60 Co 80/2025

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, PhD., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B v řízení o zaplacení částky 640 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 23. 1. 2025, č. j. 41 C 128/2024-120,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 13 685,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 23. 1. 2025, č. j. 41 C 128/2024-120 byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 640 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 14. 5. 2024 do zaplacení. Výrokem II byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 54 195,90 Kč. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobce převedl dne 17. 8. 2023 a 18. 8. 2023 na účet žalované vždy částku 320 000 Kč. Žalobce peníze zaslal na účet žalované na základě dohody s osobou označovanou jako , jméno FO, za účelem investice do kryptoměnové burzy Kraken. Žalovaná zaslané finanční prostředky převedla dále na základě pokynu osoby označované jako , jméno FO, na další bankovní účty za účelem směny na zahraniční měnu a následnou přeměnu na kryptoměnu. Soud I. stupně nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení nepřiznal, neboť shledal nárok v rozporu s dobrými mravy, když dovodil, že oba účastníci se stali obětí podvodného jednání, žalovaná jednala v dobré víře, že pomáhá technicky nezdatné osobě s převodem prostředků, jednání pachatele k trestné činnosti nezakrývala, vyřizovala jen to, co jí bylo uloženo jiným.

2. Proti tomu rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém poukazuje na to, že platba z , datum, byla zaslána omylem a nikoliv z pokynu , jméno FO, . Tato částka nebyla zaslána žalované za účelem investice do kryptoměny. Soud I. stupně nekonkretizuje v rozhodnutí, v čem spatřuje rozpor s dobrými mravy. Poukazovaná judikatura vychází z jiného skutkového stavu, než je v projednávané věci. Zdůrazňuje, že skutečnost, že si žalovaná prostředky neponechala, je pro věc nerozhodná. Poukazuje také na to, že není nutné, aby žalovaná zakrývala trestnou činnost jiných osob a žalovaná si musela být vědoma, že přeposíláním peněz dle pokynů jiné osoby na kryptoměnové peněženky může vést k zastření možné trestné činnosti.

3. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilý odvolací důvod, že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně.

4. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.(§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb.)

5. Odvolací soud se ztotožňuje s hodnocením důkazů učiněným soudem I. stupně a z nich učiněnými skutkovými závěry. Odvolací soud v tomto směru odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně. Soud I. stupně správně uzavřel, že žalobce na základě dohody s , jméno FO, převedl dvakrát částku 320 000 Kč na účet žalované, za účelem investice do kryptoměny, kterou měl zprostředkovat , jméno FO, . Žalobce neznal žalovanou a nevěděl, že posílá peníze na její účet. Měl za to, že peníze zasílá , jméno FO, . Žalovaná prostředky na základě pokynu , jméno FO, směnila na cizí měnu a převedla na další účty za účelem investice do kryptoměny.

6. Žalobce uplatňuje vůči žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboťna účet žalované zaslal finanční prostředky bez právního důvodu, ačkoliv s ní nebyl v žádném právním vztahu a neexistoval od počátku důvod tohoto plnění. Vůči věřiteli se jedná o plnění na závazek (byť neplatný nebo zrušený), pokud dlužník plní to, k čemu se věřiteli zavázal, byť se takové plnění bezprostředně projeví v majetku jiné osoby. Důležitý je přitom obsah závazku a ne očekávání stran (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 808/2011, 28 Cdo 4264/2009, 28 Cdo 2360/2012). Z tvrzení samotného žalobce a i z jeho výpovědi vyplývá skutečnost, že uzavřel dohodu s , jméno FO, , že tento zprostředkuje investici do kryptoměny. Peníze určené k investici potom byly zasílány na účet, který určil věřitel , jméno FO, . Zda šlo o účet věřitele, je zcela nerozhodné, neboť předmětem dohody může být i to, že plnění bude zasláno na bankovní účet, který není účtem věřitele. V této souvislosti odvolací soud poznamenává, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná nevěděla o trestné činnosti osob označovaných jako , jméno FO, a , jméno FO, a jednala na základě jejich pokynu, prostředky převzít a dále přeposlat za účelem investice do kryptoměny v domnění, že vypomáhá investorovi, který není natolik zdatný, aby převody provedl a který nemá zřízeny potřebné účty. Žalovaná tedy neměla vědomost o tom, že ze strany , jméno FO, a , jméno FO, jde o podvodné jednání a nebyly tvrzeny ani zjištěny žádné skutečnosti, na základě kterých by to měla, anebo mohla žalovaná vědět. Ostatně samotná skutečnost, že žalovaná byla ze strany těchto osob sama podvedena, vypovídá o tom, že neměla vědomost o trestné činnosti těchto osob. Ze strany žalobce nedošlo k zaslání finančních prostředků na účet určený v dohodě o zprostředkování investice uzavřené s , jméno FO, , k plnění bez právního důvodu. Plnění žalobce bylo plněním ze závazku ze smlouvy žalobce s , jméno FO, a byl zde dán důvod plnění, přičemž je nerozhodné, že plnění bylo zasláno na účet osoby odlišné od účastníka smluvního vztahu, neboť určení tohoto účtu bylo součástí smluvního ujednání.

7. Ve vztahu k zaslané částce 320 000 Kč dne , datum, , která měla být zaslána omylem, nelze rovněž učinit závěr, že by šlo o plnění bez právního důvodu. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že jí , jméno FO, instruoval, že bude na její účet doručeno 640 000 Kč. Tato výpověď je v souladu s SMS komunikací mezi žalovanou a , jméno FO, . Žalovaná tedy neměla vědomost, že by snad druhá platba 320 000 Kč byla zaslána omylem bez právního důvodu. Věrohodnost tvrzení žalobce o zaslání druhé platby 320 000 Kč je pochybná také proto, že k platbě došlo až následující den po první platbě a z jiného účtu než u první platby. Nemohlo tedy dojít k nějaké formální mechanické chybě při odesílání peněz na účet. Platba poměrně vysoké částky 320 000 Kč jistě není běžnou platbou činěnou několikrát denně. Žalobce věděl, že den předtím již částku 320 000 Kč na investici do kryptoměny zaslal a musel tedy jednat zcela vědomě a nikoliv v omylu, když částku 320 000 Kč zaslal opakovaně.

8. Nicméně odvolací soud má za to, že tato skutečnost, zda žalobce zaslal druhých 320 000 Kč omylem či nikoliv, není pro posouzení této věci zcela rozhodná. I pokud by žalobce zaslal druhých 320 000 Kč v omylu, že plní poprvé, šlo by o plnění na základě dohody o zprostředkování investice uzavřené s , jméno FO, a šlo by tedy o plnění na základě tohoto právního důvodu, byť by šlo o plnění vyšší, což ovšem by mohlo být bezdůvodným obohacením , jméno FO, jako smluvní strany a nikoliv bezdůvodným obohacením žalované. Zde lze odkázat na to, co již bylo uvedeno shora.

9. Odvolací soud uzavírá, že žalovaná není pasivně legitimována ve vztahu k uplatněnému nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pasivně legitimován k zaplacení uplatněného nároku by mohl být , jméno FO, , jako smluvní strana dohody o zprostředkování investice, ať už by mělo jít o plnění ze smlouvy nebo náhradu škody v případě podvodného jednání , jméno FO, , popřípadě vydání bezdůvodného obohacení, pokud by smlouva byla platná a žalobce by plnil nad rámec dohody. Plnění poskytnuté žalobcem na účet žalované nebylo plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku a žalobce nemá vůči žalované právo na vydání bezdůvodného obohacení. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně potvrdil včetně správného nákladového výroku, který je v souladu se zásadou úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a výše nákladů řízení byla určena sice nižší, než žalované dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží, ale žalovaná se vzdala v částce převyšující přiznanou náhradu práva na náhradu nákladů řízení, a proto odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně i ve výroku II.

10. V odvolacím řízení byla žalovaná plně úspěšná a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši. Náklady odvolacího řízení žalované spočívají v náhradě odměny a výdajů jejího zástupce. Úkony byly uskutečněny po 1. 1. 2025 a podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. činí odměna zástupce za jeden úkon právní služby 10 860 Kč a podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky činí paušální náhrada výdajů 450 Kč za úkon. Zástupce žalované učinil jeden úkon právní služby, a to účast u jednání odvolacího soudu. Podle § 137 odst. 1, odst. 3 o. s. ř. byla odměna a náhrada výdajů navýšeny o 21% DPH. Náklady odvolacího řízení činí 13 685,10 Kč a žalobce je povinen nahradit náklady odvolacího řízení žalované k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).