72 CO 260/2020

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Mádra a soudců Mgr. Leony Sukané a Mgr. Martina Lály v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 36 815 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 12. 6. 2020, č. j. 21 C 270/2019-92,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 8 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Krajskému soudu v [obec] na náhradu nákladů řízení částku 338 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud v Jihlavě (dále jen soud prvního stupně) svým v záhlaví uvedeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 36 815 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení (výrokem I.). Dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 29 693 Kč (výrokem II.) a státu – Okresnímu soudu v Jihlavě rovněž na náhradu nákladů řízení částku, jejíž výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení (výrokem III.).

2. Při svém rozhodnutí ve věci samé shledal důvodnou žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení výše uvedené částky z titulu vrácení kupní ceny šicího stroje SIRUBA F007K – W122 [číslo]. Měl za to, že žalobkyně kupní smlouvu uzavřela jako spotřebitelka a věc posuzoval i dle zvláštní úpravy prodeje zboží v obchodě. Na základě především závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že výše uvedený průmyslový šicí stroj vykazoval při šití v otáčkách 500 až 600 minutu nadměrné vibrace, které šití činily velmi ztěžujícím. Dále dospěl k závěru, že žalobkyně u žalované důvodně uplatnila vadu šicího stroje spočívající v nadměrných vibracích a že následně v souladu s ust. § 2169 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění předpisů pozdějších, dále jen„ o. z.“, od kupní smlouvy odstoupila. Plnila tak na základě právního důvodu, který odpadl, a má proto dle ust. § 2993 o. z. vůči žalované právo na vrácení kupní ceny.

3. Rozsudek napadla odvoláním žalovaná. Měla za to, že závěru o tom, že šicí stroj vykazoval vadu, nesvědčil jakýkoliv relevantní důkaz. Posudek znalce [příjmení] [příjmení] měla za nepřezkoumatelný a v soudním řízení nepoužitelný s tím, že v něm chyběla měření případných vibrací, které by pak měla být konfrontovány se závaznou normou, že jedině v případě překročení přípustných hodnot by mohlo být konstatováno, že se jedná o vadu věci, že posudek byl vystavěn pouze na subjektivních pocitech znalce. Dále namítla, že soud prvního stupně nepřipustil žalovanou navrhovaný důkaz testovací zprávou [příjmení] [jméno] and Certification Co., Ltd., ani zprávou výrobce šicího stroje SIRUBA, kterými chtěla prokázat, že výrobek splňuje i veškeré normy, že tak soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci. Namítla též, že soud prvního stupně nezohlednil skutečnost, že před uzavřením vlastní kupní smlouvy si žalobkyně v provozovně žalované šicí stroj prohlédla, seznámila se s jeho vlastnostmi, obdržela veškeré potřebné informace. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nebo změnil tak, že návrh žalobkyně zamítne a žalobkyni uloží povinnost zaplatit žalované náklady řízení.

4. Žalobkyně měla rozsudek soudu prvního stupně za správný. Trvala na tom, že šicí stroj trpěl a trpí vadou, která znemožnila jeho užívání a jí tak vzniklo právo na odstoupení od smlouvy a vrácení kupní ceny. Uvedla, že Ing. [jméno] [příjmení] je erudovaným odborníkem, který se v průmyslu a vývoji šicích strojů pohybuje celý svůj profesní život, že část své odbornosti takto získané mohl promítnout do závěrů znaleckého posudku, že žalovaná nepředložila jediný relevantní důkaz, pro který by závěry znalce měly být chybné. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovanou zavázal i k náhradě nákladů odvolacího řízení.

5. Žalovaná podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších, dále jen„ o. s. ř.“), a to z pozice účastníka řízení, tedy jako osoba k podání odvolání subjektivně oprávněná (§ 90, § 201 o. s. ř.). Napadla rozsudek, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 o. s. ř., § 202 o. s. ř. à contr.), a to ze zákonem předvídaných odvolacích důvodů (§ 205 odst. 2 písm. b/, d/, e/, g/ o. s. ř.). Proto odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo, a po doplnění dokazování zejména o revizní znalecký posudek dospěl k závěru, že odvolání nelze považovat za důvodné.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně jako kupující uzavřela v dubnu 2019 s žalovanou jako prodávající kupní smlouvu ohledně výše uvedeného šicího stroje značky SIRUBA, tento stroj jí byl také žalovanou dodán, žalobkyně žalované zaplatila celkem částku 36 815 Kč. Pod dodání šicího stroje oznámila žalované, že stroj trpí vadou spočívající (dle žalobkyně) v nadměrných vibracích v otáčkách, při kterých chtěla stroj užívat. Poté, co tyto vibrace nebyly ani přes provedené pokusy zcela odstraněny, odstoupila od kupní smlouvy a požadovala vrácení dříve žalované zaplacené částky. Stran těchto zjištění, které též odvoláním žalované nebyly zpochybněny, lze pro stručnost odkázat na podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

7. Správným pak měl odvolací soud i (rovněž nezpochybněný) závěr soudu prvního stupně o tom, že takto byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva dle ust. § 2079 a násl. o. z.

8. Za do určité míry polemický měl odvolací soud závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně uzavřela kupní smlouvy jako spotřebitel. Tím je dle ust. § 419 o. z. každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavíral smlouvu s podnikatelem nebo s ním jednal. Nebylo sporu o tom, že žalobkyně v době uzavírání kupní smlouvy podnikatelem nebyla, šicí stroj však kupovala nikoliv pro svoji osobní potřebu, nýbrž za účelem podnikání, a to v oblasti šití prádla. Byť bylo zjevné, že postavení žalované jako obchodní společnosti existující již od roku 1992, bylo výrazně silnější než postavení žalobkyně, připravující se teprve na podnikání, posuzoval odvolací soud věc primárně bez přihlédnutí ke zvláštní úpravě o prodeji zboží v obchodě (§ 2158 a násl. o. z.).

9. Za situace, kdy nebylo tvrzeno, že by kupní smlouva byla mezi stranami uzavřena písemně, jakákoliv písemná smlouva též nebyla předložena, vycházel odvolací soud ze závěru, že kupní smlouva byla uzavřena ústně na prodejně žalované dne [datum]. Nebylo ani tvrzeno nic, z čeho by bylo patrno, že při jejím uzavření bylo mezi stranami cokoliv dohodnuto ohledně jakosti prodávaného stroje z hlediska jeho konkrétních vlastností, hodnot vibrací při jeho provozu nevyjímaje. Žalobkyně však (jak zjištěno již soudem prvního stupně) pracovníky žalované informovala o tom, že stroj chce používat pro šití prádla z úpletu. Ve smyslu ust. § 2095 věty druhé o. z. tak bylo povinností žalované dodat stroj i z hlediska vibrací při jeho provozu v takové kvalitě, která by tento způsob umožňovala.

10. Žalobkyně spatřovala vadu šicího stroje v intenzitě vibrací jeho pracovní desky při provozu v otáčkách 500 až 600 za minutu, ve kterých chtěla stroj používat. Zde měl odvolací soud předně za nedůvodnou námitku žalované, že žalobkyně si stroj vybrala a koupila po pečlivém přezkoušení v prodejně žalované, že tak jeho stav jeho stav dobře znala, přičemž stroj, který jí byl dodán, byl tím strojem, který v prodejně zkoušela (jak dovodil i soud prvního stupně). Žalobkyně v této souvislosti namítala, že při této zkoušce šicí stroj podobné vibrace nevykazoval. Jestliže bylo mezi stranami dohodnuto, že do místa bydliště žalobkyně stroj dodá a tam zprovozní žalovaná (je patrno i ze skutečnosti, že úhrada dopravy stroje a jeho montáže po žalobkyni požadovány vedle úhrady samotného stroje, jeho součásti a příslušenství v podobě jehel), pak i v případě, že byl žalobkyni dodán stejný stroj, jaký si zkoušela v prodejně, bylo třeba pro posouzení splnění povinnosti žalované jako prodávající dle již zmíněného ust. § 2095 o. z. vycházet ze stavu stroje v době po jeho dodání a zprovoznění žalovanou. Že stroj v té době vykazoval vibrace, které pracovníci, kteří pro žalovanou prováděli servis (soudem prvního stupně slyšení svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), se snažili odstranit, bylo zřejmé z„ dodacího listu“ z [datum], podle kterého se již dne [datum] k žalobkyni dostavil [jméno] [příjmení], který shledal, že se stroj se při šití chvěje, vyměnil silent bloky a konstatoval, že závada není zcela odstraněna a doporučil výměnu řemene, kterou následně provedl (s opětovnou výměnou silent bloků) dne [datum] [jméno] [příjmení].

11. Pro posouzení věci byla rozhodující otázka, zda šicí stroj i po provedení obou výše popsaných úprav trpěl takovou vadou v podobě nadměrných vibrací, kterou by bylo možno považovat za podstatné porušení kupní smlouvy.

12. Soud prvního stupně takovýto závěr učinil, a to především na základě závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], podle kterého šicí stroj vykazoval nadměrné vibrace ve vertikálním směru při šití při rychlosti 500 až 600 otáček za minutu. Znalec posouzení provedl vizuálním pozorováním s pohmatem na skříni hlavy šicího stroje v oblasti stehové desky. V písemném dodatku posudku pak uvedl, že dle jeho názoru podloženého dlouholetou praxí z vývoje, výroby a ověřování šicích strojů jsou vibrace v uvedených otáčkách nadměrné a neumožňují řádné a zcela bezpečné užívání výrobku. V ústním doplnění posudku pak uvedl, že hodnotu vibrací nezná, není znalcem pro měření hodnoty vibrací, že však při otáčkách 500 až 600 za minutu je těžké udržet kvalitu stehu, že ze zdravotního hlediska si nedovede představit dlouhodobé šití na stroji.

13. Samotná skutečnost, že znalec při formulaci svých závěrů vycházel toliko z prohlídky stroje a jeho pozorování při provozu, neprováděl měření vibrací a výši jejich konkrétních hodnot tedy neznal, mohlo do určité míry zpochybňovat jeho závěry o tom, že dosahované vibrace nejsou při dlouhodobém účinku na ruce šičky vhodné (když nebylo při neznalosti konkrétních hodnot vibrací možno učinit exaktní závěr o tom, zda překračují hranice stanovené normami pro ochranu zdraví), nikoliv však již závěr o tom, že vibrace činily šití velmi ztěžujícím, bylo obtížné udržet kvalitu stehu – pro podobný závěr i dle názoru odvolacího soudu není znalost konkrétní naměřené hodnoty vibrací nezbytná, lze jej učinit již na základě zkušeností se šicími stroji a prací na nich. I přesto však bylo v odvolacím řízení vyhověno návrhu žalované a závěry znalce Ing. [příjmení] přezkoumány revizním znaleckým posudkem znalce doc. Dr. Ing. [jméno] [příjmení].

14. Znalec [příjmení] [příjmení] podal revizní znalecký posudek na základě měření vibrací šicího stroje při provozu v různých rychlostech. Šicí stroj se přitom již nenacházel v bytě žalobkyně, nýbrž v pracovně naproti bytu žalované, jejíž podlaha byla betonová, nikoliv pokryta OSB deskami jako v místnost v bytě žalované, kde byl šicí stroj umístěn dříve. Znalec provedl měření na dvou místech šicího stroje, a to na hnacím pohonu (místo 1V) a poté i na konstrukci - stolu šicího stroje (místo 2V). V tabulce výsledků měření pak uvedl zjištěné efektivní hodnoty vibrací, v hodnotách mm.s-1 (milimetrech za sekundu) které činily při otáčkách 500 za minutu v místě 1V 2,57, v místě 2V 1,48, při otáčkách 700 za minutu v místě 1V 2,89, v místě 2V 8,64, při otáčkách 2000 za minutu v místě 1V 13,89, v místě 2V 6,21 a při otáčkách [číslo] za minutu v místě 1V 14,05 a v místě 2V 11,85. Při posuzování takto zjištěných hodnot vibrací pak vycházel ze čtyř klasifikačních pásem, a to velmi dobrého stavu (pásma A) od 0,2 do 1,12 mm.s-1, provozního stavu (pásma B) od 1,12 do 2,8 mm.s-1, přechodně přípustného stavu (pásma C) od 2,8 do 7,1 mm.s-1 a nepřípustného stavu (pásma D) od 7,1 do 45 mm.s-1. Ve vztahu k vibracím stolu šicího stroje pak dovodil, že při otáčkách 500 za minutu může stroj pracovat s provozní spolehlivostí, bez poruch, při otáčkách 700 a [číslo] za minutu leží efektivní hodnoty vibrací stolu šicího stroje v pásmu D, tedy oblasti, ve které stroj nesmí být provozován, je nutná jeho okamžitá oprava, při otáčkách 2000 za minutu pak efektivní hodnota vibrací leží v pásmu C, tedy oblasti, ve které zvýšené hodnoty určujících veličin vibrací signalizují poruchy stroje nebo jeho nepřípustný pracovní režim, stroj lze provozovat jen v krajním případě při stanovení zvláštních opatření při jeho provozu, příčiny je nutno urychleně odstranit. Celkem pak zjistil čtyři rezonanční oblasti, v nichž stroj nesmí být používán. Na základě provedených měření a z nich dovozených závěrů pak uvedl, že by se ztotožnil s „ dojmy a závěry znalce“ (míněno znalce [příjmení] [příjmení]), které měl za pravdivé, byť nepodložené měřenými skutečnými hodnotami vibrací šicího stroje. Dále uvedl, že šicí stroj je nový, jeho hodnoty vibrací by tak měly ležet v pásmu A, že je nutné odstranit rezonanční oblast v intervalu od 554 do 848 otáček za minut, ve které žalobkyně požaduje pracovat.

15. Ze závěrů znaleckého posudku pak bylo možno současně dovodit, že příčina vibrací, pro které žalobkyně šicí stroj reklamovala, nespočívala v jeho umístění v místnosti s podlahou z OSB desek. Dle závěrů znalce sice OSB desky tlumí vibrace více než beton, ale zároveň více pruží, v důsledku čehož by hodnoty vibrací stroje uloženého na OSB deskách byly vyšší než na betonové podlaze, nepřiměřeně vysoké vibrace však byly znalcem zjištěny i při současném umístění šicího stroje na betonové podlaze, a to i při otáčkách jen o málo vyšších, než zjistil znalec [příjmení] [příjmení].

16. Ani po provedení důkazu revizním znaleckým posudkem tak odvolací soud neshledal důvodu, pro který by se měl odchýlit od závěru soudu prvního stupně o tom, že šicí stroj vykazoval při určitých otáčkách natolik vysoké vibrace, že v důsledku nich jej žalobkyně nemohla řádně užívat. Skutečnost, že tomu tak nebylo v intervalu 500 až 600 otáček za minutu, nýbrž (mimo jiné) v intervalu 554 – 848 otáček za minutu pak pro posouzení správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně zůstala bezvýznamnou. Jednalo se toliko o přesnější vymezení uvedeného intervalu, který se navíc i do značné míry překrýval s intervalem dovozeným dříve soudem prvního stupně.

17. Na shora popsaných závěrech pak nic nezměnily ani další důkazy provedené odvolacím soudem (prohlášení [právnická osoba] Mfg. Co. z [datum], zkušební protokol a testovací zpráva [právnická osoba] z [datum]), když ani z jednoho nebylo možno dovodit, že by posuzovaný šicí stroj byl určen toliko pro provoz ve vyšších otáčkách, v případě, že by znalcem zjištěná hodnota vibrací, mimo jiné v intervalu od 554 do 848 otáček za minutu bylo charakteristikou tohoto šicího stroje (dle i právě zmíněného protokolu se testování parametru vibrací netýkalo).

18. Odvolací soud tedy shledal správným i závěr soudu prvního stupně o tom, že šicí stroj, který žalobkyně od žalované zakoupila, trpěl vadou. Jestliže tato vada žalobkyni neumožňovala stroj užívat pro účel, pro jaký si jej pořídila (a pro který byl šicí stroj též určen), nutno mít v důsledku takovéto vady plnění poskytnuté žalovanou na základě uzavřené kupní smlouvy za podstatné porušení této smlouvy. Žalobkyni tak vzniklo mimo jiné právo na odstranění vady opravou věci (§ 2106 odst. 1 písm. b/ o. z.), které též řádně uplatnila (nebylo sporu o tom, že žalovanou informovala o vadě bezprostředně poté, co jí byl dne [datum] šicí stroj dodán, jak patrno i ze skutečnosti, že první pokus o odstranění vady byl proveden již [datum]). Vadu tak žalobkyně žalované oznámila v souladu s ust. § 2112 odst. 1 o. z. bez zbytečného odkladu.

19. Přes dvojí opravu nebyla vada šicího stroje odstraněna (jak patrno z výše popsaných závěrů učiněných i na základě znaleckého dokazování). Jestliže za této situace žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila, učinila tak v souladu s ust. § 2106 odst. 2 věty třetí o. z.

20. Na základě právě popsaných závěrů měl proto odvolací soud za správný i závěr soudu prvního stupně o tom, že pokud na základě uzavřené kupní smlouvy zaplatila žalobkyně žalované celkem 36 815 Kč, učinila tak na základě právního důvodu, který následně (v důsledku jejího odstoupení od kupní smlouvy) odpadl. Plnění, kterého se tak žalované od žalobkyně dostalo, bylo bezdůvodným obohacením dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. a žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení této částky dle ust. § 2993 o. z.

21. Odvolací soud pak dále připomíná (byť toto nebylo v odvolání namítnuto), že správný měl i závěr soudu prvního stupně o tom, že za účinnosti občanského zákoníku účinného od [datum] a jeho ust. § 2993 o. s. ř. se již neuplatňují dřívější judikatorní závěry o tom, že jsou-li plnění na druhou stranu navzájem podmíněná, je třeba, aby toto bylo vyjádřeno též žalobním petitem (viz např. soudem prvního stupně zmiňované usnesení Nejvyššího soudu z 25. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2325/2013). Zde odvolací soud beze zbytku odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku (jeho odstavec 21.), ke kterému nepovažuje za potřebné cokoliv dodávat. To stejné pak platí i ve vztahu k závěru soudu prvního stupně stran povinnosti žalované zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 36 815 Kč. Zde lze jen pro úplnost doplňuje, že výše úroků z prodlení 9,75 % ročně odpovídá ust. § 2 soudem prvního stupně zmíněného nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále skutečnosti, že repo sazba stanovená Českou národní bankou pro den [datum] činila 1,75 % ročně.

22. Žalobkyně byla v řízení před soudem prvního stupně v plném rozsahu úspěšná. Soud prvního stupně jí proto správně dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal proti žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jejichž vyčíslení měl odvolací soud rovněž za správné, a proto i zde odkazuje za odůvodnění napadeného rozsudku (odstavec 22.).

23. Stejně tak byla žalobkyně úspěšná i v řízení odvolacím. Dle ust. § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. jí proto odvolací soud přiznal právo na náhradu nákladů vzniklých i v této fázi řízení. I tyto byly představovány náklady právního zastoupení. Za situace, kdy žalobkyně sama tyto náklady nevyčíslila, bylo vycházeno toliko z nákladů představovaných odměnou právní zástupkyně žalobkyně z tří úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] a podání z [datum] - § 11 odst. 1 písm. d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění předpisů pozdějších, dále jen„ AT“). Odměna za každý z těchto úkonů činila 2 580 Kč (§ 7 bod 1., § 8 odst. 1 AT). Dále byly tyto náklady představovány paušální náhradou hotových výloh právní zástupkyně žalobkyně ve výši 300 Kč v souvislosti s každým z výše uvedených úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 AT). Za situace, kdy právní zástupkyně žalobkyně není aktuálně plátcem daně z přidané hodnoty tak byly náklady, které žalobkyni v souvislosti s odvolacím řízením vznikly, vyčísleny souhrnnou částkou 8 640 Kč.

24. Dle ust. § 224 odst. 1, § 148 odst. 1 o. s. ř. pak bylo v odvolacím řízení neúspěšné žalované uloženo rovněž, aby státu zaplatila náklady, které mu vznikly v souvislosti se znaleckým dokazováním – znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení]. Přestože tomuto bylo přiznáno znalečné v celkové výši 20 388 Kč, činily náklady státu v této souvislosti toliko 388 Kč, když částka 20 000 Kč byla hrazena ze zálohy dříve složené žalovanou.