62 A 86/2015

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce Zemědělského družstva Pozovice, se sídlem Štoky, Smilov 52, zastoupeného JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem se sídlem Havlíčkův Brod, Horní 6, proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 65/17, o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, odboru rostlinných komodit, ze dne 6.3.2015, č.j. 4124/2015-MZE-17221, takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává. Odůvodnění: Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství, odboru rostlinných komodit, ze dne 6.3.2015, č.j. 4124/2015-MZE- 17221, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ze dne 27.11.2014, č.j. UKZUZ 077353/2014.

I. Podstata věci Dne 24.4.2014 provedli pracovníci Krajské veterinární správy pro kraj Vysočina a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „prvostupňový orgán“) v obci Šlapanov místní šetření u poškozeného chovatele včel, a to na základě hlášení o úhynu včel ze všech 50 včelstev chovaných na zahradě u domu v obci Šlapanov č.p.

44. V rámci místního šetření byl odebrán vzorek mrtvých včel za účelem analýzy reziduí přípravků na ochranu rostlin. V době provádění místního šetření se v okolí obce Šlapanov nacházelo několik polí s rozkvetlou řepkou ozimou, přičemž jako možný zdroj otravy byl vytipován nejbližší pozemek s touto plodinou nacházející se přibližně 300 metrů vzdušnou čarou od stanoviště uhynulých včelstev. Jednalo se o půdní blok č. 3404/1, jenž je obhospodařován žalobcem. Následně bylo ve dnech 28.4.2014 až 30.4.2014 provedeno místní šetření v sídle žalobce, kterého se za žalobce účastnil jeho předseda (dále jen „zástupce žalobce“). Zástupce žalobce při místním šetření uvedl, že na půdním bloku č. 3404/1 byl dne 23.4.2014 po 18:30 na kvetoucí porost aplikován přípravek Avaunt 15 EC. Tento přípravek je dle rozhodnutí o jeho povolení ze dne 10.12.2012, č.j. SRS 054811/2012, klasifikován jako nebezpečný pro včely. Při místním šetření u žalobce byl odebrán vzorek zelené hmoty řepky ozimé z půdního bloku č. 3404/1 za účelem analýzy reziduí účinných látek přípravků na ochranu rostlin. V předložené evidenci, poskytnuté žalobcem při kontrole záznamů půdních bloků osetých řepkou ozimou za období 1.1.2014 až 28.4.2014, však bylo v předmětném období na půdním bloku č. 3404/1 zaznamenáno pouze použití přípravku na ochranu rostlin s názvem Mospilan 20 SP, a to dne 24.4.2014. Z laboratorních rozborů mrtvých včel a z odebraných vzorků řepky ozimé vyplynulo, že vzorky řepky ozimé ve značném množství obsahovaly látku indoxacarb, která je účinnou látkou přípravku Avaunt 15 EC. Stejná látka pak byla ve vysoké koncentraci detekována rovněž ve vzorku uhynulých včel. Výsledky laboratorních testů tak potvrdily, že na půdní blok č. 3404/1 s kvetoucí řepkou ozimou byl skutečně aplikován přípravek Avaunt 15 EC, ačkoliv jeho použití nebylo promítnuto do záznamu o používání přípravků na ochranu rostlin ve sledovaném období. Dne 1.12.2014 vydal prvostupňový orgán rozhodnutí č.j. UKZUZ 077353/2014 o uložení pokuty za spáchání správního deliktu dle § 79g odst. 1 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rostlinolékařské péči“), kterého se žalobce dopustil tím, že ošetřil pozemek č. 3404/1 s kvetoucí řepkou ozimou přípravkem Avaunt 15 EC, nebezpečným pro včely, v době jejich denního letu a nedodržel opatření nutná při jeho aplikaci, čímž porušil § 49 odst. 1 písm. a) a odst. 6 zákona o rostlinolékařské péči ve spojení s čl. 55 a čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21.10.2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, čímž došlo k porušení § 51 odst. 7 písm. d) zákona o rostlinolékařské péči v provedení § 4 a § 5 odst. 2 vyhlášky č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků (dále jen „vyhláška na ochranu včel“). Za výše uvedené jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 15 000 Kč, spolu s povinností uhradit náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný svým rozhodnutím ze dne 6.3.2015, č.j. 4124/2015-MZE-17221, zamítl a potvrdil rozhodnutí prvostupňového orgánu, neboť shledal, že bylo vydáno v souladu se zákonem. Tento postup žalovaného napadá žalobce podanou žalobou. II. Shrnutí argumentace žalobce Žalobce spatřuje vady rozhodnutí v neprovedení jím navrhovaných důkazů a v nesprávném provedení a posouzení dalších důkazů, jakož i v nesprávné aplikaci ustanovení právních předpisů. Žalobce je přesvědčen, že prostředek Avaunt 15 EC použil v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu včel. Uvádí, že předmětný přípravek může být z důvodu ochrany včel aplikován v době po skončení denního letu včel, nejpozději však do 23. hodiny. Žalobce má za to, že tento postup dodržel. Žalobce nesouhlasí s názorem prvostupňového orgánu, že z teplotního hlediska je let včel limitován teplotou nad 10°C, neboť se domnívá, že včely spíše létají až při teplotách nad 15°C. Nadto žalobce poznamenává, že včely nelétají za deště. K prokázání svých tvrzení, že v rozhodný den nebyly vhodné podmínky pro let včel, navrhl provedení důkazu dokumentem z internetových stránek www.e-pocasi.cz, z něhož plyne, že byly hlášeny „i přeháňky a bouřky“. Vzhledem k nízkým denním i nočním teplotám dne 23.4.2014 navrhl rovněž provedení důkazu zprávou Českého hydrometeorologického ústavu o teplotě vzduchu v obci Šlapanov v době kolem 19:00 hod. Tyto důkazy však nebyly prvostupňovým orgánem ani žalovaným provedeny. Žalobce je dále toho názoru, že při použití předmětného prostředku postupoval v souladu s jeho návodem k použití. Žalobce poukazuje na možnost úhynu včel i z dalších důvodů než pouze prostřednictvím použití prostředku Avaunt 15 EC. Za tímto účelem žalobce navrhl provést důkaz výpovědí ostatních chovatelů včel v doletové vzdálenosti od předmětného pozemku. Ani tento důkaz však nebyl správními orgány proveden. S ohledem na skutečnost, že existence pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty představuje pro žalobce překážku pro přidělení státních dotací, je žalobce nucen řešit spor podáním žaloby ke zdejšímu soudu. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení. III. Shrnutí argumentace žalovaného Žalovaný plně odkazuje na text odůvodnění jak napadeného rozhodnutí, tak i rozhodnutí prvostupňového orgánu, v nichž jsou důsledně vypořádány všechny žalobcem uváděné námitky. Žalovaný nesdílí názor žalobce, že přípravek Avaunt 15 EC použil v souladu s jeho návodem k použití, neboť byl aplikován na kvetoucí porost řepky ozimé, ačkoli je přípravek povolen k použití pouze v růstové fázi zeleného až žlutého poupěte. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Žalovaný na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). Zdejší soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s.). Soud rozhodoval bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Podstatou žalobní argumentace je otázka, zda žalovaný při rozhodování vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu a zda správně aplikoval příslušná zákonná ustanovení na úseku právní ochrany včel. Mezi žalobcem a žalovaným přitom není sporu o to, že dne 23.4.2014 v době kolem 18:30 hod. při postřiku žalobcem obhospodařovaného pozemku žalobce použil prostředek Avaunt 15 EC, který je klasifikován jako nebezpečný pro včely. Podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o rostlinolékařské péči nesmí být přípravky používány v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie a tímto zákonem s výjimkou rozšířeného povolení nebo použití pro účely výzkumu a vývoje nebo zkoušení a při jejich aplikaci nesmí být postupováno v rozporu s požadavky na ochranu vod, včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů včetně rostlin, stanovenými prováděcím právním předpisem. Porušení podmínek aplikace přípravku v podstatě znamená porušení vyhlášky na ochranu včel. Podle § 51 odst. 7 písm. d) zákona o rostlinolékařské péči stanoví prováděcí právní předpis podrobnosti k ochraně včel, zvěře a některých dalších necílových organismů při použití přípravků. Podle § 4 vyhlášky na ochranu včel přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, smí být aplikován na porost navštěvovaný včelami pouze po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny příslušného dne. Zdejší soud se neztotožnil s názorem žalobce, že z jeho strany byly dodrženy zákonem stanovené podmínky pro postřik předmětného porostu. Ačkoliv doba denního letu včel není v právních předpisech nikterak definována, lze vycházet z předpokladu, že se jedná o dobu od východu slunce do jeho západu. Z doslovného výkladu výše uvedeného ustanovení je patrné, že zákonodárce neudává další konkretizaci podmínek, kdy lze na porost navštěvovaný včelami aplikovat přípravky pro včely nebezpečné, nýbrž se omezuje pouze na stanovení výše vymezené podmínky časové. Nezabývá se otázkou výše teploty či výskytu srážek apod. K porušení shora uvedeného ustanovení tak dochází již tím, že je přípravek aplikován v období denní doby letu bez ohledu na přistoupení dalších okolností. Z uvedeného důvodu není třeba dle názoru zdejšího soudu doplnit dokazování o žalobcem navrhované důkazy. K postřiku pozemku s řepkou ozimou přípravkem Avaunt 15 EC došlo dne 23.4.2014 v době po 18:30 hod. Ve druhé polovině dubna však dochází k západu slunce, a tedy k ukončení denní doby letu včel, až kolem 20:00 hodiny. Ve světle řečeného bylo v době postřiku ještě denní světlo a bylo lze předpokládat, že stále přetrvávala letová aktivita včel. K zákonem aprobovanému postřiku porostu navštěvovaného včelami tak mohlo dojít až po setmění, tj. v době mezi přibližně dvacátou a dvacátou třetí hodinou. Tento postup však ze strany žalobce prokazatelně dodržen nebyl. Optikou shora uvedeného nahlížel zdejší soud i na otázku nutnosti prokázání příčinné souvislosti mezi aplikací prostředku nebezpečného pro včely a úhynem včel. Zdejší soud v této souvislosti považuje za nadbytečné ve věci dokazovat výpovědí dalších chovatelů včel v okolí obce Šlapanov, jak navrhoval žalobce. Správní delikt dle § 79g odst. 1 písm. g) zákona o rostlinolékařské péči lze dle své konstrukce zařadit do kategorie deliktů ohrožovacích. K naplnění skutkové podstaty ohrožovacího správního deliktu pak dochází již samotným porušením povinnosti stanovené zákonem, a to bez ohledu na skutečnost, zda došlo ke vzniku poruchy na objektu správního deliktu. Jinak řečeno, i kdyby žádné včely v důsledku aplikování postřiku neuhynuly, žalobce by se deliktu přesto dopustil. K žalobcově námitce, že z internetových stránek www.e-pocasi.cz plyne, že v rozhodné době „byly i přeháňky a bouřky“, soud poznamenává, že z logiky věci za deště nemůže dojít k efektivnímu postřiku rostlin. Obecným smyslem použití postřiku rostlin je aplikace účinných látek v postřiku obsažených na rostliny. Za deštivého počasí však může dojít k vymývání postřiku, a potažmo těchto účinných látek. Jak ostatně vyplývá z návodu k použití prostředku Avaunt 15 EC, k působení účinných látek prostředku dochází „poté, co postřiková kapalina již zaschla na povrchu ošetřených rostlin“. Tvrzení žalobce, že v den aplikace prostředku Avaunt 15 EC mohlo dojít i ke srážkám, považuje soud za účelově zavádějící, vedené marnou snahou zprostit se odpovědnosti za správní delikt. Žalobce v podané žalobě uvádí, že postupoval dle návodu k použití, který je součástí správního spisu. Úvaha žalobce, dle které postačí vycházet z návodu k použití, který blíže specifikuje doporučené použití přípravku Avaunt 15 EC zrána nebo navečer, je mylná. Při aplikaci prostředků označených jako nebezpečné pro včely nelze vystačit pouze s obecným výkladem poněkud vágního článku v návodu k použití. Je vždy zároveň nutné brát zřetel na platnou právní úpravu. V posuzovaném případě je prováděcím předpisem stanoveno, že přípravek, který je nebezpečný pro včely lze použít pouze po ukončení denního letu včel, který je vymezen slunečním svitem, resp. přítomností denního světla. Argument žalobce, že respektoval postup doporučený návodem k použití a postřik aplikoval navečer, tak bez dalšího neobstojí. Nad rámec uvedeného lze přisvědčit žalovanému v tom, že žalobce nedostál požadavkům návodu k použití prostředku Avaunt 15 EC, neboť v rozporu s ním použil předmětný přípravek na kvetoucí porost řepky ozimé. Návod k použití s odkazem na principy „Správné zemědělské praxe“ výslovně zakazuje aplikaci prostředku v době kvetení. Dle zdejšího soudu tak prvostupňový orgán ani žalovaný nepochybili, jestliže neprovedli žalobcem navrhované důkazy, neboť tyto nebyly způsobilé žádným způsobem vyvrátit skutečnost, že došlo k porušení uvedených ustanovení. V. Závěr Správní orgány při posuzování věci vyšly z řádně a dostatečně zjištěného skutkového stavu, na který následně správně aplikovaly relevantní ustanovení dotčených právních předpisů. Soud tak neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným. Nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou další vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Vzhledem k tomu soud žalobu je nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s. VI. Náklady řízení Soud rozhodl o nákladech řízení účastníků podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, to by náleželo procesně úspěšnému – žalovanému. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 12. října 2016 Za správnost vyhotovení: David Raus,v.r. Romana Lipovská předseda senátu