74 CO 131/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ivana Meluzína a soudců Mgr. Evy Krčmářové a JUDr. Miroslava Řezáče ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení, sídlem adresa, proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa, o zaplacení 174 110,38 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 19. 4. 2022, č. j. 6 C 15/2022-52,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném II. výroku mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 53 063,30 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 605 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 174 110 Kč s úrokem ve výši 7,9 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 10. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 5 501,89 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 828,08 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok) a ve stejné lhůtě mu nahradit náklady řízení ve výši 48 162,79 Kč (II. výrok).

2. Proti tomuto rozsudku, avšak pouze proti II. výroku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podal žalobce dne 11. 5. 2022 odvolání. Namítl, že mezi účelně vynaložené náklady měl být zahrnut i úkon právní služby spočívající v zaslání předžalobní výzvy ze dne 4. 10. 2021, a to ve výši plné sazby odměny podle advokátního tarifu. Žalobce zasláním výzvy k plnění splnil svou povinnost uloženou ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., úkon právní služby je uveden v ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé. Ve výzvě ze dne 4. 10. 2021 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dluhu vzniklého porušením uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne 27. 10. 2017 a poučil ji o případném vymáhání dlužné částky v soudním řízení včetně zvýšených nákladů. Výzva obsahovala základní skutkové okolnosti vzniku pohledávky žalobce i právní rozbor s odůvodněním jednotlivých položek žalobního nároku. Po žalobci nelze požadovat, aby předžalobní výzva obsahovala vylíčení základních skutkových okolností tak, aby nahrazovala tvrzení v žalobě samé. Za vykonaný úkon právní služby měla být přiznána odměna advokáta v plné výši, odvolatel v té souvislosti poukázal právní názory vyslovené v rozhodnutích Krajského soudu v Brně sp. zn. 47 Co 301/2017 a 47 Co 306/2016. Soud navíc svůj postup, při němž přiznal žalobci mimosmluvní odměnu pouze ve výši poloviny sazby, nijak neodůvodnil. Odvolatel poukázal na judikaturu Ústavního soudu, podle níž absence přiměřeného a dostatečného odůvodnění rozhodnutí o náhradě nákladů řízení představuje porušení práva na spravedlivý proces (srov. Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3131/10). Navrhl, aby odvolací soud změnil nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně a žalobci přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 6 965 Kč, náhradu odměny advokáta za čtyři úkony právní služby po 8 100 Kč, náhradu hotových výdajů spojených s těmito úkony v paušální výši 1 200 Kč, náhradu cestovních nákladů ve výši 3 297,76 Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč a DPH v sazbě 21 % a výši 8 000,50 Kč, celkem tedy 53 063,30 Kč.

3. Žalovaná se k odvolání, které jí bylo doručeno dne 30. 5. 2022, nevyjádřila.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne 26. 10. 2021, domáhal proti žalované zaplacení částky 174 110 Kč s úrokem ve výši 7,9 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 10. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 501,89 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 828,08 Kč, vše z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 27. 9. 2017.

6. Mezi důkazy v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobce označil předžalobní upomínku s dokladem o odeslání a přiložil písemnost sepsanou advokátkou Mgr. jméno příjmení dne 4. 10. 2021 a podanou téhož dne k poštovní přepravě na adresu žalované. V listině se žalované oznamuje, že jmenovaná advokátka převzala právní zastoupení žalobce ve věci úhrady dluhu vzniklého ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 9. 2017. Konstatuje se, že byl poskytnut úvěrový rámec do výše 230 000 Kč a že se dlužník zavázal splácet vyčerpanou jistinu úvěru a úrok v měsíčních splátkách. Protože splátky nebyly řádně a včas hrazeny ani přes výzvu banky, byly závazky dlužníka prohlášeny za splatné ke dni 25. 5. 2021 a dlužník byl vyzván k jejich úhradě. Nabízí se mimosoudní řešení úhradou částky 183 820,46 Kč do 11. 10. 2021. Popisuje se, že smlouva o úvěru byla uzavřena podle ustanovení § 497 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., resp. v souladu s ustanovením § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. Podává se výklad o tom, že povinnost platit úroky je pojmovým znakem tohoto smluvního typu. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 7,9 % ročně a musí být hrazen až do okamžiku celkové úhrady jistiny. Věřiteli také vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Nebude-li dlužná částka ve stanovené lhůtě uhrazena, bude se jí věřitel domáhat prostřednictvím soudního řízení a dojde k navýšení dluhu o soudní poplatek, odměnu advokáta, náhradu jeho hotových výdajů a o narůstající úroky. V případě nesouhlasu s vyúčtováním má dlužník možnost obrátit se na finančního arbitra, jinak může komunikovat s advokátní kanceláří, s níž lze také sjednat dohodu o splátkách.

7. Elektronický platební rozkaz vydaný dne 10. 11. 2021 byl zrušen usnesením ze dne 21. 12. 2021, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Jediné jednání ve věci se konalo dne 19. 4. 2022. Žalovaná se k jednání nedostavila a soud žalobě zcela vyhověl rozsudkem pro zmeškání vydaným na návrh žalobce. V písemném vyhotovení rozsudku soud nákladový výrok odůvodnil odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal náhradu ve výši 48 162,79 Kč sestávající že zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 965 Kč, náhrady odměny advokáta za tři úkony právní služby v plné výši po 8 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, za písemné podání ve věci samé - žalobu a za účast na jednání), náhrady odměny advokáta v poloviční výši 4 050 Kč za jednoduchou výzvu k plnění, náhrady administrativních výdajů spojených s těmito úkoly v paušální výši celkem 1 200 Kč, cestovních nákladů ve výši 4 497,76 Kč, náhrady za ztrátu času ve výši 1 200 Kč a DPH ve výši 7 150,03 Kč. Bližší popis předžalobní výzvy odůvodnění rozsudku neobsahuje.

8. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. Podle § 142a o. s. ř. ve znění platném od 1. 1. 2013, žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění (odst. 1). Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal (odst. 2).

10. Žalobce dosáhl plného úspěchu ve věci. Vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť současně byly splněny i podmínky ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. Právní zástupkyně žalobce před zahájením řízení zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění podle tohoto ustanovení, jak vyplývá z potvrzení pošty o odeslání doporučené zásilky dne 4. 10. 2021. Obsah listiny rekapitulovaný v bodu 6. tohoto odůvodnění splňuje požadavky kladené na výzvu k plnění se skutkovým a právním rozborem, za niž přísluší odměna advokáta v plné výši. Podle § 11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. totiž mimosmluvní odměna náleží za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé.

11. Námitku žalobce, že předžalobní výzva ze dne 4. 10. 2021 obsahovala základní skutkový a právní rozbor, a tak za ni žalobci náleží náhrada ve výši celé mimosmluvní odměny za úkon právní služby (podle citovaného ustanovení advokátního tarifu) a nikoli ve výši poloviční, považuje odvolací soud za důvodnou. Proto navýšil soudem prvního stupně přiznané náklady o polovinu mimosmluvní odměny a tomu odpovídající daň z přidané hodnoty.

12. Protože nebyly dány důvody pro potvrzení ani pro zrušení II. výroku napadeného rozsudku, odvolací soud výrok o nákladech řízení změnil a žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 53 063,30 Kč (I. výrok tohoto usnesení).

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolání směřovalo pouze do nákladů řízení. Předmětem odvolacího řízení odvolatel učinil polovinu odměny za jeden úkon právní služby ve výši 4 050 Kč zvýšenou o 21 % DPH (celkem 4 900,50 Kč). Žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný, a proto je žalovaná povinna nahradit mu odměnu advokáta za jeden úkon právní služby v poloviční výši 500 Kč podle § 7, § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 105 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř., celkem 605 Kč (II. výrok tohoto usnesení). Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.).