10 A 100/2015

Rubrum

10A 100/2015 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně M.K., bytem Č.B., U L.j. 1616/7, zast. JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem v Českých Budějovicích, Na Sadech 4/3, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, sídlem v Českých Budějovicích, Lidická 11, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 5. 5. 2015, č.j. ZKI CB-O-15/177/2015, za účasti Ing. Jana Kalkuše, bytem České Budějovice, Čechova 45, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Osoba na řízení zúčastněná n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 8. 6. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5.5.2015 č.j. ZKI CB-O- 15/177/2015, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov ve věci nesouhlasu s neprovedením opravy chybného údaje katastru nemovitostí v kat. úz. Štěkře. V žalobě se poukazuje na to, že k chybě došlo již při místním šetření v roce 1985. Již tehdy nebyly určeny hranice stavební parcely č. 2 v kat. úz. Štěkře v souladu se skutečným Pokračování - 2 - 10A 100/2015 stavem. Pozemek měl zahrnovat přesah střechy, který byl změřen pouze orientačně, tento přesah je součástí stavby č.p. 2 umístěné na parcele č. 2, předmětné lomové body jsou určeny chybně, v důsledku čehož je záznam podrobného měření změn č. 44, který vycházel z údajného nezměněného stavu v terénu, vadný. Za hranici pozemku byla vzata zeď stavby, vedle přesahu střechy nebylo zohledněno ostění oken a dolní sokl stěn, lomový bod byl umístěn na stěnu budovy, ačkoli ta není rovná a je postavena na soklu, který je širší než obvodová stěna. To při určení lomových bodů způsobilo změnu výměry parcely a bylo tudíž realizováno v rozporu se skutečným stavem a v rozporu se zákonem. Chybný výpočet výměry pozemku vychází z chybného upřesnění lomových bodů. Žalovaný se dále nevypořádal s argumenty žalobkyně uplatněnými v odvolacím řízení, kdy poukazuje se na nesprávné zpřesnění lomových bodů a ze záznamu místního šetření č. 15 se dovozuje, že přesah střechy domu a konec soklu by měl tvořit hranici parcely a napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do majetkové sféry žalobkyně. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Podle náčrtu místního šetření č. 15 byla předmětná parcela skutečně vyšetřena a následně zaměřena bez střešního přesahu, což odpovídalo tehdy platné směrnici Českého úřadu geodetického a kartografického vydané na základě zmocnění podle § 11 zák. č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí. Z předchozího mapového podkladu není zřejmé, že parcela byla zakreslena i se střešním přesahem. V roce 1985 byla hranice parcely vyšetřena tak, jak byla do té doby evidována, tedy bez střešního přesahu. To se vysvětluje tím, že střešní přesah do 30 cm nebyl v předchozí mapě v sáhovém měřítku zobrazitelný. Skutečnost, že střešní přesah součástí parcely nebyl, je zjevná též z náčrtů z let 1919 a 1931. Přitom náčrt z roku 1931 obsahuje i schématický zákres drobných prvků z terénu. Ostění oken a sokl nebyl předmětem šetření, tyto prvky mohly být šetřeny pouze jako součást budovy. Žalobkyně nepředložila žádný doklad o tom, že část zemského povrchu nacházející se mezi průnikem stěny s terénem a kolmým průmětem střešního přesahu na terén, byl vlastnictvím jejích právních předchůdců. Existuje náčrt pořízený při místním šetření č. 15, podle kterého střešní přesah součástí parcely č. st. 2 není. Platnost základní mapy velkého měřítka byla vyhlášena v roce 1988. Tehdy zjištěný rozdíl ve výměře pozemku byl dán skutečností, že totožné hranice byly přesněji zaměřeny a následně zobrazeny v katastrální mapě. Výpočet byl prováděn ze souřadnic v systému jednotné trigonometrické sítě katastrální, tento výpočet je přesnější, než podle předchozího planimetrického určení výměry na podkladě pouhého zákresu v sáhové mapě. V roce 1999 byla zahájena komplexní pozemková úprava v kat. úz. Štěkře, kdy byla vyšetřena a zaměřena část parcely č. st. 2, došlo k upřesnění souřadnic a ke změně kódu charakteristiky kvality při nezměněných hranicích pozemků. V záznamu podrobného měření změn č. 44 došlo ke změně kresby polohopisu mapy a změny jsou vyznačeny v evidovaných souřadnicích. Tím došlo k upřesnění výměry o 2 m2. Šlo tudíž o změnu ve výměře a nedošlo ke změně hranic pozemku. Veškeré změny byly provedeny a zaevidovány v souladu s předpisy. Pokud chyba nastala při místním šetření z roku 1985, případně při stanovení komplexní pozemkové úpravy v roce 1999, potom nelze konstatovat, že jedná se o zřejmý omyl, přičemž odkazuje se na § 44 katastrální vyhlášky. Nastala-li chyba v původním výsledku zeměměřické činnosti nebo ve výsledku zjišťování hranic, potom nelze skutečnost označit za omyl zřejmý a opravy chyby tak nelze dosáhnout jinak než předložením podkladů požadovaných § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky. Ke změně hranic pozemku nedošlo a střešní přesah nebyl součástí pozemku. To dokládají náčrty z let 1919 a 1931. Pokračování - 3 - 10A 100/2015 K argumentaci nevypořádání odvolacích námitek se uvádí, že žalobkyně v žalobě neuvedla, se kterou odvolací námitkou se žalovaný nevypořádal. Úsudek žalobkyně o náčrtu č. 15 není správný, protože z tohoto náčrtu vyplývá, že část pozemku představujících střešní přesah není součástí parcely č. st. 2, ale parcely sousední. Střešní přesah je identifikován zákresem tzv. kolmičky na linii průběhu přesahu, přičemž tento přesah byl vyznačen tence, tedy v souladu s příslušnou normou. Hranice pozemku byla šetřena v roce 1985 a v roce 1999 a vždy byla vyšetřena v souladu s dosavadním stavem, přičemž nový (obnovený) stav katastrální mapy byl vždy přesnějším obrazem skutečností v terénu. Vždy došlo ke změně výměry parcely se zřetelem ke způsobu zjištění původní výměry. To se děje jak při obnově katastrálního operátu novým mapováním, tak při obnově tohoto operátu na podkladě pozemkových úprav. Pro věc je zásadní, že nedošlo ke změně hranic, ale pouze ke změně (upřesnění) v evidenci souřadnic lomových bodů a následně výměry. Nejde tudíž o zřejmý omyl a nebyl předložen jediný důkaz o vlastnictví pozemku zahrnující střešní přesah. Při rozhodování bylo vycházeno z podkladů dostupných katastrálním orgánům. Jako osoba na řízení zúčastněná se přihlásil Ing. J.K. Ze správních spisů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Žalobkyně podala dne 26. 2. 2014 Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov žádost o navrácení hranic pozemku č. 2 v kat. úz. Štěkře do stavu odpovídajícímu roku 1988, kdy proběhla obnova operátu a vlastníci se mohli k obnově vyjádřit. Současně se dává katastrálního úřadu na vědomí nesouhlas s pozemkovou úpravou. Katastrální úřad reagoval sdělením ze 17. 3. 2014, ve kterém uvedl, že evidenci hranic parcely prověřil, lomové body hranice jsou evidovány podle právních skutečností, které nastaly před tím, než žalobkyně v roce 2006 nabyla věci do svého vlastnictví. Evidence všech lomových bodů hranice parcely až na jediný bod pod č. 15 - 10 prošla správním řízením o opravě chyby v katastru, kdy správní řízení bylo završeno rozhodnutím ze dne 1. 4. 2003, které je pravomocné. Lomové body jsou evidovány beze změny do současnosti. Lomový bod č. 15 – 10 je v katastru evidován na základě výsledků obnovy katastrální mapy novým mapováním z roku 1988. Následovalo oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 7. 7. 2014, ve kterém se poukazuje na vývoj evidence lomových bodů hranice, ty kromě bodu č. 15 – 10 byly přešetřeny ve správním řízení o opravě chyby v katastru. Lomové body jsou evidovány beze změny až do současnosti. Část těchto lomových bodů stavební parcely č. 2, které leží na hranici s pozemkovou parcelou č. 188/2, prošla rozhodnutím pozemkového úřadu o výměně vlastnických práv v pozemkové úpravě vydané Okresním úřadem v Českém Krumlově a tak jsou tyto body evidovány do současnosti. Lomový bod č. 15 – 10 je evidován na základě výsledků obnovy katastrální mapy novým mapováním. Je tudíž evidován tak, jak bylo žalobkyní požadováno písemností z 26. 2. 2014. Šetřením bod označený č. 10 s popisem bet. s znamená betonový sloupek. Ve spise je založeno sdělení společnosti Agropos vztahující se ke stanovení hranic obvodu komplexní pozemkové úpravy, ze kterého vyplývá, že vlastníkům pozemků v kat. úz. Štěkře, kteří nebyli přítomni šetření pro stanovení obvodu hranice komplexní pozemkové úpravy, byl zaslán protokol o komisionálním šetření při zjišťování průběhu hranic pro stanovení obvodu komplexní pozemkové úpravy. Pokračování - 4 - 10A 100/2015 Dne 10. 11. 2014 rozhodl Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov o nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy tak, že nesouhlasu nevyhověl, protože nejedná se o chybu v katastrálním operátu podle § 36 katastrálního zákona. Současně se uvádí, že evidence lomových bodů hranice parcely zůstane beze změny. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že evidence lomových bodů byla projednána ve správním řízení o žádosti o opravu chyby v katastru uplatněné právním předchůdcem žalobkyně. Lomové body parcely jsou evidovány beze změny do současnosti. Část těchto lomových bodů hranice parcely ležících na hranici s pozemkovou parcelou č. 188/2 prošla rozhodnutím pozemkového úřadu o výměně vlastnických práv v pozemkové úpravě z roku 2002, a to tak, jak jsou evidovány v současnosti. Poslední lomový bod je evidován podle výsledků obnovy katastrální mapy novým mapováním z roku 1988. Lomové body hranice stavební parcely č. 2 jsou evidovány na základě platných právních podkladů, kterým jejich evidence odpovídá. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, které bylo projednáváno žalovaným. Ten rozhodoval na základě katastrální mapy, měl k dispozici katastrální mapu po zápisu komplexní pozemkové úpravy, katastrální mapu z roku 2002, protokol o komisionálním šetření pro stanovení obvodu hranice komplexní pozemkové úpravy, žádost Okresního pozemkového úřadu v Českém Krumlově o zápis záznamu podrobného měření změn č. 44 pro přeurčení hranic parcel v rámci zpřesnění obvodu komplexní pozemkové úpravy ve Štěkři, oznámení o opravě podle tohoto záznamu náčrt z místního šetření č. 15, náčrty z let 1919 a 1931, informace o parcelách, nabývací titul žalobkyně a identifikace parcel v jejím vlastnictví. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že stavební parcela, kterou žalobkyně nabyla do vlastnictví, má podle nabývacího titulu výměru 549 m2 a geometrické a polohové určení této parcely se od data převodu nezměnilo. K 4. 1. 2003 byla v kat. úz. Štěkře dokončena obnova operátu katastru nemovitostí na podkladě výsledku pozemkových úprav a k 8. 11. 2004 na zbylé části dokončena obnova operátu převodem analogové katastrální mapy do formy grafického počítačového souboru, přičemž v obou případech byla výsledkem digitální katastrální mapa. V té je každý lomový bod polohopisu dán pravoúhlými souřadnicemi v systému S-JTSK. Přesnost určení souřadnic vyjadřuje kód kvality, který se stanoví podle hodnoty střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě nebo podle měřítka mapy. Stávající analogová mapa vznikla jako základní mapa velkého měřítka, kdy měření předcházelo v roce 1985 místní šetření. Výsledek z místního měření byl vyznačen do náčrtu č.

15. Hranice parcely byly v terénu znatelné a budova je zobrazena obrysovou čárou vyšetřenou vnějším obvodem v průniku s terénem. Ten je totožný s částí severní a východní hranice parcely. Orientačně byl doměřen střešní přesah 0,2 m na západní a východní straně budovy. Souřadnice lomových bodů byly zjištěny se střední souřadnicovou chybou 0,26 m. Podle ohlášení pozemkového úřadu a záznamu podrobného měření změn č. 44 byl vyznačen upřesněný obvod pozemkové úpravy na části katastrálního území Štěkře, Měření předcházelo stanovení obvodu komplexní pozemkové úpravy v terénu, na které byli přizváni vlastníci neřešených pozemků. Záznamem podrobného měření změn č. 44 byly předurčeny severní a západní hranice stavební parcely č. 2 při jejich nezměněném stavu v terénu. V důsledku toho došlo ke změně výměry parcely. Souřadnice lomových bodů hranice parcely splňují kritéria stanovená pro přesnost souřadnic podrobných bodů v bodě 13 přílohy ke katastrální vyhlášce. Nebylo zjištěno pochybení v údaji o výměře pozemku, kdy před mapováním byla výměra zjištěna přibližným způsobem z mapy předchozí evidence. Pro zpřesnění výměry nemusí být dán žádný právní důvod, pokud při něm nedojde ke změně hranic pozemku. Údaj o výměře pozemku není závazný. O zřejmý Pokračování - 5 - 10A 100/2015 omyl vesmyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona jde tehdy, dojde-li při zobrazení hranic pozemků v katastrální mapě k tomu, že zákres není ve shodě s příslušnými podklady pro zakreslení hranice. Tak tomu však není, není rozpor s údaji podle záznamu podrobného měření změn č. 44 a náčrtu č.

15. Změna měřítka mapy nebo náčrtu nemění geometrické a polohové určení pozemku. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí v záležitosti nesouhlasu s neprovedením opravy chybného údaje v katastru nemovitostí. Opravou chyby v katastrálním operátu postupem podle § 36 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, v novelizovaném znění se opraví chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru nebo nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. K opravě chyby v katastrálním operátu se pak vztahuje § 44 vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Nesprávné geometrické a polohové určení stavební parcely č. 2 v kat. úz. Štěkře zobrazené v katastrální mapě žalobkyně spatřuje v tom, že při stanovení hranic pozemku bylo vycházeno z vnějšího obvodu budovy daného zdí domu v průniku s terénem, přičemž nebyl vzat v úvahu střešní přesah, ostění oken a sokl domu. Místní šetření z roku 1985 dokládá náčrt č. 15, ve kterém je zobrazena hranice parcely č. 2, přičemž tato hranice je shodná s obvodovou zdí budovy na této stavební parcele. V náčrtu se uvádějí kóty stavby, je zaznamenán přesah o šíři 0,20 m, který je zobrazen mimo stavební parcelu č.

2. Mezi výsledkem měření z roku 1985 a předchozími náčrty z let 1919 a 1931 není žádný rozpor, jestliže vyšetření hranice pozemku a její zaměření odpovídá jejímu dosavadnímu evidování v katastrálním operátu. Žalovaný poukázal na to, že při vyhotovování map v sáhovém měřítku nebylo možné střešní přesahy do 30 cm zobrazit. Již z toho důvodu se nemohl střešní přesah o šíři 20 cm v náčrtech z let 1919 a 1931 projevit. Pro souzenou věc je rozhodný náčrt z místního šetření č. 15 z roku 1985, který střešní přesah zobrazuje, je označena jeho šíře a tento střešní přesah nachází se mimo stavební parcelu č.

2. Okolnost, že střešní přesah je součástí stavby, ještě neznamená, že hranice stavebního pozemku odpovídá tomuto přesahu, jestliže hranice pozemku, konkrétně zdi, byly jednoznačně seznatelné. V detailu H je vyznačena nivelační značka, která je využitelná pro vyšetření a zaměření hranice. Záznam podrobného měření změn č. 44 byl pořízen v souvislosti s upřesněním obvodu pozemkové úpravy v kat. úz. Štěkře. Zahrnoval mimo jiné stavební parcelu č. 2, která sousedí s parcelou č. 188/2. Z protokolu o komisionálním šetření ze dne 24.11.1999 v kat. úz. Štěkře vyplývá, že mimo jiné průběh hranic a obvody budov byly zjišťovány šetřením na místě, přičemž vlastníci nemovitostí v této lokalitě byli o komisionálním šetření uvědoměni a měli možnost se tohoto šetření účastnit. V protokolu je uvedeno též jméno právního předchůdce žalobkyně, který se však tohoto šetření neúčastnil a protokol mu byl pořizovatelem komplexní pozemkové úpravy zaslán. Lomové body uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí pak odpovídají těm, které jsou vyznačeny v obvodu budovy v náčrtu pro přeurčení hranic parcel (záznam podrobného měření změn č. 44 k.p.ú.). Jestliže tato budova se na parcele č. 2 nacházela již nejméně v době pořizování náčrtu v roce 1919, pak se zřetelem ke skutečnosti, Pokračování - 6 - 10A 100/2015 jak se zjišťuje obvod budovy a její průnik do pozemku, nemohla nastat a nenastala žádná změna v geometrickém a polohovém určení pozemku. Katastrální úřad je evidenčním orgánem, jehož úkolem je evidovat údaje podle právních podkladů v katastru nemovitostí. O vlastnických právech nerozhoduje. Jestliže jsou tu podklady pro analogovou mapu katastrálního operátu, který platil od roku 1988 a katastrální úřad zaevidoval obnovu katastrálního operátu na základě komplexních pozemkových úprav, pak při evidenci údajů v katastru postupoval v souladu s právními podklady. Ve spisové dokumentaci katastrálních orgánů se nenachází žádná listina, kterou by bylo doloženo, že hranice stavební parcely č. 2 má jiné geometrické a polohové určení, než jak je v grafických operátech katastrálního úřadu zaznamenáno. Jinými slovy řečeno, není tu žádná listina dokládající, že žalobkyni vlastnicky náleží část pozemku nacházejícího se pod střešním přesahem o šíři 20 cm, případně hranice stavební parcely probíhá v jiném místě se zřetelem k ostění a soklu budovy, jak se uvádí v žalobě. Bez listiny, kterou by byl dokumentován průběh hranice na jiném místě, než jak je vyznačeno v grafickém operátu, nesmí katastrální orgán žádnou změnu ve svých evidencích provést. Změna výměry této pozemkové parcely je v napadeném rozhodnutí vysvětlena výpočtem ze souřadnic zpřesněných lomových bodů hranic parcely. Změna výměry parcely přichází v úvahu i při nezměněných hranicích pozemku, jak je tomu právě v souzené věci a taková změna má oporu v ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 357/2013 Sb. Ze spisové dokumentace je jednoznačně patrné, že ke změně hranic stavební parcely č. 2 nedošlo v souvislosti s vytvořením náčrtu č. 15 a záznamu podrobného měření změn č.

44. Při výpočtu výměry se postupuje podle § 82 odst. 2 vyhlášky, přičemž zásady a kritéria pro určení výměry pozemku se vychází z bodu 14 přílohy k vyhlášce. Změna výměry pozemku je odůvodňována zpřesněním lomových bodů hranic parcely, v důsledku čehož došlo též k upřesnění velikosti pozemku. To není nikterak v rozporu se zřetelem k právní normě o změně výměry parcely při nezměněných hranicích pozemku. Soud poukazuje na skutečnost, že výměra pozemku není závazným údajem katastru nemovitostí. Má souvislost právě s tím, že jedná se o údaj, který je odvozený z toho, jak je pozemek geometricky určen. Výpočet výměry tudíž nevychází z chybného upřesnění lomových bodů, ale z výpočtu podle souřadnic zpřesněných lomových bodů hranice pozemku. V žalobním bodu o tom, že žalovaný se nevypořádal s argumenty žalobkyně, se poukazuje na náčrt z místního šetření č. 15, ze kterého žalobkyně dovozuje, že není správný zákres hranice parcely po vnější obvodové stěně stavby, ale že tuto hranici tvoří přesah střechy. Toto žalobní tvrzení však náčrtu č. 15 neodpovídá. Hranice pozemku je vymezena po obvodu budovy č.p. 2, střešní přesah 0,20 m byl zjištěn a je vyznačen nad sousední parcelou označenou po provedení komplexní pozemkové úpravy číslem 337/3. Odvolací námitky vztahující se k argumentaci náčrtem č. 15, odpovídá-li tento náčrt hranici v terénu a vlivem tohoto náčrtu na velikost pozemku, se žalovaný zabýval a odvolací námitku uplatněnou v tomto smyslu vypořádal, což je zjevné ze strany 4 a 5 napadeného rozhodnutí. Pro věc je podstatné, že pro pořízení tohoto náčrtu nedošlo k žádné změně hranice jak v grafickém znázornění, tak ve skutečném průběhu hranice v terénu. Údaj o průběhu této hranice proto katastrální úřad eviduje v souladu s listinami, které má založené ve své dokumentaci. Okolnost, že žalovaný odvolací námitce nepřisvědčil, však neznamená, že námitka zůstala nevypořádána. Pokračování - 7 - 10A 100/2015 V žalobě nejsou uvedeny žádné další konkretizované odvolací námitky, které by žalovaný nevypořádal. Na soudu pak není, aby případné takto nevypořádané námitky za žalobkyni vyhledával. Pro úsudek o tom, jsou-li dány důvody pro aplikaci § 36 odst. 1 katastrálního zákona je rozhodné, co se stalo při evidování údajů v katastru nemovitostí. Rozhodné je, že v terénu nenastala žádná změna v průběhu hranic, tato změna nastala pouze v označení lomových bodů a projevila se též ve výměře parcely. Nejedná se proto o omyl, tak jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 17.1.2008 č.j. 1 As 40/2007-13. Není tu žádný zápis o údaji, který by neodpovídal listinám obsaženým ve spisové dokumentaci katastrálního úřadu. Proto žádný zřejmý omyl, ani zjevná chyba nenastala. Do majetkové sféry žalobkyně pak napadeným rozhodnutím zasaženo nebylo, je-li vyznačení hranice parcely a její výměry pouhým evidenčním údajem, který na rozsahu vlastnického práva žalobkyně není způsobilý cokoli měnit. Poznamenává se, že se zřetelem k žalobním bodům není věc podřaditelná ani pod § 36 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, jestliže tu nejde o nepřesnosti při podrobném měření či zobrazení předmětu měření v katastrální mapě. K opravení výměry pozemku pak došlo zcela v souladu s § 44 odst. 5 vyhlášky, protože údaj o výměře byl upraven právě se zřetelem k upřesnění lomových bodů rozhodných pro geometrické určení pozemku. Soud proto uzavřel, že pro důvody uvedené v žalobě není napadené rozhodnutí vydáno v rozporu s § 36 katastrálního zákona. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s., podle kterého lze osobě na řízení zúčastněné přiznat právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s povinnostmi uloženými soudem. Soud však v souzené věci osobě na řízení zúčastněné žádnou povinnost neuložil, a proto ta nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty Pokračování - 8 - 10A 100/2015 nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 15. února 2016 předsedkyně senátu JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová