10 A 149/2013
č. j. 10 A 149/2013-112
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
10 A 149/2013 - 112 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. J.B., bytem X, proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, se sídlem v Jihlavě, Žižkova 57, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2013, č.j. X za účasti M.D., X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se o d m í t á . Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se v r a c í soudní poplatek ve výši 3.000,-- Kč.
Odůvodnění
Usnesením Krajskému soudu v Brně ze dne 5. 11. 2013, čj. X byla shora uvedená žaloba postoupena Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu místně příslušnému. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 6. 8. 2013, kterým bylo zrušeno rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu Humpolec čj. STAV/3487/11/Za/Ob-469/2011 s. z. Ob-469/2011 ze dne 23. 5. 2013, kterým byla dodatečně povolena stavba, stavební úpravy zemědělské usedlosti, přístřešek a zpevněná příjezdová komunikace na pozemku: stavební parcela č. 110/2, pozemková parcela č. 133/1 v kat. úz. Senožaty za stanovených podmínek. Z obsahu napadeného rozhodnutí bylo zjištěno, že důvod zrušení prvoinstančního rozhodnutí spočívá v tom, že stavební úřad vyzval stavebníka, aby předložil dokumentaci stavby, ovšem ve smyslu této výzvy se spokojil s podklady neúplnými, mimo jiné v textové části projektové dokumentace chybí vyhodnocení, z jakého důvodu stavba neovlivní životní prostředí a rovněž odvolací orgán postrádal statické posouzení stavby zpracované oprávněnou autorizovanou osobou. Dle žalovaného žádost o dodatečné povolení stavby a její textová část je ve vzájemném rozporu, proto je i rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nepřezkoumatelné. Pokud jde o vlastní výrok, kterým se mimo jiné stanovují podmínky pro její dokončení, ten rovněž nebyl bez nedostatků. Dalším nedostatkem výroku je, že rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nemá všechny předepsané náležitosti, zejména dle § 5 vyhl. č. 526/2006 Sb., neboť podle těchto ustanovení je třeba ve výrokové části vymezit druh a účel povolované stavby. Podmínkou č. 2 výroku rozhodnutí bylo stavebníkovi uloženo, že stavba bude dokončena svépomocí a že odborný dozor bude vykonávat J.P., jak je uvedeno v žádosti o dodatečném povolení stavby. Tato podmínka je však v rozporu s údaji uvedenými v části E zásady organizace stavby, kde se v bodě č. 2 uvádí, že dokončení stavby bude provedeno dodavatelským způsobem na základě Pokračování - 2 - 10A 149/2013 výběrového řízení. Dle žalovaného bylo pouze odkázáno na projektovou dokumentaci, která však potřebné údaje neobsahuje, stavební úřad se nezabýval naplněním požadavků vyhl. č. 501/2006 Sb., neboť svojí pozornost zaměřil jen na posouzení stavby dle vyhl. č. 268/2009 Sb., o obecných požadavcích na stavby. Projektová dokumentace stavby tedy nebyla vypracována dle § 2 přílohy č. 1 k vyhl. č. 499/2006 Sb. Dále dle žalovaného v pokračujícím řízení je třeba, aby se stavební úřad zabýval okruhem účastníků řízení, přehodnotil stanovený okruh účastníků řízení nebo náležitě odůvodnil, proč vlastníci nemezujících pozemků, např. přes silnici nemohou být stavbou dotčeni. Rovněž žalovaný doporučil stavebnímu úřadu, že je vhodné provést kontrolní prohlídky za účelem bezpečného zjištění stavu věci a do protokolu zaznamenat a popsat, co je jednoznačně provedeno a co zbývá dokončit a bez smyslu tohoto zjištění vyzvat stavebníka k odstranění nedostatků podané žádosti, jejichž přílohou je projektová dokumentace a důsledně trvat na jejím obsahu a rozsahu ve smyslu příslušných právních předpisů. Z toho vyplývá, že ke zrušení prvostupňového rozhodnutí došlo především pro nedostatečná skutková zjištění, která bude muset stavební úřad v dalším řízení doplnit a odstranit vady. Před posouzením jednotlivých žalobních námitek byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného, než podanou žalobu jako nepřípustnou podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále též s.ř.s.), usnesením odmítnout. O tom, kdy nastává taková situace, hovoří ust. § 68 písm. e) ve vazbě na ust. § 70 s.ř.s., které upravuje tzv. kompetenční výluky, tedy úkony správního orgánu, jež nemohou být napadeny žalobou podle ust. § 65 a § 66 s.ř.s. Podle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti. Jedná se o tzv. procesní legitimaci. S ohledem na použitou legislativní zkratku lze dovodit, že za rozhodnutí ve smyslu citovaného ustanovení lze považovat pouze takové úkony správního orgánu, jimiž se konečným způsobem zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Hmotněprávně je pak legitimována pouze ta osoba, která byla na svých právech skutečně zkrácena. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval chybný procesní postup spočívajícího v neodstranění vad žádosti stavebníka, a to zejména v nedostatcích v textové části projektové dokumnetace s tím, aby došlo k přehodnocení stanoveného okruhu účastníků řízení a dále byla provedena i kontrolní prohlídka stavby a ve smyslu tohoto zjištění byl stavebník vyzván k odstranění nedostatků podané žádosti. Na základě těchto skutečností shora uvedených bylo prvoinstanční rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Zrušovacím rozhodnutím žalovaného nebylo proto zasaženo do subjektivních práv žalobce, protože tímto rozhodnutím nedošlo k založení, změně či zániku subjektivních práv. Rozhodnutí proto nezasahuje do právní sféry žalobce, tímto rozhodnutím jsou dotčena pouze jeho procesní práva. Pro možnost přezkoumání takového rozhodnutí soudem je pak zcela Pokračování - 3 - 10A 149/2013 zásadní ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s., které upravuje aktivní legitimaci. Ta svědčí právě tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Nedojde-li k zásahu do práv žalobce rozhodnutím přinášejícím takové důsledky, pak tu aktivní legitimace k uplatnění žaloby není. Při interpretaci této právní normy je zapotřebí řídit se smyslem a účelem tohoto právního předpisu a nikoli jeho doslovným výkladem (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, čj. 6 A 25/2002-42). Jinými slovy řečeno, zrušovacím rozhodnutím správního orgánu druhé instance a vrácením věci k novému projednání stavebnímu úřadu nejsou práva účastníků řízení založena s konečnou platností. To pak znamená, že napadené rozhodnutí nepředstavuje rozhodnutí s hmotněprávními účinky, a proto není § 65 odst. 1 s.ř.s. podřaditelné. V důsledku toho napadené rozhodnutí kognici soudu nepodléhá, protože je podřaditelné § 70 písm. a) s.ř.s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, čj. 9 As 30/2010-219). Soud proto uzavírá, že napadené rozhodnutí zasahuje do procesní sféry žalobce, nedotýká se jeho hmotných práv, nelze jej proto podřadit požadavkům § 65 odst. 1 s.ř.s., což má za následek, že napadené rozhodnutí odpovídá § 70 písm. a) s.ř.s. Jestliže na napadené rozhodnutí dopadá kompetenční výluka podle § 70 písm. a), jedná se o rozhodnutí podřaditelné § 68 písm. e) s.ř.s., které je z přezkoumání podle soudního řádu správního vyloučeno. Rozhodování o žalobě proti rozhodnutí vyloučenému z přezkoumání soudem upravuje § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s., které soudu ukládá žalobu odmítnout, je-li podle tohoto zákona nepřípustná. Vzhledem k tomu, že soud ze shora uvedených důvodů neshledává rozhodnutí žalovaného rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., které je podle ust. § 70 písm. a) s.ř.s. ze soudního přezkumu vyloučeno, byl soud nucen konstatovat, že žaloba proti napadenému rozhodnutí je podle ust. § 68 písm. e) s.ř.s. nepřípustná, a proto ji podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl. Žalobce však bude moci žalobou napadnout u správního soudu až případné „konečné“ meritorní rozhodnutí žalovaného, ohledně něhož by dospěl k přesvědčení, že jím dochází k nepřípustnému zásahu do jeho hmotněprávních subjektivních práv, že rozhodnutí je nezákonné. S ohledem na tento výsledek současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení dle § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť jí nevznikly žádné náklady řízení v souvislosti s plněním povinností, které by jí soud uložil. Dle ustanovení § 10 odst. odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. To se v projednávané věci stalo. Žalobce ze žaloby zaplatil soudní poplatek kolkovými známkami v hodnotě 3.000,- Kč. Takto zaplacený soudní poplatek se žalobci vrací. Pokračování - 4 - 10A 149/2013
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 18. dubna 2014 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.