74 Co 3/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců JUDr. Miroslava Řezáče a Mgr. Martiny Polákové ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 119 858,81 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 25. 9. 2023, č. j. 16 C 60/2023-63,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části I. výroku, ve které soud zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 46 520 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve zbývající odvoláním napadené části I. výroku mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 46 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 10. 3. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 6 294,80 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Břeclavi (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zaplacení částky 71 651 Kč s příslušenstvím (I. výrok) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (II. výrok).Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Právní předchůdce žalobce – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “) uzavřel s žalovanou dne 4. 2. 2019 smlouvu č. , Anonymizováno, , na základě které se jí zavázal poskytnout částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 24 139 Kč (celkem 54 139 Kč) v 17 měsíčních splátkách po 3 008 Kč.b) Smlouva č. , Anonymizováno, obsahuje základní smluvní ujednání na jedné straně a datování smlouvy i podpisy účastníků na straně druhé. Na obou stranách listiny je uvedeno, že se jedná o smlouvu č. , Anonymizováno, . Výše zápůjčky činila 30 000 Kč.c) Žalované byla vyplacena v hotovosti pouze částka 20 714 Kč.d) Částka 9 286 Kč měla být použita na refinancování předchozí zápůjčky č. , Anonymizováno, Soudu nebyla předložena smlouva č. , Anonymizováno, , ani žádné jiné důkazy týkající se existence takové smlouvy. Není tak možné učinit závěr o zapůjčení částky 9 286 Kč.e) V zákaznické kartě ze dne 4. 2. 2019 žalovaná uvedla, že její pravidelný příjem činí 9 000 Kč a 3 000 Kč. Další čistý příjem domácnosti činí částku 30 000 Kč. Na náklady domácnosti vynakládá částku 3 000 Kč měsíčně. Soudu nebyly předloženy žádné doklady, kterými by poskytovatel zápůjčky informace žalované o jejich příjmech a výdajích ověřoval.f) Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne 30. 1. 2022.g) Žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky upomínkou ze dne 12. 5. 2022.h) Žalobce neprokázal uzavření smluv č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , které měla žalovaná uzavřít dle žalobních tvrzení se společností , Anonymizováno, . Žalobce nepředložil originály smluv č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, ani jejich úředně ověřené kopie. Z žalobcem předložených kopií listin nelze učinit závěr o tom, že se jedná o kopie tvrzených smluv.Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud v rovině právního posouzení věci – vycházeje z § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a z § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) – k následujícím závěrům:a) Smlouva č. , Anonymizováno, je smlouvou o zápůjčce.b) Smlouva je absolutně neplatná, neboť žalobce nesplnil povinnost zakotvenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalované vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalované o svých osobních, výdělkových a majetkových poměrech.c) Žalobce má nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce poskytl žalované pouze částku 20 714 Kč a žalovaná (dle tvrzení žalobce) na zápůjčku uhradila 28 290 Kč, žalobci již nic nenáleží.d) Ve vztahu k nároku uplatněnému žalobcem z titulu smluv č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , žalobce neunesl břemeno důkazní.e) Žaloba není v celém rozsahu důvodná.f) V řízení zcela úspěšné žalované žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.Proti části I. výroku rozsudku, ve které soud zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 46 520 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení a proti II. výroku podal žalobce odvolání. Nenapadal závěr o neplatnosti smlouvy č. , Anonymizováno, . Nesouhlasil však se závěrem, že se žalovaná obohatila pouze o částku 20 714 Kč. Dle žalobce byla žalovaná obohacena o celkovou poskytnutou částku 30 000 Kč, nikoli pouze o částku poskytnutou tzv. „na ruku“. Obohacením bylo třeba rozumět celkový finanční prospěch žalované, tedy i ten, který byl započten na úhradu dluhů žalované, přestože tato část nebyla reálně žalované vyplacena. V této souvislosti zdůraznil, že žalovaná poskytnutí částky 30 000 Kč nikterak nesporovala. Soud pochybil, pokud vůli stran ohledně čerpání zápůjčky nerespektoval. Splatnost nároku pak bylo třeba odvíjet od oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, odeslaného žalované dne 24. 2. 2022. V souvislosti se smlouvou o zápůjčce č. , Anonymizováno, tak žalobci náleželo 1 710 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 30 000 Kč a plněním žalované ve výši 28 290 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 10. 3. 2022 do zaplacení. Žalobce zásadně nesouhlasil ani se závěry soudu o neprokázání uzavření smluv o zápůjčkách č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, Shledání smluv jako neuzavřených z důvodu, že základní údaje o smlouvách nejsou na stejné straně, jako podpisy smluvních stran, označil za nesprávné. Dle žalobce je zcela běžné, že datace a podpisy smluvních stran se nachází až na poslední straně smlouvy. Zdůraznil, že soud nepřípustně, neoprávněně a nezákonně ukládá stranám přísnější podmínky k uzavření smlouvy, než stanoví zákon. V souvislosti se smlouvou o zápůjčce č. , Anonymizováno, ze dne 10. 6. 2019 trval na přiznání částky 7 710 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 16 000 Kč a plněním žalované ve výši 8 290 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 10. 3. 2022 do zaplacení. Na podkladě smlouvy o zápůjčce č. , Anonymizováno, ze dne 5. 9. 2019 pak trval na přiznání částky 37 100 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 45 000 Kč a plněním žalované ve výši 7 900 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 10. 3. 2022 do zaplacení. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v odvoláním napadeném rozsahu vyhověl.Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila.Žalobce se z účasti na jednání odvolacího soudu nařízeného na 18. 12. 2024 omluvil. Souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavila. Odvolací soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti obou účastníků.Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.Předmětem odvolacího řízení nebyly žádné smluvní nároky v podobě úroků a poplatků původně uplatněných žalobou.Žalobce akceptoval závěr soudu o neplatnosti smlouvy č. , Anonymizováno, . Ve vztahu k této smlouvě byl stěžejní otázkou rozsah bezdůvodného obohacení žalované.Byť ve vztahu ke smlouvám č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, žalobce v odvolacím řízení fakticky uplatnil pouze nárok ve výši možného bezdůvodného obohacení, zabýval se odvolací soud primárně otázkou správností závěru soudu prvního stupně o neprokázání uzavření těchto smluv a pro případ, že uzavřeny byly, zda se jednalo o skutečně platné či neplatné smlouvy ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, resp. zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumat úvěruschopnost žalované či nikoli.Dle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Odvolací soud posuzoval spor podle zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření předmětných smluv.Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle odstavce druhého téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování smlouvou o zápůjčce ze dne 4. 2. 2019 č. , Anonymizováno, , tabulkou umoření (č. l. 38), zákaznickou kartou (č. l. 39), smlouvou o zápůjčce ze dne 10. 6. 2019 č. , Anonymizováno, , tabulkou umoření (č. l. 40), zákaznickou kartou (č. l. 41), smlouvou o zápůjčce ze dne 5. 9. 2019 č. , Anonymizováno, , tabulkou umoření (č. l. 42), zákaznickou kartou (č. l. 43), smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022, podacím lístkem ze dne 24. 2. 2022, soupisy pohledávek (č. l. 36, 48, 49), výzvou ze dne 12. 5. 2022 a podacím lístkem ze dne 12. 5. 2022.Smlouvou nadepsanou jako smlouva o zápůjčce č. , Anonymizováno, ze dne 4. 2. 2019 bylo prokázáno, že , Anonymizováno, uzavřel s žalovanou smlouvu s výslovným odkazem na § 2390 o. z., na základě které se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, částka 9 286 Kč byla čerpána na splacení zůstatku (refinancování) předchozí zápůjčky č. , Anonymizováno, , zbývající částka 20 714 Kč byla vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 24 139 Kč uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Smlouva obsahuje podpisy obou smluvních stran.Z tabulky umoření vztahující se ke smlouvě č. , Anonymizováno, vyplývá poskytnutí částky 30 000 Kč, jakož i následné platby žalované v období od 4. 3. 2019 do 2. 12. 2019 v rozsahu 28 290 Kč.Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 4. 2. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná žádala o poskytnutí zápůjčky ve výši 30 000 Kč s úhradou do osmnácti měsíců. V kolonce bydlení uvedla „nájemník“, dosažené vzdělání „středoškolské“, rodinný stav „rozvedená“, počet vyživovaných osob „1“, pracovní zařazení „mateřská dovolená“, čistý měsíční příjem „9 000 Kč“, ostatní příjmy žadatele „3 000 Kč“, další čistý příjem domácnosti „30 000 Kč“, celkem „42 000 Kč“. Měsíční výdaje na „externí“ splátky zápůjček (od jiných poskytovatelů) „0 Kč“, „interní“ splátky (od , Anonymizováno, ) „nevyplněno“. Ostatní měsíční výdaje byly odhadnuty na „3 000 Kč“. Listina obsahuje podpis žadatele (žalované) a obchodního zástupce , Anonymizováno, .Smlouvou nadepsanou jako smlouva o zápůjčce č. , Anonymizováno, ze dne 10. 6. 2019 má odvolací soud za prokázané, že , Anonymizováno, uzavřel s žalovanou smlouvu s výslovným odkazem na § 2390 o. z., na základě které poskytl žalované zápůjčku ve výši 16 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 15 696 Kč uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 1 450 Kč. Smlouva obsahuje podpisy obou smluvních stran.Z tabulky umoření vztahující se ke smlouvě č. , Anonymizováno, vyplývá poskytnutí částky 16 000 Kč, jakož i následné platby žalované v období od 10. 6. 2019 do 2. 12. 2019 v rozsahu 8 290 Kč.Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 10. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná žádala o poskytnutí zápůjčky ve výši 12 000 Kč s úhradou do osmnácti měsíců. Veškeré údaje ohledně žalované byly uvedeny totožným způsobem jako v zákaznické kartě ze dne 4. 2. 2019 (viz výše), krom navýšení dalšího čistého příjmu domácnosti na částku 33 000 Kč. Listina obsahuje podpis žadatele (žalované) a obchodního zástupce , Anonymizováno, .Smlouvou nadepsanou jako smlouva o zápůjčce č. , Anonymizováno, ze dne 5. 9. 2019 bylo prokázáno, že , Anonymizováno, uzavřel s žalovanou smlouvu s výslovným odkazem na § 2390 o. z., na základě které se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč, částka 20 932 Kč byla čerpána na splacení zůstatku (refinancování) předchozí zápůjčky č. 542712041, zbývající částka 24 068 Kč byla vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 34 551 Kč uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 3 444 Kč. Smlouva obsahuje podpisy obou smluvních stran.Z tabulky umoření vztahující se ke smlouvě č. , Anonymizováno, vyplývá poskytnutí částky 45 000 Kč a platby žalované v období od 5. 9. 2019 do 2. 12. 2019 v rozsahu 7 900 Kč.Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 10. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná žádala o poskytnutí zápůjčky ve výši 45 000 Kč s úhradou do čtyřiadvaceti měsíců. Veškeré údaje ohledně žalované byly uvedeny totožným způsobem jako v zákaznické kartě ze dne 10. 6. 2019 krom snížení dalšího příjmu domácnosti na částku 32 000 Kč. Listina obsahuje podpis žadatele (žalované) a obchodního zástupce , Anonymizováno, .Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 uzavřenou společností , Anonymizováno, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem ve spojení se soupisem postupovaných pohledávek obsahujícím všechny tři předmětné smlouvy, má odvolací soud za prokázané, že se žalobce stal věřitelem žalobou uplatněných pohledávek.Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 30. 1. 2022, podaným na poštu 24. 2. 2022, jak plyne z příslušného podacího lístku.Výzvou ze dne 12. 5. 2022 žalobce požadoval úhradu dluhu z předmětných smluv o zápůjčkách ve výši 155 793,64 Kč, nejpozději do 27. 5. 2022. Dle příslušného podacího lístku byla výzva žalované odeslána dne 12. 5. 2022.Ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce č. , Anonymizováno, vzal odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 30 000 Kč, nikoli pouze částku 20 714 Kč. Je zřejmé, že při výpočtu bezdůvodného obohacení je tedy třeba uvažovat s celou částkou 30 000 Kč, včetně částky 9 286 Kč určené na refinancování předchozí zápůjčky. Je totiž nerozhodné, na co byla poskytnutá částka použita. Předpokladem vzniku bezdůvodného obohacení je toliko neoprávněné získání majetkové hodnoty obohaceného na úkor ochuzeného (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1931/2010). Žalovaná poskytnutí úhrady na předchozí zápůjčku nepopřela.Odvolací soud na podkladě zopakovaného dokazování hodnotí jako správný závěr, že smlouva č. , Anonymizováno, je absolutně neplatná z důvodu nesplnění povinnosti právního předchůdce žalobce řádně zkoumat úvěruschopnost žalované.Odvolací soud má dále na podkladě zopakované části dokazování, na rozdíl od soudu prvního stupně, za prokázané, že účastnici uzavřeli smlouvy o zápůjčkách č. , Anonymizováno, ze dne 10. 6. 2019 a č. , Anonymizováno, ze dne 5. 9. 2019.Takovému skutkovému zjištění nebrání skutečnost, že na straně obsahující podpisy smluvních stran není opětovně specifikováno číslo smlouvy, ani skutečnost, že ve spise jsou založeny kopie smluv, které zobrazují čtyři strany smlouvy nikoli po řadě, ale na přeskáčku. Skutkové zjištění o uzavření smlouvy je výsledkem hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. Odvolací soud nemá o uzavření jednotlivých smluv žádných pochyb, když žalobce vedle toho dalšími důkazy doložil, že žalovaná v den jejich uzavření žádala o jejich poskytnutí a následně na jednotlivé smlouvy hradila smluvené splátky. Navíc žalovaná existenci smluv nepopřela.I ve vztahu ke smlouvám č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, dospěl odvolací soud k závěru o jejich neplatnosti. Jak plyne z provedeného dokazování, , Anonymizováno, objektivně svým povinnostem zkoumat úvěruschopnost klienta nedostál. Ze samotného sledu žalobcem předložených smluv o zápůjčkách a zákaznických karet jednoznačně vyplývá, že právní předchůdce žalobce nezkoumal řádně výdaje žalované, které v každé zákaznické kartě činily stejnou částku 3 000 Kč, ač se tyto musely nutně výrazně měnit právě z důvodu uzavírání samotných předmětných smluv. Kolonka „interní splátky PF“ je ve všech zákaznických kartách nevyplněna, ač je z předmětných smluv zřejmé, že smlouva č. , Anonymizováno, byla uzavírána mimo jiné za účelem refinancování zůstatku z předchozího úvěru č. , Anonymizováno, ve výši 9 286 Kč a smlouva č. , Anonymizováno, byla uzavírána za účelem refinancování zůstatku předchozího úvěru č. , Anonymizováno, ve výši 20 932 Kč. V kolonce „interní splátky“ pak nebyly reflektovány dokonce ani předmětné smlouvy o zápůjčkách, přičemž samotné dohodnuté splátky smluvené ve smlouvách více jak dvojnásobně uvedené výdaje převyšovaly. Z provedeného dokazování v souhrnu plyne, že žalovaná měla vedle předmětných úvěrových smluv u , Anonymizováno, další dva spotřebitelské úvěry, to vše při tvrzeném příjmu 12 000 Kč měsíčně. Žalobce zcela rezignoval na zjišťovaní základních (reálných) výdajů žalované. Nevzal do úvahy ani její úvěrové zatížení. Odvolací soud tak bez dalšího považuje všechny předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatné dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Výše příjmů žalované a zjištěné zmnožení úvěrových vztahů vypovídá o neřádném zkoumání úvěruschopnosti žalované a o zcela neodpovědném úvěrování žalované právním předchůdcem žalobce.Na základě všeho výše uvedeného má odvolací soud za to, že žalobce řádně nesplnil povinnost k posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývající z § 86 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při níž byl povinen počínat si s odbornou péčí (§ 75 zákona o spotřebitelském úvěru), zejména z hledisek uvedených v § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a přesto poskytl žalované spotřebitelské úvěry, proto jsou předmětné smlouvy o zápůjčkách neplatné podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.Plnění z neplatné smlouvy jako neplatného právního jednání je přijetím bezdůvodného obohacení (§ 87 zákona o spotřebitelského úvěru), které je obohacený povinen ochuzenému vydat.Z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nemohou žalobci náležet žádné smluvní nároky (úroky, poplatky či smluvní pokuty), když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.Bezdůvodné obohacení představuje v daném případě rozdíl mezi žalovanou nabytými hodnotami a tím, co žalovaná věřiteli vrátila.Pokud jde o smlouvu č. , Anonymizováno, ze dne 4. 2. 2019 , Anonymizováno, poskytl žalované částku 30 000 Kč a žalovaná vrátila pouze částku 28 290 Kč. Žalobci tak náleží nesplacená jistina ve výši 1 710 Kč.Na základě smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 10. 6. 2019 Provident poskytl částku 16 000 Kč a žalovaná vrátila částku 8 290 Kč. Žalobci tak náleží nesplacená jistina ve výši 7 710 Kč.V souvislosti s uzavřením smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 5. 9. 2019 Provident poskytl částku 45 000 Kč a žalovaná vrátila částku 7 900 Kč. Žalobci tak náleží nesplacená jistina ve výši 37 100 Kč.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.V řízení nikdo nezpochybňoval, že žalovaná měla v době uzavření smluv příjem 12 000 Kč. V řízení nebyl zpochybněn ani závěr, že žalovaná uhradila v období od 4. 2. 2019 do 2. 12. 2019 na předmětné zápůjčky celkem částku 44 480 Kč.V možnostech žalované zjištěných v tomto řízení dle údajů jí sdělených, přičemž změna poměrů nebyla tvrzena, bylo hradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách po 2 600 Kč jak by činila například v případě plnění oddlužení (srov. insolvenční kalkulačku), tj. uhradit dluh nejpozději do osmnácti měsíců po měsíci, v němž přestala dluhy splácet (prosinec 2019). Od 1. 7. 2021 proto byla žalovaná v prodlení. Zákonný úrok k prvnímu dni prodlení činil sazbu 8,5 % ročně.S ohledem na vše výše uvedené odvolací soud rozsudek v odvoláním napadené části I. výroku, ve které soud zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 46 520 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, dle § 219 o. s. ř. potvrdil (I. výrok tohoto rozsudku).Podle § 220 odst. 1 o. s. ř. pak ve zbývající odvoláním napadené části I. výroku rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobci částku 46 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 10. 3. 2022 do zaplacení (II. výrok tohoto rozsudku).Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud nově rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud vyčíslil poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení před soudem prvního stupně, když zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně, tj. ke dni 25. 9. 2023 (srov. nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 192 401,47 Kč. Úspěch žalobce je pak představován částkou 52 640,88 Kč představující pouze 27,40 % předmětu řízení, jeho neúspěch představuje 72,60 %. Žalované, která by měla právo na náhradu 45,2 % nákladů řízení, však v této fázi řízení žádné náklady řízení nevznikly. Odvolací soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (III. výrok tohoto rozsudku).Naopak v odvolacím řízení byl žalobce ve zcela převažující části předmětu řízení úspěšný. Neúspěch zaznamenal pouze v zamítnutém příslušenství z jistiny kapitalizovaném pro účely výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení za období od 10. 3. 2022 do 18. 12. 2024 částkou 1 938,62 Kč, představující pouhých 3,3 % předmětu řízení Odvolací soud proto žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce v odvolacím řízení sestávají z:i) uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 326 Kč,ii) odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby ve výši 2 980 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 46 520 Kč; sepis odvolání) dle § 7, § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“),iii) náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč k úkonu ad ii) dle § 13 advokátního tarifu,iv) náhrady DPH v sazbě 21 % ve výši 688,80 Kč počítané z náhrad ad ii) a iii) dle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.;celkem tedy 6 294,80 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro bránění práva v odvolacím řízení převážně úspěšným žalobcem. Současně neshledal žádné okolnosti, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci § 150 o. s. ř. (IV. výrok tohoto rozsudku).