že žalovaná věcně nezpochybnila existenci nároku žalobce. Žalobce nespravuje datovou schránku žalované a žalované nijak nebránil v přístupu do její datové schránky. Nadto se žalovaná o řízení dozvěděla, neboť šla nahlédnout do spisu. Navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen.

5. Krajský soud v Brně - pobočka ve adresa, jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Z ustanovení § 45 o. s. ř. vyplývá pořadí ve způsobu doručení. Přednost před doručením prostřednictvím veřejné datové sítě má pouze doručení na místě (při jednání nebo při jiném soudním roku). Případné porušení stanoveného pořadí způsobů doručování ze strany soudu nesprávnou volbou způsobu doručení může způsobit neúčinnost doručení, pokud se kvůli tomu písemnost nedostala do dispozice adresáta a pokud kvůli takovému porušení pořadí způsobů doručení nebylo dosaženo materiálních účinků doručení.

7. Prioritním způsobem doručení písemností prostřednictvím veřejné datové sítě je doručení do zřízené a zpřístupněné datové schránky adresáta. Teprve v případě, že tu taková datová schránka není, nebo ji nebylo možné identifikovat, může soud využít jiné doručení.

8. V této konkrétní věci má žalovaná zřízenu datovou schránku. Proto soud I. stupně nepochybil, pokud přistoupil k prioritnímu doručení žaloby, výzvy k vyjádření žaloby a výzvy, zda žalovaná souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, žalované do její zřízené datové schránky.

9. Odvolací soud vyžádal zprávu z Digitalizační a informační agentury, adresa.

10. Z obsahu poskytnutých údajů vyplynulo, že datová schránka žalované byla zřízena datum a zpřístupněna datum a od té doby je trvale přístupná. O zřízení datové schránky požádala žalovaná osobně na pracovišti Czech POINT. Žalovaná je držitelkou datové schránky a byly jí zaslány přístupové údaje k datové schránce. Předmětná datová zpráva ID: číslo (obsahující žalobu, usnesení s výzvou k vyjádření k podané žalobě a usnesení s výzvou k vyjádření, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání) byla doručena dne datum, v 11:20:24, a to přihlášením držitelky datové schránky, resp. jejích přístupových údajů.

11. Dále odvolací soud vyžádal zprávu z Ministerstva spravedlnosti ČR, odboru informatiky.

12. Z této zprávy zjistil, že informační systém datových schránek byl v den odeslání i přijetí datové zprávy zcela funkční. Pokud jde o předmětnou zásilku k jejímu odeslání došlo zcela v pořádku, i k doručení. Příjemce si přečetl datovou zprávu datum, v 11:20:24.

13. Ustanovení § 8 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), v odstavcích 1 až 4 určuje, kdo je primárně osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky. Podle § 8 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích k přístupu do datové schránky fyzické osoby je oprávněna fyzická osoba, pro níž byla datová schránka zřízena.

14. Podle § 8 odst. 6 písm. a) zákona o elektronických úkonech k přístupu do datové schránky je dále oprávněna pověřená osoba, kterou je u datové schránky fyzické osoby fyzická osoba pověřená osobou, pro niž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jí stanoveném.

15. Podle § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech, dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Podle § 17 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.

16. Podle § 17 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích, osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem žádat o určení neúčinnosti doručení podle odstavce 4.

17. Podle § 50d o. s. ř. na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.

18. Odvolatelka má za to, že se nemohla s doručovanými písemnostmi seznámit (žaloba, výzva k vyjádření k podané žalobě, výzva k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání), a proto je rozsudek soudu I. stupně nezákonný.

19. Podle doručenky založené v soudním spise však byly předmětné písemnosti doručeny do datové schránky odvolatelky dne datum, a to přihlášením oprávněné osoby ve smyslu § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech.

20. Jelikož se ve stanovené lhůtě 7 dnů odvolatelka nevyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a usnesení soudu I. stupně č. j., obsahovalo doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, rozhodl soud I. stupně bez nařízení jednání.

21. Nadto se odvolatelka ve stanovené lhůtě 7 dnů nevyjádřila, ani k podané žalobě, jak byla vyzvána usnesením soudu I. stupně č. j..

22. K věci samé, ani k tomu, zda souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez nařízení ústního jednání, se odvolatelka nevyjádřila ani do doby rozhodnutí o věci soudem I. stupně rozsudkem ve věci samé. Podle doručenky se přitom do datové schránky přihlásila oprávněná osoba k přístupu do datové schránky.

23. Přístupové údaje oprávněné osoby jsou s touto osobu bezprostředně spjaty a v žádném případě by s nimi neměly disponovat osoby jiné. Pokud se však případně oprávněná osoba rozhodne, že své přístupové údaje jinému poskytne, nese plně veškerá rizika s tím spojená.

24. Jestliže tedy byly dne datum k přihlášení do datové schránky užity přístupové údaje odvolatelky (osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech), nemůže se nyní odvolatelka domáhat zrušení napadeného rozsudku pro nemožnost se včas seznámit s obsahem usnesení č. j., č. j. a s podanou žalobou.

25. Odvolací soud považuje za prokázané, že žaloba, výzva k vyjádření k podané žalobě a výzva, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání byly do datové schránky zřízené odvolatelce dodány dne datum, 12:22:57 hod. (viz potvrzení o doručení založené ve spise). Podle sdělení Digitalizační a informační agentury Ministerstva vnitra se dne datum v 11:20:24 hod. přihlásila do datové schránky oprávněná osoba. Primární oprávnění přístupu do datové schránky je definováno v ustanovení § 8 odst. 1 až 5 zákona o elektronických úkonech, přičemž na daný případ dopadá odstavec 1 tohoto ustanovení. Podle něj je k přístupu do datové schránky fyzické osoby oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena. Vyplývá z toho, že primárně oprávněnou osobou byla pouze odvolatelka a měla tudíž plná přístupová práva. Podle § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech platí, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Vzhledem k tomu, že se dne datum v 11:20:24 hod. přihlásila do datové schránky primárně oprávněná osoba, která disponuje přístupem ke všem dodaným dokumentům, došlo jejím přihlášením k doručení předmětného rozhodnutí.

26. Odvolací soud na základě výše uvedeného konstatuje, že dne datum došlo k platnému doručení žaloby a stejně tak k platnému doručení usnesení s výzvou k vyjádření se k podané žalobě a usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Otázkou zůstává, zda byla takovým doručením splněna i materiální funkce doručování.

27. V dané věci je nutné vycházet ze zákona o elektronických úkonech a respektovat možnosti, které zákon k obsluze datových schránek nabízí.

28. Nejen z praktických důvodů je přístup a obsluha datových schránek umožněna i osobám odlišným od osoby, pro kterou byla datová schránka zřízena (osoba oprávněná). Zákon o elektronických úkonech umožňuje osobě oprávněné pověřit obsluhou datových schránek libovolný počet osob (pověřená osoba) a nastavit jim příslušná oprávnění. Standardně např. nemůže pověřená osoba přistupovat k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta (v případě datové schránky fyzické osoby je adresátem osoba oprávněná), nicméně přístup k těmto typům dokumentů jí může osoba oprávněná povolit. Specifické postavení zaujímá administrátor datové schránky (§ 8 odst. 7 zákona o elektronických úkonech), který může převzít prakticky celou agendu spojenou s obsluhou a činit úkony standardně povolené jen osobě oprávněné. Uvedený exkurz jasně dokládá, že oprávněná osoba má celou řadu možností, jak upravit obsluhu datových schránek a může si zvolit, komu bude přístup garantován.

29. S přístupem do datové schránky se však pojí i několik povinností, které musejí být příslušnými osobami dodržovány. Osoby disponující přístupem jsou především povinny dbát na bezpečnost a využívat datové schránky tak, aby nedošlo k ohrožení celého systému (viz § 8 odst. 9 zákona o elektronických úkonech). Povinností těchto osob je také zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití (srov. § 9 odst. 2 zákona o elektronických úkonech). Účelem posledně uvedeného je nejen ochrana konkrétního „majitele“ datové schránky a případných citlivých údajů, ale také garance pro odesílatele, že bude datová zpráva doručena zamýšlenému adresátovi. Právě tento aspekt má stěžejní význam v nyní posuzované věci, neboť odvolatelka uvedla, že k obsluze datové schránky zmocnila jiného. Přístupové údaje osoby oprávněné jsou však s touto osobu bezprostředně spjaty a v žádném případě by s nimi neměly disponovat osoby jiné. Pokud se osoba oprávněná rozhodne, že své přístupové údaje jinému poskytne, nese plně veškerá rizika s tím spojená. Pro orgány veřejné moci je totiž v zásadě irelevantní, jakým způsobem je upraven vztah mezi osobou oprávněnou a tím, komu přístupové údaje poskytla, jak bude docházet k předávání pošty apod. Optikou zákona o elektronických úkonech se totiž bude na datovou zprávu nahlížet jako na doručenou vždy, když bude přístup do datové schránky skrze přístupové údaje oprávněné osoby proveden. S jistou mírou zjednodušení lze předáním přístupových údajů rozumět předání vlastní virtuální identity, což může mít závažné důsledky.

30. Vztáhnou-li se výše uvedené závěry na danou věc, nezbývá než konstatovat, že materiální funkce doručování byla splněna. Podle výpisu Digitální a informační agentury Ministerstva vnitra se do datové schránky přihlásila v inkriminovaný okamžik odvolatelka, která je zároveň osobou oprávněnou. Jejím přihlášením došlo k doručení předmětných dokumentů. Neobstojí tvrzení, že se odvolatelka s písemností neseznámila, neboť skrze její přístupové údaje obsluhovala datovou schránku jiná osoba. Je na odvolatelce, jak bude zacházet se svými přístupovými údaji, a zda bude dodržovat povinnosti plynoucí ze zákona o elektronických úkonech. Rozhodla-li se odvolatelka, že své přístupové údaje poskytne jinému, jde toto jednání zcela k její tíži a pro orgány veřejné moci nemůže mít větší relevanci. V takových případech je pouze na odvolatelce, aby si zajistila, že bude s datovými zprávami včas seznámena. Jinými slovy, ve vztahu k datovým schránkám je nezbytné pokládat materiální funkci doručování za splněnou, jsou-li splněny podmínky doručení plynoucí ze zákona o elektronických úkonech a k doručení došlo přihlášením příslušné osoby (v daném případě osoby oprávněné). Tyto podmínky byly v řešené věci nepochybně splněny.

31. V posuzovaném případě je stěžejní, že se do datové schránky oprávněná osoba přihlásila, k doručení písemností došlo a seznámení s nimi se automaticky presumuje. Platí, že není podstatné, „zda se odvolatelka po přihlášení do datové schránky s obsahem písemnosti seznámila. Pokud by tak neučinila, jednalo by se o situaci analogickou s neotevřením klasické poštovní obálky platně doručené do vlastních rukou.“ 32. Odvolací soud proto uzavírá, že žaloba, výzva k vyjádření k podané žalobě a výzva, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, byly odvolatelce platně doručeny. Podle § 17 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích, osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem žádat o určení neúčinnosti doručení podle odstavce 4. Tohoto práva však odvolatelka v této konkrétní věci nevyužila. Odvolatelka nevyužila možnosti podal podle § 50d o. s. ř. na návrh na určení, že doručení je neúčinné. Takový návrh bylo třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámila anebo mohla seznámit. V návrhu byla povinna vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvést den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označit důkazy, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.

33. Nadto vše, co bylo uvedeno je zapotřebí uvést, že ze spisového materiálu, konkrétně z úředního záznamu na č. l., z podání na č. l. (předposlední odstavec), z obsahu vyjádření (č. l.), a také z obsahu odvolání a stejně tak i z vyjádření zástupce žalované při jednání před odvolacím soudem je patrno, že se žalovaná seznámila s materiály ze spisu dne datum a že si vyzvedla na soudě všechny listiny. Stalo se tak tedy dříve, než byl vydán rozsudek soudu I. stupně, přičemž mezi dnem seznámení se žalované se spisem a vyhlášením rozsudku soudu I. stupně byla lhůta delší než uvedená v doručovaných písemnostech jako lhůta k vyjádření (a k vyjádření souhlasu s rozhodnutím bez jednání). Ani z tohoto pohledu nezachovala žalovaná potřebnou pečlivost při ochraně svých práv, neboť jakékoliv vyjádření k věci samé by zabránilo soudu I. stupně ve vyhlášení rozsudku ve věci samé bez nařízení ústního jednání.

34. Z uvedeného nebylo zjištěno pochybení ze strany soudu I. stupně v souvislosti s doručením žaloby, doručením výzvy k vyjádření k podané žalobě a výzvy, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

35. V předmětné věci vyhlásil soud I. stupně rozsudek bez nařízení jednání. Aplikoval tak ustanovení § 115a o. s. ř.

36. Pro rozhodnutí o odvolání tak bylo rozhodující, zda byly splněny zákonné podmínky pro vyhlášení rozsudku bez nařízení jednání.

37. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není zapotřebí nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

38. Podmínkou pro vynesení rozsudku bez jednání je skutečný či presumovaný souhlas účastníků s tímto postupem. Souhlas soud presumuje, pokud se účastníci ve lhůtě soudem stanovené výslovně nevyjádří, že s vyhlášením rozsudku bez jednání nesouhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

39. Soud dále nevynese rozsudek bez jednání, když žalovaný proti tomuto postupu výslovně nebrojí, avšak ve svém vyjádření, které uskuteční do doby vyhlášení rozsudku, uvede skutkové okolnosti, které mohou ovlivnit rozhodnutí ve věci samé a které do doby vyhlášení rozsudku nejsou předmětem shodného tvrzení účastníků nebo nejsou patrny z důkazů, jež jsou obsahem spisu.

40. Skutkový stav, na jehož základě soud vynese rozsudek bez jednání, musí být z listinných důkazů jež jsou obsahem spisu, bez pochybností patrný.

41. V této konkrétní věci však byl dán presumovaný souhlas účastníků s vynesením rozsudku bez jednání a soud I. stupně do vyhlášení rozsudku soudu I. stupně neobdržel vyjádření žalované, ve kterém by uvedla skutkové okolnosti, které mohou ovlivnit rozhodnutí ve věci samé, neboť vyjádření žalované bylo doručeno soudu I. stupně až následující den po vyhlášení rozsudku, tj. až datum. Ve věci přitom bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich totiž vyplývá uzavření nájemní smlouvy o pronájmu nemovitých věcí na dobu určitou od datum do datum, s tím, že výzvou z datum, která byla doručena datum, byla žalovaná vyzvána k vyklizení předmětných nemovitostí. Soud I. stupně důvodně aplikoval hmotněprávní ustanovení § 1040 odst. 1, § 2201, § 2235, § 2285, 2292 o. z.

42. Ze všech těchto důvodů nezbylo než za podmínek ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdit rozsudek soudu I. stupně, jakožto ve výroku věcně správný.

43. Princip neúplné apelace, na němž je postaveno odvolací řízení, je v případě vyhlášení rozsudku bez jednání modifikován – účastníci nemohou v odvolacím řízení uplatnit skutečnosti, o nichž soud prvního stupně neměl vědomost proto, že mu je účastníci do doby vyhlášení rozsudku nesdělili.

44. Proto odvolací soud nebyl oprávněn přihlížet k listinám na č. l., obsahujícím tvrzení a důkazy, neboť mu to nedovoluje princip neúplné apelace, na kterém je vystavěno odvolací řízení.

45. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl plně procesně úspěšný a proto má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. K nákladům žalobce náleží odměna právního zástupce žalobce ve výši 1 500 Kč (§ 9 odst. 1, § 7 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za každý ze dvou úkonů právní služby, mezi které odvolací soud započetl vyjádření k podanému odvolání a účast na jednání odvolacího soudu. Celková výše odměny tak činí 3 000 Kč. K nákladům žalobce náleží dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý ze dvou úkonů právní služby, tj. 600 Kč. Dále náhrada za ztrátu času na cestě k odvolacímu soudu ze sídla advokátní kanceláře a zpět, celkem 12 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 1 200 Kč. Dále náhrada cestovních výdajů za cestu osobním automobilem SPZ ze sídla advokátní kanceláře k odvolacímu soudu a zpět, celkem ujeto dvakrát 294 km, tj. celkem 588 km, při kombinované spotřebě 5,1 litru nafty/100 km, cena nafty 38,70 Kč za 1 litr [§ 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb.], základní sazba náhrady 5,60 Kč za 1 ujetý kilometr [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb.], tj. základní sazba náhrady činí 3 292,80 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty činí 1 160,60 Kč, tedy celková výše cestovních výdajů činí 4 453,40 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za DPH ve výši 21 % ze všech těchto částek, tj. ze součtu odměny 3 000 Kč, náhrady hotových výdajů 600 Kč, náhrady za ztrátu času 1 200 Kč a náhrady cestovních výdajů 4 453,40 Kč, tj. 21 % z částky 9 253,40 Kč. Celková výše nákladů odvolacího řízení činí 11 196,60 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny důvody pro prodloužení této lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky do dvou měsíců od jeho doručení, a to u Okresního soudu ve Zlíně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.