Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

10 A 112/2012

č. j. 10 A 112/2012-50

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2013-02-22 · ECLI:CZ:KSCB:,2013:10.A.112.2012.50

  1. KS Č. Budějovice 10 A 112/2012-50
  2. NSS 6 As 53/2013-41

Citované zákony (6)

Rubrum

10A 112/2012 - 50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce AGPI, a.s., se sídlem Písek, Vrcovice 64, zast. advokátem, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích, Lidická 11, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 14.9.2012 č.j. ZKI-O-52/259/2012, za účasti M.K., a J.Š, zastoupených advokátem, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 14.11.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14.9.2012 č.j. ZKI-O- 52/259/2012, jímž bylo změněno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Písek tak, že ustanovení o právních předpisech zůstalo nezměněno, v druhém odstavci rozhodnutí bylo vyhověno nesouhlasu žalobce s provedením konkrétní opravy údajů v katastru nemovitostí pro danou obec a katastrální území, v odstavci třetím ohledně dalších pozemků nesouhlasu žalobci s provedením opravy údajů katastru nemovitostí vyhověno nebylo. Čtvrtý odstavec rozhodnutí obsahuje soubor popisných informací. Pokračování - 2 - 10A 112/2012 Napadené rozhodnutí napadl žalobce ve výroku v odstavci 3 o nevyhovění nesouhlasu s provedením opravy údajů katastru nemovitostí. Daným výrokem bylo určeno, že jako vlastník nově vytvořených pozemkových parcel č. X a č. X budou evidovány M.K. a J.Š., jako vlastník pozemkové parcely č. X žalobce. Současně bylo rozhodnuto o způsobu evidování pozemkových parcel v souboru geodetických informací, ve čtvrtém odstavci žalobcem napadeného rozhodnutí je pak uveden obsah zápisu na listu vlastnictví pro žalobce v konkrétním katastrálním území a obci. Poukazuje se na to, že vytvořením parcely č. X v k.ú. V. a její zápis do vlastnictví jiné osoby je porušením vlastnického práva žalobce, protože zápis mění existující právní vztahy evidované v katastru. Právní předchůdce žalobce nabyl kupní smlouvou původní parcelu č. X pozemkového katastru tvořenou parcelami č. X, X a částí parcely č. X evidence nemovitostí, jak byly při převodu označeny v grafické příloze kupní smlouvy. Tou je snímek pozemkové mapy z roku 1951. Původní parcela č. X pozemkového katastru do parcely č. X nezasahovala, byla situována jinde než je nyní vyznačena v kopii katastrální mapy ze 7.12.2010. Se zřetelem k § 29 katastrálního zákona se operát evidence nemovitostí stal katastrálním operátem, parcela č. X má své geometrické a polohové určení, které při obnově katastrálního operátu měnit nelze a to ani opravou chyb v tomto operátu. K odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 8 odst. 4 se argumentuje kupní smlouvou z roku 1992, která je jasná a určitá. Podle této smlouvy byl zápis údajů v katastru nemovitostí proveden. Grafická příloha není schématickým zákresem bez významu. I kdyby obsah smlouvy byl nesprávně posouzen a podle vadného posouzení proveden zápis, pak takovou chybu podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona opravit nelze. Nejde tu o zřejmý omyl. Je zapotřebí vycházet z toho, že opravou chyby v katastru nelze měnit či rušit věcná práva k nemovitostem. Zdůrazňuje se, že uvažovaným postupem lze opravit pouze zřejmou chybu, nikoliv takovou chybu, která není jasná či je sporná. Pochybení nevznikla zřejmým omylem při vedení katastru. Před vydáním rozhodnutí nebyl řádně zjištěn skutkový stav, jestliže právní zjištění předpokládá odborné znalosti. Měl být proveden důkaz ve formě znaleckého posudku. O šetření žalovaného nebyl žalobce vyrozuměn a nemohl se k němu vyjádřit. Napadené rozhodnutí je žalobcem hodnoceno jako nepřezkoumatelné, odůvodnění nedostatečné ve smyslu přesvědčivosti. Dostatečně nebyla vypořádána námitka o důvodnosti opravy údajů v katastru, rozhodnutí kopíruje předchozí rozhodnutí žalovaného zrušené krajským soudem a ani odlišnosti nemění nic na tom, že obsahově se jedná o rozhodnutí stejné. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Vyjádřil přesvědčení o správnosti věcné stránky vydaného rozhodnutí, protože zjištěný stav je doložen soutisky mapy rastrů a digitální katastrální mapy. Chyby, které shledal krajský soud byly opraveny, přičemž jednalo se o podpoření a vysvětlení důkazních prostředků žalovaného tak, aby působily přesvědčivě a byla řádně vysvětlena vzniklá situace. Rozhodnutí je přezkoumatelné, bylo vydáno kontrolním orgánem výkonu státní správy pro oblast katastru nemovitostí, kdy ze zákonného vymezení působnosti plyne, že jedná se o odborný orgán. Znalecký posudek nebyl zapotřebí. V odvolacím řízení byly opětovně prověřeny podkladové listiny a mapy, ke změně výroku rozhodnutí došlo pro opomenutí dvou parcel, u nichž z důvodu oddělení nových pozemků došlo ke změně výměr. Žalovaný poznamenal, že ani žalobcova žaloba se příliš neodchyluje od žaloby proti předchozímu rozhodnutí. Pokračování - 3 - 10A 112/2012 Žalobce skutečně není vlastníkem konkrétních parcel, protože je nikdy nekoupil. Grafická příloha, které se žalobce dovolává, svědčí o pouhém nástinu výkupu, neupřesňuje jednotlivé detaily, které jsou pro převod vlastnictví zásadní. Geometrický plán ani srovnávací sestavení parcel ke smlouvě připojeno nebylo. Ohledně konkrétních parcel nemá žalobce žádný nabývací titul. Vzniklou chybu lze napravit opravou chyby v katastru nemovitostí, skutkový stav věci byl zjištěn úplně a objektivně, rozhodnutí je podpořeno důkazy, v odůvodnění je reagováno na jednotlivé odvolací námitky. Zaměstnanci, kteří věc projednávali, jsou vysokoškolsky vzděláni v příslušném oboru. Při opravě chyby bylo vycházeno z dostupných podkladů. Osoby na řízení zúčastněné označily rozhodnutí za věcně správné a zákonu odpovídající a navrhly žalobu zamítnout. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště M. K. a J.Š. podaly námitku proti obsahu obnoveného operátu a provedeným změnám výměr pozemků dotčených obnovou operátu a to pozemků vedených ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr č. X, č. X, č. X v k.ú. V. Toto podání bylo při vyřízení rozděleno na dvě části, neboť obnova operátu v k.ú. V. byla provedena na části katastrálního území tzv. převodem, kdy připomínky oprávněných osob jsou řešeny dle § 8 katastrálního zákona (opravou chyby v katastrálním operátu). Na další části k.ú. V. byla obnova katastrálního operátu provedena přepracováním, při kterém jsou námitky proti obsahu obnoveného operátu řešeny dle § 16 katastrálního zákona. Správní orgán ověřil důvodnost žádosti o opravu chyby a vyznačil nově údaje v souboru popisných informacích i v souboru geodetických informací, kdy byly vytvořeny nové pozemkové parcely č. X a to neměřickými záznamy č. O provedené opravě byli vyrozuměni dotčení vlastníci. Provedení změn v údajích katastru bylo odůvodněno kupní smlouvou ze dne 31.1.1992, podle které nabyl A. P. do vlastnictví m.j. i parcelu evidence nemovitostí č. X. Při zápisu smlouvy do evidencí nemovitostí došlo k chybě, neboť v písemném a grafickém operátu bylo zapsáno a dále vedena parcela č. X (p.p. X v hranicích zahrnující rovněž část původní parcely PK č. X, která však nebyla předmětem převodu. Dle žalovaného v důsledku stejné chyby při zápisu citované smlouvy byla část původní parcely PK č. X zahrnuta rovněž do parcely EN č. X. Kupní smlouvou ze dne 6.12.2000 žalobce nabyl z vlastnictví Obce V. m.j. část původní parcely PK č. X a to jednak díl o výměře 127 m2, díl o výměře 111 m2 a o výměře 90 m2, který však byl při zápisu smlouvy do katastru nemovitostí chybně zapsán jako p.p. X, když správně měla být na podkladě této smlouvy zapsána do vlastnictví žalobce p.p. X, pozemková parcela X nebyla předmětem této smlouvy. Dále kupní smlouvou ze dne 5.9.2007 J. Š. a M. K. z vlastnictví Obce V. nabyly pozemek vedený ve zjednodušené evidenci – parcela původ. PK č. X a to ve výměře 913 m2 jako tzv. zbytkovou výměru původní parcely PK č. X tj. tu část původní parcely PK č. X, kterou Obec V. vlastnila ke dni převodu po odečtení veškerých jejích částí již v minulosti převedených do vlastnictví jiných osob. Převedenou zbytkovou výměru původní parcely PK č. X, jejíž skutečná výměra činila pouze 575 m2 zobrazilo katastrální pracoviště v souboru geodetických informací prostřednictvím neměřických záznamů č. X a X, jednak jako pozemkovou parcelu č. X o výměře 45 m2 a č. X o výměře 260 m2, přičemž v souboru popisných informací u nich vyznačil podílové spoluvlastnictví M. K. a J. Š. každé ½, jednak byla v katastrálním operátu vyznačena v podobě pozemkové parcely č. X a č. X v témže režimu vlastnictví. Pokračování - 4 - 10A 112/2012 Na základě nesouhlasu s provedenou opravou údajů bylo zahájeno správní řízení. Katastrální pracoviště vydalo dne 3.2.2011 rozhodnutí, dle něhož se nesouhlasu žalobce s provedením opravy údajů katastru nemovitosti nevyhovuje s tím, že v katastrálním operátu k.ú. V. jsou nadále evidovány následující údaje katastru nemovitostí v souboru popisných informací a v souboru geodetických informací a to pozemkové parcely č. X, X a X vytvořené neměřickými záznamy č. X a X. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, nesouhlasil s rozsahem oprav údajů v katastru nemovitostí, který dle žalobce neodpovídal návrhu M. K. a J. Š., přičemž žalobce odkazoval na nabývací tituly, na základě kterých pozemky nabyl. Žalovaný rozhodnutím ze dne 27.4.2011 prvoinstanční rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Neztotožnil se se závěrem, že předmětem převodu na podkladě smlouvy ze dne 6.12.2000 byla část pozemkové parcely č. X pozemkového katastru, skutečným předmětem převodu byl reálný pozemek v terénu, tedy část zemského povrchu celá ve vlastnictví Obce V. Dále nesouhlasil se závěrem, kdy v rámci řízení č.j. došlo k přepisu pozemkové parcely č. X do vlastnictví společnosti A. a.s. na základě nesprávného zhodnocení kupní smlouvy ze dne 6.12.2000. Prvostupňový správní orgán vydal dne 2.6.2011 rozhodnutí, kdy oproti původnímu výroku bylo žalobci částečně vyhověno. Ohledně pozemkové parcely č. X, po právní moci rozhodnutí měly být evidovány údaje o právech tak, že M. K. má vlastnický podíl ve výši ½, J. Š. rovněž vlastnický podíl ve výši ½ podle kupní smlouvy ze dne 5.9.2007 a ohledně pozemkové parcely č. X mělo být evidováno vlastnické právo žalobce dle kupní smlouvy ze dne 6.12.2000 s tím, že u této pozemkové parcely č. X je evidováno zástavní právo smluvní Komerční banky a.s. Správní orgán nevyhověl žalobci ohledně vlastnictví pozemkové parcely č. X i ohledně vlastnictví k pozemkovým parcelám č. X a X nově vytvořených, kde jsou jako vlastník evidovány M. K. a J. Š. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal a to proti části výroku, kterým nebylo žalobci vyhověno ohledně vlastnictví k pozemkové parcele č. X a X a k pozemkové parcele X. Odvolací orgán k odvolání žalobce uvedené rozhodnutí rovněž zrušil a věc vrátil k novému projednání, neboť se prvoinstanční orgán nevypořádal se všemi důvody a proto bylo rozhodnutí v celém rozsahu nepřezkoumatelné. Katastrální pracoviště dne 27.10.2011 vydalo rozhodnutí, kterým správní orgán opětovně žalobci s provedením opravy údajů vyhověl s tím, že po nabytí právní moci budou oproti původnímu výroku evidovány údaje tak, že vlastníkem pozemkové parcely č. X bude M. K. a J. Š., vlastníkem pozemkové parcely č. X obchodní společnost A. a.s. a znovu nebylo vyhověno žalobci ohledně vlastnictví k pozemkové parcele č. X a k pozemkovým parcelám č. X a X, které byly nově vytvořeny. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, kdy v podstatě se dovolával kupní smlouvy, která založila vlastnictví ke konkrétním věcem a změnou evidence těchto věcí dochází k hrubému porušení žalobcova vlastnického práva. Pro danou opravu není podklad v předložených listinách a podmínky pro provedení opravy pro zřejmý omyl podle § 8 katastrálního zákona nejsou splněny. Rozhodnutí o odvolání z 18.1.2012 krajský soud svým rozsudkem ze dne 27.7.2012 zrušil pro nedostatečné odůvodnění se zřetelem k požadavku na přesvědčivost rozhodnutí. Co Pokračování - 5 - 10A 112/2012 k opravě údajů v katastru vedlo, nebylo v rozhodnutí dostatečně konkretizováno. Některé odvolací námitky nebyly dostatečně vypořádány. Odvolání bylo opětovně projednáno napadeným rozhodnutím, které je v odstavci třetím a čtvrtém, tedy v částech dotčených žalobou, odůvodněno tím, že v geodetických podkladech sloužících k postupnému výkupu a převodu pozemků v areálu provozovny společnosti žalobce a okolí, bylo provedeno chybné porovnání totožnosti parcel se stavem evidence právních vztahů. Porovnání záviselo na volbě a rozložení identických bodů a při tomto porovnání došlo k nesprávnému ztotožnění hranice technicko hospodářského mapování, jehož platnost byla vyhlášena k 1.1.1976 s rozhraním parcel č. X a č. X pozemkového katastru. Toto pochybení vzniklo zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. Popisuje se postup při obnově operátu a vektorizování hranice parcel do té doby evidovaných zjednodušeným způsobem. Při této činnosti bylo zjištěno, že část bývalé parcely č. X pozemkového katastru výrazněji zasahovala do zemědělského areálu než jak bylo vyčísleno při identifikaci v roce 1991. Rozdíl byl zjištěn porovnáním hodnoty výměry uvedené v kupní smlouvě ve vykupované výměře části parcely č. X. Příloha ke kupní smlouvě je schématickým zákresem stavu katastrální mapy v roce 1951 a velmi přibližně vyjadřuje srovnání parcel dřívějších pozemkových evidencí s operátem platným v době jeho vyhotovení. Pro dřívější středisko geodézie při zápisu kupní smlouvy z roku 1992 byly závazné údaje evidence nemovitostí, tak jak byly evidovány podle zápisu rozhodnutí o dědictví z roku 1977 a nebylo možno postupovat podle grafické přílohy smlouvy ve formě schématického zákresu. Chyba vznikla tím, že do vlastnictví právního předchůdce žalobce byla zaevidována parcela č. X evidence nemovitostí, která ve skutečnosti představovala pouze část původní parcely č. X pozemkového katastru a z části byla původní parcelou č. X pozemkového katastru, která předmětem převodu nebyla. Část parcely č. X evidence nemovitostí zahrnovala rovněž část původní parcely č. X pozemkového katastru. Tyto skutečnosti jsou zřejmým omylem při vedení a obnově katastru a provedený zápis nenavazoval na zápisy do té doby v evidenci nemovitostí evidované, přestože podkladem pro sepisování smluv byly jen údaje evidence nemovitostí. Parcela č. X byla předmětem porovnání transformovaným rastrem mapy pozemkového katastru, kde byly ověřeny údaje z archivovaných podkladů. Tím bylo zjištěno, že částí parcely č. X byl i díl parcely č. X pozemkového katastru, který byl neměřickým záznamem odňat a nově označen č. X. Chybné evidování a nepřevedení části původní parcely č. X pozemkového katastru do obnoveného operátu bylo způsobeno důsledkem zřejmého omylu ve smyslu § 8 katastrálního zákona a § 52 katastrální vyhlášky. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o opravě chyby v katastru nemovitostí v odstavci, jímž nevyhovuje se nesouhlasu žalobce s provedenou opravou. Na souzenou věc se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, podle kterého lze i bez návrhu opravit chybné údaje v katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. Jde tu proto o to, zda podmínky pro opravu chyby jsou dodrženy. Žalobce se opírá o kupní smlouvu z roku 1992, kterou jeho právní předchůdce nabyl do svého vlastnictví m.j. původní parcelu č. X pozemkového katastru tvořenou stavební parcelou č. X, ostatní plochou č. X a částí parcely č. X evidence nemovitostí o celkové Pokračování - 6 - 10A 112/2012 výměře 1 522 m2. Ve smlouvě se odkazuje na příslušný list vlastnictví a změny podchycené v identifikaci parcel ze dne 26.11.1991 č. zak. 1-940/595. Ke smlouvě připojená listina však není identifikací parcel, jak uvádí se v kupní smlouvě a není ani geometrickým plánem. Jedná se o snímek pozemkové mapy z roku 1951 s vyznačením polohy parcel číselně označených podle evidence nemovitostí, přičemž vykupované pozemky jsou v mapě zakresleny, poloha parcel č. X a č. X pozemkového katastru je doložena snímkem pozemkové mapy z doby před vyhlášením obnoveného katastru. S touto mapou byly soutiskem vyznačeny polohy převáděných pozemků podle údajů evidence nemovitostí. Porovnáním mapových podkladů je zcela zřejmá odlišnost mezi polohou parcely č. X z doby předcházející platnost obnoveného katastru ze snímkem pozemkové mapy přiloženým ke kupní smlouvě. Jestliže právní předchůdce žalobce sledoval daným úkonem pořízení odlišných věcí než jak se v kupní smlouvě uvádí, může se jednat o vadu projevu vůle a určitost předmětu. Posouzení platnosti kupní smlouvy, a to ani částečné, není na katastrálním úřadu a v přezkumném řízení správním není ani na soudu. Katastrální úřad za chybný údaj katastru označil chybějící evidence v souboru popisných informací a v souboru geodetických informací částí původní parcely č. X pozemkového katastru v obnoveném operátu, které před obnovou operátu byly evidovány jako součásti parcel č. X a č. X. Tento názor se opírá o porovnání digitální katastrální mapy při obnově katastru s rastrem mapy pozemkového katastru a tímto porovnáním se zjišťuje, že původní pozemková parcela č. X odpovídá nejen parcele č. X, ale též parcelám č. X a č. X. Skutečnost, že dvě části parcel nebyly převedené do katastrálního operátu při jeho obnově, hodnotí prvostupňový orgán jako důsledek zřejmého omylu. Žalovaný pak k chybnému evidování původní parcely č. X pozemkového katastru v odůvodnění svého rozhodnutí doplnil, že bylo provedeno chybné porovnání totožnosti parcel se stavem evidence právních vztahů, přičemž porovnání záviselo na volbě a rozložení identických bodů. Pochybení v souzené věci nastalo nesprávným ztotožněním hranice technickohospodářského mapování, jehož platnost byla vyhlášena k 1.1.1966. K vadnému ztotožnění došlo u rozhraní parcel č. X a č. X pozemkového katastru a nedostatečnou volbou identických bodů pro ztotožnění grafických podkladů. Toto zjištění žalovaného se opírá o snímek pozemkové mapy obsahující zákres stavu katastrální mapy z roku 1951. Tento podklad je ve spise založen a postupné převody majetku v dané lokalitě jsou v soutisku digitální katastrální mapy a rastru pozemkového katastru zakresleny. Skutkové i právní zjištění správních orgánů obou instancí o chybném polohovém určení parcely č. X pozemkového katastru má oporu ve spise, především pak v grafických operátech a ve svém důsledku to pak znamená, že došlo k vadnému zápisu v souboru popisných i geodetických informací o parcele č. X pozemkového katastru, tak jak byla v kupní smlouvě ztotožněna s údaji evidence nemovitostí. Z mapových podkladů založených ve spise je patrné, že část parcely č. X evidence nemovitostí neodpovídala parcele č. X pozemkového katastru, ale zahrnovala též část parcely č. X pozemkového katastru a shodná situace je i u části parcely č. X evidence nemovitostí. Jestliže došlo nedostatečnou volbou identických bodů pro ztotožnění hranice technicko hospodářského mapování u rozhraní parcel č. X a č. X pozemkového katastru k chybě, pak tato chyba je podřaditelná omylu, který se vztahuje ke skutkovým okolnostem. Stalo se tak zcela evidentně činností pracovníka katastru, jedná se tudíž o zřejmý omyl při vedení a obnově katastru a takový zřejmý omyl lze opravit postupem podle § 8 odst. 1 písm. a) jako chybu v katastrálním operátu. Právní zjištění žalovaného o tom, že jedná se o chybu Pokračování - 7 - 10A 112/2012 způsobenou lidským činitelem při vedení katastru a tudíž takovou chybu, kterou lze napravit postupem podle uvedené právní normy, je tudíž správné. Naopak shledá-li katastrální úřad pochybení v údajích katastru nemovitostí, které při vedení katastru vzniklou činností pracovníka katastru, je povinností uvedeného orgánu takovou chybu napravit. To je zřejmé i z § 8 odst. 1 katastrálního zákona umožňujícího řízení zahájit i bez návrhu, je-li taková chyba zjištěna. Se zřetelem k tomu, co bylo uvedeno o chybném ztotožnění hranice technickohospodářského mapování s rozhraním parcel č. X a č. X pozemkového katastru, došlo k nesprávnému zobrazení parcely č. X evidence nemovitostí, když právě s touto parcelou byla v kupní smlouvě ztotožněna původní parcela č. X pozemkového katastru. Jestliže předmětem převodu byla právě parcela č. X pozemkového katastru, specifikovaná třemi parcelami evidence nemovitostí, nebyla touto smlouvou převáděna parcela č. X pozemkového katastru. Tato nepřevedená část parcely č. X pozemkového katastru byla pojata do parcely č. X katastru nemovitostí. Protože část prve označené parcely pozemkového katastru předmětem převodu nebyla, vytvořením parcely č. X katastru nemovitostí nedošlo ke změně existujících právních vztahů v katastru nemovitostí. K zásahu do vlastnického práva žalobce nedošlo a parcela, která předmětem převodu nebyla, byla vytvořena v zájmu pořádku v evidenci vedené katastrálními orgány. Z důvodů uvedených v žalobě obstojí část odůvodnění žalobcem citovaná v bodě III. žaloby. Předmětem převodu byla parcela č. X pozemkového katastru, o které se uvádí, že je tvořena stavební parcelou č. X ostatní plochou č. X a částí parcely č. X, přičemž tyto věci měly být podchyceny v identifikaci parcel ze 26.11.1991 č. zak. 1-940/595. Nejde však o identifikaci parcel, ale o snímek pozemkové mapy, doplněný schématickým zákresem podle stavu katastru k roku 1951. Identifikace parcel vyhotovena nebyla a předmět převodu nebyl vytýčen geometrickým plánem. Nejde tudíž o podklad, na základě kterého by bylo možno v souboru popisných a geodetických informací spolehlivě předmět převodu evidovat. Skutečnost, že snímek katastrální mapy po opravě s grafickou přílohou nesouhlasí, spočívá právě v tom, že v souvislosti s technickohospodářským mapováním došlo k chybě při porovnání totožnosti parcel se stavem evidence právních vztahů. Právě touto chybou došlo k nesprávnému polohovému určení parcely č. X pozemkového katastru a tato chyba byla v řízení o její opravě napravena. Grafická příloha se zákresem předmětu převodu není takovým technickým podkladem, na základě kterého lze předmět smlouvy evidovat, byť i tato příloha je ke kupní smlouvě připojena. Parcela č. X evidence nemovitostí v grafické příloze, kterou je snímek pozemkové mapy se schématickým zákresem stavu k roku 1951, byla ztotožněna s parcelou č. X pozemkového katastru, avšak ze soutisku katastrální mapy a rastru pozemkového katastru je jednoznačně doloženo, že parcela č. X evidence nemovitostí zahrnuje též část parcely č. X pozemkového katastru. Pro věc je podstatná poloha parcely č. X pozemkového katastru podle skutečnosti doložené mapovými podklady, nikoliv stav vyplývající ze snímku pozemkové mapy připojeného ke kupní smlouvě. Dovolává-li se žalobce stavu ke 3.3.2010, je zapotřebí uvést, že právě po tomto datu v roce 2009 byla chyba zjištěna a v závěru roku se promítla do mapových podkladů. Pokračování - 8 - 10A 112/2012 Bylo-li geometrické a polohové určení parcely č. X evidence nemovitostí chybné, přičemž stalo se tak ještě před 1.1.1993, nic na možnosti takovou chybu opravit nemění ani ustanovení § 29 katastrálního zákona. V zájmu pořádku je zapotřebí, aby evidovaný stav odpovídal stavu právnímu a je-li zjištěna chyba, je právě v zájmu pořádku v evidenci takovou chybu opravit. O obnovu katastrálního operátu se tu pak nejedná. Z důvodů uvedených v předchozí pasáži rozsudku nedošlo k žádné změně v nabývací listině, jestliže předmět převodu v ní uvedený nebyl přesně specifikován identifikací parcel podle pozemkového katastru a podle evidence nemovitostí. Na straně 8 odst. 4 napadeného rozhodnutí se vysvětluje metodický návod pro vedení evidence právních vztahů k nemovitostem a metodický návod je aplikován v závěru odstavce na konkrétní věc, kdy se dovozuje, že snímek pozemkové mapy doplněný schématickým zákresem podle stavu katastrální mapy v roce 1951 nemohl být podkladem pro vyznačení změny právních vztahů v evidenci nemovitostí. Se zřetelem k ustanovení § 6 zákona o evidenci nemovitostí se pak dovozuje, že středisko geodézie mělo vycházet ze závazných údajů evidence nemovitostí a svůj zápis opřít o rozhodnutí státního notářství o dědictví a nelze se řídit grafickou přílohou v podobě schématického zákresu. Daná kupní smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona o evidenci nemovitostí a proto údaje evidence nemovitostí byly podkladem pro sepisování smluv o nemovitostech. Grafická příloha smlouvy není technickým podkladem způsobilým pro identifikaci převáděných nemovitostí, tím spíše za situace, že parcela č. X pozemkového katastru nebyla m.j. ztotožněna s částí jedné z parcel evidence nemovitostí. Na katastrálních orgánech není posuzovat platnost kupní smlouvy a takové hodnocení není ani na soudu působícím ve správním soudnictví. Je nepochybné, že zákon má přednost před metodickým návodem vedení evidence nemovitostí, avšak je to právě zákonné ustanovení § 6 zákona o evidenci nemovitostí o tom, co je podkladem pro sepisování smluv o nemovitostech. Proto je zákonu odpovídající úvaha žalovaného o tom, že mělo být vycházeno ze závazných údajů evidence nemovitostí, tak jak byly evidovány na základě rozhodnutí o dědictví. Údaje obsažené v kupní smlouvě nelze hodnotit jako dostatečně určité opírají-li se o grafickou přílohu se schématickým zákresem a nikoliv o geometrický plán či identifikaci parcel. Chyba v evidenci údajů katastru nemovitostí vznikla vadným porovnáním totožnosti parcel se stavem evidence právních vztahů. Jedná se o chybu způsobenou pracovníky střediska geodézie při vedení evidence, přičemž jedná se o vadu skutkovou, spočívající v nedostatečné volbě identických bodů pro ztotožnění grafických podkladů. Jde tu tudíž o zřejmý omyl a ten lze napravit postupem podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Nejde o nesprávnou úvahu při posuzování obsahu kupní smlouvy, ale o způsob volby a rozložení identických bodů. Úsudek o tom, že jedná se o zřejmý omyl odpovídá zcela právnímu názoru vyjádřenému v rozsudcích Nejvyššího správního soudu o tom, kdy o zřejmý omyl se jedná, kterých se žalobce dovolává. Jestliže předmět převodu nebyl v kupní smlouvě dostatečně určitě specifikován, když se tak nemohlo stát připojeným snímkem pozemkové mapy se schématickým zákresem odpovídajícím roku 1951, pak takové specifikaci předmětu převodu musí odpovídat údaje katastru nemovitostí. Právní předchůdce žalobce nabyl touto kupní smlouvou parcelu č. X pozemkového katastru, nekoupil část parcely č. X. Proto v evidenci nemůže být zaznamenán jako vlastník části parcely č. X pozemkového katastru identifikovanou jako parcela č. X Pokračování - 9 - 10A 112/2012 katastru nemovitostí. Jestliže se žalobce nestal vlastníkem uvedené parcely na základě kupní smlouvy, pak opravou chyby není nikterak zasaženo do jeho vlastnického práva. Právní vztah založený danou kupní smlouvou se nikterak nemění. Vzniklá chyba je z mapových podkladů zřejmá, nejde tu o skutečnost spornou či nejasnou. Jedná se o chybu vzniklou zřejmým omylem při vedení katastru při ztotožňování parcel se stavem evidence právních vztahů. Nezbývá než zopakovat, že právní předchůdce žalobce nekoupil část parcely č. X pozemkového katastru. Jestliže žádnou část této parcely nekoupil, pak vytvořením částí této parcely označený v katastru nemovitostí jako č. X a č. X nedošlo k zásahu do jeho vlastnického práva. Poznamenává se, že podle kupní smlouvy právní předchůdce žalobce nabýval část parcely č. X evidence nemovitostí bez zaměření geometrickým plánem. Jestliže bylo prokázáno, že do této části označené parcely zasahovala též původní část parcely č. X pozemkového katastru, pak ani oddělením části této parcely dnes označenou číslem č. X k zásahu do vlastnického práva žalobce nedošlo. Okolnost, jakým způsobem byla tato parcela v minulosti evidována není rozhodné, jestliže při vedení katastru došlo k chybě podřaditelné zřejmému omylu. Soud nesdílí názor žalobce, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Ve spise jsou založeny písemné i grafické operáty katastrálního úřadu dokládající vývoj a stav evidence pozemkového vlastnictví v daném prostoru. Tyto podklady pak byly v odvolacím řízení zhodnoceny, což je z odůvodnění napadeného rozhodnutí zjevné. Žalovaný je odborným orgánem státní správy pro vedení katastru a je tudíž odbornými znalostmi pro konkrétní obor nadán. Z věcných podkladů založených ve spise a jejich hodnocení vyplývá, že právě se zřetelem k této odbornosti byly jednotlivé mapové i písemné podklady zhodnoceny. Je-li účelem znaleckého posudku podat odborný náhled na otázku skutkové povahy, pak takový posudek není v řízení, jehož výsledkem je zhodnocení úkonů při vedení katastru, zapotřebí, jde-li právě o katastrální orgán. Že jedná se o odborný orgán státní správy, je zcela zřejmé z ustanovení § 4 zákona č. 359/1992 Sb., v novelizovaném znění. Z části odůvodnění napadeného rozhodnutí o provádění a hodnocení důkazů, které se žalobce dovolává, je seznatelné, jaké důkazy vzal žalovaný v úvahu při projednání žalobcova odvolání a jak tyto důkazy hodnotil. Jedná se o podklady, které byly ve spisu založené ještě v době před podáním odvolání proti rozhodnutí prvostupňovému a nejde tu o žádné podklady nově opatřené v odvolacím řízení. Žalobce byl s těmito podklady obeznámen a ve své podstatě odvoláním svými námitkami reaguje za stejných důkazů. Nejde tudíž o provádění nových důkazů ve smyslu § 51 odst. 2 správního řádu za použití § 93 téhož zákona, k porušení těchto norem proto nedošlo. K argumentaci žalobce odkazem na část odůvodnění na straně 12 napadeného rozhodnutí je třeba především uvést, že předchozí rozhodnutí o odvolání žalobce bylo zrušeno. Jestliže žalovaný v odvolacím řízení zhodnotil všechny podklady pro posouzení vzniku chyby a její povahy, jakož i možnosti její nápravy, pak postupoval zcela v souladu s § 89 odst. 2 správního řádu, který odvolacímu orgánu ukládá přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání prvostupňového rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Zdůvodnění rozhodnutí pak soud chápe tak, že právě na základě označených podkladů a jejich opětovným posouzením bylo učiněno zjištění o tom, co bylo předmětem převodu. Pokračování - 10 - 10A 112/2012 Soud nesdílí názor žalobce, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné a odůvodnění nedostatečně přesvědčivé. Skutečnosti, z nichž katastrální úřad dovodil, že při vedení katastru došlo k chybě způsobené zřejmým omylem, doplnil žalovaný v posledním odstavci na straně 6 a prvním odstavci na straně 7 napadeného rozhodnutí a právě z těchto skutečností dovodil, že jedná se o pochybení podřaditené zřejmému omylu. Jestliže úsudku o tom, že jde o zřejmý omyl předcházejí konkrétní údaje o tom, v čem zřejmý omyl při vedení katastru spočívá, pak je zcela přezkoumatelným způsobem uvedeno, o jakou vadu se jedná a je-li tato vada podřaditelná § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Na straně 11 odstavec 2 napadeného rozhodnutí se žalovaný ztotožnil s názorem prvoinstančního orgánu na povahu chyby, citoval k tomu příslušné právní předpisy a odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Z této části odůvodnění napadeného rozhodnutí je tudíž zřejmé, že za účelem posouzení vedení katastru byly shromážděny důkazy a ty byly zhodnoceny a jakým způsobem se tak stalo, je ostatně z odůvodnění napadeného rozhodnutí zjevné. Z odůvodnění rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí katastrálního úřadu, přičemž obě tato rozhodnutí tvoří jeden celek, je zřejmé, jak a kde k pochybení při vedení katastru došlo, jak se tak stalo a že tento nedostatek vznikl zřejmým omylem, to je zcela jednoznačně v odůvodnění rozhodnutí popsáno. Úsudku žalovaného o tom, že provedl kontrolu výkupu a učinil zjištění o předmětu výkupu pak předchází několika stránkové odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož lze přezkoumatelným způsobem shledat, jak k tomuto vývodu žalovaný dospěl, na základě jakých skutkových podkladů a o co opírá své právní zjištění. Je-li v napadeném rozhodnutí vycházeno ze stejných podkladů, o jaké se opíralo předchozí soudem zrušené rozhodnutí, pak je tu předpoklad, že odůvodnění rozhodnutí bude zčásti stejné. Vysvětlení rozdílu mezi identifikací parcel a srovnávacím sestavením parcel má vzhledem k přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí význam a v této části rozhodnutí se dále dovozuje, z jakých údajů bylo zapotřebí při formulování předmětu převodu vycházet. Současně je zhodnoceno, že takovým podkladem nemohla tudíž být grafická příloha smlouvy v podobě schématického zákresu. Takové doplnění odůvodnění přispělo k přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Úvahou uvedenou na straně 12 odůvodnění se soud zabýval v předchozí pasáži rozsudku. Jestliže byla shledána při vedení katastru chyba způsobená zřejmým omylem, pak se napadené rozhodnutí věcně nemůže odchýlit od rozhodnutí předchozího vyžadujícího upřesnění důvodů. Zjištěné vady související se způsobem označení jeho pochybení a hodnocení takového pochybení byly odstraněny. Soud proto napadené rozhodnutí nahlíží jako na přezkoumatelné. Odvolací námitky byly vypořádány a úsudek o těchto námitkách je v odůvodnění napadeného rozhodnutí seznatelným způsobem formulován. Řízení nebylo zapotřebí doplňovat dalšími skutkovými podklady, proto nic nebránilo tomu, aby odvolání bylo projednáno žalovaným. Jestliže ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnu rozhodnutí připouští, pak nic nebránilo tomu, aby o odvolání bylo žalovaným rozhodnuto a nebylo zapotřebí prvostupňové rozhodnutí rušit a věc vracet k novému projednání. Procesní postup žalovaného proto odpovídá uvedené právní normě. Pokračování - 11 - 10A 112/2012 Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s předpisy, kterých se žalobce dovolává. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu nákladů řízení tehdy, jestliže jí soudem byla uložena nějaká povinnost. Protože osobám na řízení zúčastněným žádná povinnost soudem uložena nebyla, nemají právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve čtyřech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 12 - 10A 112/2012 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 22. února 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Dotčená ustanovení

Zákon České národní rady o zeměměřických a katastrálních orgánech 359/1992 Sb.
Zákon soudní řád správní 150/2002 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.