60 Co 273/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve adresa, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, a tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno – Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená rodné přijmení Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený rodné přijmení Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupený opatrovníkem městem adresa sídlem Jméno opatrovníka Anonymizováno/Anonymizováno, adresa o výživné o odvolání žalované 1. proti rozsudku Okresního soudu ve Kroměříži ze dne datum č. j. 17 Jméno žalované C/Anonymizováno-Anonymizováno Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích I., III. a v části výroku IV., která se týká nároku na náhradu nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 1., ruší a věc se vrací v tomto rozsahu soudu I. stupně k dalšímu řízení.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum, č. j. 17 Jméno žalované C/2024-76, byla výrokem I. uložena žalované 1. povinnost přispívat na výživu zletilé jméno FO v době od datum do datum částkou částka měsíčně a od datum do budoucna částkou částka měsíčně, přičemž výživné je splatné vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám České republiky – právnická osoba, Krajské pobočky ve adresa. Výrokem II. byla žaloba částečně zamítnuta o částku částka měsíčně za dobu od datum do datum a o částku částka měsíčně od datum do budoucna, výrokem III. byla žalované 1. uložena povinnost zaplatit dlužné výživné od datum do datum ve výši částka k rukám České republiky – právnická osoba, Krajské pobočky ve adresa ve splátkách po částka měsíčně. Výrokem IV. byla žalovanému 2. uložena povinnost přispívat na výživu zletilé jméno FO od datum částkou ve výši částka měsíčně a bylo rozhodnuto, že dluh na výživném nevznikl. Výrokem V. byla žaloba ve vztahu k žalovanému 2. zamítnuta co do částky částka měsíčně a od datum do budoucna. Výrokem VI. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně v odůvodnění rozhodnutí uzavřel, že zletilé jméno FO byl od datum přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek, který je doposud vyplácen. Podle § 50u odst. 1, 2 zákona o sociálně právní ochraně dětí, přešlo právo na výživné zletilé jméno FO na Českou republiku. Soud dovodil, že jméno FO studuje. Ve vztahu k žalované 1. dovodil, že její příjem byl od srpna do prosince 2023 ve výši částka a od datum ve výši částka. Dále vycházel z toho, že žalovaná má další dvě vyživovací povinnosti a stanovil výživné žalované 1. ve výši částka měsíčně za období od srpna do prosince 2023 a částka od datum do budoucna. Ve zbylé části byl návrh zamítnut. Na dlužné výživné žalované 1. započetl částka, přičemž platby před datum nebyly započteny. U žalovaného 2. vycházel soud z výše invalidního důchodu částka měsíčně a stanovil výživné na částku částka měsíčně.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná 1. v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém poukazuje na to, že stanovené výživné je příliš vysoké. Soud nezohlednil příspěvek od otce a nezohlednil ani příjem zletilé jméno FO z brigád, dcera měla příjem od obou žalovaných v době, kdy žila u žalované 1. Namítá, že její příjem je zkreslený přiznáním odměn.

4. Podle obsahu odvolání žalované 1. je předmětem odvolacího řízení pouze přísudečný výrok I. a III. a na nich závislý nákladový výrok.

5. Krajský soud v Brně – pobočka ve adresa, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilý odvolací důvod, že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro zrušení rozhodnutí soudu I. stupně a vrácení věci k dalšímu řízení.

6. Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků. /§ 910 zákona č. 89/2012 Sb./ 7. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. /§ 911 zákona č. 89/2012 Sb./ 8. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. /§ 913 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb./ 9. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. /§ 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb./ 10. Svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným. /§ 961 zákona č. 89/2012 Sb./ 11. Zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení právnická osoba vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, 2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci. Byla-li osoba podle odstavce 1 (dále jen "mladý dospělý") svěřena do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek z důvodu jejího oboustranného osiření, podmínka podle odstavce 1 písm. a) se nevyžaduje. Byl-li mladý dospělý svěřen do pěstounské péče, která nebyla zprostředkována orgánem sociálně-právní ochrany, z důvodu prohlášení jeho rodičů za nezvěstné, pobytu rodiče ve zdravotnickém zařízení, pobytu rodiče v pobytovém zařízení sociálních služeb, vzetí rodiče do vazby nebo nástupu rodiče do výkonu trestu odnětí svobody, má nárok na zaopatřovací příspěvek, pokud je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. a) bodu 2. Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) tím nejsou dotčena. Podmínka podle odstavce 1 písm. a) je splněna také tehdy, došlo-li v době podle odstavce 1 písm. a) ke změně osoby pečující nebo ke změně poskytovatele služeb v zařízení ústavní výchovy nebo byl-li mladý dospělý bezprostředně před svěřením do pěstounské péče v ústavní výchově alespoň po dobu 12 měsíců po sobě jdoucích. Podmínka podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je splněna také tehdy, byl-li mladý dospělý bezprostředně před nařízením ústavní výchovy nepřetržitě alespoň 1 rok v pěstounské péči a následně nařízená ústavní výchova trvala alespoň 6 měsíců po sobě jdoucích. Doby, po které trvala péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek, se pro účely splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 sčítají, pokud navazovaly jednotlivé druhy péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek bezprostředně na sebe. Doba, po kterou byl mladý dospělý svěřen do pěstounské péče na základě usnesení soudu o nařízení předběžného opatření nebo po kterou byl v plném přímém zaopatření ústavního zařízení na základě usnesení soudu o předběžné úpravě poměrů dítěte nebo o výchovném opatření podle § 13a, a která bezprostředně předcházela dni, ke kterému se stalo rozhodnutí soudu o péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 písm. a) vykonatelným, se započítává do doby, po kterou musí péče podle odstavce 1 písm. a) trvat. Mladý dospělý, který není nezaopatřeným dítětem, protože je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně, má nárok na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 při splnění ostatních podmínek pro vznik nároku na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do dovršení 26 let věku. Co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, stanoví zákon o státní sociální podpoře. Generální ředitelství právnická osoba může na základě písemné a odůvodněné žádosti mladého dospělého o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech zvláštního zřetele hodných prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a). Za dobu, po kterou mladý dospělý zůstává v plném přímém zaopatření školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, mu zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 nenáleží. /§ 50b zákona č. 359/1999 Sb./ 12. Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí částka za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc. Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50c činí částka. Jestliže se mladému dospělému vyplácí důchod z důchodového pojištění, náleží mu zaopatřovací příspěvek podle § 50b jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi zaopatřovacím příspěvkem a důchodem. /§ 50e zákona č. 359/1999 Sb./ 13. Nárok na zaopatřovací příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na zaopatřovací příspěvek a pro jeho výplatu a podáním žádosti o jeho přiznání. /§ 50g zákona č. 359/1999 Sb./ 14. Náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. /§ 50u zákona č. 359/1999 Sb./ 15. Soud I. stupně správně zjistil, že jméno FO byl rozhodnutím právnická osoba, Krajské pobočky ve adresa, kontaktní pracoviště adresa ze dne datum, č. j. č. účtu/ZL, které nabylo právní moci dne datum, přiznán zaopatřovací příspěvek od datum. Z odůvodnění vyplývá, že byl se zletilou zpracován individuální plán mladého dospělého. Příspěvek byl tedy přiznán dle § 50b odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb. a podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. přešlo právo jméno FO na výživné na Českou republiku. Soud proto správně ve smyslu § 961 občanského zákoníku rozhodoval o výživném, přičemž nárok na toto výživné přešel na stát. Vyživovací povinnost rodičů k dítěti trvá do doby, než je schopno se samo živit. I v případě, že nárok na výživné přešel na stát, se výše výživného stanoví podle kritérií stanovených občanským zákoníkem. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Soud I. stupně se tedy měl, stejně jako v jiných sporech o výživné zabývat poměry povinné a oprávněné osoby.

16. Soud I. stupně správně zjistil, že jméno FO byl přiznán zaopatřovací příspěvek a že je studentkou denního studia na Středním odborném učilišti adresa.

17. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry. Soud I. stupně se však v řízení vůbec nezabýval tím, jaké byly odůvodněné potřeby a majetková situace oprávněné osoby jméno FO v době od datum. Soud I. stupně neřešil jaké měla náklady v souvislosti s docházkou do školy a jaké potřeby měla na zabezpečení běžného života. V řízení nebylo zjištěno, kde oprávněná v tomto období bydlela, jaké byly náklady na bydlení a kdo a v jaké výši tyto náklady hradil. Vzhledem k tomu, že v dané věci jde o sporné řízení, měl soud I. stupně vyzvat žalobce k doplnění tvrzení v tomto směru a k prokázání těchto tvrzení. S ohledem na absenci poučení před soudem I. stupně poučil odvolací soud žalobce podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění těchto tvrzení a jejich prokázání. Žalobce u odvolacího soudu doplnil tvrzení k potřebám oprávněné a také navrhl důkazy výpověďmi oprávněné a také žalované 1., které zjevně jsou důkazy způsobilými k prokázání majetkové situace oprávněné a také výše odůvodněných potřeb oprávněné. Za situace, kdy byla skutková tvrzení a důkazní návrhy doplněny, je absence poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vadou řízení před soudem I. stupně. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil rozsudek soudu I. stupně v napadené části a vrátil věc dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. soudu I. stupně k dalšímu řízení.

18. Soud I. stupně v dalším řízení vyslechne oprávněnou jméno FO k tomu, kde v rozhodném období bydlela, v jaké výši platila náklady na bydlení, v jaké výši hradila náklady v souvislosti se školním docházkou, zejména cestovné a úhradu školních pomůcek, v jaké výši hradila další své potřeby jako náklady na stravu, kulturní vyžití apod. K témuž potom vyslechne i žalovanou 1., u které je namístě také výslech k tomu, zda má dva své syny ve své péči nebo zda hradí výživné těmto dětem a v jaké výši a jaké jsou její životní náklady. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Zlín 3. prosince 2024 JUDr. Jiří Rezek v. r. předseda senátu