70 Co 34/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Ryšky a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Ondřeje Sekvarda, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zrušení vyživovací povinnosti, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22. října 2024, č. j. 51 C 7/2024-103,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. a II. výroku pro období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2024 potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. a II. výroku pro období od 1. 9. 2024 mění tak, že žaloba na zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, stanovené žalobci rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2012, č. j. 23 Nc 64/2008-515, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že vyživovací povinnost stanovená žalobci rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2012, č. j. 23 Nc 64/2008-515 žalovanému se zrušuje s účinností od 1. 9. 2022 (I. výrok), čímž se mění rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2012, č. j. 23 Nc 64/2008-515 (II. výrok). Současně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 46 200 Kč (III. výrok). Dovodil, že ačkoli byl žalovaný formálně zapsán ke studiu vysokých škol na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na soukromé Vysoké škole Sting, o.p.s., přistupoval ke svému studiu velice liknavě a nepřipravoval se tak soustavně a cílevědomě na své budoucí povolání.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, kterým se domáhal jeho změny zamítnutím žaloby na zrušení vyživovací povinnosti. Namítl, že po maturitě na střední škole ihned nastoupil a byl zapsán jako student Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na akademický rok 2022 do 2023 a v době, kdy uvedenou vysokou školu studoval, byl zapsán v období od 1. 2. 2023 do 31. 8. 2023 jako student bakalářské formy studia na Vysoké škole Sting v Brně. Studoval tedy 2 vysoké školy a následně byl od 12. 9. 2023 zapsán jako student bakalářského studia Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v akademickém roce 2023/2024. Pokud mu bylo 8. 9. 2023 ukončeno studium na Vysoké škole Sting, nebylo to z důvodů studijních neúspěchů, ale pro nezaplacení školného. Není pravdou, že by studoval pouze formálně, chodil poctivě na všechny přednášky a semináře, ale bohužel se mu nepodařilo zajistit dostatečný počet kreditů, neboť studium dvou vysokých škol bylo velmi náročné na čas i psychiku. Proto přestoupil na celoživotní vzdělávání v právu a právní vědě. Od září 2022 nikdy neztratil status studenta vysoké školy a má velký zájem studium na vysoké škole dokončit a věnovat se vystudovanému oboru. Navíc je submisivní typ a nad každou odpovědí váhá. V současné době studuje prezenční formou Vysokou školu Sting, má složeny všechny zkoušky a zápočty a našel způsob, jak studovat, aby studium bylo efektivní. Výživné nebylo řadu let zvyšováno a žalobce mu vyjma výživného, které muselo být řadu let vymáháno exekučně, ničeho jiného nedával. Žalobce k němu nikdy neměl otcovský vztah, on si k němu nemohl vytvořit láskyplný vztah a otec jej připravil o částku 300 000 Kč, kterou v dětství dostal od jeho otce.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, neboť bylo prokázáno, že žalovaný byl schopen se nejpozději od 1. 9. 2022 sám živit, když se již nepřipravoval na budoucí povolání, respektive jeho studium neneslo znaky soustavnosti a cílevědomosti. Soud prvního stupně se velmi podrobně zabýval každým semestrem studia žalovaného na vysokých školách a důkladně hodnotil plnění jeho studijních povinností.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející i nad rámec odvolacích důvodů. Po doplnění dokazování (viz níže) dospěl k závěru, že podle skutkového stavu v době vyhlášení rozsudku odvolacího soudu (§ 154 odst. 1, § 211 o. s. ř.) je rozsudek soudu prvního stupně věcně správný jen částečně, s čímž byli účastníci řízení v zájmu předvídatelnosti a s poukazem na zákaz překvapivého rozhodnutí seznámeni při jednání odvolacího soudu.

5. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

6. Dle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

7. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14, věnujícímu se problematice tzv. „věčných studentů“, v případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“. V konkrétním případě, kdy se nejedná o navazující studium, je tak třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání (tzn. např., zda na trhu práce je v daném regionu větší šance uplatnění pro absolventy dané střední školy než pro vyučené osoby); jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu (např. z hlediska uplatnění absolventů) a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí (rozumně vysvětlitelných a doložených) a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn. zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád.

8. Odvolací soud pro období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2024 bez výhrad aprobuje přiléhavý a přesvědčivě odůvodněný závěr soudu prvního stupně o zániku vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, a to vzhledem k očividnému faktu, že studium žalovaného v té době rozhodně nevykazovalo potřebné znaky soustavnosti a cílevědomosti. Po maturitě na gymnáziu v červnu 2022 se žalovaný v následujících letech po nepřijetí na právnickou fakultu nikdy nestal v tomto období studentem vysoké školy s prezenční denní formou studia a pouze nesoustavně a necílevědomě postupně studoval na různých vysokých školách, přičemž tak činil toliko kombinovanou formou (tedy 1 x 2 za týdny po dobu víkendu) či dokonce jen formou celoživotního vzdělávání. Programy celoživotního vzdělávání jsou přitom realizovány nad rámec řádného vysokoškolského studia a jejich účastníci nemají právní postavení studentů (§ 60 odst. 3 zákona o vysokých školách). Pro toto období je proto správný závěr soudu prvního stupně, že se žalovaný nepřipravoval soustavně a cílevědomě na své budoucí povolání, neboť neustále měnil obory, neplnil své studijní povinnosti a opakovanými zápisy ke studiu vždy prvního semestru toliko prodlužoval své mládí a vyživovací povinnost žalobce. Nutno výslovně zdůraznit, že tyto závěry se týkají i studia na Vysoké škole Sting v letním semestru 2024, neboť dle úplného výpisu zapsaných předmětů ze dne 27. 6. 2024 zde žalovaný nesložil žádnou zkoušku (jeho studijní průměr byl 4, tedy nevyhovující) a nadto nešlo o prezenční formu studia.

9. Pro toto období lze souhlasit i s východiskem soudu prvního stupně, dle kterého je ke stanovení zániku vyživovací povinnosti možno soudem přistoupit zpětně pro období předcházející podání žaloby. Rozhodnutí soudu o zrušení vyživovací povinnosti má totiž deklaratorní a nikoli konstitutivní charakter a pro účely § 163 o. s. ř. není rozhodující, kdy bylo zahájeno řízení ve věci, nýbrž kdy došlo ke změně poměrů. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 5. 2010, sp. zn. 21 Cdo 459/2010, i když je možné soudní rozhodnutí o výživném změnit jen na návrh, neznamená to, že by ke změně (ke snížení nebo zrušení vyživovací povinnosti) nemohlo dojít od okamžiku, kdy nastala změna poměrů, a tedy - jak je zřejmé z povahy věci - i za dobu před podáním návrhu. Změna rozhodnutí odsuzujícího k plnění výživného je tedy přípustná vždy od doby, kdy došlo ke změně poměrů, i když k ní došlo před podáním návrhu (žaloby) k soudu.

10. Pro období následující od 1. 9. 2024 ovšem došlo dle doplněného a aktualizovaného dokazování odvolacího soudu k obnovení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, neboť dle potvrzení Vysoké školy Sting ze dne 2. 7. 2025 žalovaný v tomto období studuje nyní již v prezenční formě 3. semestr bakalářského studia studijního programu Ekonomika a finance podniku. Dle úplného výpisu zapsaných předmětů ze dne 2. 7. 2025 aktuálně úspěšně ukončil v letním semestru všechny zapsané předměty zkouškou, klasifikovaným zápočtem či zápočtem a jeho studijní průměr činí 2,3. Zkoušku ze Základů managementu sice nakonec složil až napotřetí, nicméně s konečným hodnocením 1 (tedy výborně). Pro obnovení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému vede při nyní již úspěšně probíhajícím prezenčním studiu zájem na zvýšení kvalifikace žalovaného a tím i zlepšení jeho možností budoucího pracovního uplatnění, přičemž přetržka v soustavném a cílevědomém studiu činila dva roky a nebyla tedy natolik dlouhá, aby obnovení vyživovací povinnosti vylučovala, a to i vzhledem k věku žalovaného, který v době započetí úspěšně probíhajícího nynějšího studia činil necelých 22 let. Nejde tudíž o situaci srovnatelnou s případem řešeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2001, sp. zn. 24 Co 60/2001, publikovaným v časopise Soudní rozhledy 5/2022, v němž nebylo dovozeno obnovení vyživovací povinnosti za situace, kdy zletilá žalobkyně započala další studium až v časovém odstupu více jak tří let, po které pracovala a nesnažila se o přijetí k dalšímu studiu.

11. Ostatně i soud prvního stupně, který ve věci rozhodoval dne 22. 10. 2024, správně dovodil, že prokáže-li žalovaný v budoucnu větší zájem a cílevědomost v rámci svého studia, ve kterém bude řádně a soustavně pokračovat, není vyloučeno obnovení vyživovací povinnosti. K tomuto obnovení vyživovací povinnosti pak, jak již uvedeno, podle aktuální situace dané v době rozhodnutí odvolacího soudu (§ 154 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.) došlo. Žalovaný v současné době úspěšně ukončil v 3. semestru prezenční formy bakalářského studia studijního programu Ekonomika a finance podniku na Vysoké škole Sting všechny zapsané předměty zkouškou, klasifikovaným zápočtem či zápočtem a v období od 1. 9. 2024 se nyní již soustavně a cílevědomě připravuje na budoucí povolání, přičemž toto studium zlepšuje možnosti jeho budoucího uplatnění.

12. Se zřetelem k uvedenému byl odvolacím soudem rozsudek soudu prvního stupně pro období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2024 potvrzen jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. a pro období od 1. 9. 2024 změněn dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť došlo k obnovení vyživovací povinnosti.

13. Protože došlo k částečné změně rozhodnutí soudu prvního stupně, odvolací soud rozhodl nejen o náhradě nákladů odvolacího řízení, ale originálně také o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně dle § 224 odst. 2 o. s. ř. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo odvolacím soudem rozhodnuto na základě zásady úspěchu ve věci dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť míra jejich úspěchu a neúspěchu je v principu srovnatelná.