10 A 120/2015
č. j. 10 A 120/2015-37
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Rubrum
10A 120/2015 - 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Pro-optik s.r.o., se sídlem Plzeň, Táborská 10, proti žalované České obchodní inspekci, ústřední inspektorát, se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24. 4. 2015 č.j. ČOI 27414/15/O100/2000/14/15/Vy/Št, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Jihočeský a Vysočina se sídlem v Českých Budějovicích, ze dne 3. 2. 2015, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 10.000 Kč za spáchání správního deliktu, dle § 24 odst. 7 písm. v) zákona č. 634/1992 Sb., jehož se žalobce měl dopustit tím, že v rozporu s ustanovením § 19 odst. 3 tohoto zákona nevyřídil reklamaci dioptrických brýlí reklamovaných spotřebitelkou dne 20. 5. 2014 v jeho provozovně v Českém Krumlově v nejzazší zákonné lhůtě třiceti dnů ode dne uplatnění reklamace, jestliže k vyřízení reklamace došlo až dopisem ze dne 14. 7. 2014 a dále se dopustil správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. t) téhož zákona, když v rozporu s § 19 odst. 1 uvedeného zákona nevydal spotřebitelce při uplatnění shora uvedené reklamace dioptrických Pokračování - 2 - 10A 120/2015 brýlí dne 20. 5. 2014 řádně vyplněné potvrzení, neboť v reklamačním listu neuvedl povinné údaje, a to co je obsahem reklamace a jakým způsobem žádala spotřebitelka reklamaci dioptrických brýlí vyřídit. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobce v žalobě popsal skutkový stav, přičemž zejména poukázal na to, že spotřebitelka bez podání další reklamace pomůcky užívá. Spotřebitelka přišla dne 20. 5. 2014 do provozovny žalobce, přičemž nevěděla, jaký důvod reklamace má uvést. Následně byla přeměřena odborným optometristou bez shledání odchylky v lékařském předpisu, proto byla zdravotnická pomůcka vrácena žalobkyni. Dne 27. 5. 2014 opětovně spotřebitelka přinesla pomůcku k zaslání na odbornou expertízu. Dne 7. 6. 2014 si pomůcku spotřebitelka vyzvedla. Žalobce namítá, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na právech. Správní orgán konstatuje porušení ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele pouze na základě tvrzení spotřebitelky, která se na žalovanou se svojí stížností obrátila s nevyplněným reklamačním listem a s jasným dokladem, že zdravotnická pomůcka byla zhotovena dle objednávky spotřebitele, která dle potvrzení posudku ze dne 6. 6. 2014 nevykazuje žádné vady. Spotřebitelka si dioptrické brýle po zamítnutí reklamace dne 22. 5. 2014 odnesla a zároveň tyto brýle měla od 7. 6. 2014 po návratu z odborného posudku objednaného lékařkou MUDr. D. na prodejně P. 145, Č. K. Zdravotnickou pomůcku si následně vyzvedla a poté zaslala dne 23. 6. 2015 návrh nad odstoupení od smlouvy. Žalobce má za to, že spotřebitel, který dosud předmětnou pomůcku užívá, nemá právo od smlouvy odstupovat. Žalobci i přesto, že předmětnou reklamaci vyřídil okamžitě, je podsouváno porušení zákona o ochraně spotřebitele. Z pohledu spotřebitelky se jedná o jednání s cílem poškodit zhotovitele optické pomůcky. Česká obchodní inspekce se v odvolání pasuje do role ochránce slabší strany bez ohledu na okolnosti, které spotřebitelka zcela úmyslně způsobila. Žalobce dále namítá, že kontrola České obchodní inspekce dne 22. 8. 2014 byla provedena bez přítomnosti jednatele společnosti, kterému nebylo umožněno se této kontroly zúčastnit. Byla odmítnuta nabídka jednatele společnosti, že bude za třicet minut přítomen v provozovně firmy. Následně pak žalobce se musel zdlouhavě vyjadřovat k protokolu o kontrole a některé skutečnosti již odmítli pracovníci České obchodní inspekce brát na zřetel. Z předložených dokladů je zřejmé, že žalobce v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. dodržel toto ustanovení zákona, přesto mu byla uložena pokuta. Podle žalobce došlo k porušení zákonného práva ve smyslu správního řádu, jestliže správní orgán nebral v úvahu předložené originální listinné důkazy, které osobně převzal a převzetí potvrdil, a to doklad o provedené refrakci spotřebitelky a vrácení zdravotnické pomůcky spotřebitelce. Reklamační list bez vyjádření spotřebitelky o požadovaném způsoby vyjádření reklamace není žádným reklamačním protokolem, což žalovaná ve svém rozhodnutí i potvrdila. Proto žalobce navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť žalobce se v daném případě dopustil porušení ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele tím, že v zákonné třicetidenní lhůtě nevyřídil reklamaci dioptrických brýlí uplatněnou spotřebitelkou dne 20. 5. 2014 v provozovně společnosti Optika U Voka v Českém Krumlově. Reklamace byla vyřízena až písemným vyjádřením ze dne 14. 7. 2014. Tímto jednáním žalobce naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle ustanovení § 24 odst. 7 písm. v) zákona o ochraně spotřebitele. Dále se žalobce dopustil porušení ustanovení § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele a to Pokračování - 3 - 10A 120/2015 tím, že při reklamaci nevydal spotřebitelce řádné vyplněné potvrzení, neboť v potvrzení označeném jako reklamační list 4612 neuvedl povinné údaje, a to údaj o obsahu reklamace a spotřebitelem požadovaný způsob vyřízení reklamace. Tímto jednáním žalobce naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. t) zákona o ochraně spotřebitele. Předmětem řízení není otázka posouzení oprávněnosti nároku spotřebitelky, způsobu vyřízení reklamace či posouzení samotné vady, případně právo spotřebitelky na odstoupení od smlouvy, nýbrž otázka, zda žalobce při reklamačním řízení naplnil formální požadavky, které zákon o ochraně spotřebitele na tento proces klade. Tyto povinnosti pak v obecné rovině trvají bez ohledu na to, zda prodávající nárok spotřebitele uzná či nikoli. Žalobce zcela nedůvodně odmítá uznat povahu vytýkaných porušení zákona o ochraně spotřebitele. Žalovaná opírá svůj závěr o listinné důkazy, jež jsou obsaženy ve správním spisu, ze kterých lze dovodit časový souběh událostí a které dokládají, že se žalobce dopustil porušení předmětných povinností. Žalovaná odkazuje v podrobnostech na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaná má za to, že uložená sankce reflektuje nižší závažnost předmětných správních deliktů a je zdůvodněna způsobem, který vyhovuje požadavkům ustanovení § 24b odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele. Správní orgán se zabýval všemi hledisky tohoto ustanovení a zohlednil nejen okolnosti přitěžující, nýbrž i okolnosti polehčující, které spatřuje v dosavadní bezúhonnosti žalobce v oblasti veřejnoprávní ochrany spotřebitele. Procesní postup žalovaného nevykazuje žádné procesní vady s dopadem na zákonnost a správnost vydaných rozhodnutí. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Dne 13. 8. 2014 se obrátila spotřebitelka na Inspektorát Jihočeský a Vysočina žalované se sídlem v Českých Budějovicích s tím, že reklamovala u žalobce v zákonné lhůtě dioptrické multifokální brýle. Reklamace jí byla po uplynutí zákonné lhůty zamítnuta, a to poté, co spotřebitelka uplatnila právo od smlouvy odstoupit. Spotřebitelka předložila doklad o zakoupení brýlí č. 000000000119K, datovaný dnem 11. 4. 2014, stvrzenky o platbě brýlí, zakázkový list na brýle č. 461 ze dne 22. 4. 2014, návod na použití a záruční podmínky, reklamační list č. 4612 vystavený dne 20. 5. 2014 prodávajícím, kopii poukazu na brýle ze dne 10. 4. 2014 a prohlášení spotřebitelky ve věci příspěvku ze zdravotní pojišťovny při převzetí zhotovených brýlí ze dne 9. 5. 2014 a rovněž korespondenci mezi spotřebitelkou a žalobcem. Z podání spotřebitelky ze dne 23. 6. 2014 vyplývá, že žalobci sdělila, že má právo odstoupit od smlouvy a žádat vrácení hotovosti, jelikož po uplynutí třiceti dnů byla pouze kontaktována, aby se opětovně dostavila na nové měření zraku, přestože její zrak byl změřen při koupi brýlí a dále i při reklamaci dne 20. 5. 2014. Z dopisu žalobce ze dne 14. 7. 2014 vyplývá, že na základě podané reklamace ze dne 20. 5. 2014 postoupil zhotovené brýle k posouzení výrobci skel, kdy bylo výrobcem dne 6. 6. 2014 konstatováno, že brýlová skla jsou zhotovená z objednaných dioptrií a že problém mohl být u předepsané refrakce. Na tento dopis spotřebitelka žalobci dne 6. 8. 2014 sdělila, že považuje smlouvu za zrušenou, brýle reklamovala z důvodu, že na brýle nevidí. Na základě reklamace žalobce vystavil dne 20. 5. 2014 reklamační list, jestliže ve lhůtě třiceti dnů nebyla reklamace vyřízena, spotřebitelka dopisem ze dne 23. 6. 2014 od smlouvy odstoupila a požádala vrátit částku 8.027 Kč. Žalobce reagoval na toto podání spotřebitelky dopisem ze dne 11. 8. 2014 tak, že zdravotní pomůcka byla zhotovena dle zadání při dodržení stanovených parametrů. Pokračování - 4 - 10A 120/2015 Na základě podnětu spotřebitelky byla dne 22. 8. 2014 u žalobce provedena kontrola, při které bylo zjištěno, že dne 20. 5. 2014 spotřebitelka reklamovala dioptrické brýle. Žalobce při uplatnění reklamace vyhotovil reklamní list č. 4612, ve kterém však neuvedl údaje o tom, co je obsahem reklamace a jakým způsobem spotřebitelka žádá reklamaci vyřídit. Reklamace měla být vyřízena nejpozději do 19. 6. 2014. Kontrolou bylo zjištěno, že v uvedené lhůtě reklamace vyřízena nebyla. K vyřízení reklamace došlo až dnem 14. 7. 2014. O kontrole byl vyhotoven protokol, ze kterého vyplývá, že jednání žalobce bylo shledáno jako porušení povinností dle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., jestliže žalobce nevyřídil reklamaci v zákonné lhůtě, nejpozději do třiceti dnů ode dne uplatnění reklamace, jestliže žalobce nevydal spotřebitelce řádně vyplněné potvrzení o uplatněné reklamaci, dopustil se porušení povinnosti dle § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., tedy povinnosti vydat spotřebiteli písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje. Žalobce podal námitky proti protokolu. Argumentoval tím, že spotřebitelka reklamovala bezvadný výrobek, u kterého se zjevně vady nevyskytovaly ani jiné výrobní poškození. Žalobce poukázal na to, že výrobek byl zhotoven na základě objednávky dle parametrů, které při objednávce předložila spotřebitelka, tzv. reklamace byla vyřízena a připravena k předání do 20. 6. 2014, ovšem spotřebitelka v podání uvedla, že odstupuje od smlouvy a odmítla dále spolupracovat na vyřešení věci. Námitky žalobce byly v plném rozsahu zamítnuty, o tom byl účastník vyrozuměn sdělením ze dne 17. 9. 2014. Správní orgán dospěl k závěru, že žalobce jednoznačně porušil povinnost vyřídit reklamaci v zákonné třicetidenní lhůtě ode dne uplatnění reklamace a rovněž i povinnost vydat spotřebiteli potvrzení o uplatněné reklamaci, a proto byla žalobci uložena příkazem pokuta ve výši 10.000 Kč. Proti příkazu podal žalobce odpor. Se žalobcem byl dne 28. 11. 2014 sepsán protokol, ve kterém uvedl, že spotřebitelce byl dne 22. 5. 2014 přeměřen zrak, brýle byly shledány bezvadné, a proto byly jí vráceny. Následně žalobce sdělil, že z opatrnosti dne 1. 12. 2014 zaslal spotřebitelce potvrzení o vyřízení reklamace a provedené kontrolní refrakci. Dne 3. 2. 2015 prvostupňovaný správní orgán vydal rozhodnutí, kterým žalobci uložil pokutu 10.000 Kč za spáchání správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. v) zákona č. 634/1992 Sb., kterého se žalobce dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 19 odst. 3 tohoto zákona reklamaci dioptrických brýlí, reklamovaných spotřebitelkou dne 20. 5. 2014 v provozovně žalobce, nevyřídil v zákonné lhůtě třiceti dnů ode dne uplatnění reklamce, když k vyřízení reklamace došlo až dopisem ze dne 14. 7. 2014 a dále se žalobce dopustil správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. t) téhož zákona, jestliže v rozporu s § 19 odst. 1 žalobce nevydal spotřebitelce při uplatnění reklamace dne 20. 5. 2014 řádně vyplněné potvrzení, neboť v potvrzení reklamačního listu neuvedl dva povinné údaje, a to co je obsahem reklamace a jakým způsobem žádala spotřebitelka reklamaci dioptrických brýlí vyřídit. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno s odůvodněním, že žalobce se dopustil uvedených správních deliktů, jestliže žalobce nevydal spotřebitelce řádně vyplněný reklamační list, neuvedl v něm povinné údaje, a to údaj o obsahu reklamace a spotřebitelem požadovaný způsob vyřízení reklamace a dále, že nevyřídil reklamaci v zákonné třicetidenní lhůtě. Správní delikty byly jednoznačně prokázány. Správní orgán učinil ve věci potřebná skutková zjištění a nepochybil ani při právním hodnocení. Rovněž nebyla shledána v řízení žádná procesní vada s dopadem na zákonnost a správnost vydaného rozhodnutí. Z hlediska časového souběhu událostí bylo pro posouzení věci rozhodující datum 20. 5. 2014, kdy spotřebitelka uplatnila reklamaci a den 14. 7. 2014, kdy byla žalobcem reklamace vyřízena. Pokračování - 5 - 10A 120/2015 Správnímu orgánu nepřísluší v daném případě posuzovat charakter vady či věcnou oprávněnost nároku spotřebitelky. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 1 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení je rozhodnutí, dle něhož se žalobce měl dopustit správního deliktu pro porušení ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. v) zákona o ochraně spotřebitele a dále pro porušení ustanovení § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele a naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. t) zákona o ochraně spotřebitele. Žalobce nevyřídil v nejzazší zákonné lhůtě třiceti dnů ode dne uplatnění reklamace reklamaci dioptrických brýlí reklamovaných spotřebitelkou dne 20. 5. 2014 a dále žalobce nevydal spotřebitelce při uplatnění reklamace dioptrických brýlí dne 20. 5. 2014 řádně vyplněné potvrzení, neboť v reklamačním listu neuvedl dva povinné údaje, a to co je obsahem reklamace a jakým způsobem žádala spotřebitelka reklamaci dioptrických brýlí vyřídit. Podle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do třech pracovních dnů. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu nejpozději do třiceti dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy. Z § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele vyplývá, že prodávající je povinen přijmout reklamaci, přičemž je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Z § 24 odst. 7 písm. t) zákona o ochraně spotřebitele účinného k datu spáchání správního deliktu, se prodávající dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci nebo nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci se stanovenými údaji. Ze správního spisu bylo zjištěno, že spotřebitelka převzala dioptrické brýle dne 9. 5. 2014. Dne 20. 5. 2014 uplatnila reklamaci, při které jí byl předán reklamační list ze dne 20. 5. 20104 č. 4612, kde ovšem není uvedeno, co je obsahem reklamace a jakým způsobem spotřebitelka požaduje reklamaci dioptrických brýlí vyřídit. Žalobce předal brýle k přezkoumání a zajistil vypracování odborného posudku. Podle výsledků měření jsou dioptrie správné dle zadaného předpisu a čočky nevykazují žádné výrobní vady, po technické a technologické stránce jsou v pořádku. Spotřebitelka v dopisu ze dne 23. 6. 2014 sdělila žalobci, že má právo odstoupit od smlouvy a žádat vrácení hotovosti. Odmítla nové měření zraku s odůvodněním, že již při koupi brýlí měření zraku absolvovala a rovněž tak bylo provedeno kontrolní měření při reklamaci brýlí dne 20. 5. 2014. Žalobce dopisem ze dne 14. 7. 2014 spotřebitelce sdělil, že dle odborného posouzení nebyla shledána na brýlových sklech žádná závada. Spotřebitelce nabídl výměnu multifokálních skel za dvoje skla. Pokračování - 6 - 10A 120/2015 Reklamační list obsahuje pouze označení výrobku a specifikaci oční vady; část reklamačního listu ohledně popisu reklamované vady, vyjádření dodavatele a způsob vyřízení reklamace požadované spotřebitelem vyplněny nebyly. Mezi stranami není sporné, že spotřebitelka mohla uplatnit reklamaci na dioptrické brýle, které převzala dne 9. 5. 2014. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele je prodávajícím podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby. Dle § 2 odst. 1 písm. g) tohoto zákona je službou jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s výjimkou činností upravených zvláštními zákony, kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdružením nebo jiným orgánům státní správy než uvedeným v § 23. Při jazykovém výkladu § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele se v zásadě nabízejí dvě možnosti interpretace toho, komu lze přičítat k tíži porušení povinnosti vydat potvrzení se všemi náležitostmi, pokud toto potvrzení vystavila osoba určená k provedení opravy odlišná od prodávajícího. Při prvním z nich je poslední větu nutné vykládat tak, že povinnost tíží nejen prodávajícího, ale i osobu určenou k provedení opravy. Oba dva pak nezávisle odpovídají za splnění této povinnosti. Podle druhého výkladu splnění této povinnosti tíží stále prodávajícího i za situace, kdy k provedení opravy byla v záručním listě určena jiná osoba. Jinými slovy řečeno, prodávající odpovídá za splnění povinnosti vždy, ať už reklamaci přijímá a vyřizuje sám, nebo prostřednictvím určené osoby. Je nepochybné, že pojmem tato „povinnost“ je míněna povinnost prodávajícího podle předchozí věty. Soud poznamenává, že účelem zákona o ochraně spotřebitele je chránit spotřebitele jako slabší stranu právního vztahu založeného spotřebitelskou smlouvu (srovn. rozsudek NSS ze dne 20. 10. 2015 čj. 6 As 169/2015-33). Ustanovení týkající se povinnosti vydat potvrzení o uplatnění reklamace se všemi předepsanými údaji je nutné vykládat ve prospěch co nejefektivnější ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Zákonná úprava v tomto směru sleduje, aby požadavky kladené na reklamační řízení byly naplněny bez ohledu na to, zda jsou jím práva z vadného plnění uplatněna přímo u prodávajícího či u subjektu, který byl prodávajícím označen v záručním listu. Zakotvení veřejnoprávních povinností v rámci reklamačního řízení včetně sankcí za jejich porušení zajišťuje realizaci práv spotřebitelů plynoucích z vadného plnění podle soukromého práva. Veřejnoprávní povinnost vydat potvrzení o uplatněné reklamaci se všemi náležitostmi slouží k osvědčení, zda spotřebitel práva z odpovědnosti za vady uplatnil v záruční lhůtě a jaká práva uplatnil. Proto pokud prodávající odpovídá za vady prodaného zboží, odpovídá i ve sféře práva veřejného za splnění povinností při uplatňování a vyřizování reklamace. Soud proto uzavřel, že žalobce jako prodávající odpovídá za porušení povinností při vystavení potvrzení o uplatnění reklamace se všemi předepsanými náležitostmi dle § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. V daném případě je nepochybné, že žalobce v reklamačním listu neuvedl povinné údaje, a to co je obsahem reklamace, a jakým způsobem žádala spotřebitelka reklamaci dioptrických brýlí vyřídit, a proto se dopustil správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. t) zákona spotřebních daních. Na základě listinných důkazů má soud za prokázané, že reklamace, která byla uplatněna dne 20. 5. 2014, nebyla vyřízena ve lhůtě třiceti dnů ode dne uplatnění reklamace, neboť z dopisu datovaného dnem 14. 7. 2014 vyplývá, že došlo k vyřízení reklamace až 14. 7. 2014. Pokračování - 7 - 10A 120/2015 Nedůvodná je výhrada žalobce, že porušení ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele bylo konstatováno na základě tvrzení spotřebitelky, která se obrátila na Českou obchodní inspekci se stížností s nevyplněným reklamačním listem, přestože dioptrické brýle byly zhotoveny dle objednávky spotřebitelky a nevykazují žádné vady. K této výhradě soud poznamenává, že žalobce se nedopustil shora uvedených správních deliktů za způsob vyřízení reklamace či posouzení samotné vady, ale za správní delikty byl postižen proto, že na reklamačním listu nevyplnil potřebné údaje a dále proto, že nevyřídil reklamaci v zákonné třicetidenní lhůtě. Posouzení oprávněnosti reklamace spotřebitelky není proto rozhodná. Zcela irelevantní je proto okolnost, že spotřebitelka dioptrické brýle dosud užívá, rovněž tak je nerozhodná skutečnost, že dle odborného vyjádření dioptrické brýle nevykazují žádné vady. Zcela nepřípadné je tvrzení žalobce, že se žalovaná staví do role ochránce slabší strany a je její úlohou postihovat soukromé subjekty, jestliže v daném případě žalovaná postupovala zcela v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele, přičemž vycházela při hodnocení jednání žalobce z listinných důkazů, které byly pořízeny v rámci reklamačního řízení. Z listinných důkazů, které jsou založeny ve správním spise, lze jednoznačně dokladovat, že se žalobce dopustil porušení předmětných povinností, a to zejména z reklamačního listu, který nebyl po formální stránce řádně vyplněn. Rovněž tak je nepochybné, že reklamace nebyla v zákonné lhůtě vyřízena, jak vyplývá z dopisu žalobce datovaného dnem 14. 7. 2014, kterým byla reklamace vyřízena. Zcela nedůvodná je námitka žalobce, že kontrola dne 22. 8. 2014 byla provedena bez přítomnosti jednatele žalobce. Ze zápisu o provedené kontrole vyplývá, že jednatel společností přítomen kontrole na místě samém nebyl, kontrola byla provedena za účasti pracovnice žalobce očního optika M.S., která se k obsahu podnětu vyjádřila a předložila požadované písemnosti. Za procesní vadu nelze považovat provedení kontroly bez jednatele, jestliže v daném případě potřebné podklady poskytla České obchodní inspekci pracovnice žalobce, která je pověřena co do svého pracovního zařazení očním optikem. Toto pověření předpokládá i jednání s dozorovými orgány, musí se tedy počítat s tím, že předmětné služby se mohou stát i předmětem kontroly a že inspektoři budou jednat i se zaměstnanci. Pracovnice žalobce dala k dispozici kontrole listiny, ke kterým měla přístup, se kterými disponovala. Provedení kontroly z povahy věci nese v sobě i prvek překvapivosti, proto kontrola netrvala na přítomnosti jednatele žalobce. Zákonná úprava nestanoví povinnost žalobce být přítomen uvedené kontroly. Soud proto uzavřel, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve vztahu k porušení § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele obsahuje srozumitelně a dostatečným způsobem formulované odůvodnění, z něhož je zřejmé, jakými úvahami byl správní orgán veden, když učinil závěr o porušení tohoto ustanovení ze strany žalobce. Soud se ztotožňuje se žalovaným, že spotřebitelka své právo z odpovědnosti za vady uplatnila u žalobce dne 20. 5. 2014, přičemž reklamační list neobsahoval náležitosti stavené v § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, což má oporu v předloženém správním spise, respektive v reklamačním listu. Správní orgány učinily ve věci potřebná skutková zjištění a nepochybily ani při právním hodnocení předmětné věci, že se žalobce dopustil shora uvedených správních deliktů, neboť tyto delikty mu byly bezpečně prokázány. Správní orgány tedy nepochybily, jestliže v jednání žalobce, které spočívalo v tom, že žalobce při reklamaci dioptrických brýlí v reklamačním listu neuvedl údaj o tom, co je obsahem reklamace, a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitelka požaduje, spatřovaly porušení ustanovení § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. Rovněž bylo prokázáno, že reklamace nebyla vyřízena v zákonné třicetidenní Pokračování - 8 - 10A 120/2015 lhůtě. Krajský soud proto neshledal žádné vady, které by měly za následek nezákonnost či věcnou nesprávnost napadených rozhodnutí. Soud na základě provedeného řízení dospěl k závěru, že žalobní námitky uplatněné žalobcem v žalobě nejsou důvodné, a proto postupoval dle § 78 odst. 7 s.ř.s. a žalobu zamítl. V projednávané věci rozhodl soud bez nařízení jednání, když účastníci nevyjádřili přes poučení svůj nesouhlas s takovým postupem soudu (§ 51 odst. 1 s.ř.s.). Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Žalovanému správnímu orgánu náklady řízení před soudem nevznikly.
Poučení
o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 10. března 2016 Předsedkyně senátu JUDr. Věra Balejová v. r. Pokračování - 9 - 10A 120/2015 Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.