74 Co 101/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců Mgr. Martiny Polákové a Mgr. Zuzany Břízové ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 583 423,52 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Brno – venkov ze dne 28. února 2024, č. j. 34 C 187/2022-187,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Brno – venkov (dále jen „soud“ či „okresní soud“) dne 8. 11. 2021 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 583 423,52 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně od 8. 11. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 11. 2021 do zaplacení. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne 15. 5. 2017 smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované částku 593 140 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 11,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 8 553 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, žalobce proto úvěr zesplatnil k 3. 3. 2021. Částka 583 423,52 Kč sestávala z dlužné jistiny ke dni podání žaloby (538 793,43 Kč), úroku (požadovaného ve výši zákonného úroku z prodlení) kapitalizovaného ke dni podání žaloby (23 392,21 Kč) a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni podání žaloby (21 237,38 Kč). Na jednání konaném dne 10. 10. 2022 soud věc rozhodl rozsudkem pro zmeškání č. j. 34 C 187/2022-135 (dále jen „první rozsudek“), ve kterém uložil žalované zaplatit žalobci částku 267 379 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 11. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 048,30 Kč (I. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 300 996,22 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 538 793,43 Kč od 8. 11. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 271 414,43 Kč od 8. 11. 2021 do zaplacení (II. výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok).

2. První výrok rozsudku soud odůvodnil § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a tím, že vyšel z tvrzení žalobce, že s žalovanou uzavřel Smlouvu, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 593 140 Kč, na který uhradila 325 761 Kč. Proto uložil žalované zaplatit žalobci částku 267 379 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 3. 2021 do zaplacení.

3. Druhý výrok rozsudku soud odůvodnil tím, že z nesporných tvrzení v podané žalobě, a listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti žalované“, vyplývá, že žalobce poskytl žalované úvěr, aniž se zabýval reálnými příjmy žalované a ohledně jejích výdajů vyšel pouze ze statistických údajů. Proto posoudil Smlouvu jako neplatnou dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

4. Proti II. a III. výroku rozsudku podal žalobce odvolání. První výrok nabyl samostatně právní moci.

5. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, usnesením ze dne 9. 1. 2024, č. j. 74 Co 240/2022-172, zrušil II. a III. výrok prvního rozsudku a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud (mimo jiné) vytkl okresnímu soudu, že ve vztahu k části předmětu řízení, o které rozhodl II. výrokem, na jednání neprovedl dokazování, přesto, že obsahem spisu byly relevantní důkazy (výpisy z účtu žalované vedeného žalobcem v období bezprostředně předcházejícím uzavření Smlouvy), ze kterých mohl učinit ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti skutková zjištění o výši příjmů a výdajů žalované ve sledovaném období. Odvolací soud okresnímu soudu uložil, aby v dalším řízení provedl dokazování listinami založenými v soudním spise, případně se (po poučení dle § 118a o. s. ř.) vypořádal s dalšími důkazními návrhy žalobce k tvrzenému řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované.

6. V záhlavní označeným (druhým) rozsudkem soud zamítl žalobu o zaplacení částky 300 996,22 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 538 793,43 Kč od 8. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 271 414,43 Kč od 8. 11. 2021 do zaplacení (I. výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (II. výrok).

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Dne 15. 5. 2017 žalobce a žalovaná uzavřeli Smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalované částku 593 140 Kč, kterou měla žalovaná uhradit spolu s dohodnutým úrokem měsíčními splátkami po 8 553 Kč do 20. 5. 2027.b) Před uzavřením Smlouvy posuzoval žalobce úvěruschopnost žalované prostřednictvím listiny „Posouzení úvěruschopnosti klienta“, ve které žalovaná v rámci žádosti o úvěr uvedla výdaje ve výši 1 000 Kč. Žalobce vyšel z příjmu žalované ve výši 18 000 Kč měsíčně a stanovil životní výdaje žalované podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji o životním minimu a normativních nákladech na bydlení na částku 6 130 Kč měsíčně. Zohlednil, že žalovaná splácí na úvěr, který měl být Smlouvou konsolidován, 8 550 Kč měsíčně, a na revolvingový úvěr 1 650 Kč měsíčně.c) Žalobce poskytl žalované úvěr dne 15. 5. 2017 bezhotovostním převodem v částkách 572 501 Kč a 20 639 Kč.d) Žalovaná z titulu Smlouvy uhradila ve splátkách celkem 325 761 Kč.e) Dopisem ze dne 3. 3. 2021 žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě částky 538 794 Kč. Dopisem ze dne 19. 10. 2021 žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 574 039,63 Kč před podáním žaloby.f) Z výpisů z účtu žalované za období od června 2016 do května 2017 soud zjistil pouze to, že zůstatky žalované na účtu v uvedeném období se pohybují v řádu stokorun až nižších tisíců korun. K vyrovnání zůstatku na účtu žalovaná pravidelně využívala různých finančních služeb (položky „, Anonymizováno, “).

8. Při právním hodnocení věci vyšel soud z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), § 3 odst. 1 písm. c), § 75, § 78 odst. 1, § 84 odst. 2, § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a rozsudků Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 , Anonymizováno, proti , Anonymizováno, a Krajského soudu v Brně sp. zn. 27 Co 12/2020 a sp. zn. 27 Co 80/2021, načež učinil následující právní závěry:

9. Žalobce před uzavřením Smlouvy řádně neprověřil úvěruschopnost žalované, neboť nezjišťoval její skutečné výdaje, ale spokojil se pouze se statistickými údaji z vlastního informačního systému, navíc v situaci, kdy příjem žalované měl činit 18 000 Kč měsíčně, žalovaná měla po uzavření Smlouvy hradit měsíčně splátky ve výši 10 203 Kč, a uvedla, že má měsíční výdaje pouze 1 000 Kč a jiné závazky 0 Kč, což neodpovídalo skutečnosti. Žalobce se v této situaci reálnými výdaji žalované nezabýval a nepožadoval jejich doložení, vycházel pouze ze statistických údajů. Žalobce tak úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy řádně neposoudil, resp. posuzování prováděl pouze formálně.

10. K žalobcem odkazovaným rozhodnutím ve vztahu k možnosti užití ekonomických modelů při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr před uzavřením smlouvy (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 104 VSPH 506/2020 a Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1522/2020), soud uvedl, že takové modely lze využít pouze v situaci, kdy jsou současně zjištěny relevantní údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, ze kterých následně užití ekonomického modelu vychází, k čemuž však v posuzovaném případě nedošlo.

11. Na tomto základě soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že v pravomocném I. výroku prvního rozsudku již uložil žalované (která žalobci na poskytnutý úvěr 593 140 Kč uhradila 325 761 Kč) zaplatit žalobci částku 267 379 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 11. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení kapitalizovaný od 4. 3. 2021 do 7. 11. 2021 částkou 15 048,30 Kč, ve zbývající části žalobu zamítl.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil § 142 odst. 2 o. s. ř. a tím, že v řízení úspěšnější žalované v řízení žádné náklady nevznikly.

13. Proti druhému rozsudku podal žalobce odvolání. Měl za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když soud dospěl k nesprávnému závěru, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy. Žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel z údajů poskytnutých elektronicky žalovanou, jejichž správnost a úplnost ověřil a doplnil o údaje získané z vlastních databází, především z údajů z osobního účtu žalované, který vede od roku 1995. Dále získal údaje z externích databází – insolvenčního rejstříku a centrálního registru dlužníků. Pro ověření výdajů využil interní ekonomický model, který pracuje se statistickými daty a aktuálními výdaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Popsaným postupem zjistil (ověřil), že příjmy žalované činí 18 000 Kč, výdaje 6 130 Kč, úvěrové zatížení před poskytnutím nového úvěru 10 200 Kč (z toho úvěr se splátkou 8 550 Kč byl konsolidován předmětným úvěrem) a po poskytnutí úvěru bude činit 10 203 Kč. Žalované tak na úhradu životních nákladů zbývala částka 7 797 Kč. Ze zjištěných skutečností vyplynulo, že žalovaná je schopna ze svých příjmů platit splátky úvěru a ještě jí zbude dostatečná částka na úhradu dalších nutných výdajů. Žalobce tedy neměl důvod pochybovat o schopnosti žalované úvěr řádně splatit. Odkázal na judikaturu vyšších soudů, která užití ekonomického modelu interních údajů a údajů vyplývajících z běžného účtu při zkoumání úvěruschopnosti považuje za relevantní a přijatelné (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 ICdo 27/2021).

14. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

15. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí okresního soudu a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízení jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

16. Odvolací soud vyšel z pravomocného I. výroku rozsudku, ve kterém soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 267 379 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 11. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 048,30 Kč.

17. S ohledem na obsah odvolacích námitek byla předmětem odvolacího přezkumu především otázka, zda je posuzovaná Smlouva neplatná pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované před jejím uzavřením, když žalovaná v průběhu řízení (ani na jednání odvolacího soudu) poskytnutí úvěru ve výši 593 140 Kč, ani uhrazení částky 325 761 Kč, nesporovala.

18. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování Smlouvou, výpisem z úvěrového účtu, listinou „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ a výpisem z osobního účtu žalované č. , č. účtu, , načež dospěl k závěru, že pro právní posouzení věci jsou podstatná následující skutková zjištění:

19. Ze smlouvy o úvěru vzal odvolací soud nad rámec skutkových zjištění okresního soudu za prokázané, že úvěr ve výši 593 140 Kč, který se žalobce zavázal žalované poskytnout, měl být použit pouze na splacení dluhů žalované vyplývajících z poskytnutých úvěrů, které žalobce vedl pro žalovanou na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Poskytnutý úvěr měl být spravován na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Případný přebytek úvěru měl být zaslán žalované na účet.

20. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, , vedeného žalobcem pro žalovanou, vzal odvolací soud za prokázané, že z něj byly dne 15. 5. 2017 bezhotovostně čerpány částky 572 501 Kč na účet žalované č. , č. účtu, a 20 639 Kč na účet č. , č. účtu, .

21. Z listiny „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ vzal odvolací soud za prokázané, že při posouzení žádosti žalované ze dne 15. 5. 2017 žalobce vycházel z žalovanou uvedených měsíčních příjmů 18 000 Kč a výdajů ve výši 1 000 Kč, přičemž sám stanovil výdaje žalované podle svého interního ekonomického modelu na částku 6 130 Kč. Dále vyšel z toho, že žalovaná má u žalobce úvěr (který bude předmětným úvěrem konsolidován) s měsíční splátkou 8 550 Kč a revolvingový úvěr s limitem 33 000 Kč a měsíční splátkou 1 650 Kč.

22. Z výpisu z osobního účtu žalované č. , č. účtu, , vedeného u žalobce, vzal odvolací soud za prokázané následující skutečnosti:a) V měsíci červnu 2016 činil počáteční zůstatek na účtu 2 652,56 Kč, konečný zůstatek 10 756,89 Kč. Na účet bylo připsáno 136 215,13 Kč – z toho mzda od společnosti , právnická osoba, 16 865 Kč a z účtu žalované vedeného u žalobce pod č. , č. účtu, částka 102 670 Kč. Z účtu odešla částka 128 110,80 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč, dále na účet žalované vedený u žalobce pod č. , Anonymizováno, celkem 50 000 Kč.b) V měsíci červenci 2016 činil počáteční zůstatek na účtu 10 756,89 Kč, konečný zůstatek 1 442,31 Kč. Na účet bylo připsáno 84 690,36 Kč – z toho z účtu žalované vedeného u žalobce pod č. , Anonymizováno, celkem 57 100 Kč, mzda od společnosti , právnická osoba, 12 380 Kč, z účtu žalované č. , č. účtu, částka 12 941,30 Kč. Z účtu odešla částka 94 004,94 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč (např. výběry z bankomatů, platby za , Anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizovánoc) V měsíci srpnu 2016 činil počáteční zůstatek na účtu 1 442,31 Kč, konečný zůstatek 439,37 Kč. Na účet bylo připsáno 47 387 Kč – z toho z účtu žalované č. , Anonymizováno, celkem 700 Kč, mzda od společnosti , právnická osoba, 12 276 Kč, z účtu žalované č. , č. účtu, částka 33 621 Kč. Z účtu odešla částka 48 389,94 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč jako v minulém měsíci, nejvyšší částka kromě výběrů z bankomatů byla identifikována jako , Anonymizováno, (2 280 Kč).d) V měsíci září 2016 činil počáteční zůstatek na účtu 439,37 Kč, konečný zůstatek 146,05 Kč. Na účet bylo připsáno 15 869,04 Kč – mzda od společnosti , právnická osoba, 12 550 Kč, z účtu , jméno FO, 3 250 Kč. Z účtu odešla částka 16 162,36 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč jako v minulém měsíci, dále částka 6 231 Kč jako splátka úvěru na účet žalované č. , č. účtu, .e) V měsíci říjnu 2016 činil počáteční zůstatek na účtu 146,05 Kč, konečný zůstatek 13 121,04 Kč. Na účet bylo připsáno 116 079,44 Kč – mzda od společnosti , právnická osoba, 25 120 Kč, z účtu , jméno FO, 10 000 Kč a z účtu žalované č. , č. účtu, částka 80 890,30 Kč. Z účtu odešla částka 103 104,45 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč jako v minulém měsíci, dále vyšší částky - 28 000 Kč , právnická osoba, , 23 978 Kč , jméno FO, , 8 000 Kč , Anonymizováno, , 5 358,01 Kč , Anonymizováno, . Byla uhrazena částka 311 Kč na účet žalované , č. účtu, –s poznámkou „Poplatek, neprovedené inkaso, nedostatečný disp. zůstatek účtu“.f) V měsíci listopad 2016 činil počáteční zůstatek na účtu 13 121,04 Kč, záporný konečný zůstatek – 62,19 Kč. Na účet bylo připsáno 24 299,07Kč – mzda od společnosti , právnická osoba, 19 170 Kč, refundace za platby kartou „, jméno FO, “ 4 000 Kč a částky v řádech stovek Kč od fyzických osob s poznámkami obsahujícími názvy knih. Z účtu odešlo 37 483,02 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč, dále 6 589 Kč jako splátka úvěru a 137 Kč jako poplatek na účet žalované č. , č. účtu, .g) V měsíci prosinci 2016 činil počáteční záporný zůstatek na účtu – 62,19 Kč, konečný zůstatek 387,46 Kč. Na účet bylo připsáno 75 826,78 Kč – mzda od společnosti , právnická osoba, 22 199 Kč, částka 41 038,70 Kč z účtu žalované č. , č. účtu, , refundace za platby kartou „, právnická osoba, “ 11 500 Kč a částky v řádech stovek Kč od fyzických osob s poznámkami obsahujícími názvy knih. Z účtu odešla částka 75 376,41 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč, dále částky 20 000 Kč, 6 000 Kč a 9 678 Kč označené jako Servis 24.h) V měsíci lednu 2017 činil počáteční zůstatek na účtu 387,46 Kč, záporný konečný zůstatek – 61,72 Kč. Na účet bylo připsáno 19 370,05 Kč – mzda od společnosti , právnická osoba, 19 271 Kč, částka 30 Kč od , jméno FO, . Z účtu odešla částka 19 819,23 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč, dále 7 612 Kč na účet žalované č. , č. účtu, jako splátka úvěru.i) V měsíci únoru 2017 činil počáteční záporný zůstatek na účtu – 61,72 Kč, konečný zůstatek 4 778,13 Kč. Na účet bylo připsáno 40 184,05 Kč – mzda od společnosti , právnická osoba, 15 145 Kč, částky 14 000 Kč, 4 000 Kč, 2 000 Kč a 2 000 Kč jako „, Anonymizováno, “ z účtu žalované č. , č. účtu, . Z účtu odešla částka 35 344,20 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč, dále 7 612 Kč na účet žalované č. , č. účtu, jako splátka úvěru.j) V měsíci březnu 2017 činil počáteční zůstatek na účtu 4 778,13 Kč, konečný zůstatek 2 241,41 Kč. Na účet bylo připsáno 56 424,66 Kč – mzda od společnosti , právnická osoba, 16 349 Kč, částky 5 000 Kč, 1 500 Kč, 1 500 Kč, 1 155,90 Kč, 1 000 Kč, 2 000 Kč, jako čerpání „, Anonymizováno, “ z účtu žalované č. , č. účtu, a částka 27 270,70 Kč jako úhrada z účtu žalované č. , č. účtu, . Z účtu odešla částka 58 961,38 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč, dále 7 612 Kč na účet č. , č. účtu, jako splátka úvěru a 1 200 Kč jako splátka úvěru na účet žalované , č. účtu, .k) V měsíci dubnu 2017 činil počáteční zůstatek na účtu 2 241,41 Kč, konečný zůstatek 710,09 Kč. Na účet bylo připsáno 34 535,93 Kč – mzda od společnosti , právnická osoba, 14 655 Kč, částka 1 213,10 Kč čerpání „, Anonymizováno, “ z účtu žalované č. , č. účtu, , částky v řádech stovek Kč od fyzických osob s poznámkami obsahujícími názvy knih. Z účtu odešla částka 36 066,43 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč jako v minulém měsíci, dále 8 550 Kč na účet žalované č. , č. účtu, jako splátka úvěru.l) V měsíci květnu 2017 činil počáteční zůstatek na účtu 710,09 Kč, konečný zůstatek 7 038,01 Kč. Na účet bylo připsáno 160 094,35 Kč – mzda od společnosti , právnická osoba, 16 147 Kč, částky 1 185,30 Kč, 4 000 Kč, 3 000 Kč jako čerpání „, Anonymizováno, “ z účtu žalované č. , č. účtu, , částky v řádech stovek Kč od fyzických osob s poznámkami obsahujícími názvy knih, 20 639 Kč úhrada od žalobce z účtu žalované č. , č. účtu, , 75 000 Kč úhrada žalobce z účtu žalované č. , č. účtu, , 31 000 Kč úhrada od žalobce z účtu žalované č. , č. účtu, . Z účtu odešla částka 153 767,25 Kč na běžné výdaje v řádu stovek až jednotek tisíc Kč, dále částky v řádech desítek tisíc korun na osobní účet žalované vedený u žalobce č. , č. účtu, .

23. Z vyjádření žalobce na jednání konaném dne 5. 2. 2025, které žalovaná nesporovala, vzal odvolací soud za prokázané následující skutečnosti:a) Účet č. , Anonymizováno, je úvěrový účet, na který byl žalované poskytnut úvěr na splacení předchozího úvěru a v červenci 2016 byl žalované zaslán na běžný účet zbytek úvěru ve výši 12 931 Kč.b) Účet č. , č. účtu, , ze kterého byla dne 15. 8. 2016 poskytnuta žalované na běžný účet částka 33 621, 90 Kč, je úvěrový účet, ze kterého byl splacen úvěr poskytnutý v červenci 2016 a částka 33 621,90 Kč byla žalované poskytnuta na běžný účet.c) Účet č. , č. účtu, , ze kterého byla dne 19. 10. 2016 poskytnuta žalované na běžný účet částka 80 890,30 Kč, je úvěrový účet žalované, ze kterého byl splacen úvěr poskytnutý v srpnu 2016 a žalované byla poskytnuta navíc částka 80 890, 30 Kč.d) Účet č. , č. účtu, , ze kterého byla dne 12. 12. 2016 poskytnuta žalované na běžný účet částka 41 038,70 Kč, je úvěrový účet žalované, ze kterého byl splacen úvěr poskytnutý v říjnu 2016 a žalované byla poskytnuta navíc částka 41 038,70 Kč.e) Účet č. , č. účtu, , ze kterého byly čerpány na běžný účet žalované „, Anonymizováno, “ je revolvingový úvěr poskytnutý žalobcem s limitem 33 000 Kč.f) Účet č. , č. účtu, , ze kterého byla dne 27. 3. 2017 žalované zaslána na běžný účet částka 27 270,70 Kč, je poskytnutý úvěr, ze kterého byl splacen minulý úvěr a část poskytnuta na účet žalované.g) Účet č. , č. účtu, , ze kterého byla dne 15. 5. 2017 žalované zaslána na běžný účet částka 20 639 Kč, je předmětný úvěr nad rámec konsolidace bývalého úvěru.

24. Ze shodných tvrzení účastníků na jednání konaném dne 5. 2. 2025 vzal odvolací soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, je spořící účet žalované, na kterém nebyly nikdy vysoké zůstatky.

25. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem žalované, ze kterého zjistil následující skutečnosti:a) V době poskytnutí předmětného úvěru byla žalovaná vdaná, zaměstnaná, její čistý měsíční příjem, stejně jako jejího manžela, činil 13 – 14 000 Kč. Žalovaná měla pouze jedno zaměstnání, mzda jí byla posílána pouze na účet č. , č. účtu, .b) Platby na účet žalované od fyzických osob jsou za knihy, které prodával její manžel ze soukromých zdrojů.c) Žalovaná si od žalobce půjčovala pravidelně, přičemž půjčky „kryla“ dalšími půjčkami. Peníze potřebovala především na splacení manželových půjček.d) Smlouvy o půjčkách uzavírala žalovaná se žalobcem vždy přes internetové bankovnictví, na pobočku nikdy nešla, jen zadala příjem a samo jí to vypočítalo půjčku.

26. Odvolací soud souhlasí s okresním soudem ohledně závěru (který v řízení nikdo nezpochybňoval), že posuzovaná Smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni jejího uzavření (k 15. 5. 2017).

27. Okresnímu soudu je však třeba vytknout, že přesto, že již při zrušení prvního rozsudku odvolací soud označil za nesprávný jeho postup (mimo jiné) proto, že se nezabýval relevantními důkazy (výpisy z účtu žalované vedeného žalobcem v období bezprostředně předcházejícím uzavření Smlouvy), ze kterých měl učinit ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti patřičná skutková zjištění (o výši příjmů a výdajů žalované ve sledovaném období), okresní soud se ani v druhém rozsudku těmito důkazy (výpisy z účtu žalované), ve vztahu ke zjištění příjmů a výdajů žalované ve sledovaném období, adekvátně nezabýval.

28. Odvolací soud tento nedostatek napravil, přičemž po zopakování a doplnění dokazování dospěl k závěru, že žalobce před uzavřením Smlouvy řádně nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalované vyplývající z § 86 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při níž byl povinen počínat si s odbornou péčí (§ 75), zejména z hledisek uvedených v § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť při posuzování výdajů žalované užil svůj interní ekonomický model, podle kterého měly měsíční výdaje žalované činit 6 130 Kč, ačkoli z osobního účtu žalované č. , č. účtu, , který měl žalobce k dispozici, jednoznačně vyplývalo, že skutečné pravidelné výdaje žalované před uzavřením Smlouvy byly dlouhodobě mnohem vyšší, v řádu desítek tisíc Kč (běžné výdaje žalované činily v červnu 2016 celkem 128 110,80 Kč, z toho pouze 50 000 Kč na spoření, v červenci 2016 celkem 94 004,94 Kč, v srpnu 2016 celkem 48 389,94 Kč, v září 2016 celkem 16 162,36 Kč, v říjnu 2016 celkem 103 104,45 Kč, v listopadu 2016 celkem 37 483,02 Kč, v prosinci 2016 celkem 75 376,41 Kč, v lednu 2017 celkem 19 819,23 Kč, v únoru 2017 celkem 35 344,20 Kč, v březnu 2017 celkem 58 961,38 Kč, v dubnu 2017 celkem 36 066,43 Kč a v květnu 2017 celkem 153 767,25 Kč), a v průběhu této doby nikdy nedosáhly žalobcem předpokládanou částku 6 130 Kč. Žalovaná navíc tyto výdaje dlouhodobě hradila z úvěrů opakovaně poskytnutých žalobcem, které nebyla schopna platit ze svého příjmu, když předmětný úvěr byl již sedmým úvěrem poskytnutým žalobcem žalované na refinancování předchozího úvěru během deseti měsíců před uzavřením Smlouvy (od července 2016 do května 2017). Z výpisu z účtu žalované vedeného u žalobce tak bylo před uzavřením Smlouvy zřejmé, že výdaje žalované dlouhodobě neodpovídají jejím příjmům, a že žalovaná fakticky vytlouká klín klínem, neboť žalobcem postupně poskytované úvěry hradí nikoliv ze svých příjmů, ale úvěry novými. Těchto skutečností si žalobce musel být vědom, přesto žalované poskytoval stále nové úvěry, včetně úvěru revolvingového (tzv. , Anonymizováno, ).

29. Smlouva je proto podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni 15. 5. 2017, neplatná.

30. Z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nemohou žalobci náležet žádné sjednané úroky, ani poplatky, když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo. Plnění z neplatné smlouvy, jako neplatného právního jednání, je přijetím plnění z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je obohacený povinen ochuzenému vydat.

31. Bezdůvodné obohacení v posuzovaném případě představuje rozdíl mezi žalovanou nabytými majetkovými hodnotami a tím, co žalovaná žalobci (věřiteli) vrátila.

32. Vzhledem ke zjištění okresního soudu, které nikdo nesporoval, že žalobce poskytl žalované částku 593 140 Kč a žalovaná žalobci uhradila 325 761 Kč, je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 267 379 Kč, která již byla žalobci přiznána v pravomocném I. výroku prvního rozsudku, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení od 4. 3. 2021 do zaplacení. Jiné nároky z neplatné Smlouvy žalobci nenáleží.

33. Protože se žalobci prostřednictvím podaného odvolání nepodařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí a ze spisu se nepodávají ani vady uvedené v § 212 odst. 5 o. s. ř., k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti, odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil, ve smyslu § 219 o. s. ř., jako ve výroku věcně správné a to včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení (I. výrok tohoto rozsudku).

34. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, proto by jí měl žalobce hradit její náklady. Vzhledem k tomu, že však žalované žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, rozhodl odvolací soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (II. výrok tohoto rozsudku).