60 CO 25/2023

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve obec , rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Ladislava Pavlíčka a JUDr. Karla Šabaty, PhD., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení advokátem sídlem adresa o vyklizení nemovitosti o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 7. 10. 2022 č. j. 14 C 255/2020-189

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I. potvrzuje.

II. V napadeném výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 33.601,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 4.356 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum], č. j. 14 C 255/2020-189, byla žalované uložena výrokem I. povinnost vyklidit pozemek parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše v obci a katastrálním území Uherský Brod. Výrokem II. byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 36.384,46 Kč. Soud I. stupně uzavřel, že vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobce. Žalovaná užívá částečně předmětné nemovitosti bez právního důvodu a je proto povinna podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. povinna nemovitosti vyklidit. Soud I. stupně neshledal důvody pro odepření výkonu práva žalobce pro rozpor s dobrými mravy. Za tento důvod nelze považovat, že žalovaná nesouhlasí s pravomocným rozhodnutím o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem. Soud I. stupně považoval za nedůvodnou námitku, že zdravotní stav žalované je důvodem pro nepřiznání práva na vyklizení, neboť by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Dovodil, že předmětem řízení je uložení povinnosti k vyklizení nemovitosti, nikoli výkon rozhodnutí dle § 251 a násl. občanského soudního řádu, kde je namístě řešit schopnost žalované se fyzicky přestěhovat. Zohlednil, že žalovaná užívá nemovitosti dlouhodobě bez právního důvodu, za užívání neplatí náhrady, k vyklizení byla vyzvána před více jak dvěma roky a je v prodlení s převzetím plnění na vypořádací podíl ze zrušeného podílového spoluvlastnictví. Z těchto skutečností dovodil soud I. stupně, že další trvání takového stavu by vedlo k majetkové újmě na straně žalobce. Neshledal důvody pro zamítnutí žaloby ani z důvodu zhoršeného zdravotního stavu žalované, neboť toto by přicházelo v úvahu pouze jen pokud by žalovaná uplatnila přechodné důvody bránící jí ve vyklizení. Soud I. stupně se vyrovnal také s žalovanou poukazovanou judikaturou. Soud I. stupně však přihlédl k věku žalované, nepříznivému zdravotnímu stavu a citové vázanosti na nemovitost a podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil delší než zákonnou lhůtu k vyklizení, když měl za přiměřenou lhůtu tří měsíců od právní moci rozhodnutí. Protože byl žalobce plně úspěšný, přiznal mu soud plnou náhradu nákladu řízení spočívající v náhradě za zaplacený soudní poplatek a náhradě za odměnu a náhradu výdajů zástupce žalobce.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém namítá, že závěry soudu I. stupně ohledně prodlení žalované při převzetí plnění na vypořádací podíl ze zrušeného a vypořádaného podílového spoluvlastnictví jsou nesprávné. Poukazuje na to, že žalované nebyla nikdy doručována částka ve výši vypořádacího podílu 600.000 Kč a při vědomosti žalobce o problémech při doručování korespondence žalované, byl žalobce srozuměn s tím, že peníze se nedostanou do dispozice žalované. Dále namítá, že soud I. stupně neprovedl navržený důkaz znaleckým posudkem ke zdravotnímu stavu žalované a nesprávně učinil sám závěr o zdravotním stavu žalované, ačkoli je třeba k tomuto odborných znalostí. Opětovně poukazuje na to, že zdravotní stav žalované brání realizovat vyklizení předmětných nemovitostí.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání považuje rozsudek soudu I. stupně za věcně správný a považuje postup žalované za obstrukční.

4. Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilé odvolací důvody, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (§ 205 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.) a že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzením věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. / § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.

6. Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. / § 8 zákona č. 89/2012 Sb.

7. Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. / § 6 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb.

8. Soud I. stupně se předmětnou věcí z pohledu shora uvedených ustanovení zabýval, z provedeného dokazování učinil správná skutková zjištění, z nichž dospěl ke správným právním závěrům vyjádřeným názorem, že žalovaná neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobce a je povinna vyklidit užívané nemovitosti, přičemž nejsou pro odepření výkonu práva žalobce. Odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je správné a přesvědčivé a odvolací soud na ně pro stručnost odkazuje. Odvolací soud proto meritorní výrok I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

9. Odvolací soud se ztotožňuje s hodnocením důkazů učiněných soudem I. stupně a i s důvody, proč neprovedl další dokazování znaleckým posudkem a dalšími lékařskými zprávami.

10. Z těchto důvodů učiněné závěry o skutkovém stavu odpovídají obsahu provedených důkazů a úvahy, které soud I. stupně při hodnocení důkazů učinil, mají logický základ. Odvolací soud neshledal důvody, pro které by měl opakovat provedené dokazování a přehodnotit skutkové závěry soudu I. stupně. Odvolací soud doplnil dokazování lékařskými zprávami, které žalovaná doložila u jednání odvolacího soudu. Z poukazu na vyšetření z [datum] vyplývá, že je objednána na vyšetření magnetickou rezonancí. Ze zprávy Fakultní nemocnice v [obec], Ortopedické kliniky z [datum] a [datum], zprávy [právnická osoba], MUDr. [jméno] [příjmení], Privátní neurologické ambulance ze dne [datum] a [datum], zprávy [právnická osoba], MUDr. [jméno] [příjmení] z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná má zdravotní s páteří, kyčlí, kolenem a pravou horní končetinou, které se projevují omezenou pohyblivostí a bolestivostí. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalovaná léčena pro rozsáhlý pásový opar a [datum] byla vyšetřena pro akutní infekci dýchacích cest. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná utrpěla frakturu třetího prstu levé nohy. Tato skutková zjištění však nijak nemění závěr o skutkovém stavu učiněný soudem I. stupně, že tedy jde o dlouhodobě zhoršený zdravotní stav žalované, který se projevuje zhoršenou pohyblivostí a bolestivostí.

11. Odvolací soud se ztotožňuje rovněž s právním hodnocením učiněným soudem I. stupně. Soud I. stupně správně uzavřel, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí, žalovaná užívá alespoň částečně tyto nemovitosti bez právního důvodu a podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. je povinna tyto nemovitosti vyklidit. Soud I. stupně dospěl ke správnému závěru, že nejsou důvody pro odepření výkonu práva žalobce a zamítnutí žaloby. Zhoršený zdravotní stav žalované nemůže být pro svoji dlouhodobost důvodem pro odepření výkonu práva žalobce a zamítnutí žaloby. Už jen samotná délka tohoto řízení, v jehož průběhu od samého počátku argumentuje žalovaná zhoršeným zdravotním stavem bránícím vyklizení, svědčí pro závěr o dlouhodobosti stavu žalované. Pokud by soud akceptoval argumentaci žalované, došlo by k absurdnímu závěru, že žalovaná by ještě řadu let mohla užívat předmětné nemovitosti a žalobce by nemohl realizovat své vlastnické právo. To navíc vše za situace, kdy vztahy mezi účastníky jsou zcela vyhrocené, v rovině snahy o vzájemné poškozování, kdy žalovaná neplatí náhrady za užívání nemovitosti a žalobce má velmi omezené možnosti, jak nemovitosti udržovat. Soud I. stupně správně žalobě vyhověl a správně také zohlednil zdravotní stav žalované v tom, že stanovil delší lhůtu plnění, čímž zohlednil ztížené možnosti žalované uloženou povinnost splnit.

12. Nad rámec odůvodnění učiněného soudem I. stupně odvolací soud dodává, že okolnosti týkající se zdravotního stavu žalované, délky bydlení v nemovitosti, citové vazby k nemovitosti, věku žalované, úhrady nákladů a péče o nemovitost, jsou všechno okolnosti, které jsou rozhodné pro rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. V tomto řízení jsou to okolnosti, které je třeba posuzovat při rozhodování o tom, kterému ze spoluvlastníků bude nemovitost přikázána. Dle názoru odvolacího soudu nelze v následném řízení o vyklizení vypořádávaných nemovitostí v podstatě přehodnocovat předchozí rozhodnutí o zrušení a vypořádání nemovitostí a upřením možnosti žalobce tyto vypořádávané nemovitosti užívat, zvrátit rozhodnutí o tom, kterému ze spoluvlastníků budou nemovitosti přikázány do vlastnictví.

13. Odvolací soud neshledal odvolací námitky žalované důvodnými. Soud I. stupně správně vyhodnotil otázku prodlení žalované jako věřitele při převzetí plnění na vypořádací podíl. Odvolací soud pouze dodává, že z obsahu spisu ani tvrzení žalované nevyplývají žádné skutečnosti, pro které by mělo být odmítnuto, byť částečně plnění na vypořádací podíl. Ve smyslu § 1975 občanského zákoníku se žalovaná nepřijetím plnění na vypořádací podíl dostala do prodlení věřitele. Pokud žalovaná argumentuje problémy při doručování korespondence, tak tato námitka nemůže být důvodná, neboť žalobce zaslal plnění standardním způsobem poštovní poukázkou, takto se dostalo plnění do dispozice žalované a je zcela její věcí, jak si zajistí přebírání poštovních zásilek či poukázek. Neobstojí ani námitka, že soud I. stupně neprovedl důkaz znaleckým posudkem k posouzení zdravotního stavu žalované a učinil sám závěry o skutkových otázkách, k jejíž posouzení je třeba odborných znalostí. Z dosud provedeného dokazování je zřejmé, jaké zdravotní problémy má žalovaná a nebylo třeba toto doplňovat znaleckým posouzením, když soud vzal žalovanou doložené lékařské zprávy za věrohodné a dostatečné. Závěr soudu o skutkovém stavu nezabíhá do posouzení zdravotního stavu žalované, ke kterému by bylo třeba odborných lékařských znalostí, ale soud zde činí pouze závěr o tom, že tyto zdravotní problémy jsou dlouhodobé, k čemuž není třeba odborných znalostí, ale toto je zřejmé už jen z toho, že tyto zdravotní problémy prezentuje žalovaná nejméně po celou dobu tohoto řízení, tedy více jak dva roky, přičemž sama tvrdí, že ke zlepšení jejího zdravotního stavu nedošlo a ani zlepšení sama nepredikuje.

14. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno rovněž ve lhůtě k plnění. Odvolací soud zohlednil, že rozhodnutí soudu I. stupně bylo vyhlášeno v říjnu 2022 a žalovaná mohla předpokládat, že bude muset svoji povinnost splnit a mohla se pro případ potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně na vyklizení připravit. Soudem I. stupně stanovená lhůta tří měsíců od právní moci rozhodnutí je dostatečná k tomu, aby žalovaná i s ohledem na svůj věk a zdravotní stav zajistila vyklizení nemovitosti.

15. S ohledem na shora uvedené odvolací soud výrok I. rozsudku soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil z jeho věcně správných důvodů.

16. Ve výroku II. bylo rozhodnutí soudu I. stupně změněno podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Soud I. stupně správně dovodil plný úspěch žalobce v řízení a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované povinnost nahradit náklady řízení žalobci, a to v plné výši. Tyto náklady řízení spočívají v náhradě za zaplacený soudní poplatek 5.000 Kč a náhradě za odměnu a náhradu výdajů advokáta žalobce. Předmětem řízení je vyklizení nemovitosti, jejíž cena nebyla v řízení bezpečně určena a toto by si vyžádalo dalšího rozsáhlejšího a nákladného dokazování. Tarifní hodnota při určení odměny advokáta byla proto určena podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 10.000 Kč a odměna za jeden úkon právní služby potom činí 1.500 Kč (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 684/2016). Advokát učinil v řízení deset úkonů právní služby v plné sazbě 1.500 Kč a dva úkony právní služby v poloviční sazbě 750 Kč. Za úkony v plné sazbě bylo posouzeno převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva z [datum], vyjádření ve věci samé ze [datum], [datum] a [datum] a účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum]. V poloviční sazbě byl posouzen úkon vyjádření k návrhu na přerušení řízení z [datum] a návrh na vstup nového žalobce do řízení ze [datum] (vždy analogicky dle § 11 odst. 2 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), kdy jde o podání, která nejsou ve věci samé. Za každý z úkonů náleží advokátu paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za úkon. Dále advokátu náleží náhrada za ztrátu času cestou k jednání soudu ke 4 jednáním soudu, vždy za 4 půlhodiny po 100 Kč. Dále advokátu náleží i náhrada cestovného osobním automobilem k jednání soudu. K jednání dne [datum] činí cestovné za 65 km při spotřebě 5,68 l [číslo] km a ceně paliva 27, 20 Kč l dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. částku 386,42 Kč. K dalším jednáním dne [datum], [datum] a [datum] činí cestovné vždy 517,05 Kč, a to za 65 km při spotřebě 6,91 l [číslo] km a ceně paliva 47,10 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb. Celkem odměna a náhrada výdajů advokáta činí 23.637,57 Kč. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. byla tato odměna a náhrada výdajů navýšeny o 21 % daň z přidané hodnoty na 28.601,50 Kč. Po připočtení náhrady za zaplacený soudní poplatek 5.000 Kč činí celkové náklady řízení 33.601,50 Kč a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.

17. V odvolacím řízení byl žalobce plně úspěšný a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v plné výši. Tyto spočívají v odměně a náhradě výdajů advokáta žalobkyně. Odměna za jeden úkon právní služby činí 1.500 Kč a paušální náhrada výdajů 300 Kč (viz předchozí odstavec). Advokát učinil v řízení 2 úkony právní služby, a to písemné vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. byla odměna a náhrada výdajů navýšeny o 21 % daň z přidané hodnoty a náhrada nákladů řízení činí 4.356 Kč. Podle § 224 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna nahradit náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalobce.