72 Co 177/2025

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Mádra a soudců Mgr. Leony Sukané a Mgr. Martina Lály ve věci posuzovaného: Jméno posuzované A , narozený rodné přijmení Datum narození posuzované A bytem Adresa posuzované A zastoupený opatrovníkem pro řízení Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka za účasti navrhovatelky : Jméno navrhovatelky , narozená rodné přijmení Datum narození navrhovatelky bytem Adresa navrhovatelky a za účasti zmocněnce posuzovaného: Jméno posuzované B , narozený rodné přijmení Datum narození posuzované B bytem Adresa posuzované B o omezení svéprávnosti a o jmenování opatrovníka o odvolání posuzovaného proti rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum , č. j. Anonymizováno

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II., jeho odst. 1, mění tak, že opatrovnice , Jméno navrhovatelky, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození navrhovatelky, , narozeného dne , Datum narození posuzované A, ve výroku I. rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , vyjma zastupování při uzavření manželství či partnerství a jejich zániku, pořizování pro případ smrti, uzavření dědické smlouvy, učinění prohlášení o vydědění a jejich odvolání, a vyjma zastoupení při realizaci práva být volen. Ve zbývajících částech výroku II., tj. v jeho odst. 2, 3 a 4, se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává.

1. Okresní soud v , adresa, výše uvedeným rozsudkem, jeho výrokem I., rozhodl o omezení posuzovaného , Jméno posuzované B, ve svéprávnosti na dobu pěti let od právní moci rozsudku tak, že po tuto dobu není způsobilý nakládat s majetkem v hodnotě převyšující , Anonymizováno, Kč, nakládat s finančními prostředky ve výši převyšující částku , Anonymizováno, Kč pro jednorázovou dispozici, zároveň však , Anonymizováno, Kč měsíčně v souhrnu dispozic s finančními prostředky, uzavírat smlouvy o finančních produktech, smlouvy o poskytování sociálních služeb, darovat a přijímat dary větší hodnoty než , Anonymizováno, Kč a dary vzhledem k okolnostem darování neobvyklé, rozhodovat o záležitostech svého zdravotního stavu, o přijetí či odmítnutí zdravotních služeb s výjimkou ambulantní léčebně preventivní péče, právně jednat v pracovně právních vztazích, uzavřít manželství či partnerství, činit právní jednání související se žádáním, přijímáním a vymáháním dávek důchodového a nemocenského zabezpečení, dávek státní sociální podpory, dávek v systému pomoci v hmotné nouzi a dávek pro osoby se zdravotním postižením, podávat žádosti o vydání občanského průkazu a cestovního dokladu a přijímat vydaný občanský průkaz a cestovní doklad, pořizovat pro případ smrti, uzavírat dědické dohody, učinit prohlášení o vydědění a být volen.

2. Výrokem II. jmenoval opatrovníkem posuzovaného , jméno FO, , Jméno navrhovatelky, , narozenou , Datum narození navrhovatelky, , bytem , adresa, . Jeho odst. 1. rozhodl, že opatrovnice je oprávněna a povinna zastupovat , Jméno posuzované B, ve všech záležitostech, které se ho týkají, zejména za něj nakládat s majetkem v hodnotě převyšující , Anonymizováno, Kč (movitým a nemovitým, právy majetkové a nemajetkové povahy, uzavírat smlouvy znějící na opakující se finanční plnění), nakládat s finančními prostředky ve výši převyšující částku , Anonymizováno, Kč týdně, uzavírat smlouvy o finančních produktech, smlouvy o sociálních službách, darovat a přijímat dary větší hodnoty než , Anonymizováno, Kč a dary vzhledem k okolnostem darování neobvyklé, rozhodovat o záležitostech jeho zdravotního stavu, o přijetí či odmítnutí zdravotních služeb s výjimkou ambulantní léčebně preventivní péče, právně za něj jednat v pracovněprávních vztazích, činit za něj právní jednání v souvislosti s žádáním, přijímáním a vymáháním dávek důchodového a nemocenského zabezpečení, dávek státní sociální podpory, dávek v systému pomoci v hmotné nouzi a dávek pro osoby se zdravotním postižením, podávat za něj žádosti a přijímat vydaný občanský průkaz a cestovní doklad. Odst. 2 rozhodl, že opatrovnici náleží běžná správa jmění opatrovance. Nejedná-li se o běžnou záležitost při správě jmění, vyžaduje se k naložení se jměním opatrovance schválení soudu. Odst. 3 rozhodl, že opatrovnice je povinna vždy do 30. 6. každého roku soudu zaslat zprávu o opatrovanci a o stavu jeho majetku. Do 2 měsíců od svého jmenování do funkce opatrovníka je opatrovnice povinna vyhotovit a doručit soudu a opatrovanci soupis spravovaného jmění opatrovance. Konečně odst. 4 rozhodl, že opatrovnice je povinna během výkonu své funkce dbát pokynů soudu.

3. Výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem IV. tak, že se státu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

4. Výrok o omezení svéprávnosti odůvodnil citací ustanovení § 55 odst. 1, 2, § 57 odst. 1, § 59 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále též jen „o. z.“), ustanovení § 40 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen „z. ř. s.“) a závěrem, že posuzovaný trpí závažnou poruchou, která má trvalý charakter a nelze ji zcela vyléčit, v důsledku poruchy mentálních schopností není schopen posoudit svá právní jednání majetkového a nemajetkového charakteru a v souvislosti s ním mu může bez omezení svéprávnosti hrozit závažná újma. K ochraně zájmů posuzovaného přitom užití mírnějších a méně omezujících opatření nepostačí. Prvostupňový soud vycházel zejména ze závěrů znaleckého zkoumání, výpovědi navrhovatelky i posuzovaného.

5. Výrok II. o jmenování opatrovníka posuzovanému prvostupňový soud odůvodnil citací ustanovení § 62, § 463 odst. 1 a § 466 odst. 1 o. z. a závěrem, že při výběru jmenované trvalé opatrovnice vycházel z návrhu navrhovatelky, která zná poměry posuzovaného, žije s ním ve společné domácnost, je schopna o ochotná tuto funkci vykonávat, přihlédl též k přání posuzovaného. Současně vymezil práva a povinnosti trvalé opatrovnice spojené s výkonem této funkce, mj. povinnost zaslat soudu každý rok do 30. 6. zprávu o opatrovanci a o stavu majetku.

6. Nákladové výroky odůvodnil ustanoveními § 23 a § 43 z. ř. s.

7. Rozsudek, a to pouze jeho výrok II. týkající se opatrovnictví posuzovaného, napadl odvoláním posuzovaný. Namítl, že vymezení rozsahu zástupčí činnosti stálého opatrovníka je podmíněno vymezením rozsahu, v jakém byla způsobilost člověka samostatně jednat omezena, protože stálý opatrovník zastupuje člověka, jehož svéprávnost byla omezena, pouze v rozsahu, v němž byla jeho způsobilost samostatně právně jednat omezena. Odkázal přitom též na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , č. j. 24 Cdo 1739/2020-375. Vymezení zástupčí činnosti provedené prvostupňovým soudem nemůže obstát, neboť nesplňuje parametry na něj kladené, zejména proto, že při vymezení oprávnění a povinností opatrovnice při zastupování opatrovance použil slovo „zejména“. Takové vymezení je v rozporu s výše uvedeným, jelikož jde nad rámec soudem prvního stupně nastaveného rozsahu omezení svéprávnosti posuzovaného. Vymezení provedené soudem umožňuje ten výklad, že opatrovnice by mohla posuzovaného zastupovat i ve věcech, v nichž to zákon přímo vylučuje (§ 458 o. z.) Krom toho poukázal na konkrétní část výroku II., týkající se zastupování v nakládání „s finančními prostředky ve výši převyšující 500 Kč týdně“, který je ve značném rozporu s výrokem I. Navrhl, aby odvolací soud napadený výrok II. rozsudku změnil tak, že opatrovnice je oprávněna a povinna zastupovat posuzovaného při právních jednáních v rozsahu omezení jeho svéprávnosti stanoveného ve výroku I. rozsudku, vyjma zastupování při uzavření manželství či partnerství, pořizování pro případ smrti, uzavření dědické dohody, učinění prohlášení o vydědění a vyjma zastoupení při realizaci práva být volen.

8. Zbývající účastníci s odvoláním vyjádřili souhlas.

9. Odvolací soud po zjištění, že posuzovaný podal odvolání včas (§ 1 odst. 2 z. ř. s., § 204 odst. 1 o. s. ř.) a to jako osoba k tomu oprávněná (§ 6 odst. 1 z. ř. s., § 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 o. s. ř., § 202 o. s. ř., § 476 z. ř. s. à contr.). rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal a dospěl k závěru o důvodnosti podaného odvolání.

10. Odvolání otevřelo prostor pro přezkum rozsudku prvostupňového soudu pouze ve výroku II. a závislých nákladových výrocích III. a IV. Výrok I. o omezení svéprávnosti samostatně nabyl účinků pravomocného rozhodnutí (srov. § 206 odst. 2, § 159 o. s. ř.). V této souvislosti je třeba uvést, že do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jmenování opatrovníka posuzované osobě, přechází - analogicky dle ustanovení § 468 občanského zákoníku - opatrovnictví na veřejného opatrovníka; tímto je obec, v níž má opatrovanec bydliště, což v daném případě je, resp. bylo, statutární město , adresa, .

11. Soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení § 62 o. z., obsažené v dílu 2 (Fyzické osoby), oddílu 2 (Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat), hlavy II. (Osoby) části první (Obecná část) o. z., podle něhož v rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka, při jehož výběru přihlédne k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi. Stejně tak správně aplikoval obdobné ustanovení § 471 odst. 2 o. z., obsažené v dílu 3 (Zákonné zastoupení a opatrovnictví), oddílu 2 (Opatrovnictví člověka), hlavy III. (Zastoupení) téže části o. z., podle něhož soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec, není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna, a není-li možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka podle jiného zákona. Bylo nepochybně správným jmenovat opatrovanci trvalou opatrovnicí paní , Jméno navrhovatelky, , k níž má posuzovaný pozitivní vztah, s posuzovaným bydlí a v potřebných oblastech o něj pečuje. Nicméně pokud jde o vymezení rozsahu jejích práv a povinností s opatrovnictvím souvisejících, v tom prvostupňový soud pochybil.

12. Povinnost určit rozsah opatrovníkových práv a povinností vyplývá z ustanovení § 463 o. z. Rozsah práv a povinností opatrovníka může soud vymezit jednak pozitivně, tj. uvede, k jakému právnímu jednání je opatrovník oprávněn, jednak negativně, tedy vymezením, jaké právní jednání není sám opatrovanec způsobilý vykonat. Soud prvního stupně tato práva a povinnosti vymezil pozitivně. Tak jako je zapotřebí dodržet zákonné požadavky při rozhodování o omezení svéprávnosti, tedy že k němu soud přistoupí pouze v nezbytném rozsahu a jen v oblastech, kde by posuzovanému hrozila závažná újma a mírnější či méně omezující opatření by vzhledem k jeho stavu nepostačovala, tak je třeba pouze v takovém rozsahu přistoupit k vymezení oblastí, v nichž bude opatrovník jednat namísto opatrovance.

13. Soud prvního stupně však tento rozsah nepřípustně rozšířil především tím, že oprávnění a povinnosti opatrovníka zastupovat opatrovance stanovil demonstrativně uvozením slova „zejména“, nadto je v záležitostech týkajících se nakládání s finančními prostředky stanovil odlišně od rozsahu omezení ve svéprávnosti.

14. Odvolací soud napadený výrok II. rozsudku soudu prvního stupně v jeho odstavci 1. obsahující oprávnění a povinnosti opatrovnice změnil tak, aby byl v souladu s (již pravomocným) výrokem I. omezujícím opatrovance ve svéprávnosti. Protože tak učinil na rozdíl od soudu prvního stupně negativním způsobem, bylo zapotřebí respektovat ustanovení § 458 o. z., podle něhož zákonný zástupce nebo opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně jednat v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských povinností a práv, jakož i pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání. Protože byl posuzovaný omezen také ve svéprávnosti, pokud jde o právní jednání uzavření manželství a partnerství, pořizování pro případ smrti, uzavírání „dědické dohody“ (odvolací soud toto omezení považoval za omezení v uzavírání dědické smlouvy dle § 1582 – 1591 o.z.), učinění prohlášení o vydědění, tedy v právních jednáních, v nichž opatrovník zastupovat opatrovance nemůže, vyjádřil odvolací soud tuto skutečnost ve výroku I. tohoto usnesení. Pokud jde o omezení posuzovaného uzavírat dědické smlouvy, je třeba toto omezení považovat vedle pořízení závěti, odkazu, příp. dalších za úkon spadající pod pořizování pro případ smrti. V tomto smyslu bylo omezení svéprávnosti uzavírat dědické smlouvy nadbytečně výslovně vyjádřeno ve výroku I. rozsudku. Pokud odvolací soud ve svém výroku I. vyloučil z negativně vymezeného zastupování opatrovance opatrovnicí i právo opatrovance být volen, učinil tak proto, že volební právo je v České republice založeno nejen na zásadě všeobecnosti, rovnosti a tajnosti, ale též na zásadě přímosti, což znamená, že jednak volič hlasuje osobně a jeho zastoupení není možné, jednak i občan je volen přímo, tedy bez toho, aby byl při výkonu pasivního volebního práva kýmkoli zastoupen.

15. S ohledem na shora učiněné závěry proto odvolací mohl rozhodnutí prvostupňového soudu ve výroku II., jeho odst. 1., změnit tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, zatímco v ostatních částech výroku II. mohlo být rozhodnutí potvrzeno, protože je v souladu s platným právem, konkrétně ustanoveními § 461 o. z. a § 48 odst. 1 z. ř. s.

16. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř., § 1 odst. 3 a § 23 z. ř. s., když nebyly shledány okolnosti, pro něž by měla být některému z účastníků přiznána jejich náhrada.

17. O nákladech státu před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř., § 1 odst. 3, § 43 z. ř. s. Náklady, které byl povinen uhradit si posuzovaný opatrovanec sám, v řízení nevznikly, proto České republice právo na jejich náhradu přiznáno nebylo.