62 Af 25/2025

Plný text

62 Af 25/2025 – 146 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: ICOM transport a.s. sídlem Jiráskova 1424/78, Jihlava proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno za účasti:

1. Kraj Vysočina sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava zastoupen Mgr. Janem Tejkalem, advokátem sídlem Helfertova 2040/13, Brno 2. ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. sídlem Hálkova 781/9, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 9. 2025, čj. ÚOHS-36519/2025/163, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 2 62 Af 25/2025 III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:

I. Shrnutí podstaty věci

1. Zadavatel (1. osoba zúčastněná na řízení) zahájil otevřené zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 – oblast č. 7“; jeho zahájení bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024.

2. Žalobce (dodavatel) podal k žalovanému návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele; namítal zejména nezákonný postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele (2. osoby zúčastněné na řízení) a nedostatečné posouzení naplnění obligatorních důvodů pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

3. Žalovaný prvostupňovým rozhodnutím ze dne 5. 8. 2025, čj. ÚOHS-29378/2025/500, návrh žalobce zamítl, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření. Předseda žalovaného pak nyní napadeným rozhodnutím podaný rozklad zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II. Shrnutí procesního postoje žalobce

4. Podle žalobce je napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí nezákonné.

5. Žalobce je přesvědčen, že zadavatel a následně i žalovaný postupovali v rozporu se zákonem, neboť dostatečně nezkoumali naplnění obligatorních důvodů pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“). V této souvislosti žalobce poukazuje zejména na nereálnost kalkulace počtu řidičů, která podle něj neumožňuje dodržení pracovněprávních předpisů, a dále na existenci ekonomických vztahů v rámci koncernu vybraného dodavatele, jež mohly vést k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory. Podle žalobce se žalovaný ani jeho předseda těmito otázkami věcně nezabývali a omezili se toliko na přezkum formální správnosti postupu zadavatele při posuzování zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

6. Žalobce zdůrazňuje, že v případech uvedených v § 113 odst. 6 ZZVZ zákon zadavateli neumožňuje polemizovat nad tím, zda účastníka ze zadávacího řízení vyloučí, či nikoli. Tomu musí odpovídat i intenzita přezkumu naplnění podmínek uvedených v § 113 odst. 6 ZZVZ, a to jak ze strany zadavatele, tak ze strany žalovaného. Omezení přezkumu pouze na posouzení, zda se zadavatel dostatečně zabýval podklady předloženými vybraným dodavatelem v rámci zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, aniž by současně postavil najisto, zda ze strany vybraného dodavatele skutečně nedochází k porušování pracovněprávních předpisů či k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory, by podle žalobce vedlo k popření smyslu právní úpravy a činilo by povinnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení fakticky nevymahatelnou. K tomu podle žalobní argumentace došlo právě v nyní posuzované věci. Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 3 62 Af 25/2025 7. Žalobce tedy navrhuje, aby zdejší soud napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

8. Žalovaný setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí, neboť žalobce podle žalovaného znovu uplatňuje tytéž argumenty, se kterými se žalovaný v podrobnostech v napadeném (případně v prvostupňovém) rozhodnutí už vypořádal; žalovaný na tyto závěry z podstatné míry odkazuje.

9. Žalovaný je toho názoru, že zadavatel postupoval při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu se ZZVZ, neboť se dostatečně zabýval podklady předloženými vybraným dodavatelem a disponoval dostatečnými informacemi pro posouzení, zda nabídková cena je mimořádně nízkou nabídkovou cenou z důvodů uvedených v § 113 odst. 6 ZZVZ. Žalovaný dále uvádí, že jeho úkolem není přezkoumávat věcnou správnost dokumentů předložených vybraným dodavatelem ani nahrazovat úvahu zadavatele o tom, zda vybraný dodavatel dostatečně rozptýlil jeho pochybnosti o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, nýbrž posoudit, zda zadavatel postupoval transparentně, přezkoumatelně a zda se dostatečně zabýval podklady, které mu vybraný dodavatel na jeho výzvu předložil.

10. Podle žalovaného se tento přístup uplatní i při posouzení důvodů uvedených v § 113 odst. 6 ZZVZ, přičemž zadavatel je povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze tehdy, pokud z předloženého zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny takové skutečnosti jednoznačně vyplývají. V nyní posuzované věci však podle žalovaného zadavatel dostatečné indicie v tomto směru neměl a své závěry opřel o podklady poskytnuté vybraným dodavatelem, které přezkoumatelným způsobem vyhodnotil jako dostatečné k rozptýlení pochybností. Výklad zastávaný žalobcem, podle něhož má být v případech dle § 113 odst. 6 ZZVZ uplatňována „vyšší intenzita“ přezkumu mimořádně nízké nabídkové ceny, by podle žalovaného vedl k nepřiměřenému rozšiřování povinností zadavatele nad rámec zákonné úpravy.

11. Žalovaný tedy navrhuje zamítnutí žaloby. I žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

IV. Posouzení věci

12. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (především § 65, § 68, § 70 s.ř.s.). Napadené rozhodnutí bylo přezkoumáváno v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).

13. Zdejší soud ve věci rozhodoval bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Mezi žalobcem a žalovaným je sporu o to, nakolik musí zadavatel reagovat na tvrzení skutečností odůvodňujících vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu porušování Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 4 62 Af 25/2025 pracovněprávních předpisů a poskytnutí neoprávněné veřejné podpory, resp. na tvrzení jednoho z účastníků zadávacího řízení, že nabídková cena jiného účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízkou nabídkovou cenou z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 6 písm. a) a b) ZZVZ, a s jakými důsledky, a dále v jaké míře mají být tyto zadavatelovy závěry přezkoumávány ze strany žalovaného.

15. Z obsahu správního spisu plyne, že zadavatel pojal pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele, a proto jej dne 27. 6. 2024 vyzval k jejímu objasnění. Ve výzvě požadoval zejména podrobné vysvětlení způsobu stanovení nabídkové ceny, včetně struktury personálních nákladů a počtu řidičů nezbytných pro plnění veřejné zakázky. Vybraný dodavatel na tuto výzvu reagoval dne 2. 7. 2024 předložením objasnění, v němž popsal způsob kalkulace nabídkové ceny a doložil jej podklady. Zadavatel tato vysvětlení vyhodnotil, konfrontoval je s dalšími informacemi, které měl k dispozici, a dospěl k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízkou nabídkovou cenou. V dalším průběhu zadávacího řízení se zadavatel otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval znovu, a to po podání námitek žalobce dne 7. 8. 2024 a následně dne 11. 9. 2024. V návaznosti na tyto námitky zadavatel vyzval vybraného dodavatele k dalšímu objasnění, a to nejen ve vztahu k personálním nákladům a potřebnému počtu řidičů, nýbrž také ke tvrzením žalobce týkajícím se možné neoprávněné veřejné podpory, zejména zapojení vybraného dodavatele do tzv. cash poolingu a poskytnutí záruky za úvěr ze strany subjektů napojených na veřejné prostředky Rakouské republiky. Vybraný dodavatel na tyto výzvy reagoval doplněním svých předchozích vysvětlení a předložením dalších podkladů, které měly objasnit jak kalkulaci nabídkové ceny, tak skutečnosti související s veřejnou podporou. Zadavatel následně tato doplněná vysvětlení vyhodnotil v rozhodnutích o námitkách ze dne 13. 8. 2024, 26. 9. 2024 a 7. 3. 2025, přičemž vždy uzavřel, že vybraný dodavatel dostatečně objasnil způsob stanovení své nabídkové ceny a že nejsou dány důvody pro jeho vyloučení podle § 113 odst. 6 písm. a) a b) ZZVZ.

16. Podle § 113 odst. 1 ZZVZ zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

17. Podle § 113 odst. 4 ZZVZ zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 ZZVZ, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

18. Podle § 113 odst. 5 ZZVZ účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. odstavce 4 ZZVZ. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 5 62 Af 25/2025 účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

19. Podle § 113 odst. 6 ZZVZ zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) ZZVZ, b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie (jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi), nebo c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 ZZVZ.

20. Podle § 48 odst. 4 ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

21. ZZVZ tedy rozlišuje dvě kategorie situací, od nichž je pak odvislý i následný (obligatorní ve smyslu § 113 odst. 6 ZZVZ či fakultativní ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ) postup zadavatele. Pokud jde o věcné zdůvodnění mimořádné výhodnosti nabídkové ceny (§ 113 odst. 5 věta druhá ZZVZ), zadavatel je povinen je posoudit (§ 113 odst. 6 věta první ZZVZ), a dospěje-li k závěru, že cena nebyla řádně zdůvodněna (resp. nebyla po věcné stránce zdůvodněna dostatečně nebo byla odůvodněna jinými než legitimními důvody), má možnost uvážit, že i v takové situaci s vybraným dodavatelem uzavře smlouvu, protože mu nevzniká povinnost účastníka zadávacího řízení (nejčastěji jenž už je anebo se má stát vybraným dodavatelem) vyloučit (§ 48 odst. 4 ZZVZ). Upravuje-li tu ZZVZ pouze možnost, nikoli povinnost zadavatele účastníka zadávacího řízení vyloučit, pak je na odpovědnosti zadavatele uzavření smlouvy za podmínek, které se mu mohou jevit jako „podezřele výhodné“ (to současně může vést k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké nabídkové ceny již neslouží stejnou měrou k ochraně zadavatele i ostatních dodavatelů, resp. k ochraně hospodářské soutěže, nýbrž spíše k ochraně samotného zadavatele). Uvedená svoboda zadavatele uvážit o důsledcích nezdůvodněné mimořádně nízké nabídkové ceny opírající se o § 48 odst. 4 ZZVZ se však neuplatní tehdy, má-li výhodnost nabídkové ceny původ v porušení povinností vyplývajících dodavateli z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, z pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance podílející se na plnění veřejné zakázky nebo z poskytnutí neoprávněné veřejné podpory. V těchto situacích je chráněným zájmem dodržování souvisejících právních předpisů, případně ochrana soutěžního prostředí, a zadavatel má proto povinnost účastníka zadávacího řízení, jehož mimořádně nízká nabídková cena je důsledkem uvedených skutečností, případně jehož potvrzení podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ je v tomto směru nedostatečné (či úplně chybějící), ze zadávacího řízení vyloučit (§ 113 odst. 6 věta druhá ZZVZ).

22. V nyní posuzované věci není sporu o tom, že zadavatel v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny požadoval potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ, a že vybraný dodavatel tyto skutečnosti ve svém zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obecně potvrdil. Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 6 62 Af 25/2025 23. Na potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany účastníka zadávacího řízení však musí ze strany zadavatele navazovat posouzení toho, zda z obsahu tohoto zdůvodnění nevyplývá opak, tedy zda není – v poměrech nyní posuzované věci – naplněna hypotéza pro vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. a) a b) ZZVZ. Samotné potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ totiž může vést nanejvýš k závěru o nenaplnění hypotézy pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. c) ZZVZ. Je tedy na zadavateli, aby alespoň v základní rovině posoudil důvěryhodnost potvrzení účastníka zadávacího řízení o skutečnostech podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ a identifikoval přinejmenším takové skutečnosti, které jsou již „na první pohled“ způsobilé pravdivost tohoto potvrzení zpochybnit či vyvrátit. Ostatně i to je částečně v jeho vlastním kontraktačním zájmu. Pokud by se zadavatel zcela nekriticky spokojil s obecným potvrzením účastníka zadávacího řízení o skutečnostech podle § 113 odst. 4 ZZVZ, postrádalo by takové potvrzení jakýkoli reálný význam a představovalo by pouze neúčelný formální krok v zadávacím řízení, který by popíral smysl § 113 odst. 4 věty třetí ZZVZ a § 113 odst. 5 věty první ZZVZ, především by však zadavatel nemohl dodržet pravidlo vyplývající z § 113 odst. 6 věty druhé ZZVZ.

24. Úkolem zadavatele po zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany účastníka zadávacího řízení je ve vztahu k § 113 odst. 6 písm. a) a b) ZZVZ posoudit, zda z předloženého potvrzení ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ a z dalších účastníkem zadávacího řízení předložených či zadavateli jinak dostupných podkladů nevyplývají konkrétní okolnosti nasvědčující tomu, že mimořádně nízká nabídková cena je důsledkem porušení právních předpisů či neoprávněné veřejné podpory ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ. Není úkolem zadavatele, aby sám vyvíjel rozsáhlou aktivní investigativní činnost směřující k bezpečnému závěru, že žádná z těchto skutečností s určitostí nenastala a výhodnost nabídkové ceny bez jakýchkoli pochybností neovlivnila. Kladení takového požadavku na zadavatele by bylo nejen prakticky obtížně udržitelné, nýbrž především pro naplnění smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ a § 113 odst. 6 věty druhé ZZVZ nepřiměřené. Žalobce sice v žalobě tvrdí, že pro zadavatele nepředstavuje nepřiměřenou obtíž postavit najisto, zda ze strany dodavatele skutečně dochází k porušování relevantních právních předpisů nebo k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory, toto žalobcovo přesvědčení však zdejší soud nesdílí. Dovození zadavatelovy povinnosti postavit tyto skutečnosti zcela najisto, fakticky tedy v míře rámcově odpovídající tomu, jak o těchto skutečnostech rozhodují orgány veřejné moci, avšak v pozici zadavatele bez odpovídajících procesních oprávnění a nástrojů, by patrně muselo často znamenat též dovození povinnosti zadavatele obracet se pro potvrzení či vyvrácení veškerých pochybností na příslušné orgány veřejné moci, což by bylo ve vztahu k zadavatelům požadavkem nerealistickým časově (každé zadávací řízení se musí smysluplně vyvíjet k uzavření smlouvy ještě v době, kdy trvá zadavatelova poptávka a možnosti zadavatele za plnění zaplatit, což by se v případě zapojení orgánů veřejné moci do posuzování mohlo jevit jako obtížně splnitelné, ne-li nemožné), protože jinak by šlo ve vztahu k zadavatelům o požadavek nerealistický organizačně (zadavatel jednoduše řečeno není na posuzování těchto otázek specialistou a není důvodu předstírat, že jím je, ani dovozovat, že by se jím měl stát). Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny se tedy ze strany zadavatele ve vztahu k § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ nemůže vyčerpat až bezpečným zjištěním, zda k porušení právních předpisů či poskytnutí neoprávněné veřejné podpory vyvolávajících mimořádnou výhodnost nabídkové ceny Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 7 62 Af 25/2025 došlo, anebo nikoli, nýbrž rozumně hájitelným a důvěru vzbuzujícím posouzením, zda předložené zdůvodnění včetně potvrzení ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ společně s dalšími účastníkem zadávacího řízení předloženými či zadavateli jinak dostupnými podklady pochybnosti o naplnění důvodů pro obligatorní vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 věty druhé ZZVZ rozptyluje, anebo potvrzuje.

25. Souhrnně řečeno: zadavatel se nemůže nekriticky spokojit s obecným potvrzením účastníka zadávacího řízení o skutečnostech podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ, rozsah jeho prověřování, zpochybňování a dalšího pátrání zadavatele stran těchto skutečností se musí odehrávat v rozumných mezích.

26. Těmto požadavkům postup zadavatele v nyní posuzované věci dostál. Ze správního spisu je zřejmé, že se otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval opakovaně a dostatečně kriticky. Nejprve pojal pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele a vyžádal si její zdůvodnění postupem předepsaným v § 113 odst. 4 ZZVZ. Následně reagoval dostatečně konkrétně také na námitky žalobce týkající se údajného porušování pracovněprávních předpisů i možné neoprávněné veřejné podpory. Za tímto účelem si od vybraného dodavatele vyžádal další podklady a vysvětlení, která následně hodnotil nejen samostatně ze svého vlastního zadavatelského pohledu, ale i ve vazbě na argumentaci žalobce. Ve vztahu k otázce dostatečnosti personálního zajištění plnění veřejné zakázky (dostatečný počet řidičů) si zadavatel opatřil i externí odborná stanoviska, jejichž účelem bylo ověřit reálnost kalkulovaného počtu řidičů a schopnost plnit veřejnou zakázku při dodržení relevantních pracovněprávních předpisů. Obdobně se zadavatel zabýval i tvrzeními žalobce vztahujícími se k možné neoprávněné veřejné podpoře; po vybraném dodavateli požadoval další vysvětlení týkající se tzv. cash poolingu i poskytnuté záruky za úvěr a následně posuzoval, zda z předložených podkladů vyplývají konkrétní indicie nasvědčující tomu, že by nabídková cena byla mimořádně nízká právě z důvodu neoprávněné veřejné podpory. Veškeré tyto kroky zadavatele, o nichž poskytuje správní spis dostatečnou procesní stopu, zdejší soud hodnotí jako věrohodný, dostatečně věcný a současně dostatečně konkrétní postup směřující k prověření potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 věty třetí ZZVZ podaného zadavateli ze strany vybraného dodavatele. Rozhodně zdejší soud nepřisvědčuje žalobci, že by se zadavatel omezil pouze na formální převzetí tvrzení vybraného dodavatele nebo že by rezignoval na posouzení existence konkrétních okolností nasvědčujících naplnění důvodů podle § 113 odst. 6 písm. a) a b) ZZVZ. Naopak, ze správního spisu je jasně patrné, že zadavatel pochybnosti žalobce aktivně prověřoval a v návaznosti na získané podklady posuzoval, zda jsou tyto pochybnosti způsobilé obstát, či nikoli.

27. Za této situace se zdejší soud dále zabýval tím, zda zadavatel při posuzování zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny včetně potvrzení ve smyslu § 113 odst. 4 věty třetí ZZVZ postupoval transparentně, korektně a přezkoumatelně, tedy zda podklady, které měl v době svého rozhodování k dispozici, byly skutečně způsobilé rozptýlit jeho pochybnosti o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká z důvodu porušení povinností podle § 113 odst. 4 písm. a) ZZVZ.

28. Žalobce svoji argumentaci vystavěl na předpokladu, že jím předložený výpočet minimálního potřebného počtu řidičů představuje jediný správný způsob kalkulace personálního zajištění Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 8 62 Af 25/2025 plnění veřejné zakázky. Z toho následně dovozoval, že pokud vybraný dodavatel kalkuloval s nižším počtem řidičů, musel nutně vycházet z porušování pracovněprávních předpisů, zejména pravidel upravujících délku směn, dobu odpočinku či práci přesčas.

29. Zdejší soud především dovozuje, že samotná existence odlišných názorů na minimální potřebný počet řidičů pro plnění veřejné zakázky bez dalšího neznamená, že zadavatel byl povinen převzít závěry předložené žalobcem (coby závěry ve vztahu k počtu řidičů „přísnější“), anebo napevno určit, který z předložených vzájemně si konkurujících výpočtů je pro plnění veřejné zakázky „objektivně správný“, popř. vhodnější. Postačilo ověření rozumné hájitelnosti toho z výpočtů, z něhož následně vyšel. Jak přitom plyne ze správního spisu, zadavatel měl k dispozici podrobné vysvětlení organizace směn řidičů, jejich pracovního fondu, systému střídání i započtení operativních rezerv ze strany vybraného dodavatele. Součástí podkladů byl rovněž měsíční plán řidičů a další dokumentace vztahující se ke způsobu personálního zajištění plnění veřejné zakázky. Zadavatel se nespokojil pouze s tvrzeními vybraného dodavatele, nýbrž si správnost jeho úvah nechal ověřit rovněž externími odbornými stanovisky, z nichž nevyplynulo, že by kalkulovaný počet řidičů zjevně neumožňoval plnění veřejné zakázky při dodržení relevantních právních předpisů. Nelze přitom přisvědčit námitce žalobce, že by externí odborníci vycházeli z neúplných podkladů, neboť ze správního spisu plyne, že v době zpracování svých stanovisek měli k dispozici podklady vztahující se jak k dennímu počtu řidičů v době nejvyšší intenzity provozu (přes školní dny), tak následně i k měsíčnímu plánu řidičů. Vycházel-li tedy zadavatel jako z rozumně hájitelného z toho výpočtu, jenž mu v podrobnostech předložil vybraný dodavatel, nelze dovodit, že by z pohledu ZZVZ postupoval nesprávně (nezákonně).

30. Skutečnost, že žalobce následně zadavateli předložil vlastní odborné posouzení založené na odlišných předpokladech a metodice výpočtu, sama o sobě neznamená, že zadavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele (z pohledu § 113 odst. 4 písm. a/ ZZVZ) posoudil nedostatečně či nesprávně. Institut mimořádně nízké nabídkové ceny, jejího zdůvodňování a následného prověřování podaného zdůvodnění neslouží k tomu, aby zadavatel (a po něm ve správním řízení žalovaný) autoritativně určoval jedině správný model organizace práce nebo jedině správný způsob výpočtu personálních kapacit pro plnění veřejné zakázky, a to ani tehdy, nabízí-li se více variant, jsou-li rozumně hájitelné. Ve skutkových poměrech, v nichž se zadavatel stran odlišných předpokladů a výpočtů personálního zajištění předložených různými účastníky zadávacího řízení nacházel, bylo třeba posoudit, zda podklady předložené vybraným dodavatelem nevykazují konkrétní rozpory nebo jiné indicie zjevně nasvědčující tomu, že plnění veřejné zakázky nebude možné realizovat bez porušování pracovněprávních předpisů, a to také (a to dokonce za použití externích odborných stanovisek) zadavatel učinil. Žádné takové rozpory nebo jiné indicie zadavatel nedovodil, přitom obsahem správního spisu ani tvrzeními žalobce v řízení před zdejším soudem nejsou tyto závěry zpochybněny (předložení jiné alternativy ze strany žalobce takovým zpochybněním, jak shora uvedeno, není). Závěry, k nimž zadavatel dospěl, jsou přitom v rozhodnutí o námitkách srozumitelně, transparentně a přezkoumatelně odůvodněny (především body 48–90 rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 3. 2025).

31. Je třeba dodat, že žalobce svoji argumentaci týkající se nemožnosti plnění veřejné zakázky při dodržení relevantních pracovněprávních předpisů ve značné míře staví na vlastních Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 9 62 Af 25/2025 odborných analýzách a výpočtech, které poprvé předložil až v průběhu správního řízení před žalovaným. Takové podklady tedy zadavatel v době rozhodování o námitkách neměl k dispozici a nelze mu tedy vytýkat, že se v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s argumentací, která byla podrobně rozvedena až ve správním řízení před žalovaným. Od žalobce ani odjinud zadavatel v zadávacím řízení (při rozhodování o námitkách) takovou argumentaci k dispozici neměl. Současně je třeba připomenout, že úkolem žalovaného v takové situaci není provádět nové odborné posouzení založené na dodatečně předložených analýzách žalobce, nýbrž přezkoumat, zda měl zadavatel v době rozhodování o námitkách a posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny k dispozici dostatečné podklady pro svůj závěr o nevyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, zda tyto podklady řádně vyhodnotil a zda své úvahy přezkoumatelným způsobem odůvodnil. To platí tím spíše za situace, kdy žalobce netvrdil, že by mu cokoli bránilo předložit uvedené podklady již v rámci námitek.

32. Za této situace se dále zdejší soud zabýval tím, zda podklady, které měl v době svého rozhodování zadavatel k dispozici, byly skutečně způsobilé rozptýlit také pochybnosti o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká z důvodu porušení povinností podle § 113 odst. 4 písm. b) ZZVZ. Úkolem zadavatele ani v tomto případě nebylo rozhodnout, zda k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory skutečně (najisto) došlo, nýbrž posoudit, zda podklady předložené vybraným dodavatelem dostatečně rozptylují pochybnosti o tom, že nabídková cena je mimořádně nízká právě z tohoto důvodu.

33. Jak přitom plyne ze správního spisu, zadavatel se námitkami žalobce i v tomto směru zabýval podrobně a opakovaně. V návaznosti na žalobcovy pochybnosti si zadavatel od vybraného dodavatele vyžádal další vysvětlení a podklady vztahující se jak k fungování tzv. cash poolingu v rámci holdingu ÖBB, jehož je vybraný dodavatel součástí, tak k poskytnuté záruce za úvěr. K dispozici měl smluvní dokumentaci vztahující se k tzv. cash poolingu, faktury vztahující se k úhradám za poskytnuté ručení i další vysvětlení vybraného dodavatele týkající se mechanismu financování a tvrzené úplatnosti poskytnuté záruky. Současně se zadavatel zabýval argumentací žalobce týkající se možného zvýhodnění vybraného dodavatele, otázky tržních podmínek i možné návaznosti na veřejné prostředky Rakouské republiky. Zadavatel tedy neposuzoval pouze samotná tvrzení vybraného dodavatele, ale zabýval se rovněž tím, zda z předložených podkladů vyplývají konkrétní indicie nasvědčující tomu, že by vybraný dodavatel získával zvýhodnění za podmínek zjevně neodpovídajících běžným tržním podmínkám. V této souvislosti přihlédl rovněž ke skutečnosti, že nabídková cena vybraného dodavatele se výrazně neodchylovala od ostatních nabídek, včetně nabídky samotného žalobce, což považoval za okolnost oslabující závěr, že by mohlo jít o mimořádně nízkou nabídkovou cenu způsobenou neoprávněnou veřejnou podporou. Závěr o nenaplnění znaků neoprávněné veřejné podpory, jež by se v mimořádné výhodnosti nabídkové ceny mohla promítnout, tedy o nenaplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ, přitom zadavatel v rozhodnutí o námitkách také odůvodnil srozumitelně, transparentně a přezkoumatelně (především body 97–167 rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 3. 2025).

34. Setrvává-li žalobce na postoji, že podklady předložené vybraným dodavatelem nebyly dostatečné, neboť ve vztahu k tzv. cash poolingu byla předložena toliko smluvní Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 10 62 Af 25/2025 dokumentace bez jednotlivých dokladů o realizovaných platbách, zatímco ve vztahu k záruce za úvěr byly doloženy pouze faktury, nikoli samotné smlouvy či doklady o uskutečnění jednotlivých plateb, zdejší soud takový nedostatek v podkladech pro účely dodržení ZZVZ ze strany zadavatele nedovozuje. Vybraný dodavatel předložil podklady způsobilé doložit ekonomický a komerční charakter obou posuzovaných finančních nástrojů, zejména tvrzenou úplatnost záruky za úvěr a tržní nastavení podmínek tzv. cash poolingu, a požadovat po zadavateli, aby si v rámci posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny vyžadoval a následně detailně zkoumal veškeré účetní doklady, jednotlivé platební operace či kompletní účetnictví vybraného dodavatele, by zjevně přesahovalo rozsah povinností zadavatele předvídaný v § 113 ZZVZ. Stejně tak nebylo úkolem žalovaného v mezích jeho přezkumné činnosti ověřovat formální či věcnou správnost účetnictví vybraného dodavatele a vyvozovat z něj vlastní závěry ohledně existence neoprávněné veřejné podpory.

35. Pokud jde o další formu veřejné podpory v podobě složení jistoty v zadávacím řízení mateřskou společností vybraného dodavatele, kterou žalobce začal tvrdit v průběhu správního řízení, zdejší soud souhlasí se žalovaným, že bylo logické vztáhnout obdobné úvahy, které vedly žalovaného k závěru o souladu postupu zadavatele se ZZVZ ve vztahu k ostatním posuzovaným finančním nástrojům, rovněž na zaplacení jistoty mateřskou společností vybraného dodavatele, bylo-li současně doloženo zaplacení poplatku. Ostatně i sám žalobce dovozuje, že důvody naplnění znaků veřejné podpory jsou v případě složení jistoty v zadávacím řízení prakticky totožné jako v případě tzv. cash poolingu a záruky za úvěr (str. 15 žaloby), z čehož přirozeně vyplývá i obdobný závěr žalovaného o jejich posouzení z hlediska § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ.

36. Lze tedy uzavřít, že zadavatel se nedostal do rozporu se ZZVZ, dospěl-li na základě podkladů předložených vybraným dodavatelem k závěru, že v posuzované věci nejsou dány konkrétní indicie nasvědčující tomu, že by nabídková cena vybraného dodavatele byla mimořádně nízká z důvodu porušování pracovněprávních předpisů nebo neoprávněné veřejné podpory, tedy že nejsou dány důvody pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 věty druhé ZZVZ. Zadavatel oprávněně vycházel ze zdůvodnění (včetně potvrzení podle § 113 odst. 4 věty třetí ZZVZ) podaného ze strany vybraného dodavatele, to správně a v dostatečné míře podrobnosti posuzoval mimo jiné i ve vazbě na argumentaci žalobce, pro své posouzení měl dostatek podkladů, které se jeví jako dostatečně konkrétní a věrohodné, a své závěry, k nimž dospěl, korektně odůvodnil. Stejně tak ani žalovaný nepochybil v míře přezkumu postupu zadavatele, neboť posuzoval, zda měl zadavatel pro svůj závěr dostatečné podklady, zda šlo o podklady dostatečně konkrétní a věrohodné, zda je zadavatel vyhodnotil v souladu s jejich obsahem a pravidly logického uvažování a zda přezkoumatelným způsobem odůvodnil, proč neshledal naplnění důvodů pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2021, čj. 7 As 199/2021-71).

37. Dostalo-li se žalobci v napadeném rozhodnutí ze strany žalovaného obdobného vypořádání jeho jednotlivých dílčích argumentů vztahujících se k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, jak tyto argumenty žalobce uplatnil i nyní v řízení před zdejším soudem, pak zdejší soud s tímto vypořádáním v nosných ohledech souhlasí, aniž by je považoval za nutné v podrobnostech opakovat či parafrázovat. Napadené rozhodnutí současně Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 11 62 Af 25/2025 představuje dostatečnou a přezkoumatelnou odpověď na podstatu žalobcovy argumentace. Zdejší soud tedy v nosných ohledech zcela sdílí závěry žalovaného, které pokládá za zákonné a odpovídající jeho skutkovým zjištěním. Žalovaný podle zdejšího soudu aplikoval správný právní předpis, v jeho mezích správnou právní normu, přitom pochybení, jež by mělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, se nedopustil ani při její aplikaci na zjištěný skutkový stav. Zdejší soud tak v mezích uplatněných žalobních bodů neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil ani žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Proto zdejší soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

V. Náklady řízení

38. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá. Úspěšný byl žalovaný, tomu však podle obsahu soudního spisu nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, navíc náhradu žádných nákladů řízení ani nepožadoval, a proto bylo rozhodnuto, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.

39. Osoby zúčastněné na řízení pak nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť v jeho průběhu nevyvíjely žádnou aktivitu, soudem jim nebyla stanovena žádná povinnost, v souvislosti s jejímž plnění by jim náklady vznikly, a k náhradě jiných nákladů řízení nebyl shledán žádný důvod (§ 60 odst. 5 s.ř.s.) Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 10. června 2026 David Raus v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L. 12 62 Af 25/2025 Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.