10 A 129/2014

Rubrum

10 A 129/2014-102 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně E. B., zastoupené Z. S., bytem P., L. 11, proti žalovanému Krajskému úřadu Kraje Vysočina, se sídlem Jihlava, Žižkova 57, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2014, č. j. KUJI 46 577/2014, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni s e v r a c í soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 9. 2014, ve znění jejího doplnění ze dne 29. 12. 2014, domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změnil rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov (dále též „stavební úřad“) ze dne 30. 4. 2014, č. j. OV/1403/2013-5, kterým bylo rozhodnuto o odstranění stavby „Prodejní stánky v Pelhřimově v lokalitě U Elektrárny“ v Pehřimově na pozemku parc. č. 239/1 v k. ú. Pelhřimov tak, že v části výroku označeném I. doplnil podmínku č. 3 a v části výroku označeném II. nahradil jednu větu. Žalobu podal zmocněnec žalobkyně i za R. Ch. B., jehož zastoupení však nebylo doloženo a ani on sám podanou žalobu nedoplnil o vlastní podpis, jak byl vyzván usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2014, č. j. 10 A 129/2014 – 29. Usnesením ze dne 25. 11. 2014, č. j. 10 A 129/2014 – 32, proto krajský soud žalobu ve vztahu k R. Ch. B. odmítl. V řízení bylo dále pokračováno pouze se žalobkyní. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný zaslal své rozhodnutí k rukám advokáta JUDr. Cimbůrka, přestože jej žalobkyně odvolala z pozice zástupce ke dni 1. 7. 2014. Došlo tak k chybě doručování, neboť bylo doručováno zástupci po zániku jeho plné moci. Právní moc k datu 8. 7. 2014 je podle žalobkyně neplatná. Žalobkyně tvrdí, že jí bylo napadené rozhodnutí doručeno až dne 12. 8. 2014, kdy jí bývalý zástupce JUDr. Cimbůrek zaslal písemnosti od správního orgánu; toho dne tyto písemnosti podle žalobkyně JUDr. Cimbůrek obdržel od správního orgánu. Žalobkyně počítá lhůtu k podání žaloby od 13. 8. 2014. V případě, že se mýlí, tak požádala krajský soud o prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby. Dále žalobkyně v žalobě a jejím doplnění uplatnila věcné námitky proti napadenému rozhodnutí. Pokračování - 2 - 10A 129/2014 Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že předložená plná moc pro advokáta JUDr. Cimbůrka nebyla nikterak časově omezena a opravňovala jej k přebírání písemností. O odvolání plné moci nebyl žalovaný ze strany žalobkyně informován, a proto nemohl mít povědomost o ukončení zastupování ke dni 1. 7. 2014. O zániku zastoupení měla žalobkyně informovat žalovaného, případně stavební úřad. Napadené rozhodnutí bylo JUDr. Cimbůrkovi doručeno do datové schránky dne 8. 7. 2014. Pokud jednáním JUDr. Cimbůrka vznikla žalobkyni nějaká újma, pak ji nelze řešit prostřednictvím žalovaného či stavebního úřadu. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla odmítnuta jako opožděná. Dále se žalovaný vyjádřil k věcným námitkám žalobkyně. Žalobkyně v replice uvedla, že o zániku plné moci měl správní orgány informovat sám advokát. Podle žalobkyně je odvolání plné moci patrné z jiného správního spisu, který byl veden u Městského úřadu Pelhřimov pod sp. zn. OV 286/2014-11. V souvislosti s listinou ze dne 25. 6. 2014, č. j. OV 286/2014-11, došlo k odvolání plné moci, neboť advokát nesplnil pokyn žalobkyně. Žalobkyně tak měla za to, že Městský úřad Pelhřimov měl povědomost o zániku zastoupení. Žalobkyně odmítá, že by její žaloba byla podána opožděně a odkazuje na § 84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Žalobkyně uvádí, že se o nezákonném zásahu do vlastnického práva dozvěděla dne 12. 8. 2014, a proto je žaloba podaná včas ve stanovené lhůtě 60 dnů, resp. dvou let ode dne, kdy k zásahu došlo. V příloze žalobkyně přiložila e-mail ze 13. 8. 2014, v němž jí advokát JUDr. Cimbůrek zaslal přiložené dokumenty. Z předloženého správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Dne 19. 2. 2014 byla do spisu stavebního úřadu doručena plná moc ze dne 14. 2. 2014, kterou žalobkyně a R. Ch. B. zmocnili podle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu advokáta JUDr. Cimbůrka k jejich neomezenému zastupování v řízení o odstranění stavby sp. zn. OV/1403/2013. Advokáta zmocnili k provádění veškerých právních i jiných úkonů ve věci, zejména k podání nebo se vzdání jakýchkoliv řádných i mimořádných prostředků, návrhů na zmeškání lhůty, včetně přebírání jakýchkoliv písemností a rozhodnutí. Dne 9. 5. 2014 podal advokát JUDr. Cimbůrek jménem žalobkyně a R. Ch. B. odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 30. 4. 2014, č. j. OV/1403/2013-5. Dne 7. 7. 2014 vydal žalovaný napadené rozhodnutí pod č. j. KUJI 46 577/2014 a doručil jej advokátu JUDr. Cimbůrkovi. Ve spise je založena doručenka, podle které bylo napadené rozhodnutí doručeno do datové schránky JUDr. Cimbůrka dne 8. 7. 2014. Ze správního spisu se nepodává žádná informace ze strany advokáta ani ze strany žalobkyně o odvolání plné moci advokáta ke dni 1. 7. 2014. Krajský soud se s ohledem na shora uvedené nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou napadeným rozhodnutím zabývat věcně. Přitom dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť žaloba je podána opožděně. Podle § 33 správního řádu se zmocnění k zastoupení prokazuje písemnou plnou mocí. Podle § 33 odst. 1 písm. b) správního řádu může být zmocnění uděleno pro celé řízení. Plná moc ze dne 14. 2. 2014 byla sepsána jako neomezená plná moc pro celé řízení ve věci odstranění stavby. Takto formulovaná plná moc se proto vztahovala i na odvolací řízení, neboť řízení před správním orgánem prvého stupně a řízení odvolací tvoří jeden celek. Zmocnění advokáta tedy pokrývalo i celé odvolací řízení včetně doručování. Pokračování - 3 - 10A 129/2014 Zvolit si zástupce je svobodným projevem vůle zmocnitele, avšak aby tento projev vůle měl pro dané řízení právní účinky, musí být dán prokazatelným způsobem správnímu orgánu najevo, což je doručení plné moci správnímu orgánu. Stejně tak odvolání zvoleného zástupce musí být jasně správnímu orgánu dáno najevo. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2012, č. j. 8 As 94/2011 – 80 (www.nssoud.cz) platí, že „pro posouzení zániku plné moci zmocněnce účastníka správního řízení je třeba analogicky použít ustanovení občanského soudního řádu (§ 28 o. s. ř.).“ Podle § 28 odst. 2 občanského soudního řádu platí, že odvolání plné moci účastníkem je vůči soudu účinné, jakmile mu bylo účastníkem nebo zástupcem oznámeno. Odvolání plné moci by tedy vůči žalovanému bylo účinné až okamžikem oznámení této skutečnosti. V daném případě však žádné sdělení o skončení vztahu mezi žalobkyní jakožto zmocněnkyní a advokátem jakožto zástupcem nebylo do správního spisu doloženo. Žalovanému nebylo sděleno, že došlo k odvolání zástupce ke dni 1. 7. 2014, a tudíž vůči němu takové právní jednání žalobkyně nemělo žádné právní účinky. Za dané situace žalovaný postupoval v souladu s platnou plnou mocí a § 34 odst. 2, větou první správního řádu a doručoval k rukám zástupce žalobkyně. V daném řízení jde o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s., platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zvláštní zákon v tomto případě zvláštní lhůtu nestanoví. Podle doručenky ve spise bylo napadené rozhodnutí doručeno JUDr. Cimbůrkovi dne 8. 7. 2014. Lhůta pro podání žaloby tedy v souladu s § 40 odst. 1 s. ř. s. počala žalobci běžet dne 9. 7. 2014. Konec dvouměsíční lhůty pro podání žaloby připadl na pondělí 8. 9. 2014. Toto byl poslední den pro včasné podání žaloby. Na běh lhůty pro podání žaloby vůbec neměl vliv den skutečného obdržení rozhodnutí žalobkyní. Žaloba byla soudu podána elektronickou poštou s elektronickým podpisem až dne 6. 10. 2014. Žaloba byla podána opožděně. Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani argumentace žalobkyně, že se domnívala, že Městský úřad Pelhřimov byl v rámci jiného řízení informován o odvolání plné moci advokáta. Mělo jít o spis sp. zn. OV 286/2014-11 ve věci „pokuty za umístění nepovolených staveb“. I kdyby totiž v tomto řízení byl městský úřad informován o odvolání plné moci, pak se to týkalo pouze tohoto konkrétního řízení. V daném případě totiž plná moc nebyla formulována jako generální pro všechna řízení, ale pouze pro řízení o odstranění stavby. Odvolání plné moci v řízení ve věci „pokuty za umístění nepovolených staveb“ nemá vliv na plnou moc ve věci řízení o odstranění stavby. Pokud žalobkyně odvolala plnou moc udělenou pro konkrétní řízení, pak musela informovat správní orgány právě v tomto řízení, aby její právní jednání mělo vůči příslušným správním orgánům právní účinky. Dále je pak nutno odmítnout argumentaci žalobkyně lhůtou k podání žaloby podle § 84 s. ř. s., neboť lhůta v tomto ustanovení vymezená se týká jiného žalobního typu, a sice žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. platí, že lhůtu pro podání žaloby nelze prominout. Žádosti žalobkyně o prominutí lhůty k podání žaloby nemohl krajský soud s ohledem na citované zákonné ustanovení vyhovět. Pokračování - 4 - 10A 129/2014 Ze shora uvedených důvodů krajský soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl jako opožděnou. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Soud rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť návrh na zahájení řízení byl před prvním jednáním odmítnut. Za žalobu žalobkyně zaplatila soudní poplatek v kolcích ve výši 3000 Kč. Soudní poplatek ve stejné výši bude žalobkyni vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. 6. 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra Balejová v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka