70 Co 88/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Čuhelové, Ph.D., a soudců JUDr. Michala Ryšky a Mgr. Ivy Krejčířové ve věci žalobce: jméno FO , narozený dne 29. 12. 1965 bytem v Nížkovicích 271, 684 01 Slavkov u Brna zastoupený advokátem právnická osoba sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem právnická osoba sídlem adresa 2. právnická osoba ., IČO sídlem adresa 3. právnická osoba ., IČO sídlem adresa 2. a 3. zastoupeni advokátem právnická osoba sídlem adresa za účasti: 1. jméno FO , narozená dne 6. 11. 1970 bytem adresa 2. jméno FO , narozená dne 11. 10. 1930 bytem adresa 3. jméno FO , narozený dne 3. 2. 1957 bytem adresa jako vedlejších účastníků na straně žalobce všichni zastoupeni advokátem právnická osoba sídlem adresa o určení vlastnictví k nemovitostem, o odvolání 2. žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. ledna 2024, č. j. číslo jednací I Rozsudek soudu prvního stupně se v VII. výroku a v části II. výrokupokud bylo určeno, že žalobce je vlastníkem ideální ¼ pozemku parc. č. , číslo, , ost. plocha – jiná plocha o výměře , číslo, , vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , katastrální území , adresa, , tak, jak je vyznačen geometrickým plánem Ing. , jméno FO, , ze dne , datum, , č. , číslo, který je přílohou a nedílnou součástí rozsudku soudu prvního stupně, potvrzuje.II. Žádný z účastníků, ani vedlejších účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, – ost. plocha, jiná plocha o výměře , číslo, vymezeného geometrickým plánem č. , číslo, (I. výrok). Určil, že žalobce je vlastníkem ideální ¼ pozemku parc. č. , číslo, , ost. plocha – jiná plocha o výměře , číslo, , a parc. č. , číslo, , ost. plocha – jiná plocha o výměře , číslo, , vedených Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, kat. pracoviště , adresa, , kat. území , adresa, , tak, jak je vyznačen geometrickým plánem Ing. , jméno FO, , ze , datum, , č. , číslo, . Geometrický plán Ing. , jméno FO, ze , datum, , č. , číslo, , je přílohou a nedílnou součástí tohoto rozsudku (II. výrok). Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 3) na náhradě nákladů řízení částku 25 570 Kč (III. výrok). Ve vztahu mezi vedlejšími účastníky na straně žalobce a žalovaným 3) se náhrada nákladů řízení žalovanému 3) nepřiznává (IV. výrok). Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) se žalobci náhrada nákladů řízení nepřiznává (V. výrok). Ve vztahu mezi vedlejšími účastníky řízení na straně žalobce a žalovanými 1) a 2) se žádnému z nich náhrada nákladů řízení nepřiznává (VI. výrok). Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 342 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (VII. výrok).

2. Dospěl k závěru, že žalobce je nástupcem původní oprávněné osoby, jeho předchůdce podal restituční žádost včas u k tomu určeného orgánu (bod 22 odůvodnění), předmětné pozemky byly zahrnuty do konkurzní podstaty společnosti , právnická osoba, k 20. 10. 1998 přes vědomost SKP o uplatnění nároku (bod 23 odůvodnění). K sepisu pozemků do konkurzní podstaty došlo v rozporu s § 68 odst. 1 zákona o konkurzu a vyrovnání. Kupní smlouva ze dne 5. 4. 2000 je tak absolutně neplatná, když došlo i k porušení § 5 odst. 3 zákona o půdě (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. , spisová značka, ). Nebyla podána excindační žaloba, když soud k takovému podání účastníky nevyzval, když tak učinil ohledně jiných pozemků, předmětné pozemky již v konkurzní podstatě zahrnuty nebyly (rozsudek Nejvyššího soudu v paralelně vedené věci ze dne 9. 11. 2021, č. j. , číslo jednací, ). Dále se zabýval dobrou vírou nabyvatelů v to, že nabývají vlastnictví k pozemku. Ve vztahu k původnímu nabyvateli RNDr. , jméno FO, nelze o dobré víře ve smyslu § 130 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, vůbec hovořit s ohledem na to, že si byla vědoma uplatnění restitučních nároků ze strany , jméno FO, – manželky původního vlastníka, to plyne z dohody o úpravě budoucích vztahů, kde jsou přímo uváděny pozemky, jež jsou předmětem řízení (říjen 2004). Sama též uvedla, že s , jméno FO, jednala již dávno předtím, kdy věděla o dotčení oblasti , jméno FO, cihelny restitučními nároky. Dobrou víru, pokud ji někdy měla, musela ztratit nejpozději 24. 11. 2005 po doručení žaloby ve věci , spisová značka, , v níž je platnost smlouvy se správcem konkurzní podstaty zpochybněna, když je nicméně zřejmé, že o existenci řízení věděla již v době sepisu dohody o úpravě budoucích vztahů, kde je citována (závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu z 16. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1806/2006). Nemohla být v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem v době vyjádření se k žalobě, resp. jejího doručení k vyjádření. S ohledem na jednání s , jméno FO, již před koupí předmětných pozemků (sama to uvedla ve vyjádření k žalobě ve věci , spisová značka, ) a vědomost o jejích restitučních nárocích v dané oblasti pak nemohla být v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem ani v době uzavření kupní smlouvy samotné, neboť jí nic nebránilo, aby se na stav pozemků pojatých do soupisu, k nimž případně byl uplatněn restituční nárok, dotázala. Takové obezřetnosti ji nepochybně nemůže zbavit ani skutečnost, že s dispozicí vyslovil souhlas konkurzní soud. Naopak, při vědomí uplatnění restitučních nároků oprávněnou osobou měla tím více vynaložit úsilí k tomu, aby zjistila, na které pozemky případně nároky uplatněny byly, a na které nikoli. To neučinila (bod 28 odůvodnění). V dobré víře nebyly ani , právnická osoba, a , právnická osoba, . RNDr. , jméno FO, byla členem dozorčího orgánu společnosti , právnická osoba, ., její zakladatelkou a manželkou předsedy představenstva (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 29 Cdo 938/2021, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2426/2015), členem statutárního orgánu u společnosti , právnická osoba, . Navíc společnost , právnická osoba, ., v osobě předsedy představenstva společnosti – manžela RNDr. , jméno FO, , byla vedlejším účastníkem řízení o žalobě pod sp. zn. , spisová značka, . O ní Ing. , jméno FO, věděl minimálně od 20. 2. 2004 (sdělení o vstupu do řízení), následně rovněž byl signatářem dohody o úpravě budoucích vztahů, v níž byly oba předmětné pozemky – tehdy ještě oba vlastněné společností , právnická osoba, ., zmiňovány výslovně (bod 29 odůvodnění). Uvedený závěr u společnosti , právnická osoba, ., je rovněž určující s ohledem na personální propojení (oba manželé jsou členem statutárního orgánu) i při vložení nepeněžitého vkladu touto společností v podobě předmětných pozemků do základního kapitálu společnosti žalovaného 2) (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. , spisová značka, - lze právnické osobě přičítat rovněž vědomost osob, které ji při konkrétním právním úkonu zastupují). Výjimky, které by mohly prolomit uvedené pravidlo a zabránit tak případným nespravedlnostem v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2426/2015, nebyly v řízení shledány (bod 30 odůvodnění).ODVOLÁNÍ3. Proti rozsudku se odvolal žalovaný 2), a to do II. výroku a závislého výroku o náhradě nákladů řízení VII. Uvedl, že správkyně konkurzní podstaty není osobou povinnou dle zákona o půdě a neměla povědomí o uplatněných restitučních nárocích k předmětnému pozemku, ustanovení § 68 ZKV se tak neuplatní. Zde rozsudek postrádá skutková zjištění. Důkazem zde není soupis konkurzní podstaty, přípis Pozemkového úřadu města Brna ze dne 20. 1. 1999, restituční výzvy ani protokol z jednání ze dne 19. 12. 2019 (řízení u Krajského soudu v Brně, sp. zn. , spisová značka, ). Kupní smlouva ze dne 5. 4. 2000 tak není neplatná pro rozpor s § 5 odst. 3 zákona o půdě. Stejně tak není dán rozpor s § 68 odst. 1 ZKV. Opět poukázal na kauzu , název, . Zdůraznil, že s prodejem nemovitosti souhlasil konkurzní soud. Za nesprávný považoval názor soudu prvního stupně o absenci dobré víry RNDr. , jméno FO, a jejich právních nástupců. Poukázal na nález sp. zn. I. ÚS 17/16 ze dne 4. 9. 2018 s tím, že prodej byl odsouhlasen konkurzním soudem a uskutečněn se správkyní konkurzní podstaty. Žalovaný 2) i jeho předchůdci byli v dobré víře, pozemek nabyli vydržením, což je možné i ohledně pozemku, kde byl uplatněn restituční nárok. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku jako věcně správného. Stejně tak vedlejší účastníci, kteří poukázali na pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. , číslo jednací, , potvrzené usnesením Nejvyššího soudu č. j. , číslo jednací, a usnesením Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, , dále poukázali na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. , číslo jednací, , který stanovil pevný rámec vztahů mezi účastníky a je stěžejní (dále jen „rozsudek NS“). Dále uvedli, že nárok byl uplatněn včas, k čemuž se vyjádřil i Nejvyšší soud v rozsudku. Poukaz na kauzu , název, Nejvyšší soud v rozsudku odmítl. Pokud jde o dobrou víru, pak dne 25. 7. 1994 RNDr. , jméno FO, s , jméno FO, uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí, , jméno FO, se zavázala RNDr. , jméno FO, převést pozemky, jakmile jí budou vydány. K naplnění nedošlo, RNDr. , jméno FO, dne 31. 1. 2005 podala žalobu proti , jméno FO, , vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, , kde uvádí, že , jméno FO, požádala o vydání pozemků v restitučním řízení, pozemky jí byly vydány. Tedy RNDr. , jméno FO, , členka statutárních orgánů, dozorových orgánů žalovaného 2) a jeho předchůdců, sama předložila důkaz o tom, že byl uplatněn restituční nárok k veškerému majetku rodiny , jméno FO, . Řízení bylo vedeno do 8. 11. 2011, kdy byla žaloba vzata zpět. RNDr. , jméno FO, se účastnila i řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn , spisová značka, od roku 2001, nejpozději od 16. 11. 2005, kdy jí byla doručena žaloba o neplatnost kupních smluv uzavřených mezí jí a SKP. Vstoupila sem 20. 1. 2004 jako vedlejší účastník společnost , právnická osoba, . propojená s žalovaným 2). RNDr. , jméno FO, v podání ze dne 24. 11. 2005 deklarovala, že si je vědoma restitučního nároku. Řízení zahrnovalo i projednávané pozemky, trvalo do 28. 1. 2013. Dále poukázali na dohodu o společném záměru a postupu ze dne 2. 10. 2004, kde RNDr. , jméno FO, , její manžel i , právnická osoba, . deklarovali znalost odkazovaných dokumentů.

5. Usnesením ze dne 29. 1. 2025, č. j. , číslo jednací, , odvolací soud rozhodl o procesním nástupnictví dosavadního prvního vedlejšího účastníka.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o.s.ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o.s.ř.), bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 1 o.s.ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. ČASOVÁ OSA6. 24.06.19917. účinnost zákona o půdě – pozemky zapsány na LV , číslo, k. ú. , adresa, , ve vlastnictví Brněnských cihelen, s. p.26.11.19929. uplatněn restituční nárok předchůdkyní žalobce , jméno FO, (č. l. 25)10. 15.07.199811. prohlášen konkurz na majetek Brněnských cihelen, s. p., v likvidaci12. 20.10.199813. soupis konkurzní podstaty s poznámkou „ke všem shora uvedeným pozemkům byl uplatněn restituční nárok“ (č. l. 136)14. 20.01.199915. upozorněna SKP Pozemkovým úřadem , adresa, (č. l. 20)16.17.18. 05.04.200019. kupní smlouva mezi , právnická osoba, a , jméno FO, ohledně pozamků parc. č. , číslo, a , číslo, , z něhož byly vyděleny pozemky parc. č. , číslo, , Anonymizováno, a , číslo20.21.23.10.2000 04.05.2001 20.02.2004, jméno FO, vložila pozemky do kapitálu , právnická osoba, ., jíž byla RNDr. , jméno FO, předsedkyní dozorčí rady, manžel předsedou představenstva SKP Vrchotová potvrdila doručení dopisu pozemkového úřadu (č. l. 166) do řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, vstoupila jako vedlejší účastník společnost , právnická osoba, ., za kterou jednal předseda představenstva , jméno FO24.25.26. 22.10.2004prohlášení o společném záměru a postupu uzavřené mezi , jméno FO, , SKP, společností , právnická osoba, ., v zastoupení J. , jméno FO, a A. , jméno FO12.10.2005 21.11.2005 24.11.2005 29.12.2008splacení nepeněžitého vkladu ve společnosti žalovaného 2) pozemkem parc. č. , číslo, , jméno FO, členkou představenstva , právnická osoba, (, právnická osoba, .) vyjádření , jméno FO, k žalobě ve věci vedené MS v Brně pod sp. zn. , spisová značka, podané , jméno FO, proti SKP Brněnských cihelen – odmítla nárok, uvedla, že uzavřela se žalobkyní smlouvu o smlouvě budoucí o pozemcích v předmětné oblasti, byla uzavřena dohoda o narovnání 25. 7. 1994 převod pozemku parc. č. , číslo, ze společnosti žalovaného 2) na žalovaného 1)30. 21.05.2012rozhodnutí MZ, Pozemkového úřad , adresa, o vlastnictví k předmětným pozemkům (č. l. 6)11.12.2019 12.12.2019 22.06.2022 07.03.2023 27.09.2023 13.12.2000- 15.12.2015 13.12.2000- 22.12.2015 23.06.2020vyslechnuta , právnická osoba, , jméno FO, ve věci , spisová značka, (č. l. 26) rozhodnutí , název, , spisová značka, určeno vlastnictví vedlejších účastníků k podílům na pozemcích par. č. , číslo, , , číslo, rozhodnutí KS , spisová značka, určeno vlastnictví vedlejších účastníků k podílům na pozemcích par. č. , číslo, odmítnuto dovolání, usnesení č. j. , číslo jednací, odmítnuta ústavní stížnost, usnesení I. ÚS 1338/23 , jméno FO, předsedkyní dozorčí rady společnosti , právnická osoba, . , jméno FO, předsedou představenstva , právnická osoba, . , jméno FO, předsedou představenstvaHODNOCENÍ ROZHODNUTÍ SOUDU PRVNÍHO , adresa8. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, na jehož základě učinil přiléhavé právní závěry, a současně ani řízení nezatížil procesními vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pro stručnost a výstižnost lze na skutkové závěry soudu prvního stupně a jeho posouzení věci po právní stránce plně odkázat. V této souvislosti je vhodné doplnit, že Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva zastávají shodně stanovisko, že soudům adresovaný závazek plynoucí z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, promítnutý do podmínek kladených na odůvodnění rozhodnutí, "nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument" a že odvolací soud "se při zamítnutí odvolání v principu může omezit na převzetí odůvodnění nižšího soudu" (z mnoha srov. kupř. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 31/12 ze dne 21. 12. 2012 s poukazem na rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 21. 1. 1999 ve věci Garcia Ruiz proti Španělsku).ODVOLACÍM SOUDEM DOPLNĚNÉ DŮKAZY A Z NICH UČINĚNÁ ZJIŠTĚNÍ9. Odvolací soud nařídil jednání na den , datum, , na jednání konstatoval, že skutečnostmi známými soudu z úřední činnosti jsou ty, které se podávají ze spisu , spisová značka, Krajského obchodního soudu v Brně a vztahující se k dobré víře kupující a jejích právních nástupců, o vědomí SKP o uplatněném restitučním nároku. Konkrétně šlo o skutečnosti, které se podávají z následujících listinných důkazů (které provedl ve věci sp. zn. , spisová značka, , kdy účastníky byli účastníci tohoto řízení):svazek I.- č. l. 32 - vyjádření likvidátora z 29. 8. 1997- č. l. 218-220 - vyjádření , právnická osoba, k odvolání úpadce z 18. 8. 1998- č. l. 224-225 - zpráva , právnická osoba, ze dne 21. 8. 1998- č. l. 277-278 - zpráva o průběhu likvidace z 3. 2. 1998- č. l. 281-282 - zpráva o průběhu likvidace z 21. 7. 1997- č. l. 285-286 - zpráva likvidátora z 14. 2. 1997- č. l. 302 - zpráva , právnická osoba, z 23. 10. 1998- č. l. 313 - zápis o schůzi věřitelů z 27. 10. 1998svazek II.- č. l. 443 - vyjádření , právnická osoba, k dopisu Ing. , jméno FO, z 16. 9. 1999- č. l. 491 - dopis Ing. , jméno FO, zastupujícího , jméno FO, z 6. 4. 2000- č. l. 751 - dopis opatrovníka , jméno FO, adresovaný Vrchotové z 8. 12. 1999- č. l. 502 - sdělení Ing. , jméno FO, za , jméno FO, z 30. 8. 1999 včetně srovnávacího sestavení parcel- č. l. 637 - pokyn konkurzního soudu adresovaný , právnická osoba, z 11. 3. 1999- č. l. 368 - sdělení , právnická osoba, z 29. 3. 1999- č. l. 416 - zpráva , právnická osoba, z 24. 5. 1999- č. l. 808 - dopis , jméno FO, adresovaný SKP dne 15. 5. 2000- č. l. 810 - dopis , jméno FO, adresovaný , jméno FO, z 30. 5. 2000- č. l. 812 - dopis , jméno FO, adresovaný , právnická osoba, z 15. 6. 2000, doručený krajskému obchodnímu soudu dne 22. 6. 2000- č. l. 1035 dopis , právnická osoba, adresovaný , právnická osoba, . z 23. 1. 2001svazek III.- č. l. 1002 - dopis , jméno FO, z 24. 4. 2001 adresovaný krajskému obchodnímu soudu o prodeji pozemků , jméno FO, společnosti , právnická osoba, .- č. l. 1004 - dopis , jméno FO, členům představenstva a dozorčí rady , právnická osoba, .- č. l. 1021 - přípis , jméno FO, adresovaný pozemkovému úřadu z 15. 1. 1999- č. l. 1021 - odpověď magistrátu z 20. 1. 1999.Z těchto důkazů je odvolacímu soudu i účastníkům známo:Předně je obsahem konkurzního spisu několik zpráv likvidátora, jde o zprávu likvidátora ze dne 14. 2. 1997, dle níž probíhají „dva významné spory o rozsah majetku – závod , adresa, , který má být částečně předmětem restituce a restituent uplatňuje větší nárok, než mu náleží. Soud určil znalce, který má zpracovat geometrický plán, v němž stanoví rozsah restitučního nároku. Druhý spor u Městského soudu v Brně, který projednává rozsah restitučních nároků v lokalitě , adresa, . Dle zprávy o průběhu likvidace ze dne 3. 2. 1998 „soubor pozemků v Brně – Bohunicích zůstává blokovaný a rovněž i v tomto případě se čeká na rozsudek.“ Dle zprávy o průběhu likvidace z 21. 7. 1997 „na základě žádosti pozemkového úřadu byla provedena celková rekapitulace vlastnických vztahů k pozemkům v Brně-Bohunicích, právo hospodaření k 21,7 ha, z toho je 12,4 ha mimo zákon o půdě (2,9 ha byly znárodněny právnické osobě, dalších 7,6 ha v době znárodnění označeno jako půda neplodná nebo zastavěná, zbývajících 2,5 ha nabyl státní podnik na základě kupních smluv po znárodnění), zbývajících 9,3 ha bude patrně podléhat vydání dědicům restituenta , jméno FO, .“ Tedy likvidátor informoval o restitučních sporech, měl přehled o pozemcích dotčených restitucí i o tom, že jde o několik restituentů. Ve vyjádření z 29. 8. 1997 likvidátor (úpadce označoval za žalovaného) konstatoval, že „žalovaný má dále právo hospodaření k nemovitému majetku v k. ú. , adresa, (bývalá , jméno FO, cihelna)… Protože na část pozemků byly vzneseny restituční nároky, o nichž nebylo doposud rozhodnuto… není možné do dnešního dne oddělit majetek, jenž zůstává žalovanému ve správě a majetek, jenž připadne restituentům. Tyto okolnosti brání zpeněžení této majetkové podstaty.“ Tedy likvidátor kvůli uplatněnému restitučnímu nároku neprodával nemovitosti, tyto tvořily celek, který se označoval jako „, jméno FO, cihelna“.K odvolání úpadce , právnická osoba, v podání ze dne 18. 8. 1998 uvedla: „Na prodlevy v prodeji majetku nemohly mít vliv ani tři restituční spory, které jsou vedeny proti úpadci, protože i tak existuje právně volný majetek, který bylo možno již dříve zpeněžit. Jedná se konkrétně např. o pozemky v , jméno FO, poli v Brně, o které projevuje zájem v zastoupení klienta , právnická osoba, advokátka JUDr. , jméno FO, .“ Tedy , právnická osoba, o restitučních nárocích věděla již v srpnu 1998, za právně volný majetek označila pozemky v , adresa, , o pozemcích v Brně-Bohunicích se jako o právně volných nevyjádřila. Ve zprávě ze dne 21. 8. 1998 , právnická osoba, uvedla: „Schůzka se zástupkyní likvidátora provázena nedostatkem dokladů, podávány ústní nepřesné info, není seznam nemovitého majetku, restitučními spory jsou zatíženy nemovitosti v rozsahu 1/20 majetku. Ozvalo se několik zájemců o odkoupení různých nemovitostí. Dne 18. 8. 1998 se konala první schůzka s likvidátorem, který předal doklady, ohledně řešení problémů s restituenty neměl žádné konkrétní návrhy.“ Dle zprávy , právnická osoba, ze dne 23. 10. 1998 „v současné době po obstarání soupisů probíhají jednání s restituenty o oprávněnosti jejich nároků a o možnosti uzavřít dohodu.“ Tedy , právnická osoba, o tom, že nemovitý majetek je restitucemi dotčen, věděla, jednala s restituenty o jejich nároku. Totéž se pak podává ze zápisu o schůzi věřitelů z 27. 10. 1998, kdy , právnická osoba, navrhuje prodávat podnik po částech „k jeho roztříštěnosti v různých k. ú. a ke komplikovanosti prodejů věcí zatížených restitučními nároky jednotlivých osob.“ Tedy věděla o tom, že restituční nárok uplatnila nejen bývalá manželka původního majitele, ale i jeho potomci (tj. žalobci).

10. Z dalších důkazů se podává, že , právnická osoba, byla na restituční nárok upozorněna. Byla upozorněna na to, že prodává majetek dotčený restitučním nárokem a že v tom nemá pokračovat. Ve vyjádření , právnická osoba, k dopisu Ing. , jméno FO, ze dne 16. 9. 1999 tato uvedla: „Ing. , adresa, zastupuje jednoho ze tří potomků , jméno FO, , kteří žádali o vydání, totéž B. , jméno FO, , zatímco jí vydán, nároky potomků zamítnuty z důvodu pozdě podané žádosti. , jméno FO, se odvolal, věc projednává Krajský soud Brno, , jméno FO, byla vydána ¼ nároku.“ „Pozemkový úřad vytvořil z dnes neexistujících parcel, tzv. PK, prostřednictvím několika GP nové pozemky, které nekopírují hranice bývalých lánů, které vlastnil P. , jméno FO, , a ty určil k vydání. Tyto GP jsem zakreslila do snímků pozemkových map a pozemky k vydání nejsou předmětem kupních smluv. Požadavky F. , jméno FO, budou zamítnuty, proto Ing. , adresa, podal žalobu o určení.“ , právnická osoba, tedy byla informována o žalobě na určení, o tom, že žalobci uplatnili nárok, o tom, že jsou problémy s vyznačením pozemků, kdy nové hranice pozemků nekopírují hranice bývalých lánů. Totéž se pak podává z jejího přípisu konkurznímu soudu z 29. 3. 1999, kdy soudu sdělila, že „vyznačené nároky B. , jméno FO, , totožné nároky tří dětí , jméno FO, z předchozího manželství, které však svůj nárok uplatnily pozdě, jsou ve stadiu, kdy paní , jméno FO, byla pozemkovým úřadem větší část požadovaného nemovitého majetku vydána, nároky potomků byly zamítnuty, jejich odvolání řeší Krajský soud v Brně pod , spisová značka, paní , jméno FO, , které nebyly řešeny vydáním pozemků, se zabývá Městský soud v Brně. Tyto restituční nároky jsou v k. ú. , adresa, podle starých označení v Pozemkové knize, kdy hranice původních pozemků nejsou totožné s dnes vytyčenými hranicemi nově vzniklých pozemků.“ V dopisu z 6. 4. 2000 adresovaném konkurznímu soudu Ing. , jméno FO, zastupující , jméno FO, prosí o šetření, zda pozemky, na něž byl vznesen restituční nárok, patří do konkurzní podstaty a je s nimi manipulováno oprávněně či neoprávněně, že v prosinci 1999 Rada městské části , adresa, -střed pověřila starostu této městské části, aby na základě znaleckého posudku, který opatřila , právnická osoba, jednal o odprodeji pozemků v k. ú. , adresa, – těch pozemků, na které byl vznesen restituční nárok paní , jméno FO, . O vysvětlení telefonicky požádal , právnická osoba, , která mu sdělila, že jedná s více zájemci o odprodeji, že si je vědoma rizik s tím postupem spojených, ale že si zjistila, jak soud rozhodne. „Tento týden se z KÚ dozvídám, že jistý , jméno FO, kupuje od , právnická osoba, cca 25 pozemků – pozemků, na které pro potřebu soudu nechala vypracovat restituenta geometrické plány.“ Tento dopis je sice zaslán až po předmětném prodeji, ale navazuje na dopis opatrovníka B. , jméno FO, adresovaný , právnická osoba, z 8. 12. 1999 – „Po vašem potvrzení toho, že s RMČ , adresa, střed skutečně jednáte o odprodeji, jste mě sdělila, že jednáte i s jinými možnými kupci. Dále po mém upozornění, že na pozemky byl vznesen restituční nárok, …, jste mně sdělila, že si jste vědoma všech rizik s prodejem spojených.“ Dne 30. 8. 1999 – Ing. , jméno FO, za , jméno FO, posílá konkurznímu soudu žalobu podanou dne 29. 7. 1999 mj. na , právnická osoba, . – v likvidaci – o určení vlastnictví (na soud doručena dne 1. 9. 1999, tedy před uzavřením předmětné kupní smlouvy), součástí podání je srovnávací sestavení parcel, v němž figuruje i p. č. 871, které odpovídá část pozemku p. č. 1206/3.Ke změně v přístupu , právnická osoba, došlo až v květnu 2000, tedy měsíc po uzavření kupní smlouvy v návaznosti na dopis , jméno FO, (zastupujícího restituenty). V dopise , jméno FO, adresovaném , právnická osoba, z 15. 5. 2000 označeném jako „věc restituce majetku P. , jméno FO, – výzva ke sjednání nápravy“ tento uvádí: „I přes naše předchozí opakované písemné upozornění nabízeny k odkoupení pozemky z majetku úpadce, na jejichž vydání byl řádně paní B. S. uplatněn restituční nárok. Jedná se např. o pozemek p. č. , číslo, a další.“ Na dopis reaguje , právnická osoba, dopisem z 30. 5. 2000, ve kterém uvádí: „rozsah uplatněných nároků jsem musela zjistit sama, ani v jedné z žádostí o vydání neuvádíte současná p. č., přesto, že jste byl soudem opakovaně od r. 1995 k identifikaci vyzýván. Vaší žádosti však přesto vyhovuji a od tohoto data vyřazuji veškeré pozemky v k. ú. , adresa, z nabídky.“ Odvolací soud nechápe, proč nyní „to jde“ (tedy , právnická osoba, přestává prodávat pozemky), když , právnická osoba, měla informace o restitučních nárocích již před uzavřením kupní smlouvy.Z dopisu , jméno FO, adresovaného , právnická osoba, z 15. 6. 2000 (tedy po prodeji, leč současně poté, co , právnická osoba, avizuje, že další prodeje provádět nebude, v důkazu , jméno FO, rekapituluje události před uzavřením předmětné kupní smlouva): „Byla jste na možnost kolize při prodeji pozemků upozorněna v souvislosti s jednáním p. , jméno FO, o prodeji spoluvlastnického podílu jeho manželky na pozemcích v k. ú. , adresa, v loňském roce a při osobní návštěvě pana Ing. , jméno FO, ve vaší kanceláři 6. 12. 1999. Nemohu souhlasit s Vaším tvrzením o absenci současných parcelních čísel. Specifikace pozemků byla provedena již v roce 1992 zpracováním tzv. identifikace parcel (srovnávacího sestavení), které bylo aktualizováno pro účely uplatnění nároku podle zákona č. 87/1991 Sb. v roce 1994 a vedle toho byla vyhotoveno rovněž grafické srovnávací sestavení pozemkových parcel, dotčených předmětnou restitucí. Zmíněné materiály byly jednak poskytnuty Pozemkovému úřadu a jednak je příslušná část písemné identifikace součástí spisu Městského soudu v Brně. Identifikace parcel neřeší, jakou výměrou původní parcely zasahují do parcel dnešních, neboť v minulosti došlo ke scelení a přečíslování původních pozemků. Tento nedostatek si plně uvědomuji a jeho odstranění je možné provedením GP. Vyloučeny by měly být i pozemky v k. ú. , adresa, apod.“V dopisu , právnická osoba, adresovaném , právnická osoba, . ze dne 23. 1. 2001 , právnická osoba, uvádí, že „v k. ú. , adresa, byl uplatněn rozsáhlý restituční nárok dědiců P. , jméno FO, . Protože restituční nárok je formulován nepřesně, nelze určit, kterých konkrétních parcel dle současného označení v KN se týká a kterých ne. Do doby definitivního rozhodnutí proto nelze uzavírat smlouvy o převodu.“ Tedy v roce 2001 , právnická osoba, uvádí, že přesně neví, co bude vydáno, odvolací soud si klade otázku, jak to mohla vědět v roce 2000.Ing. , jméno FO, pak dne 24. 4. 2001 informoval konkurzní soud o prodeji pozemků , jméno FO, společnosti , právnická osoba, ., s tím, že předsedou představenstva , právnická osoba, ., je , jméno FO, , dozorčí rady , jméno FO, , kterou varoval před koupí pozemků. , jméno FO, zaslal dopis rovněž členům představenstva a dozorčí rady , právnická osoba, . (, jméno FO, , Ing. , jméno FO, , Ing. , jméno FO, , , jméno FO, ), informoval je, že , jméno FO, před krokem varoval, s tím, že , právnická osoba, věděla o vzneseném restitučním nároku, upozorňuje a radí jim stáhnout žádost o převod.Žalovaný 2) namítal, že , právnická osoba, nebyl doručen dopis pozemkového úřadu ze dne 20. 1. 1999. Jak tento dopis, tak přípis , právnická osoba, adresovaný pozemkovému úřadu z 15. 1. 1999 však jsou obsahem konkurzního spisu, tedy dopis z 20. 1. 1999 musel být , právnická osoba, doručen (č. l. 1021 konkurzního spisu).

11. Dále odvolací soud provedl k důkazu výpis z katastru nemovitostí, LV č. , číslo, , k. ú. , adresa, k 22. 1. 2025. Z výpisu z katastru nemovitostí odvolací soud zjistil, že stav zápisu v katastru nemovitostí se od rozhodnutí soudu prvního stupně nezměnil.ODVOLACÍ NÁMITKY12. Soud prvního stupně se s odvolacími námitkami vypořádal:- pokud jde o tzv. kauzu , právnická osoba, a vylučovací žalobu – v bodě 27 odůvodnění- k neplatnosti kupní smlouvy pro rozpor s § 5 odst. 3 zákona o půdě a § 68 odst. 1 ZKV v bodě 26 odůvodnění- absencí dobré víry RNDr. , jméno FO, v bodě 28 odůvodnění- absencí dobré víry nabyvatelů v bodech 29, 30, 31 odůvodnění rozsudku.

13. Vedle toho odvolací soud poukazuje i na aktuální judikaturu, která se s argumenty obsaženými v odvolání rovněž vypořádává. Konkrétně:- v usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, (jde o rozhodnutí o ústavní stížnosti proti rozsudku odvolacího soudu ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, ) v bodě 15 se Ústavní soud vyjádřil tak, že znalost ohledně uplatněných restitučních nárocích nutně nevyžaduje přesnou aktuální identifikaci konkrétního pozemku, postačí souhrnné označení, např. pozemky bývalé , jméno FO, cihelny.- vyjádřil se i ke kauze , právnická osoba, (bod 16 odůvodnění).- konečně i k dobré víře právnické osoby – konkrétně , právnická osoba, . v návaznosti na absenci dobré víry RNDr. , jméno FO, (bod 17 odůvodnění).

14. Dále si odvolací soud dovoluje odkázat na usnesení Nejvyššího soudu č. j. , číslo jednací, ze dne , datum, , kdy dovolací soud rozhodoval o dovolání proti rozsudku odvolacího senátu č. j. , číslo jednací, ze dne , datum, , kdy účastníky byli účastníci odvolacího řízení, tedy žalobce a druhý žalovaný.Dovolací soud se v bodě 18 odůvodnění vyjádřil obšírně k absenci dobré víry RNDr. , jméno FO, v návaznosti na prohlášení o společném záměru ze dne , datum, . Dále pak k dobré víře právnických osob – právních nástupců RNDr. , jméno FO, , kterou neshledal.

15. Konečně odvolací soud poukazuje i na rozhodnutí dalšího senátu odvolacího soudu, konkrétně na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , kdy účastníky byli rovněž žalobce a druhý žalovaný.K vědomosti , právnická osoba, o uplatněném nároku v bodě 51 odůvodnění odvolací soud odkázal na soupis konkurzní podstaty úpadce ze dne , datum, , žádost , právnická osoba, ze dne , datum, . Doručení přípisu Pozemkového úřadu z , datum, měl za prokázanou z přípisu správkyně ze dne , datum, , kde sama označuje a daty identifikuje vlastní žádost a odpověď.K povinné osobě se vymezil v bodě 52 odůvodnění, kdy povinnou osobou byl státní podnik v likvidaci. S ohledem na to, že na povinnou osobu byl dne 15. 7. 1998 prohlášen konkurz, platilo podle § 14 ZKV, že oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce konkurzní podstaty. Počínaje 15. 7. 1998 byla povinná osoba zastoupena správkyní konkurzní podstaty JUDr. , jméno FO, a z toho důvodu tedy byla povinna postupovat v souladu s blokačním ustanovením vyjádřeným v § 5 odst. 3 zákona o půdě.K aplikaci § 68 ZKV se odvolací soud vyjádřil v bodě 53 odůvodnění a k vylučovací žalobě v bodě 54 odůvodnění. K dobré víře právnické osoby pak v bodě 56 odůvodnění.

16. S ohledem na vše uvedené odvolací soud napadený rozsudek v odvoláním napadených výrocích jako věcně správný potvrdil dle § 219 o.s.ř.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř., úspěšnému žalobci účelně vynaložené náklady odvolacího řízení nevznikly, vedlejší účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.