10 A 114/2015
č. j. 10 A 114/2015-33
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
10A 114/2015 - 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J. P., právně zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalované Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, Lannova 26, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované spočívajícím ve výběru kauce ve výši 5.000 Kč od žalobce jako řidiče motorového vozidla dne 13. 5. 2015 v době kolem 18:11 hod. na silnici č. I/03 - v k. ú. Horusice, okr. Tábor ve směru jízdy od obce Tábor k obci České Budějovice, t a k t o :
Výrok
Zásah policisty Policie ČR dne 13. 5. 2015 v době kolem 18:11 hod. „sil. č. I/03 v k. ú. Horusice, okres Tábor“, spočívající ve výběru kauce ve výši 5.000 Kč od žalobce jako řidiče motorového vozidla byl n e z á k o n n ý . Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 10.228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
: I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 18. 6. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) se žalobce domáhal určení nezákonnosti zásahu (pokynu či donucení) policisty Policie ČR dne 13. 5. 2015 v době kolem 18:11 hod. na silnici č. I/03 v k. ú. Horusice spočívající ve výběru kauce 5.000 Kč u žalobce jako řidiče motorového vozidla. Pokračování - 2 - 10A 114/2015 (2) Žalobce uvedl, že policista Policie ČR, který od žalobce vybral kauci ve výši 5.000 Kč v souvislosti s tím, že žalobce se měl jako řidič motorového vozidla dopustit přestupku podle § 125c) odst. 1 písm. f) bod 2 silničního zákona tím, že při řízení motorového vozidla jel rychlostí 124 km/hod. a měl tedy překročit nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o více než 50 km/hod. Jako důvod výběru kauce uvedl, že z chování a jednání přestupce pojal důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení. (3) Ustanovení § 125a) silničního zákona stanoví podmínky k výběru kauce, které musí být splněny kumulativně, kdy musí se jednat o řidiče motorového vozidla, musí být podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a musí být u něho dáno důvodné podezření, že se bude přestupkovému řízení vyhýbat. (4) Podmínka, že se bude přestupkovému řízení vyhýbat, u žalobce splněna nebyla. K tomu žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudek čj. 4 As 6/2014 či 4 Aps 8/2013, z nichž vyplývá, že důvody, pro které je kauce vybírána, musí být řidiči sděleny a řádně uvedeny v příslušném potvrzení. V potvrzení musí být uvedeny konkrétní důvody, které policistu k obavě vedly, nestačí vágní tvrzení, že policista obavy pojal z přestupcova jednání a chování. V dané věci žalobce s policistou spolupracoval, podrobil se dechové zkoušce a věc byla oznamována správnímu orgánu, neboť zákon jiné řešení neumožňuje. (5) Žalobce vzhledem k tomu, že zákon jiné řešení jeho přestupku neumožňoval, uvedl, že trvá na legálním řešení věci, tj. projednáním před správním orgánem. Nezákonnost zásahu žalobce spatřuje v tom, že nebyla naplněna podmínka existence důvodné obavy, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. K tomu bylo odkázáno na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 47/2015-34, z něhož bylo citováno. V dané věci policista neuvedl dostatečné důvody výběru kauce v potvrzení o výběru kauce a relevantní důvody ani nebyly dány materiálně. Floskule z chování a jednání řidiče jsem pojal důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, je obecným tvrzením, které žádným způsobem neodráží specifikaci konkrétní věci a nemůže tak odůvodňovat konkrétní podezření. Žalobce si vyzvedává písemnosti na adrese trvalého pobytu, je trvale pobytem v ČR a nadto zmocnil k projednávání právních věcí advokáta. Žalobce s policisty spolupracoval, na výzvu se legitimoval, podrobil se dechové zkoušce a vyhověl všem výzvám. Proto neexistuje žádný poznatek, který by mohl odůvodňovat důvodné podezření. Žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání. Navrhl, aby soud vydal rozsudek, že zásah (pokyn či donucení) policisty z Krajského ředitelství Policie Jihočeského kraje ze dne 13. 5. 2015 v 18:11 hod na silnici č. 3 spočívající ve výběru kauce ve výši 5.000 Kč od žalobce jako řidiče motorového vozidla, byl nezákonný. Zároveň navrhl, aby byla žalovanému stanovena povinnost vrátit nezákonně vybranou kauci. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu Pokračování - 3 - 10A 114/2015 (6) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. (7) Ve vyjádření k žalobě žalovaný shrnul postup policisty Policie ČR dne 13. 5. 2015. Poukázal na to, že žalobce, kterému byl přestupek řádně vysvětlen, sdělil, že s přestupkem nesouhlasí. Z chování řidiče proto hlídka pojala důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, a proto mu byla uložena kauce. Řidič po telefonátu s neznámou osobou kauci na místě zaplatil. Bylo sepsáno oznámení o přestupku a s obsahem tohoto oznámení se řidič seznámil, ale odmítl jej podepsat. Využil práva se k oznámení nevyjádřit. O převzetí kauce bylo vypsáno potvrzení o převzetí kauce a řidič využil možnost vyjádřit se a uvedl, že nesouhlasí s přestupkem a podepsal se. Převzal následně originál potvrzení. Přestupek řidiče byl řádně zadokumentován záznamem o přestupku, k měření bylo použito ověřené zařízení, jeho obsluha byla řádně předepsaným způsobem proškolena. Tyto skutečnosti byly zadokumentovány v dokumentaci přestupku řidiče, která byla dne 18. 5. 2015 zaslána Městskému úřadu Soběslav spolu s oznámením přestupku. (8) K názoru žalobce, že zásah policisty spočívající ve výběru kauce byl nezákonný, žalovaná uvádí, že ustanovení § 125a) silničního zákona opravňuje policejní orgán vybrat od řidiče motorového vozidla podezřelého ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích za splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených. Zasahující policejní orgán při řešení přestupku žalobce vnímal skutečnost, že žalobce vyjádřil s přestupkem nesouhlas, odmítl oznámení o přestupku podepsat, odmítl se k věci vyjadřovat a volal si o radu. Z jednání a chování řidiče proto pojal podezření, že by se mohl přestupkovému řízení vyhýbat. Policista, který zvažuje své oprávnění ve smyslu § 125a) silničního zákona má v dané situaci pouze informace dostupné v čase a místě probíhající kontroly. Žalobce byl podezřelý ze spáchání velmi závažného porušení pravidel silničního provozu. Proto nelze souhlasit s jeho vyjádřením, že není důvod pochybovat, že by se přestupkovému řízení vyhýbal. Tím, že odmítl podepsat oznámení o přestupku, odmítl stvrdit svým podpisem, že byl poučen o průběhu správního řízení a doručování v jeho rámci. Kauce byla uložena na spodní hranici a korespondovala s výší sankce, která může být za spáchaný přestupek uložena. Z evidenční karty žalobce vyplývá, že za porušení § 125c) odst. 1, písm. f) bod 3 silničního zákona mu byla v roce 2013 a 2014 uložena bloková pokuta. III. Obsah správních spisů (9) Ze správního spisu bylo zjištěno, že Odbor služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje zaslal dne 18. 5. 2015 pod čj. KRPC-70739-4/PŘ-2015- 020007 Městskému úřadu, odboru dopravy v Soběslavi oznámení o přestupku žalobce, kterého se měl dopustit dne 13. 5. 2015 v čase 18:11 hod., silnice I/03 - vozidlo jelo ve směru od obce Tábor k obci České Budějovice a naměřeno bylo v k. ú. Horusice, okres Tábor. V jednání řidiče bylo spatřováno porušení ustanovení § 4 písm. b), § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu ve znění pozdějších předpisů a tím byl podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c) odst. 1 písm. f) bod 2 téhož zákona. V souvislosti s chováním žalobce byla vybrána kauce ve výši 5.000 Kč a dne 14. 5. 2015 předána na pokladnu Městského úřadu Soběslav. Byl přiložen ověřovací list č. 228/14 vydaný 4. 11. 2014 silničního radarového rychloměru AD 9C a doklad o proškolení nstržm. V. S. ze dne 10. 2. 2011. Pokračování - 4 - 10A 114/2015 (10) V oznámení o přestupku ze dne 13. 5. 2015 je uvedeno, že žalobce dne 13. 5. 2015 v 18:11 hod. na silnici I/03 byl změřen ve směru jízdy od obce Tábor do obce České Budějovice v k. ú. Horusice a vozidlo jelo rychlostí 124 km/hod. Řidiči byl přestupek vysvětlen a řidič požádal o správní řízení. Z jednání a chování řidiče policista pojal podezření, že se přestupce bude vyhýbat projednání přestupku, a proto mu uložil kauci 5.000 Kč. Oznámení o přestupku nebylo žalobcem podepsáno. Tytéž informace jsou zachyceny v úředním záznamu ze dne 13. 5. 2015 čj. KRPC 70739-3-PŘ-2015-0200007. K úřednímu záznamu byl přiložen záznam o přestupku včetně fotodokumentace vozidla žalobce a zákresu místa, kde ke spáchání přestupku došlo. Ve spise byla založena evidenční karta řidiče, z níž je zřejmé, že žalobce měl 5 záznamů přestupku. V potvrzení o převzetí kauce ze dne 13. 5. 2015, které řidič podepsal a uvedl, že s přestupkem nesouhlasí, je odůvodnění, že z chování a jednání policista pojal důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení. Proto uložil kauci 5.000 Kč. IV. Právní názor soudu (11) v dané záležitosti se soud zabýval věcí ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body, kdy žalobce požadoval, aby soud deklaroval nezákonnost zásahu, ke kterému došlo vybráním kauce od žalobce. (12) Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje ustanovení § 82 soudního řádu správního, z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením, (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. (13) Podmínky pro vybrání kauce jsou stanoveny v § 125a silničního zákona, který v odstavci jedna uvádí, že oprávnění policisty k výběru kauce je dáno v případě řidiče podezřelého ze spáchání dopravního přestupku, u něhož je současně důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení. Výše této kauce se přitom pohybuje v rozmezí od 5.000 Kč do 50.000 Kč. Maximální možná výše kauce je stanovena ve výši sankce hrozící za daný přestupek. Odstavec dva tohoto ustanovení dále stanoví účel ukládané kauce, kterým je zajištění účasti přestupce u projednání dopravního přestupku před správním orgánem. Podle odstavce tři je policista povinen přestupce poučit o následcích vybrané kauce a podmínkách jejího vrácení. Policista současně vystaví tomuto řidiči potvrzení o převzetí kauce, jeho součástí musí být též důvod uložení kauce. Podle odstavce pět téhož ustanovení se řidiči kauce vrátí, pokud nebude shledán vinným z projednávaného dopravního přestupku, přičemž v opačném případě se kauce započte do výše uložené pokuty. (14) V nyní projednávané věci byl v části označené jako důvod vybrání kauce popsán skutek, v němž byl policistou spatřován přestupek, a zároveň bylo uvedeno, že z chování a jednání pojal důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení. (15) Zásadní žalobní námitkou bylo, že právě v potvrzení o převzetí kauce bylo její uložení zcela nedostatečně odůvodněno. Nebyla splněna povinnost uvést konkrétní důvody, na jejichž základě policista nabyl důvodné podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. K tomu žalobce v žalobě odkázal na judikaturu Nejvyššího správního Pokračování - 5 - 10A 114/2015 soudu, kupříkladu rozsudek sp. zn. 4As 6/2014, 4 Aps 8/2013, čj. 4 As 47/2015, z něhož žalobce citoval. (16) Při posuzování důvodnosti této zásadní žalobní námitky soud vycházel z právního názoru Nejvyššího správního soudu, který setrvale ve své judikatuře ve vztahu k požadavkům na odůvodnění výběru kauce uvedl. Nejvyšší správní soud zastává názor, že v potvrzení o uložení kauce musí být alespoň stručně zmíněny důvody výběru kauce, které mohou být podrobněji specifikovány i v dalších písemnostech (v úředním záznamu, oznámení o podezření ze spáchání přestupku, na základě svědeckých výpovědí či zvukových obrazových nebo jiných nahrávek, které zachycují provádění zásahu a byly pořízeny v souladu se zákonem). (17) V posuzované věci nejsou uvedeny konkrétní důvody, pro které policista dospěl k závěru o existenci podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. Soud nemůže přisvědčit žalovanému, že stručné a obecné odůvodnění, že z chování a jednání přestupce policista pojal podezření, že se bude přestupkovému řízení vyhýbat, je dostačující. Ani další informace, která je zachycena v úředním záznamu Policie ČR ze dne 13. 5. 2015, že řidič odmítl podepsat oznámení o přestupku a vyjádřit se k němu, nemůže postačovat k závěru o tom, že se řidič bude přestupkovému řízení vyhýbat. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že v potvrzení o převzetí kauce se řidič vyjádřil v tom smyslu, že s přestupkem nesouhlasí a toto potvrzení o převzetí kauce policistou podepsal. V dalších písemnostech nejsou uvedena žádná konkrétní zjištění, která by k podpoře podezření policisty o tom, že se žalobce bude přestupkovému řízení vyhýbat, mohla přispět. Z vyjádření žalobce o tom, že s přestupkem nesouhlasí, nelze automaticky dovozovat, že se bude přestupkovému řízení vyhýbat. Pokud nejsou zjištěny další skutečnosti, např. absence trvalého bydliště přestupce nebo zjištění, že se řidič již v minulosti přestupkovému řízení vyhýbal, nelze uzavřít, že takové podezření je odůvodněno. (18) Podle názoru soudu je jistě problematické takové zjištění učinit v místě a čase kontroly zasahujícím policistou, na druhou stranu však vybrání kauce s poukazem na nemožnost zjištění konkrétních skutečností nelze akceptovat. V této souvislosti soud poukazuje na smysl institutu kauce podle § 125a) zákona o silničním provozu. Jak již ke smyslu tohoto ustanovení judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 2 As 72/2015 „smyslem institutu kauce je umožnění uložit opatření, které bude směřovat k zabezpečení aktivní součinnosti podezřelého na přestupkovém řízení, přičemž důvody zakládající obavu vyhýbání se přestupkovému řízení nemají být složitě zjišťovány, nýbrž se mají zpravidla samy nabízet“. Nejvyšší správní soud v této souvislosti připomněl, že k vybrání kauce má být přistupováno ve výjimečných případech. Je zjevně v rozporu se smyslem tohoto institutu, aby zasahující policista aktivně vyhledával skutečnosti, které by vyvolávaly důvodnou obavu vyhýbání se přestupkovému řízení. Taková důvodná obava by totiž měla vyplývat již na první pohled ze zřejmých skutečností, případně z jiných relevantních skutečností, které jsou zasahujícímu policistovi známy z jeho úřední činnosti. Jinými slovy řečeno, zasahující policista by se neměl zaměřovat na vyhledávání konkrétních skutečností toliko za účelem zjištění, zda by byly způsobilé k založení důvodné obavy vyhýbání se přestupkovému řízení, ale naopak by jeho činnost v tomto směru měla spočívat až v následné formulaci těchto skutečností, které samy vyvstaly v průběhu zásahu policisty. Nejvyšší správní soud nad to poukázal i na ustanovení § 2 odst. 3 správního řádu, podle kterého správní orgán může zasahovat do oprávněných zájmů osob, jichž se jeho činnost v jednotlivém případě dotýká pouze v nezbytném rozsahu. Pokud důvodná obava vyhýbání se přestupkovému řízení nevyvstala, na základě skutečností zřejmých z okolností věci či předem známých, nesplňuje Pokračování - 6 - 10A 114/2015 aktivní a případně i časově náročné vyhledávání takových důvodů podmínku nezbytnosti takového postupu. (19) Soud proto uzavřel, že v dané věci přisvědčil žalobci v základní žalobní námitce, že podezření, na základě kterého mu byla uložena kauce, musí být podloženo reálně existujícími a řádně zdůvodněnými skutečnostmi, které by nasvědčovaly tomu, že se bude přestupkovému řízení vyhýbat, což v nyní projednávané věci naplněno nebylo. Důvody, pro které je kauce ukládána musí totiž zakládat důvodné podezření, že se řidič bude přestupkovému řízení vyhýbat. Konkrétně uvedený stručný důvod potvrzení o výběru kauce nemá bez uvedení dalších či bližších okolností žádnou spojitost se závěrem o podezření z vyhýbání se přestupkovému řízení. (20) Soud se proto ztotožnil s názorem žalobce, že výběr kauce v daném případě představoval nezákonný zásah. Shledal, že pojmové znaky zásahu ve smyslu § 82 s.ř.s. byly kumulativně naplněny. V. Závěr, náklady řízení (21) S ohledem na výše uvedené krajský soud uzavřel, že žalobu na ochranu před zákonným zásahem žalovaného shledal důvodnou, a proto vyslovil, že zásah policisty Policie ČR dne 13. 5. 2015 v době kolem 18:11 hod. na silnici I/03, spočívající ve výběru kauce ve výši 5.000 Kč u žalobce jako řidiče motorového vozidla byl z důvodu nesplnění požadavků stanovených v § 125a) odst. 3 silničního zákona nezákonný. Soud rozhodl podle § 51odst. 1 s.ř.s., neboť k projednání žaloby nebylo třeba nařizovat jednání, neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem soudu souhlas. (22) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který v řízení úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalobce, a proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 10.228 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, náklady zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600 Kč a 21 % DPH ve výši 1.428 Kč.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování - 7 - 10A 114/2015 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 26. srpna 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.