72 Co 133/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Mádra a soudců Mgr. Leony Sukané a Mgr. Martina Lály ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o vydání věcí o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 11. dubna 2024, č. j. 8 C 278/2022-255,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje v té části, jíž byla zamítnuta žaloba na vydání: demontovatelné kuchyňské linky masiv včetně vestavěných spotřebičů, jejíž součástí jsou vestavná lednice Electrolux, indukční deska Whirpool, vestavná digestoř Electrolux, vestavná myčka Electrolux, vestavná trouba Electrolux, třídič odpadů (položka 3), potravinového výsuvu v kuchyni (položka 4), skleněných designových dveří kuchyň/jídelna (položka 5), sestavy nábytku z dřevěného masivu, jejíž součástí jsou rohová komoda masiv na porcelán/sklo, knihovna masiv - obývací pokoj, konferenční stolek masiv, rohový masiv nábytek pod TV obývací pokoj, skříň pod schody masiv, komoda masiv vstup jídelna (položka 6), vestavných skříní z masivu v předsíni + věšákové sestavy (položka 8), koupelnové sestavy lamino - zakrytí boileru a kotle, vč. třídění prádla (položka 9), šatní skříně lamino – sestava pokoj (položka 10), koupelnové závěsné skříňky lamino – horní koupelna (položka 11), osvětlení v celém rodinném domě včetně venkovního osvětlení (položka 12), regálů ve spižírně (položka 13), deseti kusů pojezdových mechanismů na záclony (položka 14), zahradního nábytku masiv sestávající ze stolu, dvou lavic a čtyř křesel (položka 16), WC skříňky zavěšené – lesk bílý (položka 19), šesti kusů dveří masiv – horní patro + kování Cobra (položka 20), centrálního vysavače – pouze agregátu (položka 21) a satelitu (položka 22).

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v části, jíž se žalobkyně domáhala vydání manželské postele Ikea Malm 180 x 200 cm včetně dvou kusů nočních stolků (položka 1), dvou kusů matrací 90 x 200 cm (položka 2), kožené sedací soupravy – hnědý ořech (položka 7), deseti kusů záclon (položka 15), dětské postýlky masiv (položka 17) a dětské polohovací jídelní židle (položka 18), ruší a v tomto rozsahu se řízení zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení vzniklé před soudy obou stupňů ve výši , Anonymizováno, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, .

1. Okresní soud ve , adresa, výše označeným rozsudkem, jeho výrokem I., zamítl žalobu žalobkyně, jíž se domáhala, aby byl žalovaný zavázán vydat jí věci, které jsou označeny ve výrocích I. a II. napadeného rozsudku pod čísly 1 až 22. Výrokem II. zavázal žalobkyni zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši , Anonymizováno, Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Po právní stránce opřel rozhodnutí o ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Za prokázané vzal, že účastníci uzavřeli , datum, manželství, notářským zápisem ze dne , datum, si smluvili režim oddělených jmění, rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. 12 C 297/2019-285, bylo jejich manželství rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí nacházejících se na adrese , adresa, , tedy rodinného domu s pozemky (dále též „nemovitost“ nebo „dům“), který od rozvodu manželství užívá pouze žalovaný, a v nichž se všechny věci, jejichž vydání se žalobkyně žalobou domáhala (dále též „předmětné věci“ nebo „sporné věci“), nacházejí. Předpoklad neoprávněného zadržování věci však nebyl naplněn právě proto, že se tyto věci nacházejí ve společné nemovitosti, kterou žalobkyně v současné době na základě svého rozhodnutí neužívá. Žalovaný tedy nic neprávem nezadržuje, není proto významné, zda jde o věci ve spoluvlastnictví účastníků či ve výlučném vlastnictví některého z nich nebo zda jsou součástí společných nemovitostí. Poukázal na závěry řízení vedeného pod sp. zn. 8 C 120/2021, podle něhož žalovaný neznemožnil žalobkyni tyto nemovitosti užívat, ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku tak nemůže být naplněno.

3. Ohledně některých důkazů, zejména záručních listů, čestného prohlášení otce žalobkyně, dokladů o úhradě kuchyňské linky a věcí s ní souvisejících, dospěl k závěru o jejich nevěrohodnosti.Za prokázané měl, že žalobkyně disponovala s finančními prostředky získanými za převod družstevního bytu, zařizovala určité věci spojené s výstavbou a zařizováním domu, úvěr na výstavbu si vzal i žalovaný. Krom toho dospěl prvostupňový soud k závěru, že za samostatnou věc lze pokládat manželskou postel s nočními stolky, matrace, sestavu dřevěného nábytku, koženou sedací soupravu, osvětlení (stropní svítidla, která jsou přichycena šroubky a venkovní svítidla přichycená ve zdi), zahradní nábytek, dětskou postýlku, dětskou židli, záclony a satelit. K žádné z uvedených věcí kromě osvětlení (faktura s datem vystavení , datum, , ale s datem splatnosti , datum, ) a matrací (doklad o úhradě ze dne , datum, ), žalobkyně nepřeložila doklady. Ani z existujících dokladů však nelze bez dalšího dovodit, že věci, s výjimkou matrací, nabyla do svého vlastnictví žalobkyně. Ostatní věci (kuchyňská linka, masiv včetně vestavěných spotřebičů a potravinového výsuvu, dveří, vestavěné skříně, koupelnové sestavy, pojezdové mechanismy na záclony a agregát k centrálnímu vysavači) prvostupňový soud považoval za součást nemovitosti, když na tomto závěru se nic nezměnilo ani přeložením dokladů o pořízení některých z nich. Vymezil se k usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4311/2016, jímž žalobkyně argumentovala, kde byla řešena sektorová kuchyňská linka, a dospělo se k závěru, že se součástí domu nestala. Nejvyšší soud v něm nevyloučil, že by se kuchyňská linka součástí domu stát mohla, a to tehdy, pokud byla spojena takovým způsobem, že by nemohla být od domu bez jeho znehodnocení či poškození oddělena. Prvostupňový soud dále s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3034/2006 uvedl, že znehodnocení může spočívat především ve ztrátě peněžní hodnoty, ale lze připustit i znehodnocení funkční, hospodářské, estetické a jiné. Odmontováním věcí po nich zůstanou prázdná místa s odkrytým původním upevněním věcí, u kuchyňské linky zůstanou odkryté i přívody energií, vysavač by byl bez agregátu nefunkční. Pokud jde o náklady řízení, aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když dovodil plný úspěch žalovaného ve sporu. Přiznal mu náklady řízení za pět úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., pět režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH, s určením platebního místa dle § 149 odst. 1 a lhůty k plnění dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

4. Proti rozsudku se odvolala žalobkyně. Měla zato, že dle úvahy prvostupňového soudu by za situace, kdy nemovitost, v níž jsou předmětné věci, užívá výlučně žalovaný, byla v lepší situaci, kdyby nebyla podílovým spoluvlastníkem této nemovitosti. O tom, že dům užívá pouze žalovaný, svědčí i dopis právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , jímž žádá o zpřístupnění nemovitosti a užívání její části. Žalobkyně nemá možnost disponovat se svými movitými věcmi, když ani žalovaný neuplatnil opačnou obranu. Naopak jeho vyjádření o tom, že si některé věci odvézt může, svědčí o tom, že u ostatních s tím nesouhlasí. Samotný fakt, že věci může dle tvrzení žalovaného užívat, nemůže oslabit její vlastnické právo k nim natolik, že by nemohla žádat jejich vydání za účelem vlastnické dispozice s nimi (odvézt je, prodat, darovat apod.). Podmínky ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku považuje za naplněné. Důvodem zamítnutí nemůže být fakt, že je žalobkyně podílovým spoluvlastníkem nemovitosti, v níž se věci nacházejí. Ve věci vedené u Krajského soudu v Brně, pobočka v , adresa, , byl usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , zrušen napadený rozsudek na vydání věci proto, že prvostupňový soud nepoučil žalobce o povinnosti prokázat některé pro věc rozhodné skutečnosti. V tomto řízení se žalobkyni takového poučení nedostalo a rozsudek by měl být proto zrušen a vrácen soudu zpět. Dále uvedla, že tato věc souvisí s věcí vedenou u téhož prvostupňového soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, , v níž je řešen spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a navrhla, aby nyní probíhající odvolací řízení o vydání věcí bylo , Anonymizováno, do skončení výše označeného nebo aby byla obě prvostupňová řízení spojena ke společnému řízení. Dále zpochybnila závěr prvostupňového soudu, že kuchyňská linka a některé další movité věci nejsou samostatnými věcmi v právním smyslu. Opětovně upozornila na ustálenou judikaturu týkající se posouzení kuchyňské věci z tohoto hlediska, zda je či není věcí samostatnou, zejménana rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4311/2016, a měla nerespektování tohoto rozhodnutí za chybné. Pokud by úvaha soudu, jíž ve vztahu ke kuchyňské lince učinil, byla správná, pak by žádná linka nemohla být samostatná v právním smyslu, jelikož vždy je tato napojena na spotřebiče, na vodu a odpady, a tyto přívody energií zůstanou po jejím odstranění odkryté, nevymalované apod. Již v řízení před soudem prvního stupně byl navržen svědek , jméno FO, k prokázání tvrzení o demontáži linky v domě účastníků a k jejímu přemístění, což svědčí o její oddělitelnosti od domu. Ostatně se prvostupňový soud mohl prohlídkou na místě přesvědčit, že přemístění linky nezanechalo žádné vady. Dále namítla, že nebyly provedeny některé navržené důkazy, jednak prohlídka na místě samém k tvrzení o samostatnosti jednotlivých věcí, jednak výslech , jméno FO, , u níž byl žalobkyní objednán a zaplacen nábytek, zvláště když u některých dokladů o zaplacení nábytku či záručních listů soud zpochybňoval jejich věrohodnost. Výslech svědka , jméno FO, navrhla pro jeho přítomnost v domě při snaze žalobkyně odvézt z domu účastníků nějaké věci, čemuž žalovaný bránil, byla volána policie. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalovaného zavázal k vydání všech žalovaných věcí a úhradě nákladů řízení, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně zpět k dalšímu řízení.

5. Žalovaný považoval rozsudek za věcně správný. Doplnil, že k odvozu majetkových položek žalobkyní, ve vztahu k nimž vzala žalobkyně žalobu zpět, došlo týden před konáním jednání odvolacího soudu bez jeho přítomnosti. S vydáním ostatních věcí nesouhlasil, neboť jejich podstatná část je součástí domu, ve vztahu k ostatním žalobkyně neosvědčila, že jsou v jejím výlučném vlastnictví. Sama žalobkyně v jednom ze svých písemných podání (z , datum, ) uvedla, že s výjimkou části položek, které mají být výlučně její, byly ostatní pořízeny za trvání manželství účastníků.

6. Žalobkyně podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále též jen „o. s. ř.“), a to jako osoba k tomu oprávněná (§ 201 a § 90 o. s. ř.). Napadla rozsudek, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o. s. ř., § 202 à contrario o. s. ř.). Odvolání splňuje podmínku jeho projednatelnosti v podobě uvedených odvolacích důvodů (§ 212a odst. 2 o. s. ř.). Proto odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání podané proti zamítnutí žaloby o vydání věcí, ve vztahu k nimž nebyla žaloba vzata zpět, není důvodné.

7. Žalobkyně žalobu podanou proti žalovanému založila na tvrzení (po několika jejich úpravách), že je výlučným vlastníkem věcí, jejichž vydání se žalobou domáhala. Za takové situace bylo na ní, aby prostřednictvím reivindikační žaloby tvrdila a prokázala takové skutečnosti, z nichž bude zřejmá existence jejího vlastnického práva k označeným věcem. Dále bylo na ní, aby tvrdila a prokázala, že osoba, vůči které žaloba směřuje (žalovaný), je užívá (drží) neoprávněně. V případě úspěchu takové žaloby by byl žalovaný povinen věci žalobkyni předat nebo jí umožnit, aby si je vzala a disponovala s nimi sama.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že se všechny předmětné věci nacházely v domě v podílovém spoluvlastnictví účastníků, který po rozpadu jejich vztahu užívá žalovaný. V průběhu řízení před soudem prvního stupně žalovaný akceptoval, aby si žalobkyně vzala manželské postele , Anonymizováno, 180 x 200 cm včetně dvou kusů nočních stolků (položka 1), dva kusy matrací 90 x 200 cm (položka 2), koženou sedací soupravu – hnědý ořech (položka 7), deset kusů záclon (položka 15), dětskou postýlku masiv (položka 17) a dětskou polohovací jídelní židli (položka 18). Jelikož si žalobkyně věci odebrala z domu účastníků v průběhu odvolacího řízení a u jednání odvolacího soudu žalobkyně na tento fakt reagovala zpětvzetím návrhu ve vztahu k těmto šesti položkám,přičemž žalovaný vyjádřil se zpětvzetím návrhu v této části souhlas, odvolací soud rozhodl v souladu s ustanovením § 222a o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ohledně ostatních věcí nesouhlasil s jejich vydáním a setrval na své argumentaci, že podstatná část věcí je součástí domu, ve vztahu ke zbývajícím žalobkyně neosvědčila, že jsou v jejím výlučném vlastnictví. Odvolací soud považuje za nesporné, že i přes snahu žalobkyně odvézt si některé věci ze společného domu dne , datum, , se tomuto žalovaný bránil. Proto stejně jako prvostupňový soud považuje za nadbytečné provést výslech , jméno FO, ; spor o vydání věcí (vyjma označených v tomto odstavci) zde byl a trval.

9. Soud prvního stupně shledal prvotním důvodem pro nevyhovění žalobě fakt, že se věci nacházejí ve společné nemovitosti účastníků, kterou žalobkyně v současné době neužívá na základě vlastního rozhodnutí. Žalovaný přitom neznemožnil jejich nemovitosti užívat, k čemuž se dospělo v řízení vedeném u jejich soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, , a nemůže být naplněna dikce ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, tedy že by žalovaný věci neprávem zadržoval.

10. Podle ustanovení § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

11. Za nakládání s věcí je dlouhodobě považováno právo věc držet, například tím, že má vlastník věc fyzicky u sebe, dále věc užívat, což mj. znamená rozhodovat o jejím způsobu využití, případně tento způsob měnit. Jeho právem je rovněž nakládat s věcí, a to jak materiálně (např. změna takové věci), tak i právně, což znamená právo věc prodat, darovat apod. V některých případech (mezi něž se tento řadí) má vlastník věci právo věc zničit.

12. Z tohoto základního výčtu oprávnění vlastníka věci je zřejmé, že primární závěr soudu prvního stupně vedoucí k zamítnutí žaloby nemůže být správný. Žalobkyni by totiž omezil pouze na právo předmětné věci užívat v jejich společné nemovitosti. V řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, , na které prvostupňový soud na podporu svého závěru poukázal, byla řešena otázka, zda žalovaný žalobkyni znemožnil společné nemovitosti užívat či nikoli a zda tedy má právo požadovat částku bezdůvodného obohacení za užívání společných nemovitostí žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. Jednalo se stále pouze o zjištění, zda žalobkyně byla žalovaným vyloučena z práva společné nemovitosti užívat či nikoli (a tedy spolu s ní i věci v ní se nacházející), nadto pouze v období , Anonymizováno13. Prvostupňový soud se však zabýval pro rozhodnutí sporu i (podstatnými) otázkami, zda je žalobkyně výlučným vlastníkem věcí a zda jsou tyto věci samostatnými či se staly součástí nemovitosti.

14. Podle ustanovení § 505 občanského zákoníku součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

15. Jak starší (rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ), tak i novější (rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ) judikatura Nejvyššího soudu se ustálila na dvou kritériích určujících, zda jde o věc samostatnou či zda je součástí věci hlavní. Prvním z nich je kritérium vzájemné sounáležitosti, druhým míra jejich oddělitelnosti.

16. Dle novějšího z označených rozhodnutí představuje první kritérium spíše subjektivní rovinu, neboť „to, co k věci podle její povahy náleží“ se určuje do značné míry podle lidských zvyklostí, zkušeností a norem vztahujících se ke konkrétní věci. Míra sounáležitosti se pak posuzuje prostřednictvím povahy té věci, která je považována za věc podstatnější, určující, a tedy ve vztahu více věcí za věc tzv. hlavní. Zákonný text touto obecnou úpravou dává prostor k individuálnímu posouzení, jaké vlastnosti věc hlavní vykazuje, aby odtud bylo možno odvíjet úvahy, zda jiná relativně samostatná věc k ní „patří“ natolik neodmyslitelně, že nemůže již býtpovažována za věc odlišnou. Druhé kritérium je více objektivní a sleduje spojení věcí především ve smyslu fyzickém. Formulace „nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila“ však nevylučuje možnost faktické separace věcí, naopak vlastně v důsledcích jejich oddělení spatřuje měřítko samostatnosti věcí. Charakter „oddělení“ zákon nestanoví, a tedy nutně tento pojem musí zahrnovat celou škálu způsobů od přímých zásahů do hmotné podstaty věci (například vybourání vestavěných oken domu), přes manipulaci neničící podstatu věci (například odmontování kola automobilu), po pouhé volně proveditelné odnětí věci (například odnesení bezdrátového sluchátka od telefonního aparátu). Definici součásti věci pak z tohoto pohledu vyhovují ty případy, kdy oddělení kterýmkoliv z uvedených způsobů znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě. Znehodnocením nemusí být ovšem jen ztráta hodnoty peněžní (byť ta bývá zpravidla výsledným odrazem ztráty jakýchkoliv jiných hodnot), nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Jinými slovy řečeno se znehodnocením míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Dále pak zdůrazňuje, že okolnost, že vnitřní vybavení je zaměnitelné s jiným obdobným zařízením, nemění nic na tom, že účelu, pro který je elektrárna určena, nemůže sloužit. Zařízení pro provoz elektrárny je tak s její budovou natolik funkčně spjato, že je její součástí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . V prvém z výše označených rozsudků šlo o původně , Anonymizováno, , který byl stavebně a dispozičně upravován a užíván jako školící středisko a také pro letní rekreaci dětí. Areál byl napojen na elektrickou síť ze sloupu trafostanice, zásobování vodou z vrtané studny, vlastní čističku odpadních vod, která byla specifikována způsobem – ostatní stavba – betonová nádrž čističky odpadních vod se zastřešením. Vše označené tvořilo de iure jednu věc, Anonymizováno17. V jiném rozhodnutí (rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ) Nejvyšší soud uvedl: „Zařízení sloužící vytápění obytných místností jsou nezbytnou součástí obytných domů – k tomu srov. § 11 odst. 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Obytné místnosti tedy musí být vybaveny zařízením zajišťujícím dostatečné vytápění s možností regulace tepla. Mezi tato zařízení patří samozřejmě kotle, přičemž plynové a elektrické jsou napojeny na zabudované rozvody plynu nebo elektřiny. Jejich odstraněním z domu bez jejich náhrady jiným zdrojem vytápění se z hlediska dlouhodobého (celoročního) užívání znemožňuje užívání bytů a znehodnocuje stavba sama - významně klesá její užitná hodnota i její cena. Z uvedených skutečnosti je pak zřejmé, že zabudovaný (na rozvod plynu připojený) kotel je v zásadě součástí stavby ve smyslu § 120 odst. 1 obč. zák.: a dále „Okolnost, že kotel lze v bytě nahradit kotlem jiným, není z hlediska úvahy o charakteru kotle jako součástí bytu či samostatné věci (§ 120 odst. 1 obč. zák.) právně významná.“18. Jednou z věcí, jejichž vydání se žalobkyně domáhala, byla kuchyňská linka masiv včetně vestavěných spotřebičů (položka č. 3).

19. Judikatura se k problematice posouzení kuchyňské linky jako věci samostatné či součásti věci jiné vyjadřuje tak, že je třeba zohlednit veškeré podstatné okolnosti, například vypořádat se s charakterem linky z hlediska její jedinečnosti, byla-li zhotovena pro konkrétní dům, potažmo specifické místo v něm, je-li ji možné znovu a především jinde sestavit a užívat, či neutrpěla-li demontáží natolik, že již nebude moci plnit svůj účel (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). Konkrétněji se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , v němž akceptoval závěr soudů, že se kuchyňská linka nestala svým umístěním do domu žalované jeho součástí. K tomuto závěru dospěly z posudku soudního znalce, jenž kuchyňskou linku označil jako typizovanou sektorovou sestávající ze 14 skříněk horních a spodních a tomu odpovídajících dýhových lišt, spolu s ní byla dodána digestoř. Jednotlivé díly kuchyňské linky byly zavěšeny na lištách, linka nebyla zhotovena na míru. Po demontáži linky znalec neshledal poškození linky ani digestoře. Poukázal na rozhodnutí publikované pod č. 33/1985 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle nějž „do individuálního vlastnictví majitelů bytů proto spadají zejména kuchyňské linky“ a poukázal též na ustanovení § 322 o. s. ř., podle nějž jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny některé věci ve vlastnictví povinného, např. právě kuchyňská linka. Připustil, že v konkrétním případě by kuchyňská linka mohla být součástí domu, pokud by byla spojena s domem či bytem takovým způsobem, že nemůže být od něj oddělena, aniž se tím dům či byt znehodnotil, nebo by byla upevněna ve zdi takovým způsobem, že by ji nebylo možno bez jejího poškození oddělit.

20. Pokud jde o nyní posuzovanou kuchyňskou linku, odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že se o samostatnou věc nejedná. Z pěti barevných fotografií zachycujících kuchyň ve společné nemovitosti účastníků je na první pohled zřejmé, že jde o kuchyňskou linku vyrobenou na míru přibližně do tvaru „U“, nikoli sektorovou, velmi dekorativní. Z hlediska umístění jednotlivých částí linky jsou zohledněna okna a radiátor v místnosti. Je vyrobena z jednoho materiálu, tedy nejde o různé skříně, několik jich je zavěšeno na zdi, většina stojí na zemi. Patrny jsou některé vestavěné spotřebiče – trouba, varná deska, myčka, mikrovlnná trouba, digestoř. Rovněž svědek , jméno FO, , který měl na starost mj. zakázku na výrobu kuchyňské linky, uvedl, že se kuchyň nejprve zaměřila, poté vyráběla, ohledně rozměrů bývají omezeni rozměry spotřebičů. Při výrobě se zohledňuje jak okno, tak i odpady a zásuvky. V souvislosti s rekonstrukcí domu asi v roce 2014 se měnila i kuchyň, po přesunu linky se měnila i její dispozice. Přidělávaly se skříňky, měnila se pracovní deska, přesunula se v místnosti zleva doprava. Odmontováním kuchyňské linky se obvykle zničí pracovní deska, skříňky nikoli. Dále uvedl, že se veškerý nábytek dá odmontovat, pokud není přivařený nebo nalepený, do domu účastníků se takto nic nezabudovávalo.

21. Je zřejmé, že i po provedené změně kuchyně se zohledňoval její tvar, když se přidělávaly skřínky; stále musel být brán zřetel na tvary konkrétní místnosti (kuchyně). V případě demontáže kuchyňské linky by sice zřejmě nedošlo k poškození této věci, případně by ji mohlo být použito jinde (nepochybně po úpravách této linky nebo po přizpůsobení místnosti této lince), avšak dle názoru odvolacího soudu by došlo ve vztahu k domu jakožto věci hlavní k újmě na jeho hodnotě, minimálně k funkčnímu i estetickému znehodnocení domu. Oddělením kuchyňské linky by dům svému účelu nemohl sloužit. V souladu s výše označenými rozhodnutími Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ) přitom není z hlediska úvahy o charakteru věci jako součásti jiné věci či samostatné věci významné, že kuchyňskou linku lze v domě nahradit linkou jinou. Lze namítnout, že i demontáží sektorové kuchyňské linky nelze dům či byt užívat, že by tedy nemohl dům či byt sloužit svému účelu, jímž je bydlení osoby či osob v určitém ohraničeném stavebním prostoru se zajištěním možnosti a potřeby vaření, hygieny, tepla, vody apod. Odvolací soud však v této věci vyzdvihuje estetickou hodnotu kuchyňské linky i hodnotu funkční, která – oproti lince sektorové – uspokojuje všechny myslitelné potřeby, které moderní kuchyň nabízí (mj. díky vestavěným spotřebičům, které jsou součástí kuchyňské linky), to na rozdíl od linek sektorových.

22. Tvrzení žalobkyně, že v době svatby účastníků (, datum, ) byla v domě funkční kuchyň, žalovaný potvrdil. Z příjmových pokladních dokladů vystavených , jméno FO, dne , datum, a , datum, lze vyčíst, že v uvedených dnech převzala , jméno FO, od , jméno FO, , přeškrtnuto a napsáno , jméno FO, , částku , Anonymizováno, Kč na úhradu faktury č. , Anonymizováno, – záloha na dodávku kuchyňské linky vystavené , datum, se splatností téhož dne, a částku , Anonymizováno, Kč na úhradu faktury č. , Anonymizováno, – dodávka kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů a vestavných skříní vystavené , datum, se splatností téhož dne. Z výběrních lístků , právnická osoba, . vyplynulo, že žalobkyně ze svého účtu vedeného u , právnická osoba, ., č. účtu , Anonymizováno, vybrala dne , datum, částku , Anonymizováno, Kč, dne , datum, částku , Anonymizováno, Kč, dne , datum, částku , Anonymizováno, Kč a dne , datum, částku , Anonymizováno, Kč. Dne , datum, žalobkyně nabyla odstupné za převod členských práv a povinností k družstevnímu bytu SBD , adresa, ve výši celkem , Anonymizováno, Kč, přičemž tato částka byla uhrazena bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , a z tohoto účtu byla částka , Anonymizováno, Kč převedena na účet č., č. účtu, , z něhož žalobkyně prováděla v červnu a červenci , Anonymizováno, výběry popsané výše. Z uvedených zjištění lze učinit závěr, že žalobkyně pořídila kuchyňskou linku ještě před uzavřením manželství se žalovaným ze svých prostředků a v té době byla v domě provedena i její montáž. Jelikož žalovaný netvrdil, že by se na pořízení kuchyňské linky finančně podílel, na její úhradu peněžní prostředky žalovaného použity nebyly. Podstatným pro posouzení žaloby o vydání položky č. 3 je však závěr, že se kuchyňská linka stala součástí nemovitosti - domu v podílovém spoluvlastnictví účastníků a z tohoto důvodu ji nelze vydat.

23. Pokud jde o položku č. 4 potravinový výsuv, z příjmového pokladního dokladu vystaveného dne , datum, je zřejmé, že částku na jeho úhradu, jakož i na úhradu stolu a šesti židlí, převzala téhož dne, tedy ještě před uzavřením manželství účastníků, , jméno FO, od žalobkyně. Nicméně ze tří barevných fotografií kuchyně je evidentní, že je jak funkčně, tak esteticky součástí kuchyňské linky Má totožný design jako zbytek kuchyně, je ze stejného materiálu se stejnými úchyty, na linku bezprostředně navazuje, jsou v něm uloženy potraviny, tedy věci související s provozem kuchyňské linky. Stejně jako kuchyňská linka i tento výsuv je součástí domu.

24. Položka č. 5 skleněné designové dveře mezi kuchyní a jídelnou jsou rovněž součástí nemovitosti. Jedná se o dvoukřídlé posuvné dveře, kolejnice jsou ukotveny do stěny. Uvedené je zřejmé jak z obsahu objednávky učiněné žalobkyní dne , datum, u společnosti , právnická osoba, , tak i ze tří barevných fotografií. Bez ohledu na to, z jakých peněžních prostředků byla uhrazena zálohová faktura č. , tel. číslo, vystavená dne , datum, , se nejedná o věc samostatnou, jíž by bylo možno vydat.

25. Pokud jde o návrh na vydání osvětlení v celém rodinném domě včetně osvětlení venkovního (položka č. 12), tento byl u jednání před okresním soudem dne , datum, specifikován (upraven) tak, že žalobkyně požaduje vydání veškerých stropních svítidel v domě, tedy těch, co jsou přichyceny šroubky, a venkovních svítidel přichycených ve zdi. Z barevných fotografií těchto svítidel je zřejmé, že se jedná o svítidla zářivková a žárovková, která jsou přichycena ve zdech, či o svítidla, která jsou zakomponovaná do zdi či stropu a jsou v chodbě či na WC. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem vyjádřeným v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , v němž byla řešena otázka, zda svítidla žárovková a zářivková jsou součástí nemovitosti či věcí samostatnou (z hlediska možnosti jejich vyloučení z majetkové podstaty). Vrchní soud uvedl, že „pro závěr, že určité původně samostatné movité věci se staly součástí věci hlavní, není rozhodující pouze to, zda je možno tyto věci od věci hlavní oddělit, aniž by došlo k přímému a závažnému zásahu do hmotné podstaty věci hlavní. V přezkoumávané věci sice není sporu o tom, že v žalobě specifikované věci, použité k provedení díla, lze demontovat. Toto zjištění však nijak nezpochybňuje správnost závěru soudu prvního stupně, že demontáží předmětného souboru věcí ztrácí objekt možnost být plnohodnotně využíván k určenému účelu.“ Ústavní soud, který odmítl ústavní stížnost stěžovatele, odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/1992, z nějž vyplývá, že znehodnocení věci způsobené oddělením její součásti může mít nejen povahu funkční, ale i cenovou nebo kupř. estetickou. Podobně v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 22/2002, Nejvyšší soud konstatoval, že oddělení součásti vždy představuje pro věc hlavní (nikoli pro oddělovanou součást) "znehodnocení" ve smyslu hodnotovém (cenově vyjádřitelném), kvalitativním, funkčním, estetickém, příp. i jiném. I svítidla učiněná předmětem žaloby jsou demontovatelná, avšak demontáží by došlo ke znehodnocení nemovité věci především po stránce funkční. Vybavení obytných prostor osvětlením je v současné době zcela standardní. I v tomto případě je třeba uzavřít, že bez ohledu na to, z jakých peněžních prostředků byla svítidla na základě faktury č. , tel. číslo, , vystavená dne , datum, (se splatností , datum, , tedy již za trvání manželství účastníků) dodavatelem , jméno FO, , uhrazena, se nejedná o věc samostatnou, jíž by bylo možno vydat.

26. Ohledně položky č. 13, skříně ve spižírně, kterou žalobkyně u jednání prvostupňového soudu konaného , datum, upřesnila tak, že požaduje vydat regály ve spižírně, je třeba uvést, že okamžikem umístění regálů do skříně se tyto stávají součástí skříně, neboť pouze jako celek plní užitkovou funkci. Povahu samostatné věci pozbyly.

27. Pojezdový mechanismus na záclony (položka č. 14) je věc zabudovaná (přišroubovaná) do zdi nebo do stropu. Obdobně jako osvětlení jej lze demontovat. Nicméně zabudováním se pojezdový mechanismus stává součástí nemovitosti (domu), neboť obdobně jako v případě osvětlení je tento mechanismus, na který se uchycují záclony, již velmi dlouho obvyklým vybavením domácnosti (obdobně jako se do osvětlení umisťují žárovky či zářivky).

28. Jak uvedla sama žalobkyně, položka č. 19, jíž je závěsná skříňka na WC, je přišroubovaná do zdi, čímž ji účastníci učinili součástí domu. Svůj význam nepochybně měla, když ji tam účastníci umístili, jejím oddělením od domu by došlo přinejmenším k funkčnímu znehodnocení domu.

29. Šest kusů dveří masiv v horním patře včetně kování , Anonymizováno, pod položkou č. je součástí domu účastníků. Oddělením dveří, které je fyzicky možné, by došlo ke znehodnocení nemovité věc nejen po stránce funkční, ale též finanční a estetické (obdobně též KINDL, Milan.

3. Význam a právní režim součásti (nemovité) věci. In: KINDL, Milan. Právo nemovitostí. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2015, s. 63, marg. č. 82., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).

30. Pokud jde o položku č. 21, agregát, jedná se o významnou součást centrálního vysavače, bez něhož by potrubí rozvedené v příslušné obytné nemovitosti, jímž se stává její součástí, nefungovalo. Centrální vysavač včetně jeho nedílné části – agregátu – je součástí společného domu účastníků. Není proto významné, že fakturou č. , Anonymizováno, vystavenou dodavatelem , jméno FO, lze mít za prokázané, že agregát pořídila žalobkyně před uzavřením manželství se žalovaným (datum uskutečnění zdanitelného plnění , datum, ) a že jej rovněž před uzavřením manželství uhradila (splatnost faktury , datum, , forma úhrady – hotově).

31. Za součást domu lze považovat i satelit (položka č. 22). Je sice od domu, byť obtížněji než např. závěsná skříňka na WC, oddělitelný, nicméně ještě i v současné době jsou tato zařízení obvyklým vybavením domů, stejně jako sledování televizního satelitního vysílání. Jeho oddělením od domu by došlo k funkčnímu znehodnocení domu.

32. Kromě výše označených věcí, které se staly na základě správného závěru prvostupňového soudu součástí nemovitosti, a kromě věcí, ve vztahu k nimž vzala žalobkyně žalobu zpět, zůstaly předmětem přezkumu odvolacího soudu - z hlediska posouzení správnosti rozsudku – sestava nábytku z dřevěného masivu (položka č. 6), vestavěné skříně v předsíni + věšáková sestava (položka č. 8), koupelnová sestava lamino (položka č. 9), šatní skříně lamino, sestava pokoj (položka č. 10), koupelnové závěsné skříňky lamino (položka č. 11) a zahradní nábytek masiv (položka č. 16).

33. K položce koupelnové skříňky závěsné lamino (položka č. 11) předložila žalobkyně příjmový pokladní doklad, z něhož plyne, že žalobkyně uhradila za tento soubor věcí částku , Anonymizováno, Kč dne , datum, , tedy již za trvání manželství se žalovaným. Že by se jednalo o její výlučné prostředky, neprokázala. Ve vztahu k položce č. 16 žalobkyně nepředložila žádný věrohodný důkaz, z něhož by bylo možno shledat, že zahradní nábytek masiv byl pořízen před uzavřením manželství z prostředků žalobkyně, jak tvrdila, o jeho výrobě se nezmiňoval ani svědek , jméno FO, . Nepředložila ani žádný důkaz, že ostatní věci (vnitřní nábytek z masivu, šatní skříně lamino-sestava pokoj, vestavěné skříně v předsíni a věšáková sestava, koupelnová sestava lamino),měly být dle tvrzení žalobkyně pořízeny za trvání manželství účastníků z jejích výlučných prostředků. K žádné z těchto věcí nebyl předložen doklad o koupi (objednávka, faktura, úhrada). Čestné prohlášení otce žalobkyně , jméno FO, datované , datum, , v němž uvádí, že žalobkyni daroval finanční prostředky v celkové výši , Anonymizováno, na pořízení těchto věcí, nelze ve spojení s darovacími smlouvami ze dne , datum, a , datum, za čestné a pravdivé považovat, jelikož darovací smlouvy jsou podvrhem, v souvislosti s čímž byla žalobkyně – i díky zcela správnému postupu prvostupňového soudu – odsouzena , podezřelý výraz, příkazem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , pro , podezřelý výraz, maření spravedlnosti. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, ve spojení s jeho svědeckou výpovědí bylo možno zjistit pouze to, že do domu účastníků vyráběl veškerý nábytek, kromě dětských pokojů a koupelnových skříněk byl z masivu, o době výroby měl představu nepřesnou. V písemném čestném prohlášení, které mu předložila žalobkyně, uvedl, že nábytek vyrobil a do domu namontoval v průběhu let , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , poté v roce , Anonymizováno, , u jednání uvedl, že k tomu došlo asi v průběhu dvou let počínaje asi rokem , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , v roce , Anonymizováno, se zřejmě dělala rekonstrukce kuchyně. Jednal sice se žalobkyní, avšak ohledně úhrady za výrobu těchto věcí nic nevěděl. Na tomto místě je třeba připomenout obsah protokolu ze dne , datum, o jednání před Okresním soudem ve , adresa, ve věci nezletilých dětí účastníků sp. zn. , právnická osoba, . Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi vysvětlovala, že žalovaný na ni cca v roce 2012 převedl id. 1/3 domu logicky proto, že do domu investovala i peníze od svých rodičů. Pokud tedy žalobkyně nějaké peníze od svých rodičů dostala, investovala je nebo jejich část do výstavby domu.

34. Odvolací soud považuje též za správná zjištění prvostupňového soudu, že žalobkyně disponovala peněžními prostředky strženými za převod členských práv k družstevnímu bytu, o čemž svědčí Smlouva o budoucí smlouvě o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu SBD , adresa, a příloha ke smlouvě o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu SBD , adresa, . Prostředky ve výši , Anonymizováno, Kč měla žalobkyně od kupující k dispozici na svém účtu v období od května do června , Anonymizováno, . Z výběrních lístků , právnická osoba, . je zřejmé, že žalobkyně ze svého účtu vybrala v červnu , Anonymizováno, celkově částku , Anonymizováno, Kč, v červenci , Anonymizováno, celkově částku , Anonymizováno, a v prosinci , Anonymizováno, částku , Anonymizováno, Kč. Časovou souvislost s pořizováním sporných věcí lze shledat pouze u agregátu centrálního vysávání pořízeného v červnu , Anonymizováno, (za částku , Anonymizováno, Kč), matracemi pořízenými rovněž v červnu , Anonymizováno, za , Anonymizováno, Kč, kuchyňskou linkou s vestavěnými spotřebiči, kdy záloha ve výši , Anonymizováno, Kč byla uhrazena , datum, a doplatek , Anonymizováno, Kč dne , datum, , skříňovým výsuvem uhrazeným , datum, (částka , Anonymizováno, Kč) a svítidly pořízenými a uhrazenými v červenci , Anonymizováno, ve výši , Anonymizováno, Kč. Časovou souvislost naproti tomu nelze shledat při pořízení již výše zmíněných koupelnových skříněk, celoskleněných dveří od společnosti , právnická osoba, pořízených v dubnu a červnu , Anonymizováno, , k nimž předložila doklady o pořízení. Žalobkyně jiné doklady o nabytí žalovaných věcí, vyjma nevěrohodného čestného prohlášení otce žalobkyně, nepředložila a ani jiným důkazem svá tvrzení, že je pořídila za své výlučné prostředky, neprokázala.

35. Důvody, pro něž odvolací soud nepovažoval za potřebné provést důkaz výslechem svědka , jméno FO, , byly uvedeny výše. Pokud jde o výslech svědkyně , jméno FO, , u níž byly objednány a zaplaceny položky č. 2 – matrace, č. 3. – kuchyňská linka včetně vestavěných spotřebičů, č. 4. – potravinový výsuv a č. 11 – koupelnové závěsné skříňky, neprovedl jej ani odvolací soud. Že žalobkyně jednala v souvislosti s pořizováním všech těchto věcí s touto osobou, je zřejmé z dokladů, zejména faktur a příjmových pokladních dokladů týkajících se takových věcí, na nichž je razítko a její podpis. Ohledně položek č. 3 a 4 dospěl i odvolací soud k závěru, že jde o součást společného domu účastníků, a proto bližší zjištění, zda byly tyto položky pořízeny z výlučných prostředků žalobkyně, byť je to pravděpodobné (vzhledem k datu jejich pořízení a výběrům jejích prostředků ze svého účtu u , právnická osoba, .), nebylo zapotřebí provádět. Položka č. 11 byla pořízena o dva roky později a vzhledem k výběrům (v roce 2005) tak nelze časovou souvislost s pořízením této věci shledat. Žalobkyně ostatně ani netvrdila, že by výslechem svědkyně , jméno FO, prokázala, že položka č. 11 byla pořízena z výlučných prostředků žalobkyně. Samotný fakt, že za tuto položku žalobkyně k rukám svědkyně v roce 2007 zaplatila, ještě nevypovídá nic o tom, z jakých prostředků tak učinila, když už byla téměř dva roky vdaná a režim společného jmění tehdy upraven nebyl. Prohlídka na místě samém navržená k posouzení samostatnosti jednotlivých věcí by mohla dle názoru soudu přinést spíše odpověď na to, jestli jsou vůbec samostatnými věcmi i vestavěné skříně v předsíni + věšáková sestava (položka č. 8), koupelnová sestava lamino (položka č. 9) a právě koupelnové závěsné skříňky lamino (položka č. 11). Pokud jde o kuchyňskou linku s potravinovým výsuvem, dostatek vypovídajících fotografií a výslech svědka , jméno FO, umožnil učinit závěr o tom, že byly a i nadále jsou (po rekonstrukci v roce , Anonymizováno, ) součástí domu, a to přesto, že jsou demontovatelné a přemístitelné jinam.

36. Jestliže žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání svých tvrzení, že tu kterou věc, kterou lze dosud považovat za samostatnou, nabyla pouze ze svých výlučných prostředků, nemohla být ve věci úspěšná. Ani případné obecné zjištění, že na konkrétních účtech měla žalobkyně v době trvání manželství se žalovaným peněžní prostředky, zatímco žalovaný ne, nemůže prokázat, že ta která věc byla pořízena pouze z výlučných prostředků žalobkyně. Na tomto místě je třeba připomenout, že podle ustanovení § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. bylo součástí společného jmění manželů vše, co manželé (společně nebo samostatně) nabyli (nešlo-li o stanovené výjimky), tedy včetně vyplacených mezd či zisků z podnikání obou účastníků. Jestliže žalobkyně neprokázala, že věci v době trvání manželství pořídila pouze a jenom ze svých prostředků, např. těch, jež stržila za převod členských práv k bytu, pak je třeba takové věci považovat za součást společného jmění (§ 144 téhož zákona).

37. Odvolací soud uzavírá, že žalobkyně ani po poučení uděleném jí ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. až odvolacím soudem neprokázala výlučné vlastnictví věcí, jež zůstaly po částečném dispozitivním úkonu žalobkyně spornými a které odvolací soud považoval za věci samostatné. Proto byl napadený zamítavý výrok v části, která zůstala předmětem sporu, ve smyslu ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

38. Vzhledem k tomu, že řízení bylo v části zastaveno a rozsudek v téže části zrušen, rozhodoval odvolací soud o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Předmětem řízení byl nárok na vydání 22 věcí (či souboru věcí). Ve vztahu k 16 položkám byl ve věci úspěšný žalovaný a žalobkyně neúspěšná, ve vztahu k 6 položkám, o nichž bylo rozhodnuto zastavením řízení (a v této části i zrušením rozsudku), je třeba uvést, že návrh na zahájení řízení byl v této části vzat pro chování žalovaného – až po podání žaloby žalovaný plnil dle požadavku žalobkyně; procesně úspěšnou tak byla žalobkyně. Pro účely rozhodnutí o veškerých nákladech řízení vyšel odvolací soud z úvahy, že žalovaný byl úspěšný co do 73 %, žalobkyně co do 27 %, žalovanému byly přiznány náklady řízení co do rozdílu, tj. 46 %.

39. V souvislosti se zastoupením žalovaného advokátem mu za jeden úkon právní pomoci přísluší odměna ve výši , Anonymizováno, Kč dle ustanovení § 9 odst. 1, § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., při učiněným 6 úkonech (pěti před soudem prvního stupně, jedním před soudem odvolacím) má nárok na odměnu , Anonymizováno, Kč, dále mu přísluší náhrada hotových výdajů dle ustanovení § 13 odst. 4 po , Anonymizováno, Kč za jeden úkon, tj. , Anonymizováno, Kč a konečně 21 % DPH ze součtu částek, jež činí , Anonymizováno, Kč. Celkové náklady činí , Anonymizováno, Kč, 46 % z nich je , Anonymizováno, Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit žalovanému ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.