Krajský soud v Brně · Rozsudek

74 Co 161/2023

č. j. 74 Co 161/2023-141

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-25 · POTVRZENI,ZMENA · ECLI:CZ:KSBR:2024:74.Co.161.2023.1

Citované zákony (3)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců Mgr. Martiny Polákové a JUDr. Miroslava Řezáče ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno . Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 41 609 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 29. března 2023, č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno - Anonymizováno ,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části I. výroku mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 422 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 1. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající odvoláním napadené části I. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 14 713 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky- 50 663 Kč od 23. 11. 2021 do 20. 12. 2021,- 49 663 Kč od 21. 12. 2021 do 11.1. 2022,- 47 075 Kč od 12. 1. 2022 do 14. 2. 2022,- 44 487 Kč od 15 2 2022 do 14 3 2022,- 41 899 Kč od 15. 3. 2022 do 14. 4. 2022,- 40 899 Kč od 15. 4. 2022 do 9. 5. 2022,- 36 723 Kč od 10. 5. 2022 do 23. 6. 2022,- 36 135 Kč od 24. 6. 2022 do 29. 7. 2022,- 35 635 Kč od 30. 7. 2022 do 10. 10. 2022,- 35 135 Kč od 11. 10. 2022 do 30. 6. 2024,s úrokem ve výši 6,97 % ročně z částky 48 340,15 Kč od 23. 11. 2021 do 20. 12. 2021,a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky- 48 166,15 Kč od 21. 12. 2021 do 11. 1. 2022,- 45 578,15 Kč od 12. 1. 2022 do 14. 2. 2022,- 42 990,15 Kč od 15. 2. 2022 do 14. 3. 2022,- 40 402,15 Kč od 15. 3. 2022 do 14. 4. 2022,- 39 402,15 Kč od 15. 4. 2022 do 9. 5. 2022,- 35 226,15 Kč od 10. 5. 2022 do 23. 6. 2022,- 34 638,15 Kč od 24. 6. 2022 do 29. 7. 2022,- 34 138,15 Kč od 30. 7. 2022 do 10. 10. 2022,- 33 638,15 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 11. 2021 dosáhne částky 149 068 Kč, se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud Brno-venkov (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zaplacení částky 41 609 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 57 137 Kč od 23. 11. 2021 do 20. 12. 2021, z částky 56 137 Kč od 21. 12. 2021 do 11. 1. 2022, z částky 53 549 Kč od 12. 1. 2022 do 14. 2. 2022, z částky 50 961 Kč od 15. 2. 2022 do 4. 3. 2022, z částky 48 373 Kč od 15. 3. 2022 do 14. 4. 2022, z částky 47 373 Kč od 15. 4. 2022 do 9. 5. 2022, z částky 43 197 Kč od 10. 5. 2022 do 23. 6. 2022, z částky 42 609 Kč od 24. 6. 2022 do 29. 7. 2022, z částky 42 109 Kč od 30. 7. 2022 do 10. 10. 2022, z částky 41 609 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, „pohledávky“ ve výši 15 403,76 Kč, úroku z částky 48 340,15 Kč ve výši 54,84 % ročně od 23. 11. 2021 do 14. 12. 2021, ve výši 8,5 % ročně od 15. 12. 2021 do 14. 3. 2022, úroku ve výši 8,5% ročně z částky 46 076,91 Kč od 15. 3. 2022 do 14. 4. 2022, z částky 45 076,91 Kč od 15. 4. 2022 do 9. 5. 2022, z částky 40 900,91 Kč od 10. 5. 2022 do 23. 6. 2022, z částky 40 312,91 Kč od 24. 6. 2022 do 29. 7. 2022, z částky 39 812,91 Kč od 30. 7. 2022 do 10. 10. 2022, z částky 39 312,91 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 11. 2021 dosáhne částky 149 068 Kč (I. výrok) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (II. výrok).

2. Soud sice učinil z jednotlivých důkazů skutková zjištění, nicméně zamítl žalobu, neboť po provedeném dokazování „nevzal za prokázané“, že by mezi žalobcem a žalovanou došlo dne 11. 3. 2021 k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tzv. distančním způsobem, a že by žalobce žalované poskytl finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Z jednotlivých provedených důkazů neučinil skutková zjištění, která by byla podkladem pro jeho skutkové a právní závěry, naopak uzavřel, že žalobce svá tvrzení předloženými listinami neprokázal. Uvedl, že z žádné listiny přesvědčivě nevyplývá, že by se žalovaná s obsahem smlouvy a dalších listin, včetně dodatků a smluvních podmínek, skutečně seznámila a smlouvu prokazatelně podepsala. Smlouva sice obsahuje údaje o žalované a soudu byla předložena i kopie jejího občanského průkazu, tyto však nejsou způsobilé uzavření smlouvy prokázat, neboť z nich není patrná vůle žalované smlouvu uzavřít. Z předložených listin rovněž nevyplývá způsob vygenerování jedinečného kódu, který je na nich jako podpis žalované uveden. V řízení nebylo prokázáno, že by v případě účtu č. , č. účtu, šlo o účet žalobce, a že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaná. Předložené doklady, včetně dokladu o vyplacení úvěru, mohly být kýmkoliv vytvořeny. Tvrzení o poskytnutí úvěru a hrazení splátek neprokazuje ani karta klienta. Protože žalobce neprokázal poskytnutí finančních prostředků žalované, bylo nadbytečné posuzovat splnění povinností věřitele před poskytnutím úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

3. Soud konstatoval, že žalobce neunesl břemeno důkazní o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, o poskytnutí částky 50 000 Kč a o splacení částky 29 578 Kč žalovanou, když přes poučení soudu doplnil pouze skutková tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalované. Předložený doklad o vyplacení úvěru skutečnost, že žalované byla poskytnuta tvrzená částka, neprokazuje.

4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

5. Proti části zamítavého I. výroku, ve kterém soud zamítl žalobu o zaplacení částky 35 135 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 663 Kč od 23. 11. 2021 do 20. 12. 2021, z částky 49 663 Kč od 21. 12. 2021 do 11. 01. 2022, z částky 47 075 Kč od 12. 01. 2022 do 14. 02. 2022, z částky 44 487 Kč od 15. 02. 2022 do 14. 03. 2022, z částky 41 899 Kč od 15. 03. 2022 do14. 04. 2022, z částky 40 899 Kč od 15. 04. 2022 do 09. 05. 2022, z částky 36 723 Kč od 10. 05. 2022 do 23. 06. 2022, z částky 36 135 Kč od 24. 06. 2022 do 29. 07. 2022, z částky 35 135 Kč od 30. 07. 2022 do 10. 10. 2022, z částky 35 135 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 6,97 % ročně z částky 48 340,15 Kč od 23. 11. 2021 do 20. 12. 2021, ve výši 8,5 % ročně z částky 48 166,15 Kč od 21. 12. 2021 do 11. 01. 2022, z částky 45 578,15 Kč od 12. 01. 2022 do 14. 02. 2022, z částky 42 990,15 Kč od 15. 02. 2022 do 14. 03. 2022, z částky 40.402,15 Kč od 15. 03. 2022 do 14. 04. 2022, z částky 39 402,15 Kč od 15. 04. 2022 do 09. 05. 2022, z částky 35 226,15 Kč od 10. 05. 2022 do 23. 06. 2022, z částky 34 638,15 Kč od 24. 06. 2022 do 29. 07. 2022, z částky 34 138,15 Kč od 30. 07. 2022 do 10. 10. 2022, z částky 33 638,15 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 11. 2021 dosáhne částky 149 068, a proti II. výroku o nákladech řízení, podal žalobce odvolání. Namítal, že skutkové a právní závěry soudu prvního stupně jsou nesprávné. Z provedených důkazů vyplývá, že žalované byl na základě smlouvy poskytnut úvěr, na který žalovaná uhradila v souhrnné výši celkem 29 578 Kč, z toho 15 528 Kč po zesplatnění. Žalobce nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že neprokázal uzavření předmětné úvěrové smlouvy, když k důkazu předložil technický popis uzavření smlouvy a jejího popisu, ve kterém je podrobně popsáno, jakým způsobem dochází k uzavření smlouvy distančním způsobem mezi žalobcem a jeho klienty. Kontraktační proces iniciuje klient, který zažádá o poskytnutí úvěru. Žádost žalované obdržel žalobce dne 10. 3. 2021 spolu se základními informacemi o žadateli úvěru. Na základě toho, a po posouzení úvěruschopnosti, zaslal žalobce žalované nabídku na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy samotnou úvěrovou smlouvu obsahující mimo jiné i parametry úvěru, včetně další dokumentace. Následně odeslal na bankovní účet žalované platbu ve výši 1 Kč opatřenou variabilním symbolem, který odpovídal jedinečnému podpisovému kódu. Po vyplacení platby 1 Kč žalobce následně zaslal na telefonní číslo uvedené žalovanou SMS zprávu, která obsahovala informaci o této platbě, včetně konkrétního pokynu, jak případně projevit souhlas se zněním smlouvy. Na to žalobce od žalované obdržel SMS zprávu ve znění „Souhlasím , jméno FO, , Anonymizováno, “, přičemž tato SMS zpráva, odeslaná žalovanou, obsahuje jedinečný podpisový kód, který jí byl poskytnut výhradně jen jako variabilní symbol k platbě 1 Kč, zaslané na účet žalované, a který měla žalovaná použít k projevení vůle být vázána obsahem dané úvěrové smlouvy. Navíc žalovaná na tuto smlouvu opakovaně hradila, a to dle platebních údajů uvedených v úvěrové smlouvě. I závěr soudu prvního stupně, že žalobce neprokázal, že žalovaná od žalobce čerpala částku 50 000 Kč, je nesprávný. Už při podání žaloby byl k důkazu předložen doklad o vyplacení úvěru na bankovní účet žalované, kdy žalovaná výpisy z tohoto účtu předkládala při komunikaci s žalobcem před uzavřením smlouvy k posouzení své úvěruschopnosti. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované, vznikl by mu nárok na vydání bezdůvodného obohacení. K požadované úrokové sazbě ve výši 6,97 % ročně žalobce uvedl, že se jedná o nominální úrokovou sazbu a pouze v této výši podává odvolání.

6. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobu (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal, i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

8. Závěr o zamítnutí žaloby soudem prvního stupně je odůvodněn tím, že žalobce neprokázal, že by s žalovanou uzavřel tvrzenou smlouvu o úvěru č. 9103049152 (dále jen „Smlouva“) distančním způsobem, a že by žalované zaslal částku 50 000 Kč.

9. Z obsahu spisu se podává, že na jednání konaném u soudu prvního stupně dne 20. 2. 2023 byl žalobce poučen podle § 118a odst. 1, odst. 2 (tužkou přeškrtnuto na „3“) o. s. ř., že soud nemá za prokázané poskytnutí částky 50 000 Kč žalované a řádné zkoumání její úvěruschopnosti žalobcem. Žalobce byl vyzván podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k předložení „relevantních listin“ k prokázání tvrzení o poskytnutí částky 50 000 Kč na účet žalované, k prokázání tvrzení o zaplacení částky 29 578 Kč žalovanou a k prokázání tvrzení o řádném prověřování její úvěruschopnosti, neboť doklady, které soudu byly předloženy, nejsou dostačující pro závěr o řádném a dostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované a o tom, že jí byla poskytnuta částka 50 000 Kč. Žalobce byl poučen o následcích nesplnění výzvy.

10. Tento procesní postup byl nesprávný, poněvadž závěr o zamítnutí žaloby soud odůvodnil především tím, že žalobce neprokázal, že by s žalovanou uzavřel tvrzenou Smlouvu distančním způsobem, a potažmo, že by žalované zaslal částku 50 000 Kč. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že bylo nadbytečné posuzovat splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. Jestliže soud prvního stupně zamítnutí žaloby odůvodnil tím, že žalobce neprokázal, že s žalovanou uzavřel tvrzenou Smlouvu distančním způsobem, bylo procesní vadou, pokud žalobce nepoučil podle § 118a o. s. ř. o tom, že ani o této skutečnosti neunáší břemeno důkazní, potažmo břemeno tvrzení (byla-li skutková tvrzení ohledně kontraktačního procesu neúplná, tj. žalobce dostatečně konkrétně netvrdil skutečnosti o tom, jak došlo k uzavření smlouvy, a že smluvní stranou byla právě žalovaná). Povinností žalobce nebylo tvrdit, jakou částku žalovaná na splátkách zaplatila. Jedná se typicky o obranné tvrzení, které uplatňuje v řízení žalovaný. Žalovaná, která si zásilky zasílané do vlastních rukou přebírala, se ve věci nevyjádřila, nijak nezpochybnila tvrzení žalobce o uzavření Smlouvy a přijatého plnění, nesporovala ani tvrzení žalobce o výši zaplacených částek. Za těchto okolností bylo vydané rozhodnutí bylo pro žalobce překvapivé.

11. Způsob, jakým hodnotil soud prvního stupně provedené důkazy, kdy je posuzoval jen jednotlivě, a předem (bez námitek účastníků) předpokládal, že předložené listiny nejsou pravé či pravdivé, neodpovídá hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř., ani tomu, že občanské soudní řízení není založeno na zásadě zjištění materiální pravdy, nýbrž na plnění povinnosti tvrzení a důkazní. Způsob hodnocení provedených důkazů soudem prvního stupně by ve svém důsledku vedl k tomu, že bez shodných tvrzení účastníků se žalobci nikdy nepodaří prokázat dostupnými důkazními prostředky (soukromými listinami) to, že při uzavírání smlouvy na dálku poskytl finanční prostředky na účet žalované.

12. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213 odst. 4 o. s. ř. zopakoval a doplnil dokazování níže uvedenými důkazy, když z důkazů provedených soudem prvního stupně je možné dospět k jiným skutkovým zjištěním, přičemž dospěl k závěru, že pro právní posouzení věci jsou podstatná také tato skutková zjištění:a) Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že platební morálka žalované je v registru NRKI/BRKI posuzována s přiřazeném skóre 459, což znamená vysoká pravděpodobnost splácení, kdy žalovaná byla zařazena v třetí, nejméně rizikové kategorii osob (skóre od 416 a více).b) Ze Smlouvy nazvané „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, , Anonymizováno, _A“ bylo zjištěno, že dne 10. 3. 2021 v 17.41 hod. byla podepsána žalovanou jako klientem číselným kódem , Anonymizováno, . Smlouva obsahuje osobní údaje žalované, včetně uvedení jejího bankovního účtu č. účtu , č. účtu, a e-mailové adresy. Smlouva byla podepsána žalobcem dne 11. 3. 2021. Strany si ujednaly, že žalobce žalované poskytne úvěr ve výši 50 000 Kč, který bude žalovaná splácet ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 847 Kč, zápůjční úroková sazba činila 54,84 % ročně.c) Z Dodatku č. 1 ke Smlouvě podepsaného žalovanou dne 10. 3. 2021 v 17.41 hod. jedinečným kódem a žalobcem dne 11. 3. 2021 byl zjištěn souhlas žalované s uzavřením smlouvy na dálku. Smlouva je koncipována tak, že klient činí závaznou nabídku na uzavření Smlouvy a žádá o čerpání úvěru okamžikem, kdy odeslal na telefonní číslo poskytovatele SMS zprávu v dohodnutém znění.d) Z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno dopisem ze dne 12. 3. 2021, že žalobce akceptoval její návrh na uzavření Smlouvy, a že jí požadovaný úvěr poskytl, současně s tímto obdržela žalovaná jedno vyhotovení Smlouvy, včetně dodatku, a splátkový kalendář s údaji o splatnosti a výši jednotlivých dohodnutých splátek.e) Z karty klienta ke smlouvě č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalované byla vyplacena dne 11. 3. 2021 částka 50 000 Kč, žalovaná splácela nepravidelně, v souhrnu zaplatila 29 578 Kč. Poslední splátka ze dne 10. 10. 2022 činila 500 Kč.f) Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, jakož i měsíčních úhrad za pojištění schopnosti splácet úvěr, tj. částky 57 137 Kč.g) Z listiny nazvané Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) vyplývá, že klient podepisuje listiny desetimístným náhodně vygenerovaným číselným kódem, pomocí odpovědí SMS. Datum a čas veškeré komunikace jsou evidovány a uchovány. U produktů na dálku probíhá postup tak, že klient žádající o poskytnutí spotřebitelského úvěru komunikuje s poradcem a poskytne mu požadované informace a doklady, mimo jiné i doklad o existenci účtu vedeného na své jméno a kopii dokladů totožnosti. Následně probíhá identifikace a kontrola klienta a posouzení jeho úvěruschopnosti. Pokud žalobce jako poskytovatel úvěru dospěje k závěru, že požadovaný spotřebitelský úvěr může být poskytnut, je klientovi na jím uvedenou e-mailovou adresu zaslána nepodepsaná smluvní a další dokumentace vztahující se k danému úvěru a je mu zaslána na jím uvedené telefonní číslo SMS zpráva v konkrétním znění. Na základě požadavku poradce informační systém vygeneruje podpisový kód, vytvoří platební příkaz a odešle platbu ve výši 1 Kč na uvedený účet vedený na jméno klienta. U platby je uveden variabilní symbol, který je shodný s vygenerovaným podpisovým kódem. Klientovi je následně odeslána SMS zpráva s instrukcí k použití zaslaného variabilního symbolu jako podpisového klíče v případě, že chce smlouvu uzavřít. V případě, že klient s návrhem smlouvy o úvěru souhlasí, podepisuje smlouvu na dálku tak, že zašle SMS zprávu na telefonní spojení společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , kdy SMS zpráva musí obsahovat určité konkrétní znění, dle instrukcí žalobce. Zasláním takové SMS dochází k podpisu smlouvy a dalších dokumentů, které mu byly zaslány na e-mailovou adresu. Jedinečnost kódu je zaručena tím, že kód byl vygenerován jako jedinečný a byl sdělen jako variabilní symbol k platbě ve výši 1 Kč zaslané na účet klienta.h) Z Přílohy č. 1 k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr bylo zjištěno, že byla žalovanou rovněž podepsána jedinečným kódem dne 10. 3. 2021 v 17.41 hod., žalobcem byla podepsána dne 11. 3. 2021.i) Z přihlášky do pojištění bylo zjištěno, že ji žalovaná podepsala dne 10. 3. 2021 jedinečným kódem.j) Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že byla vyhotovena dne 12. 10. 2022, žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 41 609 Kč, přičemž žalobce konkretizoval, z jakých jednotlivých položek se dlužná částka skládá.k) Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 12. 10. 2022.l) Z výpisu záznamu z registru SOLUS bylo zjištěno, že v této databázi neměla žalovaná ke dni 10. 3. 2021 evidovány žádné dlužné částky po splatnosti.m) Žalovaná si oznámení o schválení úvěru a splátkový kalendář, zaslaný doporučeným dopisem, vyzvedla dne 15. 3. 2021, což bylo zjištěno z poštovní dodejky.n) Z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno dopisem ze dne 12. 3. 2021, že žalobce akceptoval její návrh na uzavření Smlouvy, a že jí požadovaný úvěr poskytl, současně s tímto obdržela žalovaná jedno vyhotovení Smlouvy, včetně dodatku, a splátkový kalendář s údaji o splatnosti a výši jednotlivých dohodnutých splátek.o) Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne 10. 3. 2021 byla na účet žalované č. , č. účtu, vyplacena částka 50 000 Kč, platba je identifikována číslem Smlouvy, a byla zaslána z účtu č. , č. účtu, .p) Z potvrzení o příjmu bylo zjištěno, že žalovaná poskytla žalobci doklady o příchozích platbách od společnosti , právnická osoba, na účet vedený na její jméno. Jedná se o účet, na který byla vyplacena částka 50 000 Kč. Příjem žalované činil v lednu 2021 částku 24 085 Kč a v únoru 2021 částku 21 863 Kč.q) Z hodnocení klienta podepsaného žalovanou dne 10. 3. 2021 v 17.41 hod. bylo zjištěno, že žalovaná uvedla příjem ze zaměstnání ve výši 22 000 Kč, výdaje ve výši životního minima 3 860 Kč, jedno dítě v domácnosti s výdaji 2 770 Kč, náklady na bydlení 3 886 Kč, výdaje na dopravu, kurzy a záliby 500 Kč a výdaje na splátky 700 Kč. Dále uvedla, že je rozvedená, pracuje v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou a má zajištěno vlastní bydlení. Listina je opět podepsána jedinečným kódem.r) Z předsmluvního formuláře ke Smlouvě bylo zjištěno, že žalované byly sděleny standardní informace o spotřebitelském úvěru, neboť tato listina byla žalovanou rovněž podepsána jedinečným kódem dne 10. 3. 2021v 17.41 hod.s) Žalovaná byla opakovaně upomínána o zaplacení dlužných splátek dne 16. 7. 2021, 18. 10. 2021 a 15. 11. 2021.t) Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že se jedná o občanský průkaz osoby, proti které směřuje žaloba, a že žalobce má jeho kopii k dispozici.u) Z dokladu o platbě bylo zjištěno, že na účet žalované byla dne 10. 3. 2021 v 17.31 hodin zaslána částka 1 Kč s uvedeným variabilním symbolem č. , tel. číslo, , s poznámkou, že se jedná pojištěnou půjčku č. , Anonymizováno, .v) Z výpisu z logu odeslaných SMS bylo zjištěno, že o platbě na účet ve výši 1 Kč byla žalovaná informována SMS zaslanou na telefonní číslo , tel. číslo, SMS, odeslanou dne 10. 3. 2021 v 17.32 hod.w) Z výpisu z účtu č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, vedeného u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že dne 11. 3. 2021 byla zaslána na účet č. , č. účtu, částka 50 000 Kč, jako variabilní symbol je uvedeno číslo , Anonymizováno, .x) Ze základních informací o klientovi vedených žalobcem bylo zjištěno, že žalobce eviduje údaj o podání žádosti o poskytnutí úvěru ke dni 10. 3. 2021, přičemž číslo žádosti je shodné s číslem Smlouvy. Dále eviduje, že dne 10. 3. 2021 došlo k podpisu smluvních dokumentů, že částka byla vyplacena 11. 3. 2021. Žalobce měl k dispozici o žalované data týkající se jejího telefonního čísla, e-mailu a čísla účtu.

13. Odvolací soud dospěl po provedení dokazování, kdy hodnotil důkazy nejen jednotlivě (jako soud prvního stupně), ale i ve vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, k závěru, že žalovaná požádala dne 10. 3. 2021 žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. Poskytla mu požadované údaje pro posouzení úvěruschopnosti a doklady (občanský průkaz, výpisy z účtu, potvrzení o výši příjmu ze zaměstnání), které žalobce požadoval. Na její účet byla žalobcem zaslána částka 1 Kč s uvedením variabilního symbolu, který byl jedinečným kódem pro podpis listin (vyjádření souhlasu být vázán Smlouvou) zaslaných e-mailem. Svůj souhlas vyjádřila žalovaná odesláním SMS s předem dohodnutým zněním na dohodnuté telefonní číslo. Dne 11. 3. 2021 žalobce zaslal na účet žalované částku 50 000 Kč, kterou žalovaná nepravidelně splácela. Žalovaná splácela nepravidelně i po zesplatnění úvěru, do zaslání předžalobní výzvy ze dne 12. 10. 2022 uhradila celkem 29 578 Kč, poslední platba ve výši 500 Kč proběhla dne 10. 10. 2022. Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že žalobce žalované předmětnou částku poskytl, a že žalovaná Smlouvu dohodnutým způsobem podepsala, o čemž svědčí i její následné chování, kdy nepravidelně zasílala na účet žalobce peněžité částky, a to s identifikací platby dle uzavřené Smlouvy. Rovněž data zaslaných upomínek odpovídají kartě klienta. Nebylo zjištěno, že by byl občanský průkaz žalované zneužit, že by třetí osoba měla přístup současně k jejímu bankovnímu účtu, mobilnímu telefonu, e-mailové schránce a disponovala jejími osobními údaji potřebnými k uzavření Smlouvy. Před uzavřením Smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované tak, že vyšel ze dvou výpisů z účtu o výši jejích příjmů, nezkoumal, z jakého důvodu žalovaná pravidelně splácí částku 700 Kč měsíčně, spolehl se na její sdělení o vlastním bydlení. Výdaje žalované byly stanoveny ve výši životního minima a nebyly prověřovány.

4. Zákon č. 297/2016 Sb., službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSVD“) v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, pokud nejde o veřejnoprávní subjekt, nebo jednání směrem k veřejnoprávnímu subjektu. Toto ustanovení tedy dává všem druhům elektronického podpisu účinky vlastnoručního podpisu. Pokud jde o používání elektronických podpisů mezi soukromoprávními subjekty, záleží vždy na nich, jaké požadavky si pro platnost zamýšleného právního jednání nastaví. Zákon v tomto případě minimální podmínky nevymezuje. Nedohodnou-li se strany jinak, k platnosti právního jednání v zásadě postačí připojit elektronický podpis „jiný“.

5. Žádným akceptovatelným výkladem textu na sebe navazujících ustanovení § 5 až 7 ZoSVD, nelze dovodit, že by ustanovení § 5 a § 6 ZoSVD dopadalo na právní jednání žalobce jako ryze soukromoprávního subjektu, který není nadán žádnou „veřejnoprávní“ působností. Žalobci a žalovanému tedy k podpisu elektronického dokumentu (úvěrových smluv) postačoval jiný typ elektronického podpisu ve smyslu § 7 ZoSVD.

6. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

7. Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkového výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Odvolací soud považuje zjištěný způsob uzavření smlouvy na dálku, tj. popsaný způsob vytváření elektronických podpisů za přípustné (účastníky právního vztahu akceptované a v bankovní praxi užívané) vygenerování jiného typu elektronického podpisu ve smyslu § 7 ZoSVD. Neobstojí tak závěr soudu prvního stupně, že žalobce neprokázal uzavření Smlouvy. Celý proces uzavření Smlouvy byl žalobcem navržen tak, aby nemohlo dojít k jeho zneužití. Vůle žalované Smlouvu uzavřít je patrna právě z průběhu kontraktace, kdy tento kontraktační proces byl nastaven tak, že to byla žalovaná, jako žadatelka o úvěr, která činila závaznou nabídku na uzavření Smlouvy, přičemž měla k dispozici všechny potřebné informace a bylo na ní, kdy a zda návrh na uzavření Smlouvy učiní. Pokud by odvolací soud akceptoval způsob hodnocení důkazů soudem prvního stupně, mohlo by být zpochybněno jakékoliv jednání mezi osobami, které se neuskutečňuje „z očí do očí“. Z průběhu kontraktace mezi účastníky i z následného chování smluvní stran vyplývá, že strany uzavřely Smlouvu s obsahem tvrzeným žalobcem.

11. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu pro poměry občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 vyplývá (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod č. 4/2019 Sb. rozh. obč.), že pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. z.), postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z.

12. Nutným předpokladem pro uzavření platné smlouvy se spotřebitelem je řádné posouzení jeho úvěruschopnosti. Nároky žalobce z neplatné Smlouvy je třeba posoudit podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2991 o. z. Z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vyplývá, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za úpravu speciální k obecné úpravě bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru. Obecná ustanovení o splatnosti bezdůvodného obohacení se v daném případě neuplatní, neboť dobu vrácení je třeba určit s ohledem na možnosti spotřebitele, když s případným plněním povinnosti vrátit plnění z neplatné smlouvy bez zbytečného odkladu mohou pro spotřebitele vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru. Uvedená rozhodnutí pak uvádějí, že takové vrácení plnění z neplatné smlouvy může být rozloženo i do budoucích splátek, neboť spotřebitel má vrátit jistinu úvěru podle svých možností, přičemž nelze apriori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. Při vypořádání nároků ze zaniklé smlouvy o spotřebitelském úvěru nelze postupovat podle obecných ustanovení o vypořádání bezdůvodného obohacení ze zaniklé (neplatné) smlouvy.

13. Nelze zaměňovat dostatečnost informací a jejich spolehlivost. Zákon poskytovateli úvěru sice dává prostor pro určitou samostatnou úvahu, tato úvaha je však omezena jednak požadovanou kvalitou informací, jednak požadavkem odborné péče poskytovatele. Informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které nejsou doloženy, mohou jen stěží být spolehlivé. Povinnost porovnání příjmů a výdajů žadatele o úvěr nelze mít za splněnou ani posouzením žadatelovy úvěrové historie, zjišťované obvykle nahlédnutím do evidence exekucí či nebankovního registru dlužníků. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 86 odst. 2 výslovně vyžaduje obojí. Bezproblémové splacení předchozích úvěrů je tak jen jedním ze zákonem výslovně uvedených kritérií, jež je poskytovatel povinen zvažovat v rámci posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a jeho schopnosti splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. Bezproblémové splacení předchozích úvěrů je tedy v rámci posuzování úvěruschopnosti pro spotřebitele důležité, nemůže však nahradit zákonem vyžadované porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, ani nemá bez dalšího větší váhu než takové porovnání, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, ).

14. Odvolací soud po zopakování a doplnění dokazování dospěl k závěru, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované. Odvolací soud byl připraven na jednání konaném dne 25. 9. 2024 žalobce poučit podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění skutkových tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti a označení důkazů k této skutečnosti. Žalobce se k jednání nedostavil a této možnosti se tak sám zbavil.

15. Žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, neboť se spokojil pouze s jí sdělenými údaji ohledně jejích výdajů, ohledně zabezpečení bydlení, včetně výše uvedených splátek, aniž by zkoumal, co konkrétně žalovaná splácí. Údaj o výši částky nutné na dopravu, kurzy a záliby ve výši 500 Kč měsíčně se na první pohled jeví zjevně podhodnocený. Tyto výdaje neověřoval ani základním způsobem. Žalobce ověřoval příjmy žalované jen výpisem z účtu za 2 měsíce, aniž by měl k dispozici např. výplatní pásku, z níž by mohly být zřejmé další informace (např. srážky ze mzdy, vyplacení mimořádné odměny v daném měsíci, vratka daně apod.). Jestliže se žalobce nezabýval skutečnými výdaji žalované a neověřoval její příjmy alespoň za kalendářní čtvrtletí (údaj nutný ke zjištění průměrného měsíčního výdělku), porušil svou povinnost zkoumat řádně úvěruschopnost žalované. Důsledek tohoto porušení plyne z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná je povinna vrátit žalobci jen poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jejím možnostem. Znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sice upravovala neplatnost úvěrové smlouvy jako neplatnost relativní, nicméně z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ale především z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vyplývá že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.

16. Žalovaná splácela dlužnou částku nepravidelně, splácela ji i po zesplatnění úvěru, do dne zaslání předžalobní výzvy uhradila celkem 29 578 Kč. Naposled na dluh plnila částkou 500 Kč dne 10. 10. 2022. Při úvaze o tom, jaká je přiměřená doba možnostem žalované k tomu, aby byla schopna vrátit poskytnutou jistinu, vyšel odvolací soud z provedeného dokazování, jímž bylo zjištěno, že žalovaná pracovala v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou, s příjmem mírně přesahujícím 20 000 Kč měsíčně. Změny v jejích osobních a majetkových poměrech, které uváděla žalobci před uzavřením Smlouvy, nebyly tvrzeny ani jinak nevyšly v řízení najevo. Odvolací soud vychází z toho, že žalovaná jednala poctivě a neuváděla vědomě nepravdivé údaje ohledně svých příjmů. Dobu přiměřenou možnostem a schopnostem žalované, ve které byla schopna dlužnou částku zaplatit, nelze vázat na zaslání předžalobní výzvy, ani na okamžik zesplatnění úvěru, a to s ohledem na výši zapůjčené částky. Do zaslání předžalobní výzvy, tj. za dobu od uzavření Smlouvy dne 10. 3. 2021 do 12. 10. 2022, žalovaná uhradila 29 578 Kč. Žalovaná nevrátila žalobci částku 20 422 Kč. V možnostech a schopnostech žalované bylo zaplatit dlužnou částku k datu 30. 6. 2024, což odpovídá (možnému) měsíčnímu plnění žalované ve výši 422 Kč v říjnu 2022 (kdy fakticky uhradila 500 Kč) a 1 000 Kč od listopadu 2022 do června 2024. Žalovaná tak byla schopna dlužnou čásktu uhadit nejpozději ke dni 30. 6. 2024, od následujícího dne se ocitla v prodlení s jejím vrácením. Žalobci přísluší právo na úroky z prodlení od 1. 7. 2024 dle § 1970 o. z.

17. Odvolací soud proto dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil část odvoláním napadeného I. výroku rozsudku soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 20 422 Kč se zákonným úrokem z prodlení, když bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku 50 000 Kč na základě uzavřené Smlouvy neplatné pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti, přičemž žalovaná dosud nevrátila částku 20 422 Kč a dnem 1. 7. 2024 se ocitla v prodlení. Výše zákonného úroků z prodlení (konkretizovaná ve výroku) odpovídá mechanismu výpočtu, který plyne z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

18. Ve zbývající odvoláním napadené části I. výroku byl rozsudek soudu prvního stupně jako ve výroku věcně správný dle 219 o. s. ř. potvrzen. Byla-li Smlouva shledána neplatnou pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti, žalobci přísluší jen právo na vrácení poskytnuté částky se zákonným úrokem z prodlení, nikoliv na sjednaná smluvní plnění a smluvní sankce.

19. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 242 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení před soudem prvního stupně byla při zohlednění požadovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), úspěšnější žalovaná, které v řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. V řízení odvolacím byly předmětem odvolacího řízení částky 35 135 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 8 419,19 a kapitalizovaný úrok z prodlení od 23. 11. 2021 do 30. 6. 2024 ve výši 8 940,11 Kč. Žalobci byla přiznána částka jistiny 20 422 Kč se zákonným úrokem z prodlení k prvnímu dni prodlení od 1. 7. 2024 (kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí činí 620,30 Kč). Při vzájemném poměru úspěchu a neúspěchu by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, a to v rozsahu 19,83 %. Žalované dle obsahu spisu žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. Proto bylo o nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.