74 CO 179/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. jméno příjmení a soudců JUDr. Miroslava Řezáče a JUDr. Petra Ševčíka, LL. M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , PSČ obec , zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , ml., sídlem adresa , o zaplacení 371 546,60 Kč s příslušenstvím, pro částečné uznání, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. 8. 2021, č.j. 14 C 7/2021-64,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 19 080 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 7 825 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 92 533,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 18. 6. 2020 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, částku 143 773 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 27. 6. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (I. výrok), dále částku 135 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. 7. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (II. výrok) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 76 088 Kč (III. výrok).

2. Ve vztahu k první a druhé žalobcem tvrzené dodávce dřevěných pelet konstatoval, že žalovaný ve svém vyjádření ze dne 18. 1. 2021 nárok uplatněný v žalobě v částce 92 533,60 Kč, včetně zákonného úroku, a v částce 143 773 Kč, včetně zákonného úroku, uznal. Ve vztahu ke třetí dodávce dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce po ústní objednávce dodal žalovanému 24 000 kg dřevních pelet A1 – BIG BAG a 24 kusů BIG BAG, a to prostřednictvím dopravce [jméno] [příjmení], který provedl přepravu na základě objednávky speditéra [jméno] [příjmení], přičemž zboží převzal zaměstnanec žalovaného [jméno] [příjmení]. V této souvislosti bez znaleckého posudku z oboru písmoznalectví učinil skutkový závěr, že na dodacích listech vztahujících se ke všem třem dodávkám je stejný podpis přebírající osoby. Námitky žalovaného ke třetí dodávce hodnotil jako účelové. S ohledem na částečné uznání žalobního nároku soud prvního stupně rozhodl k návrhu žalobce částečným rozsudkem pro uznání. Nárok z třetí dodávky posoudil jako důvodný nárok na úhradu kupní ceny se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 2079 odst. 1 a § 1970 o. z. Nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč za každou žalovanou pohledávku shledal důvodným dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku podal žalovaný dne 27. 9. 2021 odvolání. Odkázal na důvody uvedené v ustanovení § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. Vytkl soudu prvního stupně, že opominul žalovaného poučit ve smyslu § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. Vydaný rozsudek označil z překvapivý. Zdůraznil, že právní zástupce žalovaného při ústním jednání uváděl tvrzení a odkazoval na listiny, přičemž soud žádným způsobem ani nenaznačil, že tato tvrzení či důkazní návrhy považuje za nedostatečné. Vytkl dále soudu prvního stupně, že vycházel z pouhého čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 22. 1. 2021 místo toho, aby tuto osobu po řádném poučení svědka vyslechl. V této souvislosti poznamenal, že [jméno] [příjmení] má logickou motivaci tvrdit, že zboží předal, jelikož v opačném případě by zboží držel on sám. Zpochybnil závěr soudu prvního stupně, že zboží převzal [jméno] [příjmení] v místě nakládky na adrese [ulice a číslo] v [obec], neboť dle žalovaného se zde nachází hasičská zbrojnice, nikoli provozovna či sklad žalované společnosti. Namítl dále neakceptovatelnost závěru soudu prvního stupně, učiněného na podkladě pouhého laického porovnání, že na všech dodacích listech obsažených v soudním spise se nachází stejný podpis pana [příjmení]. To vše za situace, kdy žalovaný od počátku popírá, že zboží na dodacím listě [anonymizováno] [číslo] převzal. Za nesprávný označil i výpočet náhrady nákladů řízení. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobce v replice k odvolání žalovaného uvedl, že žalovaný ve smyslu ustanovení § 205b o. s. ř. neuvedl ani neprokázal žádný důvod, pro který by neměly být splněny podmínky pro vydání částečného rozsudku pro uznání. Zopakoval, že žalovaný nárok z prvních dvou dodávek uznal již v odporu ze dne 18. 1. 2021 a toto uznání zopakoval právní zástupce žalovaného u jednání dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce následně navrhl vydání částečného rozsudku pro uznání, byly veškeré podmínky pro vydání částečného rozsudku pro uznání beze zbytku splněny. S odkazem na prvotní komunikaci mezi stranami o mimosoudním řešení věci konstatoval, že soud prvního stupně logicky neprováděl výslech [jméno] [příjmení] za situace, kdy žalovaný původně nárok žalobce prokazatelně nesporoval. Uvedl dále, že Energetický regulační úřad vede ve své evidenci k licenci žalovaného mimo jiné provozovnu [číslo] právě na adrese [adresa]. Současně doložil fotodokumentaci vozidla žalobce zavážejícího předmětné pelety na citovanou adresu. Navrhl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit.

5. K dotazu odvolacího soudu žalovaný u jednání dne 2. 11. 2022 doplnil, že nebyly splněny podmínky pro vydání částečného rozsudku pro uznání, přičemž bez dalšího odkázal na ustanovení § 41b a 205b o. s. ř.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) zjistil, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.).

7. Odvolací soud nejprve přezkoumal rozsudek v části, ve které bylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání a řízení mu předcházející, a to z důvodů uvedených v § 205b o. s. ř.

8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 10. 2020 domáhal se žalobce po žalovaném úhrady tří v žalobě specifikovaných objednaných dodávek dřevních palet. První dodávka obsahovala 17 120 kg dřevěných pelet ENplus A CZ 303, 6 mm. Dodávka byla potvrzena dodacím listem č. DL [číslo] ze dne 26. 5. 2020 Cena 92 533,60 Kč byla vyúčtována fakturou ze dne 27. 5. 2020, č. FV [číslo], splatnou 17. 6. 2020. Druhá dodávka obsahovala 26 600 kg dřevěných pelet ENplus A1 CZ 303, 6 mm. Dodávka byla potvrzena dodacím listem č. DL [číslo] ze dne 26. 5. 2020 Cena 143 773 Kč byla vyúčtována fakturou ze dne 15. 6. 2020, č. FV [číslo], splatnou 26. 6. 2020. Třetí dodávka obsahovala 24 000 kg dřevěných pelet A1 BIG BAG a 24 ks BIG BAG. Dodávka byla podložena dodacím listem č. DL [číslo] ze dne 29. 6. 2020 Cena 135 240 Kč byla vyúčtována fakturou ze dne 30. 6. 2020, č. FV [číslo], splatnou 21. 7. 2020. Ve vztahu ke každé dodávce žalobce uplatnil nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky (3 x 1 200 Kč). V odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 18. 1. 2021 právní zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] výslovně uvedl, že nárok na úhradu částky 92 533,60 Kč (včetně zákonného úroku) a na úhradu částky 143 773 Kč (včetně zákonného úroku) uznává. Podání bylo doručeno soudu prostřednictvím datové schránky advokáta dne 18. 1. 2021. Ve stejném rozsahu právní zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] uznal nárok u jednání soudu prvního stupně dne 3. 8. 2021. Toto prohlášení nebylo ze strany uvedeného právního zástupce v protokolu podepsáno. Právní zástupce žalobce u jednání dne 3. 8. 2021 v závěrečném návrhu navrhl vydání částečného rozsudku pro uznání. Dne 12. 8. 2021 soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

9. Podle ustanovení § 205b o. s. ř., u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b).

10. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

11. Podle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

12. Odvolací soud neshledal, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některou z vad týkajících se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce nebo obsazení soudu (§ 205a odst. 2 písm. a) o. s. ř.).

13. Žaloba byla projednatelná, když obsahovala ve vztahu k uplatněnému nároku zjevně dostatečná skutková tvrzení o všech právně významných skutečnostech a žalobcem uplatňovaný nárok z ní jednoznačně vyplýval. Obsah žaloby tak bezpochyby poskytoval dostatečný základ pro vydání částečného rozsudku pro uznání.

14. Žalovaný zjevně nárok v rozsahu částky 92 533,60 Kč spolu s uplatněným nárokem na zákonný úrok z prodlení a na úhradu částky 143 773 Kč spolu s uplatněným nárok na zákonný úrok z prodlení uznal v podání ze dne 18. 1. 2021.

15. K uznání nároku uvedenému v protokolu o jednání ze dne 3. 8. 2021 pak nebylo možné přihlížet, neboť uznávací prohlášení nebylo doplněno o podpis právního zástupce žalovaného ve smyslu ustanovení § 41b o. s. ř. Tato skutečnost však není s ohledem na předchozí uznání nároku ze strany žalovaného v podání ze dne 18. 1. 2021 významná. Současně se nejedná o věc, v níž by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle ustanovení § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř., přičemž nárok uplatněný žalobou není v rozporu ani s právními předpisy.

16. Soud prvního stupně tedy v žádném ohledu nepochybil, když v uznaném rozsahu žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání, neboť byly splněny veškeré předpoklady pro vydání částečného rozsudku pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř.

17. Poté odvolací soud přistoupil k přezkumu věcných závěrů soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř., a to v části nároku ve které, ve které soud prvního stupně nerozhodl rozsudkem pro uznání.

18. Závěry soudu prvního stupně jsou zcela správné i ve vztahu k důvodně uplatněnému nároku na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, ke každé z uznaných dodávek, když tento nárok bezpochyby vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

19. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v I. výroku dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (I. výrok tohoto rozsudku).

20. Odvolací soud se ztotožnil s odvolací argumentací žalovaného v tom směru, že neobstojí závěr soudu prvního stupně o shodě podpisu pan [příjmení] na dodacím listu ze dne 29. 6. 2020 s podpisy na uznaných dodacích listech. Odvolací soud proto v tomto směru poučil žalobce podle ustanovení § 118a odst.1, 3 o. s. ř.

21. Žalobce následně z důvodu důkazní nouze vzal žalobu zpět o zaplacení částky 135 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za období od 22. 7. 2020 do zaplacení a o zaplacení souvisejících nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

22. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Odvolací soud proto na podkladě částečného zpětvzetí žaloby v souladu s ustanovením § 222a odst. 1 a 2 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve II. výroku zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil (II. výrok tohoto usnesení).

23. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud nově rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 236 306,60 Kč (63,60 %), jeho neúspěch představuje částka 135 240 Kč (36,4 %), proto žalobci vznikl nárok na náhradu 27,2 % nákladů řízení před soudem prvního stupně. Náklady žalobce spočívají v : i) uhrazeném soudním poplatku ve výši 14 862 Kč, ii) odměně advokáta za čtyři úkony právní služby po 9 820 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 371 546,60 Kč; převzetí věci, sepis žaloby, sepis podání ze dne 26. 1. 2021 a účast u jednání soudu dne 3. 8. 2021) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., iii) odměně ve výši ½ za jeden úkon právní služby ve výši 4 910 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 371 546,60 Kč; jednoduchá předžalobní výzva k plnění) dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., iv) pěti náhradách hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč k úkonům ad i) a ii) dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v) náhradě DPH v sazbě 21 % ve výši 9 595 Kč počítané z náhrad ad ii) až iv) (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Plná náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně by představovala částku 70 147 Kč, z toho 27,2 % činí 19 080 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro uplatňování či bránění práva úspěšnějším žalobcem, a co do výše i úměrnými k předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. (III. výrok tohoto rozsudku).

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Shodného poměru úspěchu a neúspěchu dosáhli účastníci i v odvolacím řízení. Žalobci tak vznikl nárok na náhradu 27,2 % nákladů řízení před odvolacím soudem Náklady žalobce spočívají v : i) odměně za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 9 820 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 371 546,60 Kč; sepis vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu [datum]) dle § 7, § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ii) dvou náhradách hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč k úkonům ad i) dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., iii) cestovném ve výši 2 736 Kč k jednání odvolacího soudu dne 2. 11. 2022 osobním vozidlem [registrační značka] na trase Praha - Brno a zpět v rozsahu 398,4 km při průměrné spotřebě 4,6 l nafty na 100 km, ceně 47,10 Kč PHM a sazbě základní náhrady 4,7 Kč/km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., iv) náhradě za promeškaný čas s cestou na jednání soudu dne 2. 11. 2022 v rozsahu 8 půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 800 Kč, dle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu, v) náhradě DPH v sazbě 21 % ve výši 4 993 Kč počítané z náhrad ad i) až iv) (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Plná náhrada nákladů řízení před odvolacím soudem by představovala částku 28 769 Kč, z toho 27,2 % činí 7 825,20 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro uplatňování či bránění práva v odvolacím řízení úspěšnějším žalobcem. Současně neshledal žádné okolnosti, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. (IV. výrok tohoto rozsudku).