10 A 111/2011
č. j. 10 A 111/2011-37
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 A 111/2011-37
- ÚS I.ÚS 2232/12
Citované zákony (6)
Rubrum
10A 111/2011-37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce P. M., zast. JUDr. Petrem Pustinou, advokátem v Říčanech, Olivova 116, proti žalovanému Hasičskému záchrannému sboru České republiky, se sídlem v Českých Budějovicích, Pražská 52b, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 31.10.2011 č.j. HSCB-214- 4/2011 KŘ, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky České Budějovice ze dne 31.10.2011 č.j. HSCB-214-4/2011 KŘ se z r u š u j e pro nezákonnost a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 7 800,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 30.12.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 31.10.2011, č.j. HSCB- 214-4/2011 KŘ, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí o náhradě škody na zdraví ve formě ztráty na služebním příjmu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se uvádí, že žalobci byla přiznána náhrada za ztrátu na služebním příjmu jednorázově a bylo rozhodnuto o měsíční rentě, dále bylo přiznáno mimořádné odškodnění jako náhrada škody na zdraví, kterou žalobce utrpěl při výkonu služby pádem z lanové dráhy. Pokračování - 2 - 10A 111/2011 Náhrada nebyla poskytnuta v plné výši pro úsudek žalovaného o spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě. Výklad spoluzavinění škody považuje žalobce za nesprávný, poukazuje na rozhodnutí trestního soudu, podklady pro posouzení případné spoluviny žalobce byly nesprávně hodnoceny. Kdyby nadřízený žalobce nenařídil cvičení, kterého se žalobce nesměl zúčastnit, protože nebyl členem lezeckého družstva či skupiny, k úrazu žalobce by nedošlo. O tom, že lezecké družstvo bylo zřízeno pouze na Požární stanici Prachatice, museli nadřízení žalobce vědět. Rozhodnutí o náhradě škody je nesprávné, nesplňuje podmínky zákona o služebním poměru, řízení trpí vadami, rozhodnutí odporuje právním předpisům a není dostatečně obsahově určité. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. Ze spisu žalovaného vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Dne 21.10.2009 byl pořízen záznam o úrazu, ve kterém se uvádí, že žalobce při výcviku na lanové dráze v Zadově spadl z lanovky, ač byl řádně zajištěn. Poranění si vyžádalo neschopnost ke službě. Ve zprávě o projednání náhrady škody na zdraví se uvádí, že žalobce škodu částečně zavinil, míra spoluzavinění byla stanovena ve výši 15 %. Žalovaný odpovídá za vzniklou škodu v rozsahu 85 %. Odškodnění žalobce projednala dne 4.10.2009 škodní komise. Dne 27.10.2010 bylo vydáno rozhodnutí ředitele kanceláře ředitele Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, jímž bylo žalobci přiznáno jednorázové odškodnění za ztrátu na služebním příjmu, měsíční renta a jednorázové mimořádné odškodnění. Z důvodu spoluzavinění porušením § 46 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sporů žalobcem byla náhrada škody krácena o 15 %. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo žalovaným rozhodnutím ze dne 17.1.2011 zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Toto rozhodnutí krajský soud svým rozsudkem ze dne 22.7.2011 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Bylo tak učiněno především pro vady řízení spočívající v neúplném zjištění skutkového stavu věci. Dne 29.9.2011 je datován služební záznam o jednání s Ing. P. K. ohledně úrazu žalobce. Ing. P. K. uvedl, že provozovatelem lanovky mu bylo řečeno, že vybavení má odbornou revizi, kladka byla v pořádku, úsudku žalobce o kvalitě kladky nevěnoval pozornost. Kvalita kladky nebyla příčinou vzniku úrazu, příčinou úrazu bylo nedostatečné zajištění žalobce. Žalobce výcvik neodmítl a nenamítal, že pro danou práci nebyl proškolen. Dne 19.10.2011 bylo vydáno doporučení senátu poradní komise v tom smyslu, že prvostupňový orgán postupoval správně a navrhuje se odvolání zamítnout a prvostupňové rozhodnutí potvrdit. O ústním jednání z téhož dne byl pořízen protokol. Dne 31.10.2011 bylo vydáno napadené rozhodnutí, v jehož odůvodnění se žalovaný vypořádává s jednotlivými odvolacími námitkami a uzavírá se, že žalobce vznik škody spoluzavinil v rozsahu 15 % tím, že jednal lehkomyslně, což odporuje § 46 odst. 2 zákona a neupozornil v souladu s § 111 odst. 1 a 2 zákona vedoucího pracovníka na to, že rozkaz je ve zřejmém rozporu s právními předpisy. Pokračování - 3 - 10A 111/2011 V řízení vedeném pod sp. zn. 10A 62/2011 žalobce předložil usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 18.8.2010 č.j. 4 T 87/2010-385, jímž bylo schváleno narovnání mezi Ing. P. K. a I. M. R. na straně jedné a žalobcem na straně druhé. Trestní stíhání bylo pro skutek spočívající v tom, že Ing. P. K. jako velitel Požární stanice ve Vimperku vedl dne 21.10.2009 výcvik směny C spočívající v nácviku záchrany a evakuace lidí z lanové dráhy Zadov v prostoru lyžařského areálu Kobyla na Zadově, v důsledku nesprávného postupu a nedostatečného jištění došlo při tomto výcviku k pádu žalobce, který utrpěl řadu zranění, když Ing. P. K. tento výcvik nařídil přesto, že věděl, že výcvik smí podle cvičebního řádu jednotek požární ochrany provádět pouze členové lezeckého družstva nebo lezecké skupiny pod vedením hasiče – instruktora pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Ing. M. R. jako ředitel územního odboru žalovaného v Prachaticích přestože mohl ze své funkce a pozice cvičení zabránit tak neučinil a cvičení umožnil, přičemž věděl, že tento výcvik smí dle cvičebního řádu jednotek požární ochrany provádět pouze členové lezeckého družstva nebo lezecké skupiny pod vedením hasiče – instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou. V době po zahájení řízení žalobce předložil rozhodnutí ze dne 11.1.2012, jimiž bylo rozhodnuto o odvoláních žalobce o náhradě za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti ke službě a za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě tak, že odvoláním bylo vyhověno. Stalo se tak s odkazem na rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích vedenými pod sp. zn. 10A 62/2011 a 10A 63/2011, jimiž byla původní rozhodnutí žalovaného zrušena pro nesprávný výklad předpisů o spoluzavinění škody příslušníkem hasičského záchranného sboru. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s., v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené záležitosti úraz žalobce vznikl v přímé souvislosti s výkonem služby. Za tento úraz proto podle § 100 odst. 1 zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v novelizovaném znění odpovídá žalovaný. Mezi účastníky je pak na sporu, zda škoda při služebním úrazu žalobce byla žalobcem spoluzaviněna, případně v jakém rozsahu. Žalovaný vyšel z názoru, že podle § 111 odst. 2 zákona přichází v úvahu částečné zproštění odpovědnosti. Předpokladem pro aplikaci tohoto předpisu je okolnost, že skutečnosti uvedené v § 111 odst. 1 zákona byly jednou z příčin škody. Touto příčinou je podle názoru žalovaného důvod uvedený v § 111 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v tom, že žalobce nedodržel povinnost stanovenou právními předpisy služebními předpisy a rozkazy neoznámením, že není pro výcvik na lanové dráze proškolen. Takovou povinnost ukládá § 46 odst. 2 zákona o služební kázni. Takto přijatý právní názor o částečném zproštění odpovědnosti za škodu není správný. Z § 100 odst. 1 zákona vyplývá, že za škodu způsobenou služebním úrazem odpovídá bezpečnostní sbor. Částečné zproštění odpovědnosti za škodu zaviněním příslušníka přichází v úvahu výlučně tehdy, jestliže takové zavinění představovalo jednu z příčin škody. Jedinou příčinou vzniku škody bylo zařazení žalobce do výcvikového kurzu, na který neměl školení. To bylo známo veliteli požární stanice Ing. P. K. i řediteli územního odboru žalovaného v Prachaticích Ing. M. R.. Oba označení funkcionáři žalovaného věděli o tom, kdo smí výcvik na lanové dráze provádět a že žalobce takovou osobou není. To je zřejmé z usnesení trestního Pokračování - 4 - 10A 111/2011 soudu. Jinou příčinu než zařazení žalobce do daného kurzu vznik projednávané škody vzniklé při plnění služebních úkolů nemá. Jestliže označení funkcionáři žalovaného věděli o tom, že žalobce nemá průpravu pro dané cvičení na lanové dráze, nic na této vědomosti a zařazení žalobce do kurzu nemůže změnit skutečnost, že žalobce těmto nadřízeným nesdělil, že není předepsaným způsobem proškolen. Za dané důkazní situace proto neoznámení žalobce o tom, že proškolen není, není jednou z příčin vzniklé škody. Daná škoda má příčinu jedinou, a to zařazení žalobce do kurzu, na který nebyl proškolen, přičemž o nedostatku předepsaného proškolení nadřízení žalobce věděli. Jestliže nadřízení žalobce věděli, že žalobce nelze pro nedostatek průpravy odborné povahy do kurzu zařadit, není prokázáno, že žalobce se na vzniku škody podílel porušením právních předpisů, služebních předpisů nebo rozkazů. Podmínky pro částečné zproštění odpovědnosti za škodu podle § 111 odst. 2 zákona proto dodrženy nebyly a žalobce vznik dané škody nikterak nespoluzavinil. Soud proto uzavřel, že žalovaný za danou škodu na zdraví odpovídá zcela. Pro tyto důvody je napadené rozhodnutí vadné. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vychází především z nesprávného právního názoru o částečném zproštění odpovědnosti za škodu. Ve výroku rozhodnutí služebního funkcionáře nejsou přesně specifikovány právní předpisy, ale z rozhodnutí je zřejmé, co bylo předmětem rozhodování, kdy uvádí se, že jedná se o ztrátu na služebním příjmu ve výši 85 % a za jaké období. Soud nesdílí názor žalobce, že je zapotřebí, aby rozhodnutí obsahovalo zvláštní výrok o rozsahu zproštění odpovědnosti za škodu. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je sice stručné, nicméně postihuje úsudek žalovaného s odkazem na právní normy. Vadou rozhodnutí však zůstává nesprávné právní zjištění o rozsahu odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu. K poučení o opravném prostředku soud doplňuje, že pro věc je podstatné, že žalobci se dostalo poučení o tom, jakým způsobem se proti prvostupňovému rozhodnutí bránit a měl možnost takovou obranu využít. Soud proto shrnuje, že za škodu na zdraví, kterou žalobce utrpěl při plnění služebních úkolů, žalovaný odpovídá zcela. Podmínky pro částečné zproštění odpovědnosti za škodu dodrženy nejsou. Protože rozhodnutí je vadné pro nesprávnou aplikaci předpisu o spoluzavinění škody, v důsledku čehož rozhodnutí nemůže obstát, nezabýval se soud dalšími argumenty v podstatě procesní povahy. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 7 800,- Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč, odměnu advokáta za 2 úkony právní služby po 2 100,- Kč a 2x režijní paušál po 300,- Kč. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Pokračování - 5 - 10A 111/2011 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 3. května 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.