10 A 103/2011

Rubrum

10A 103/2011- 66 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně K. Š., bytem T., K. X, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích, Lidická 11, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 27.9.2011, č.j. ZKI-O-54/206/2011, za účasti Povodí Vltavy, s.p. Holečkova 8, Praha 5, zastoupené JUDr. Kateřinou Soukupovou, advokátkou České Budějovice, U Malše 8, B. P., bytem N. X, a V. P., bytem N. X, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Zúčastněné osoby nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 24.11.2011 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž k odvolání žalobkyně bylo změněno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice č.j. OR-524/2011-301-30 ze dne 27.6.2011 ve věci nesouhlasu s neprovedením opravy chybného údaje v katastru nemovitostí v k.ú. Nuzice tak, že nesouhlasu žalobkyně s oznámením o neprovedení opravy údajů katastru v k.ú. Nuzice č.j. OR-524/2009-301-21 ze dne 1.10.2009 se vyhovuje s tím, že po nabytí právní moci rozhodnutí na listu vlastnictví č. 107 žalobkyně bude zapsána parcela zjednodušené evidence č. 234 jako parcela katastru nemovitostí č. 275/47 o výměře 2 541 m2 a bude zapsán nově založený list vlastnictví Pokračování - 2 - 10A 103/2011 duplicitní zápis vlastnictví k parcele č. 275/49 o výměře 94 m2 vlastník K. Š. a ing. V. S., každý podílem 1/1 vzhledem k celku a v katastrálním území Hvožďany bude i nadále parcela č. 2554/1 zapsaná na LV č. 15 pro Českou republiku s právem hospodařit s majetkem státu pro Povodí Vltavy státní podnik. Žalobkyně v žalobě popsala průběh řízení. Napadené rozhodnutí považuje za nezákonné. Žalovaný se nevypořádal se všemi námitkami, které žalobkyně v odvolání uvedla a pominul i listinné důkazy, které žalobkyně ve věci předložila – přípis pozemkového úřadu ze dne 30.8.2010 a přípis Katastrálního úřadu pracoviště v Táboře ze dne 15.12.2009. Rozhodnutí žalovaného nelze chápat jako vyhovění žádosti o opravu chyby v katastru, neboť žalobkyně žádala o provedení opravy v katastru spočívající v chybném zobrazení celé hranice parcely č. 234 (PK) k.ú. Nuzice, nikoliv jen její části. Žalovaný zcela nesprávně změnil rozhodnutí prvoinstančního orgánu, toto odůvodnění nelze posoudit jako srozumitelné. Žalovaný ve výroku rozhodnutí odkazuje na neměřický záznam č. 267, který však byl vyhotoven k účelu opravení chybného zobrazení hranice parcely č. 275/47 KN a nevyplývá z něj skutečnost, že by byl vyhotoven k převedení parcely č. 234 PK do katastru nemovitostí. Žalovaný se nezabýval geometrickým a polohovým určením východní části původní parcely č. 234 PK vymezené na severní hranici body č. 173/2 a 51/13. Neurčitě a nejednoznačně se správní orgány vypořádaly s úbytkem výměry 943 m2, která tvoří zhruba ¼ původní výměry předmětné parcely. Měřením délky hranice parcely s hranicí řeky Lužnice na webu ČÚZK lze zjistit, a to jak na mapě PK, tak v mapě KN, že severní hranice parcely je dlouhá 431 m. Úbytek výměry 943 m2 by tak po břehu Lužnice tvořil pruh pozemku o šíři 2,187 m, mezní odchylka 1,92 m, která se v rozhodnutí uvádí, by tak byla překročena o 2,27m. Pokud správní orgán hodlal změnit výměru parcely v důsledku opravy geometrického a polohového určení pozemku lze takovou opravu provést až na základě potvrzeného geometrického plánu. Dle žalobkyně vzhledem k tomu, že správní orgán sám zjistil, že geometrické a polohové určení parcely č. 275/47 KN neodpovídá geometrickému a polohovému určení původní parcely č. 234 PK a částečně je opravil, je nepochybné, že musí na základě údajů evidovaných v katastrálním operátu opravit geometrické a polohové určení celé parcely včetně její výměry. Žalobkyně žádala o opravu kopie katastrální mapy se schématickým zákresem parcel ve zjednodušené evidenci, ovšem nebylo jí vyhověno.Z geometrického plánu č. 153- 23450/97 je zřejmé, že jižní hranice uvedených parcel netvoří jižní hranici pozemkové parcely č. 275/3 tak, jak tvrdí žalovaný, ale je posunuta směrem k řece. Do parcel, které jsou na základě toho geometrického plánu evidovány v katastrálním operátu je tak v rozporu s tvrzením přisloučena i část parcely č. 275/3 KN. Žalovaný nesprávně řešil nedostatky z geometrických plánů, které vycházejí z chybných údajů v katastru mapování po roce 1986 tím způsobem, že parcelu nalézající se při kraji katastrálního území vytěsnil z velké části za hranice tohoto území. Žalovaný zcela účelově mění důvody, na jejichž základě byla v katastru zapsána nová parcela č. 275/47 KN. Žalovaný uvedl, že se žalobkyně mylně domnívá, že parcela č. 275/47 KN se eviduje na základě zrušeného správního rozhodnutí ze dne 14.5.2010 a že předmětná parcela byla převedena do katastru nemovitostí a v rozporu s tímto tvrzením uvádí na straně 9, napadeného rozhodnutí, že parcela č. 275/47 je evidována v katastrálním operátu na základě pravomocného rozhodnutí ze dne 14.5.2010, když změna údajů byla provedena ke dni 2.9.2010. Současně byla provedena změna údajů katastru. Dle listu vlastnictví č. 107 byla Pokračování - 3 - 10A 103/2011 zrušena parcela zjednodušené evidence 234 a doplněna zde byla parcela KN č. 275/47. Rovněž byl proveden zákres v analogové katastrální mapě podle NZ č.

247. Neměřický záznam č. 267 byl vyhotoven na základě probíhající práce na obnově operátu tvorbou nové katastrální mapy a z toho důvodu došlo i k odstranění parcely č. 234 zjednodušené evidence. Žalovaný sám přiznal, že hranice parcely byla chybně zobrazena v mapách a jedná se tedy o chybu způsobenou katastrálním orgánem, jehož důsledkem je chybné zobrazení nové parcely č. 275/47 KN v katastrální mapě, když neodpovídá geometrickému a polohovému určení původní parcely č. 234 v mapě bývalého pozemkového katastru, tj. listině, na základě které byla tato parcela v katastrálním operátu evidována. Správní orgán byl povinen na základě svého zjištění po chybném zobrazení parcely opravit v katastrálním operátu hranici a výměru parcely č. 275/47 KN shodně s hranicí a výměrou bývalé parcely č.

234. Žalovaný se nadbytečně v odůvodnění zabýval vývojem hranice předmětné parcely, neboť bylo konstatováno, že platnost nového mapování byla vyhlášena ke dni 14.12.1988. Správní orgány se záměrně vyhýbají přímému vyjádření ohledně kopie katastrální mapy se schématickým zobrazením parcely č. 234 PK ze dne 2.9.2009. Žalobkyně nikdy nesouhlasila s tvrzením, že by část pozemkové parcely č. 234 PK byla posunuta do řeky Lužnice tak, jak vyplývá ze schématického zákresu. Právě o opravu této chyby žalovaná v řízení usiluje. Tvrzení žalovaného, že styk parcel PK č. 234 a 265 nevykazuje žádné nesrovnalosti a hranice, jak byla vyšetřena geometrickým plánem č. zák. 220-531/2007 zcela odpovídá zobrazení v mapě pozemkového katastru, je nepravdivé. Hranice parcely č. 234 PK zaměřená tímto geometrickým plánem je dlouhá 8,72 m. Oproti tomu je délka této hranice v mapě pozemkového katastru cca 14 m. I ve schématickém zobrazení parcely č. 234 v PK v katastrální mapě ze dne 2.9.2009 je cca 5 m této hranice parcely posunuto do řeky Lužnice, když je tak katastrálními orgány do řeky Lužnice vytěsněna východní část parcely. Dle žalobkyně vzor rozhodnutí o opravě chyby v katastru, který je přílohou č. 28/2 návodu pro vedení a správu KN řeší opravu chyby v katastru vzešlé z mapování v roce 1991, tedy v období platnosti stejných katastrálních zákonů, které se vztahovaly pro mapování v k.ú. Nuzice v roce 1986. Ve správních řízeních o opravě chyby na základě žádosti žalobkyně však správní orgány naopak tvrdí, že neúčast vlastníka parcely, kdy nebyl k místnímu šetření ani pozván není na závadu. Žalobkyně proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Použití neměřického záznamu je stanoveno v § 84 vyhlášky č. 26/2007 Sb. Žalovaný byl oprávněn pro potřeby vedení katastru vyhotovit neměřický záznam. Protože se neměřický záznam vyhotovuje pro potřeby vedení katastru, není nikde stanoveno, že se předává vlastníkovi. Pokud se katastrální pracoviště rozhodlo, že pro přehlednost připojí k rozhodnutí tento výsledek neměřické činnosti, připojil jej v rozsahu obdobném geometrickému plánu. Parcela PK č. 234 nikdy do k.ú. Hvožďany nezasahovala a nikdy tak nebyla evidována. Prohlášení F. P. i J. Š. je pro správní řízení bezpředmětné, neboť katastrální pracoviště posuzuje pouze ty listiny, na jejichž základě jsou údaje v katastru evidovány. Katastrální pracoviště prověřilo všechny hranice a doplnilo hranice parcel v mapě nezobrazené. Skutečnost, že hranice řeky je a vždy byla hranicí katastrálního území a tudíž i hranicí parcely, nezpochybnila ani žalobkyně. Hranice řeky byla zaměřena podle stavu v terénu při obnově operátu. Řeka nezměnila své koryto a břeh je totožný s vlastnickou hranicí. Změna výroku neznamená, že odůvodnění rozhodnutí je nesrozumitelné. Žalovaný usoudil, že výrok je nesrozumitelný, a proto jej opravil. Vycházel z toho, že požadavkem bylo Pokračování - 4 - 10A 103/2011 doplnění hranic parcely zjednodušené evidence do katastrální mapy a žalobkyni bylo vyhověno. Pokud by katastrální pracoviště návrhu nevyhovělo, zůstala by parcela ve zjednodušené evidenci. Ve druhé části výroku jsou popisovány údaje katastru. Proto údaj ve výroku o neevidování v k.ú. Hvožďany byl jako nadbytečný vypuštěn, protože v tomto katastrálním území nebyly žádné údaje o parcele zjednodušené evidence č. 234 evidovány. Doplnění odstavce II. bod 3 výroku považoval žalovaný za vhodný a to jako potvrzení pravomocně rozhodnutých evidovaných údajů katastru, které byly v průběhu řízení neoprávněně zpochybňovány. Žalovaný považuje jakékoliv měření hodnot na webu ČÚZK za nepřesné a zavádějící. Podstatné jsou výpočty ze souřadnic v závazném souřadnicovém systému S-JTSK. Správní orgán svým neměřickým záznamem č. 247 doplnil hranice parcely zjednodušené evidence způsobem obvyklým, který se ukázal jako nepřesný. V uvedeném prostoru bylo tolik změn, že bylo velmi obtížné najít identické body potřebné pro co nejpřesnější zákres hranic. Proto žalovaný doporučil využít pro vyhotovení ZPMZ všechny identické body celého bloku parcel, které v tu dobu byly použity pro doplnění parcel zjednodušené evidence v celém katastrálním území. Výsledkem byla změna hranice parcely č. 234 ve prospěch žalobkyně. V současné době již byla zjednodušená evidence odstraněna. Geometrický plán z roku 1997 parcelu PK č. 234 neřešil, pouze naznačil, že nová hranice není totožná s hranicí parcely č. 234, ale není vůbec zřejmé, jak daleko od této hranice leží. Dle žalovaného, aby bylo možné provést požadovanou opravu parcely zjednodušené evidence, je nutno ji doplnit do katastrální mapy a pak o ní rozhodovat. V případě, že výsledek dalšího řízení není vlastníkem akceptovatelný, nelze parcelu vrátit do zjednodušené evidence. Informační systém katastru je nastaven tak, že zjednodušená evidence je stav nežádoucí a dovoluje převod ze zjednodušené evidence do katastru nemovitostí a ne naopak. Žalobkyně nezpochybňuje platnost digitální katastrální mapy v k.ú. Hvožďany. Hranice katastrálního území je shodná s hranicí zaměřenou při obnově operátu, neměřický záznam ji převzal a nezměnil. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Žalobkyně podala dne 18.8.2009 Katastrálnímu pracovišti České Budějovice žádost o opravu chyby v katastru nemovitostí a žádost o sdělení ze dne 15.8.2009. Uvedla, že hranice pozemkové parcely č. 234 v k. ú. Nuzice neodpovídá původní hranici této parcely zobrazené v pozemkové mapě. Žalobkyně upozornila i na nově vzniklé p.p. 275/42 a 275/43 v k. ú. Nuzice, které zasahují do parcely PK č. 234 a že si není vědoma, že by část vlastnictví k této parcele převedla. Rovněž neudělila souhlas s žádným geometrickým plánem, který by tyto parcely zobrazoval způsobem, který je zaznamenán v katastrální mapě. Proto požádala o opravu chybného zobrazení hranice parcely PK č. 234 v katastrální mapě a opravu chybného zaměření p.p. 275/42 a 275/43 a jejich chybného zakreslení v katastrální mapě. Katastrální pracoviště posoudilo žádost žalobkyně jako návrh na opravu chyby podle § 8 zákona č. 344/1992 Sb. v platném znění. Dne 1.10.2010 oznámilo žalobkyni, že nedojde k opravě údajů v katastru nemovitostí. Žalobkyně dne 29.10.2009 vyslovila nesouhlas s neprovedením opravy. Dnem podání nesouhlasu došlo k zahájení správního řízení. S ohledem na to, že se jednalo o opravu hranice původní parcely PK, byl vyhotoven neměřický záznam č. 247, kterým byly hranice původní parcely č. 234 obnoveny do stávající platné katastrální mapy. Část původní parcely č. 234 zasahovala do sousedního k. ú. Hvožďany u Bechyně, přičemž toto katastrální území není v působnosti Katastrálního pracoviště České Budějovice a z toho důvodu poslalo Katastrální pracoviště Tábor dne 14.12.2009 podklady pro dořešení této části parcely zjednodušené evidence č.

234. Žalobkyně se dne 16.12.2009 k věci vyjádřila a nesouhlasila se závěry, které zdůvodňovaly neprovedení opravy chyby. Požádala o Pokračování - 5 - 10A 103/2011 prověření správnosti zaměření všech dalších parcel zobrazených na mapovém listu č. 1821 a 1822 pro k. ú. Nuzice, vyměřovaných v období po novém mapování v roce 1986. Požádala o rozšíření okruhu účastníků řízení o vlastníky p.p. 275/24, 275,22, 275/26, 275/17 a 275/28, které sousedí s parcelou č. 234 v k.ú. Nuzice. Katastrální pracoviště rozhodlo dne 30.12.2009 tak, že nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy v údajích katastru nemovitostí nevyhovělo. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. O odvolání rozhodl žalovaný správní orgán dne 12.3.2010 pod č.j. ZKI-O-12/44/2010 tak, že rozhodnutí prvostupňového orgánu zrušil a věc vrátil k novému rozhodnutí s odůvodněním, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nekonkrétnost. Zároveň bylo v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, že prvostupňový správní orgán tvrdil, že část původní p.p. 234 PK je součást řeky Lužnice v sousedním k. ú. Hvožďany u Bechyně, avšak toto tvrzení nebylo ověřeno u KP Tábor. Prvostupňový orgán vyzval Katastrální pracoviště Tábor k předložení podkladů k parcele sousedící s p.p. 234 v k. ú. Hvožďany. Dne 14.5.2010 bylo ve věci nově rozhodnuto. Nesouhlasu žalobkyně vyhověno nebylo. Dne 7.6.2010 se žalobkyně odvolala. Trvala na přibrání vlastníků sousedních parcel p.p. 275/24, 275/22, 275/26, 275/17 a 275/28 v k. ú. Nuzice do řízení. Žalovaný správní orgán odvolání žalobkyně zamítl s odůvodněním, že severní hranice parcely je totožná s katastrální hranicí k. ú. Nuzice a k. ú. Hvožďany u Bechyně. Jde tedy zároveň i o okresní hranici, která je shodná s levým břehem řeky Lužnice. Geometrické a polohové určení p.p. 234 PK bylo dáno zobrazením průběhu hranic parcely v mapě PK. Původní evidovaná výměra této parcely byla převzata do operátu KN z parcelních protokolů položkou výkazu změn. Současná výměra zbytkové p.p. 234 PK tj. 3 564 m2 byla zjištěna tak, že od původní výměry byly postupně odečítány výměry dílů, které tvořily parcely KN jiných vlastníků. Žalovaný uzavřel, že ověřil, že žádný díl p.p. 234 PK nebyl omylem připsán jinému vlastníkovi. Dle žalovaného severní hranice je totožná s katastrální hranicí k.ú. Nuzice a k.ú. Hvožďany. Geometrické a polohové určení pozemkové parcely č. 234 PK bylo dáno zobrazením v průběhu hranic v mapě pozemkového katastru. Původní evidovaná výměra byla převzata do operátu KN z parcelních protokolů položkou výkazu změn. Výměra byla zjištěna odečtem výměry dílů, které tvořily parcely jiných vlastníků. Žalobkyně napadla toto rozhodnutí žalovaného žalobou. Krajský soud rozsudkem č.j. 10A 66/2010-38 rozhodnutí žalovaného zrušil pro nepřezkoumatelnost a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 2.3.2011 vyjádření, ke kterému připojila snímky pozemkové mapy z roku 1990, 1992, kopii katastrální mapy z roku 2009, 2011 a kopii pozemkové mapy. Žalovaný rozhodnutím ze dne 30.3.2011 zrušil rozhodnutí katastrálního pracoviště a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, a to pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Katastrální pracoviště vydalo dne 27.6.2011 nové rozhodnutí, dle něhož se nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy v údajích katastru nemovitostí ze dne 1.10.2009 a následným požadavkům na zachování parcely zjednodušené evidence č. 234 na LV č. 107 v k.ú. Nuzice nevyhovuje. Dle citovaného rozhodnutí po nabytí právní moci bude na LV č. 107 v k.ú. Nuzice opravena výměra parcely č. 275/47 z 1 645 m2 na 2 541 m2. Dle odůvodnění rozhodnutí bylo provedeno měření v místě samém, probíhají práce na obnově Pokračování - 6 - 10A 103/2011 operátu tvorbou DKM v celém k.ú. Nuzice. Souřadnice všech lomových bodů převzatých hranic parcel PK vzniknou vektorizací těchto hranic. Z těchto souřadnic pak bude proveden nový přesnější výpočet výměr všech parcel katastru nemovitostí. Bylo posouzeno, zda geometrický plán z roku 2008 byl vyhotoven v širších souvislostech a zda je možné body z tohoto geometrického plánu považovat za dobře určené. Provedenou transformací bylo zjištěno, že severní část parcel č. 275/42 a č. 275/43 je skutečně z původní parcely PK č.

234. V geometrickém plánu byla rovněž navržena oprava výměry původní parcely PK č. 230 ze 3 223 m2 na 3 454 m2. Vzhledem k velkému snížení výměry původní parcely PK č. 234 bylo konstatováno, že polohovým určením PK č. 228, 230 a 232 podle geometrického plánu č. zak. 228-64/2008 došlo k nepřiměřené deformaci okolních pozemků zvláště pak parcely PK č.

234. Podle návodu byly v nové transformaci vypuštěny některé lomové body a byl vyhotoven nový neměřický záznam č. 267, kterým bylo upraveno chybné zobrazení hranice parcely č. 275/47 v katastrální mapě. Došlo tak k posunutí jižní hranice parcely č. 275/47 směrem od řeky. U parcely č. 275/49 bude po nabytí právní moci zapsán duplicitní zápis pro žalobkyni a ing. S. Nebyla shledána chyba v evidování a zákrese parcely PK č. 234, ale v zákrese parcel č. 275/42 a č. 275/43 a tím i geometrické určení parcely č. 275/47. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala. Napadeným rozhodnutím bylo změněno prvoinstanční rozhodnutí tak, že bylo rozhodnuto, že nesouhlasu s oznámením o neprovedení opravy údajů v katastru v k.ú. Nuzice se vyhovuje s tím, že po nabytí právní moci bude zapsána parcela ve zjednodušené evidenci č. 234 jako parcela KN č. 275/47 o výměře 2 541 m2 a bude zapsán na nově založený LV duplicitní zápis vlastnictví k parc. č. 275/49 o výměře 94 m2 pro žalobkyni a ing. S. Z odůvodnění vyplývá, že byly přešetřeny mapy pozemkového katastru a evidence nemovitostí a bylo uzavřeno, že porovnáním kresby rastru mapy pozemkového katastru nelze předpokládat chybu. Rozpor je u hranice katastrálního území, což bývá obvyklé. Tato nepřesnost v mapě se projeví ve výměře, přestože hranice jsou nezměněny. U parcely PK č. 234, která byla převedená do katastru nemovitostí a je umístěna podél břehu řeky, je chyba zobrazení v mapě, která však nedosahuje ani 1 mm, což hraje v délce parcely 400 m význam při výměře. Žalobkyně požadovala opravu, přestože bylo vhodnější odstranění parcely zjednodušené evidence řešit geometrickým plánem, neboť katastrální pracoviště nemůže stanovit rozměr parcely, ale jen ho převzít z předložených podkladů. Nelze tedy opravit parcelu a neopravit její evidovanou výměru. Je nepřijatelné opravit rozměr a tvar na základě evidované výměry pokud je jednoznačné, že tato parcela PK č. 234 tuto výměru v terénu neměla. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud vycházel při rozhodování z následující právní úpravy. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, opraví katastrální úřad na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. Pokračování - 7 - 10A 103/2011 Podle § 8 odst. 4 katastrálního zákona doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu. Podle § 8 odst. 5 katastrálního zákona, sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost. Podle § 5 odst. 7 katastrálního zákona nemohou být právní vztahy dotčeny revizí údajů katastru opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou. V návrhových řízeních je správní orgán obsahem návrhu vázán, ovšem nelze současně odhlížet od speciální právní úpravy obsažené v katastrálním zákoně, jakož ani od smyslu a účelu opravy v katastrálním operátu podle § 8 katastrálního zákona. Z § 8 katastrálního zákona tedy vyplývá, že úřad opraví chybné údaje (nikoli zahájí správní řízení) na základě návrhu oprávněné osoby nebo z vlastní iniciativy. Jedná se tedy o faktický úkon, který správní orgán pouze oznamuje dotčeným osobám. Tento úkon je svou povahou neformální, tz. nevede se o něm standardní správní řízení. Teprve oznámí-li oprávněná osoba ve stanovené lhůtě, že s opravou či jejím neprovedením nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí, proti kterému lze brojit odvoláním. Ze shora uvedené právní úpravy je zřejmé, že správní orgán oznámí buď, že provedl opravu nebo že opravu neprovedl, protože se nejedná o chybu. Nesouhlasí-li oprávněná osoba s obsahem oznámení, vydá správní orgán rozhodnutí, a to – pokud jde o výrok – totožného obsahu, jak bylo uvedeno v oznámení, tj. buď údaj se opravuje takto, nebo proč oprava údaje nebyla provedena. Proti oběma typům rozhodnutí tj. kladnému či zápornému může oprávněná osoba brojit odvoláním. Vzhledem k účelu opravy, jakož i citované právní úpravě, nelze do stádia oznámení o provedené opravě, respektive o jejím neprovedení, dovozovat jakékoli procesně-právní nároky účastníků odpovídající standardnímu správnímu řízení. Zahájení řízení je na místě teprve poté, co byl správnímu orgánu doručen nesouhlas oprávněné osoby s neprovedením opravy. Takto bylo i postupováno v daném případě. Smyslem opravy je uvést do souladu evidované údaje se skutečným stavem, tedy odstranění nepřesností a zřejmých omylů. Cíl je tedy v pravém smyslu veřejnoprávní, totiž zajištění správnosti údajů vedených v katastru nemovitostí. Proto nelze trvat na důsledném zachování zásady dispoziční, respektive stavět tuto zásadu nad účel, jehož má být opravou dosaženo. Řízení o opravě chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Mění se jím evidované údaje, aniž by se tak mohlo založit či pozbýt vlastnické či jiné právo k nemovitosti, což plyne z § 5 odst. 7 katastrálního zákona. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji, a to bez ohledu na to, zda původní zápis byl podložen rozhodnutím o vkladu či se jednalo o záznam údajů o právních vztazích plynoucích z rozhodnutí jiných orgánů nebo z listin právní vztahy osvědčující. Takto bylo judikováno v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7.8.2006 č,j. 2As 58/2005-125. V souvislosti s tím rovněž soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2008 č,j. lAs 40/2007-103, ve kterém se soud zabýval výkladem pojmu zřejmý omyl a dospěl k závěru, že tento pojem je třeba vykládat vždy v souvislosti s konkrétním případem. Omyl bude přitom pravidelně Pokračování - 8 - 10A 103/2011 způsoben činností pracovníka katastru. Omyl je totiž charakteristický vždy tím, že je v něm obsažen lidský činitel. Jako omyl proto nelze posuzovat objektivní skutečnosti způsobující nesoulad katastru se skutečným stavem (např. změnu právní úpravy zápisu do katastru, či zničení katastrálního operátu v důsledku požáru či povodně). Z rozsudku lAs 46/2008-134 ze dne 5.6.2008 Nejvyššího správního soudu vyplývá, že je třeba vycházet z toho, že oprava chyby v katastru nemovitosti nemůže zakládat, měnit, či rušit vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem. Provedením opravy zápisu se tedy skutečný právní vztah k nemovitosti nemění, ten lze změnit jen na základě příslušné listiny. Dále je nutno vzít v potaz, že omyl musí být podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona zřejmý, katastrální úřad tedy nemůže přistoupit k opravě chyby, která je nejasná nebo sporná. Údaje jsou do katastru nemovitostí zapisovány vždy na základě listin, které dokládají evidované skutečnosti. Rozhodnutím o opravě chyby v katastrálním operátu lze opravit hranice mezi parcelami, pokud jejich evidence před provedením opravy nemá oporu v založených listinách. Pro posouzení věci není rozhodné, kdy k chybě došlo, ale zda katastrální úřad zjistil, že geometrické určení předmětných nemovitostí uvedené v operátu je chybné a že je třeba toto určení napravit tak, aby zachycený stav odpovídal zjištěným podkladům. Pokud má žalobkyně za to, že v katastru nemovitostí má být u parcely v jejím vlastnictví evidována výměra jiná, musí předložit listinu, která takovou změnu bude odůvodňovat a tedy i takovou výměru pozemku. Žádná taková listina ve spise obsažena není, přitom katastrální orgány jsou pouze orgány evidenčními, což znamená, že do svých operátů mohou přenášet pouze údaje listinami doložené. Rozhodnutí o opravě chyby v katastrálním operátu je rozhodnutím, kterým se odstraňují rozpory mezi údaji v katastrálním operátu a údaji uvedenými v listině založené ve sbírce listin katastrálního úřadu, podle které byl zápis proveden. Postupem dle § 8 odst. 1 katastrálního zákona lze opravit jen takové chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. Za zřejmý omyl lze považovat chybný přepis údajů z listiny do písemného operátu katastru nemovitostí. Nepatří sem však sporné záležitosti, kde je vlastnictví osob nejasné. Řízení o opravě chyby v katastrálním operátu nelze projednat a určovat věcně právní vztahy, tedy komu svědčí vlastnické právo k nemovitosti. Katastrální úřad v tomto druhu řízení nerozhoduje o vzniku změně či zániku práva k nemovitosti, provedení opravy v katastrálním operátu nesmí být dotčeny existující právní vztahy k nemovitostem. K rozhodování o věcně právních vztazích k nemovitostem je příslušný občanskoprávní soud, nikoliv katastrální orgán. Žalovaný měl k dispozici při rozhodování jako podklad existující grafické podklady, a to geometrický plán č. 228-64/2008 vyhotovený za účelem rozdělení pozemku a doplnění parcel zjednodušené evidence, původ pozemkový katastr č. 228, č. 230 a č.

232. Katastrální úřad zjistil, že hranice mezi předmětnou parcelou na straně jedné a parcelami zjednodušené evidence pozemkového katastru č. 228, č. 230 a č. 232, nejsou v geometrickém plánu určeny. Proto byl vyhotoven neměřický záznam č. 267, ve kterém je zjištěná chyba, respektive oprava vyznačena. Jde o opravu zobrazení parcely č. 275/47, která byla rozšířena a parcely č. 275/43, ze které byla nově oddělena parcela č. 275/49. Katastrální úřad následně i prověřil volbu identických bodů, které sloužily k převzetí hranic pozemku z mapy bývalého pozemkového katastru do katastrální mapy. Z neměřického záznamu č. 267 vyplývá, že Pokračování - 9 - 10A 103/2011 oprava podle těchto listin má oporu v uvedených podkladech. Pro účely řízení o opravu chyby je vždy zapotřebí je převést do souladu podle katastrální mapy. Parcela pozemkového katastru č. 234 byla převedena do katastru nemovitostí č. 275/47, neboť žalobkyně nesouhlasila s neprovedením opravy. Následně došlo k porovnání kresby rastru pozemkového katastru a základní mapy velkého měřítka. U parcely pozemkového katastru č. 234, jejíž severní strana je na břehu řeky, byla žalovanou konstatována chyba zobrazení, které však nedosahuje ani 1 mm v mapě, což mělo za následek menší výměru předmětného pozemku. Na základě evidované výměry nelze opravit rozměr předmětné parcely. Žádosti žalobkyně o opětovné zaevidování předmětné parcely ve zjednodušené evidenci vyhovět nelze, neboť dle § 29 odst. 3 katastrálního zákona je možné evidovat pozemky ve zjednodušené evidenci do doby jejich zobrazení v katastrální mapě. V daném případě byl pozemek evidován ve zjednodušené evidenci a nyní došlo k jeho zobrazení v katastrální mapě, nelze proto s odkazem na shora uvedené zákonné ustanovení jej opětovně evidovat jako parcelu ve zjednodušené evidenci. Katastrální pracoviště nestanoví rozměr parcel, neboť se jedná pouze o evidenční orgán, který pouze na základě listin předložených nebo evidovaných takovou výměru zaeviduje. Teprve až na základě předloženého geometrického plánu lze tedy v daném případě takovou opravu provést. Jestliže žalobkyně má za to, že vlastní pozemek v jiné výměře než jak je v katastru evidován, je nutno, aby toto své tvrzení doložila geometrickým plánem, ze kterého by tvrzené geometrické a polohové určení pozemku vyplývalo. Tuto záležitost nelze řešit opravu chyby dle § 8 zákona o katastru nemovitostí. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že došlo v souvislosti s probíhající obnovou operátu k posouzení, zda geometrický plán č. 228-64/2008 byl správně vyhotoven, za tím účelem byla provedena nová transformace. Provedenou transformací bylo zjištěno, že severní část parcel KN č. 275/42 a č. 275/43 je z původní parcely PK č.

234. V geometrickém plánu 2 č. 228-64/2008 byla navržena oprava výměry původní parcely č. PK č. 230 ze 3223 m na 2 3454 m . Planimetrováním této původní parcely č. 230 v mapě pozemkového katastru bylo 2 zjištěno, že výměra činí 3 358 m . Katastrální úřad usoudil, že severní hranice parcel PK č. 228, 230 a 232 nebyl v geometrickém plánu určen s ohledem na všechny skutečnosti a hranice byla posunuta směrem k řece. Proto bylo postupováno dle Návodu pro obnovu katastrálního operátu a došlo k odstranění nesouladu opravou dle § 8 katastrálního zákona. Vzhledem k velkému snížení výměry původní parcely PK č. 234 nastala nepřiměřená deformace okolních pozemků, a to zejména uvedené parcely. K této deformaci došlo polohovým určením parcel PK č. 228, č. 230 a č. 232 dle geometrického plánu. Podle návodu pro obnovu katastrálního operátu byl proto vyhotoven nový neměřický záznam č. 267, kterým bylo opraveno chybné zobrazení hranice parcely č. 275/47 v katastrální mapě a došlo tak k posunutí jižní hranice parcely KN č. 275/47 směrem od řeky. Z těchto podkladů vyplývá, že údaje v katastru jsou ohledně evidence i zákresu parcely PK č. 234 v souladu s podklady, jež má žalovaný k dispozici. Nebyla shledána chyba v evidování v zákrese parcely PK č. 234, ale byla zjištěna v zákrese parcel KN č. 275/42 a č. 275/43 a tím i geometrickém určení parcely KN č. 275/47. Chyba byla zjištěna v souvislosti s obnovou operátu, tvorbou digitální katastrální mapy a posouzením širšího území kolem parcely PK č. 234 a vypuštěním bodů z nové transformace. Nedůvodně je žalobkyní odkazováno na úřední potvrzení pozemkového úřadu z Pokračování - 10 - 10A 103/2011 30.8.2010, kde je uvedeno, že levý břeh řeky Lužnice je nutné považovat jednoznačně za katastrální hranici a současně hranici parcely č. parc. 234 s tím, že umístění parcely je situováno do katastrálního území Nuzice. Na základě tohoto potvrzení pozemkového úřadu ze dne 30.8.2010 nelze opravu dle § 8 odst. 1 zákona provést. Žalobkyně namítá, že nelze chápat rozhodnutí žalovaného jako vyhovění její žádosti o opravu chyby v katastru, jestliže žalobkyně žádala o provedení opravy v katastru spočívající v chybném zobrazení celé hranice parc. č. 234 k.ú. Nuzice, nikoliv jen její části. K uvedené výhradě soud poznamenává, že správním orgánem bylo o opravě chyby rozhodnuto z moci úřední, a to s ohledem na obsah grafických podkladů, na základě kterých bylo rozhodováno. Z obsahu žádosti není patrno, že byla požadována oprava všech lomových bodů hranic. Žalobkyně namítá nesrozumitelnost odůvodnění napadeného rozhodnutí, jestliže žalovaný změnil rozhodnutí prvoinstančního orgánu. V rozhodnutí Katastrálního úřadu, Katastrálního pracoviště České Budějovice ze dne 27.6.2011 č.j. OR 524/2011-301-30 bylo uvedeno, že správní orgán nevyhověl nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy v údajích v katastru nemovitostí s tím, že po nabytí právní moci rozhodnutí bude na LV č. 107 2 v k.ú. Nuzice žalobkyně opravena výměra parcely katastru KN č. 275/47 z 1 645 m na 2 2541 m . K odvolání žalobkyně žalovaný rozhodnutím ze dne 27.9.2011 změnil uvedené rozhodnutí tak, že nesouhlasu žalobkyně ze dne 26.10.2009 doručeného katastrálnímu úřadu dne 29.10.2009 s oznámením o neprovedení opravy údajů katastru v k.ú. Nuzice, se vyhovuje. Z konstrukce výroku prvostupňového rozhodnutí není zcela zřejmé, zda bylo návrhu žalobkyně o provedení opravy vyhověno, proto soud považuje výrok napadeného rozhodnutí, kterým došlo ke změně výroku prvostupňového rozhodnutí, teprve za dostatečně jasný, určitý a srozumitelný. Z tohoto výroku je zřejmé, jak bylo o návrhu na opravu rozhodnuto, když odůvodnění je v souladu i s výrokem žalovaného. Návrhu žalobkyně bylo vyhověno. Ve výroku II. je správně uvedeno jaký záznam bude na listu vlastnictví proveden, jsou v něm popsány údaje katastru. Správně byl vypuštěn výrok o neevidování v k.ú. Hvožďany, neboť v tomto katastrálním území nebyly žádné údaje o parcele zjednodušené evidence č. 234 evidovány. Za nesprávný postup považuje žalobkyně, že podle výroku žalovaného bude v KN zapsána parcela zjednodušené evidence č. 234, ale jako parcela č. 275/47 a to i přesto, že pozemková parcela č. 234 PK není v současné době v katastrálním operátu vůbec evidována. Z rozhodnutí č.j. OR 524/2011-301-30 vyplývá, že v údaji katastru na LV č. 107 již není zapsaná parcela PK č. 234, a to s odkazem na § 29 odst. 3 katastrálního zákona, dle něhož zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, se evidují do doby jejich zobrazení v katastrální mapě. Jestliže tedy došlo k převedení parcely zjednodušené evidence do katastru nemovitostí, nelze obnovit a zapsat jí zpět do zjednodušené evidence, proto obsah tohoto výroku je správný. Z potvrzení Pozemkového úřadu České Budějovice ze dne 30.8.2010, tak i z přípisu Katastrálního úřadu, katastrálního pracoviště v Táboře ze dne 15.12.2009 vyplývá, že parcela PK č. 234 nepatřila do k.ú. Hvožďany a nikdy tak ani nebyla evidována. K námitce žalobkyně, že nebyl vzat zřetel na prohlášení Františka Pouzara a Jana Šaška ohledně polohy původní parcely č. 234 PK, soud uvádí, že z jejich vypovědí nemohl žalovaný vycházet, neboť při rozhodování o opravě se posuzují pouze ty listiny, na jejichž základě jsou Pokračování - 11 - 10A 103/2011 údaje v katastru evidovány. Dle žalobkyně bylo nesprávně odkázáno na neměřický záznam č. 267, který byl vyhotoven k účelu opravení chybného zobrazení hranice parcely č. 275/47 KN a nevyplývá z něj skutečnost, že byl vyhotoven k převedení parcely č. 234 PK do katastru nemovitostí. K uvedené výhradě soud uvádí, že neměřický záznam se dle § 84 vyhlášky č. 26/2007 Sb. vyhotovuje při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem překreslením do analogové mapy bez jejich vytýčení a zaměření. K použití neměřického záznamu došlo oprávněně, neboť katastrální pracoviště neprovádí vytyčování hranic, proto v případě opravy chyby byl správně vyhotoven neměřický záznam. Neměřický záznam nebyl vyhotoven k převedení parcely č. 234 zjednodušené evidence do PK katastru nemovitostí. V daném případě bylo vhodné ze strany žalobkyně předložit geometrický plán, na základě kterého by mohlo být přistoupeno ke změně výměry s ohledem na jeho obsah. Soud poznamenává, že z žádosti žalobkyně o opravu chyby nevyplývá, že by požadovala opravu všech lomových bodů hranice. Katastrální pracoviště prověřilo všechny grafické i listinné podklady, které mělo pro rozhodování k dispozici, došlo k doplnění hranice parcel v mapě nezobrazených a dospělo k závěru, že je nutno přistoupit k opravě. Jeho postup je v souladu s § 8 odst. 1 zákona o katastru nemovitostí, dle listin, které měl k dispozici. Z hodnot uvedených na webových stránkách ČÚZK nelze vycházet, měření hodnot je nepřesné. Nedůvodná je námitka žalobkyně, aby do předmětného řízení o opravě chyby vstoupili jako účastníci i další dotčené osoby, vlastníci parcel č. 275/24, 275/22, 275/26, 275/17 a 275/28, neboť rozhodnutím v dané záležitosti vlastníci těchto pozemků nejsou dotčeni na svých právech, předmětné rozhodnutí žádné takové účinky ve vztahu k těmto vlastníkům nemá. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že opakovaně žádala o opravu kopie katastrální mapy se schématickým zákresem parcel ve zjednodušené evidenci ze dne 2.11 .2009 č. zak. PÚ-5231/2009-30, přičemž její žádosti nebylo vyhověno. Uvedená výhrada je nedůvodná, neboť údaje ze schématického zákresu jsou pouze přibližné a mají jen informativní charakter, podkladem pro rozhodnutí byl neměřický záznam č. 267, proto nebyl důvod k opravě kopie katastrální mapy se schématickým zákresem. Dle žalobkyně z geometrického plánu Č. 153-23450/97, který je přílohou žaloby, je zřejmé, že jižní hranice uvedených parcel vytýčená ZPMZ č. 153 netvoří jižní hranici pozemkové parcely č. 275/3 tak, jak tvrdí žalovaný, ale je posunuta směrem k řece. Do parcel, které jsou na základě toho geometrickým plánem evidovány v katastrálním operátu je tak v rozporu se shora uvedeným tvrzením přisloučena i část parcely č. 275/3. K uvedené výhradě soud poznamenává, že parcela PK č. 234 není v uvedeném geometrickém plánu řešena, lze přisvědčit námitce žalobkyně, že byly přisloučeny části parcely KN č. 275/3. Pokračování - 12 - 10A 103/2011 Žalobkyně má za to, že vzhledem k tomu, že katastrální orgán sám zjistil, že geometrické a polohové určení parcely č. 275/47 neodpovídá geometrickému a polohovému určení původní parcely č. 234 PK a částečně je opravil je nepochybné, že musí na základě údajů evidovaných v katastrálním operátu opravit geometrické a polohové určení celé parcely včetně její výměry tak, aby zachycený stav odpovídal zjištěným podkladům, neboť neexistuje listina, která by nové označení hranice, a tedy i snížení výměry parcely odůvodňovala. K uvedené výhradě soud uvádí, že žalovaný neměřickým záznamem č. 247 doplnil hranice parcely zjednodušené evidence, který se ukázal jako nepřesný. Žalovaný navrhl využít pro vyhotovení ZPMZ všechny identické body celého bloku parcel, které v tu dobu byly použity pro doplnění parcel zjednodušené evidence a výsledkem byla změna hranice parcely č.

234. Uvedená parcela byla ze zjednodušené evidence již odstraněna. Jak bylo již uvedeno v předchozí pasáži rozsudku, za účelem provedení opravy parcely zjednodušené evidence je nutno ji převést do katastrální mapy. Zpětný převod převést nelze. Vyhotovení neměřického záznamu č. 267 bylo spojeno s obnovou nové digitální mapy. Lze přisvědčit žalobkyni, že nesprávně je v prvostupňovém rozhodnutí uvedeno, že parcela č. 275/47 KN je evidována v katastrálním operátu na základě pravomocného rozhodnutí OR-524/2009-301-52 ze dne 14.5.2010, což je v rozporu s tvrzením na straně 9 rozhodnutí žalovaného, kde je uvedeno, že se žalobkyně mylně domnívá, že předmětná parcela se eviduje v katastru nemovitostí na základě zrušeného správního rozhodnutí OR- 524/2009-301-52. Uvedená nepřesnost však je zcela bez vlivu na zákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobkyně má za to, že správní orgán byl povinen opravit v katastrálním operátu hranici a výměru parcely č. 275/47 KN shodně s hranicí a výměrou bývalé parcely č. 234 PK. K uvedené výhradě soud uvádí, že v případě geometrického polohového určení parcely PK č. 234 není ve sbírce založena žádná listina vzniklá měřením v terénu. Geometrickým určením hranice bylo její zobrazení v mapě pozemkového katastru, po obnově operátu zaměřením severní hranice souřadnicemi lomových bodů a jejich spojnicemi v platné katastrální mapě. Hranice řeky není evidována jinak, než jak byla zaměřena při obnově operátu, závazným údajem katastru je jen geometrické určení nemovitosti, výměra je údaj odvozený z tohoto geometrického určení. Výměra není údajem katastru nemovitostí závazným pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí. Soud proto z důvodů shora uvedených neshledal žalobu opodstatněnou a dle § 78 odst. 7 ji zamítl. Námitkami žalobkyně ze dne 5.1.2012, jež byly soudu doručeny dne 9.1.2012 v doplnění správní žaloby se soud nezabýval, neboť žaloba byla doplněna po uplynutí dvouměsíční lhůty od doručení napadeného rozsudku (§72 odst. 1 s.ř.s.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Pokračování - 13 - 10A 103/2011 O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Protože soud těmto osobám žádné povinnosti neuložil, nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 18. dubna 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka