Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

10 A 163/2014

č. j. 10 A 163/2014-57

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2015-05-22 · ECLI:CZ:KSCB:,2015:10.A.163.2014.57

Citované zákony (6)

Rubrum

10A 163/2014 - 57 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce JP1, s.r.o., se sídlem Praha 1, Školská 694/32, právně zastoupeného JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem, Úvaly, Dvořákova 1624, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2014, čj. KUJCK 50769/2014/OREG, za účasti Ministerstva obrany, sekce legislativní a právní, Praha 6, nám. Svobody 471/14 a E.ON Česká republika, s.r.o., České Budějovice, F. A. Gerstnera 2151/6, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Osobám zúčastněným se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci (1) Žalobou, doručenou dne 6. 11. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud), se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2014, čj. KUJCK 50769/2014/OREG, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu, Městského úřadu Vimperk, čj. VÚP 6173/14-LAI – 637/2011 ze dne 10. 4. 2014 jako opožděné. Pokračování - 2 - 10A 163/2014 (2) Žalobce v žalobě uvedl, že územní rozhodnutí správního orgánu I. stupně mu bylo doručeno 11. 4. 2014. Proti územnímu rozhodnutí žalobce podal v zákonné lhůtě odvolání. Ačkoli bylo adresováno správnímu orgánu I. stupně, vinou administrativního pochybení bylo zasláno přímo odvolacímu orgánu, který je převzal dne 24. 4. 2014. Odvolací orgán jako žalovaný usnesením ze dne 28. 4. 2014 čj. KUJCK 26361/2014/OREG postoupil odvolání správnímu orgánu I. stupně. Usnesení o postoupení odvolání žalobce předal k přepravě dne 29. 4. 2014. Lhůta k podání odvolání proti územnímu rozhodnutí žalobci počala běžet dne 12. 4. 2014 a končila dne 26. 4. 2014, respektive dne 28. 4. 2014, neboť dne 26. 4. 2014 byla sobota. Povinností odvolacího orgánu bylo v souladu s § 12 správního řádu odvolání žalobce bezodkladně usnesením postoupit příslušnému správnímu orgánu. K vlastnímu postoupení žalovaným došlo teprve dne 29. 4. 2014, ačkoliv usnesení o postoupení bylo vydáno dne 28. 4. 2014. Žalovaný bezdůvodně o den odložil vlastní postoupení žalobcova odvolání, což mělo za následek opožděnost odvolání a jeho následné zamítnutí pro opožděnost. Pokud by žalovaný postoupil odvolání žalobce ihned po vydání usnesení o postoupení, byla by zachována lhůta pro podání odvolání. (3) Žalobce v žalobě odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, který ve svém usnesení ze dne 26. 10. 2010 sp. zn. 29 Cdo 1167/2009 judikoval, že k zachování lhůty postačuje, je-li poštovní zásilka obsahující odvolání adresovaná místně a věcně příslušnému správnímu orgánu podána posledního dne lhůty držiteli poštovní licence, což platí i v případě, kdy odvolání postupuje věcně a místně příslušnému správnímu orgánu jiný nepříslušný správní orgán. Žalobce vyslovil přesvědčení, že v jeho věci byl splněn zákonný požadavek bezodkladnosti postoupení jeho odvolání příslušnému správnímu orgánu, neboť odvolání obdržel správní orgán od žalobce dne 24. 4. 2014, usnesení o postoupení žalovaný vydal dne 28. 4. 2014 a vlastní postoupení uskutečnil až dne 29. 4. 2014. Podle žalobce žalovaný postupoval v rozporu s právními předpisy. Žalovaný nepostoupil jeho odvolání bezodkladně a jednáním žalovaného došlo k porušení základních zásad činnosti správních orgánů, neboť žalovaný důkladně nešetřil oprávněné zájmy žalobce, kdy zbytečným průtahem ve vlastním postoupení byl negativně ovlivněn oprávněný zájem žalobce. (4) Žalobce požádal, aby soud přiznal žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s.ř.s. odkladný účinek. Žalobci bylo totiž postupem žalovaného znemožněno podat odvolání a projednání tohoto odvolání mohlo mít zásadní vliv na záměr stavby Betonárka Vimperk. V kontextu toho žalobce poukazuje na nevratnost případného zahájení realizace záměru Betonárky Vimperk. Vydání územního rozhodnutí předpokládá možnost podat žádost o vydání stavebního povolení, což by před řádným vypořádáním odvolání znamenalo pro žalobce nepoměrně větší újmu. K výzvě soudu žalobce dne 2. 12. 2014 doplnil důvody pro přiznání odkladného účinku žalobě, kdy uvedl, že právní následky vyplývající z územního rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 10. 4. 2014 čj. VÚP 6173/14-LAI-637/2011, tj. především možnost žadatele podat žádost o stavební povolení pro Betonárku Vimperk, k čemuž žadatel nepochybně od počátku směřoval, ohrožují žalobce jako vlastníka, který bude mít v následujícím řízení fakticky horší právní postavení pro uplatnění svých námitek, které byly předmětem jím podaného odvolání, a to s ohledem na ustanovení § 114 stavebního zákona, restriktivně vymezující okruh přípustných námitek ve stavebním řízení. Územní rozhodnutí je podkladem pro vydání stavebního povolení a stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru. Proto je územní rozhodnutí nutné považovat za hlavní rozhodnutí. Jinak by mohlo dojít k tomu, že územní rozhodnutí by bylo zrušeno nebo změněno až v době, kdy nabylo právní moci stavební Pokračování - 3 - 10A 163/2014 povolení. Negativní následek plynoucí z výkonu územního rozhodnutí by pro žalobce byl zásadním zásahem i do jeho vlastnických práv. (5) Žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného jako nezákonné a trpící vadami, které způsobily zkrácení žalobcových práv zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (6) Žalovaný správní orgán k návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě uvedl, že neshledává jeho případné přiznání v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Zastává názor, že pro přiznání odkladného účinku není naplněn základní předpoklad, tj. možnost vzniku újmy v důsledku výkonu nebo jiného právního následku napadeného rozhodnutí. Povaha rozhodnutí o umístění stavby vylučuje možnost přivodit újmu předpokládanou ustanovením § 73 odst. 2 s.ř.s. Územní rozhodnutí nezakládá stavebníkovi subjektivní právo stavět. Vznik újmy může být právním následkem až stavebního povolení. Žalobcem tvrzené důvody žalovaný označil za nerelevantní. Žalobci nepřísluší ochrana majetkových práv třetích osob. (7) Žalovaný správní orgán navrhl dále zamítnutí žaloby. Odmítl tvrzení žalobce, že postupoval v rozporu s právními předpisy. V prvostupňovém rozhodnutí bylo stavebním úřadem poskytnuto účastníkům řízení poučení, které obsahovalo všechny požadované údaje stanovené v § 68 odst. 5 správního řádu. Územní rozhodnutí bylo žalobci oznámeno dne 11. 4. 2014. Podle § 86 odst. 1 správního řádu se odvolání podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Jelikož žalobce doručil odvolání nikoliv stavebnímu úřadu, ale přímo žalovanému dne 24. 4. 2014 (čtvrtek), žalovaný postupoval podle § 12 správního řádu a bezodkladně podání postoupil usnesením příslušnému správnímu orgánu, tj. stavebnímu úřadu, který rozhodnutí vydal a žalobce o tom uvědomil. Usnesení o postoupení vyhotovila oprávněná úřední osoba žalovaného v den, kdy jí věc byla přidělena dne 28. 4. 2014 a následující den, tj.

29. č. 2014 (úterý), byla písemnost vypravena. Žalovaný poznamenává, že datová zpráva, jejímž obsahem byl záznam o usnesení o postoupení věci (odvolání), byla žalobci doručena dne 29. 4. 2014 v 9:58:05 hod. Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, a z této citoval. Dovodil, že mu nelze vytýkat vadný postup, neboť usnesení o postoupení věci vypravil třetí pracovní den po obdržení žalobcova odvolání. S ohledem na úkony, které je nutno s doručenou písemností učinit, pokud se týče její evidence, přidělení oprávněné úřední osobě, úkonů směřujících k vydání usnesení a jeho vypravení, je třeba konstatovat, že žalovaný provedl postoupení bez zbytečného odkladu. Žalovaný podotýká, že účastník řízení se vystavuje nebezpečí zmeškané lhůty pro podání odvolání tím, že odvolání podá u nepříslušného správního orgánu, ačkoliv se mu dostalo řádného poučení o tom, u kterého orgánu je třeba odvolání podat. Žalovaný souhlasil s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, jen na základě účastníky předložených spisů. III. Řízení před správním soudem (8) Krajský soud v dané věci vyzval případné osoby, u nichž bylo splněno postavení osob na řízení zúčastněných, aby soudu sdělily, zda budou práva osob na řízení zúčastněných uplatňovat. Spolu s touto informací jim soud zaslal stejnopis žaloby žalobce. Ve lhůtě soudem stanovené došlo soudu oznámení od ČR – Ministerstva obrany, že bude v předmětném řízení Pokračování - 4 - 10A 163/2014 uplatňovat práva osoby na řízení zúčastněné a dále se stejným způsobem vyjádřil E.ON Česká republika, s.r.o. Vyjádření k žalobě těmito osobami soudu zasláno nebylo. (9) Krajský soud v Českých Budějovicích vydal dne 15. 12. 2014 usnesení pod čj. 10A 163/2014-33, kterým žalobě odkladný účinek nepřiznal. IV. Obsah správních spisů (10) Ze správních spisů, které si soud vyžádal, jsou pro věc podstatné následující rozhodné skutečnosti: (11) Městský úřad Vimperk, odbor výstavby a územního plánování vydal dne 10. 4. 2014 územní rozhodnutí o umístění stavby pod označením Betonárka Vimperk na pozemcích KN parc. č. 1983/1 ostatní plocha a 1984/3 – ostatní plocha v k. ú. Vimperk a parc. č. 901/8 – ostatní plocha a 950/5 – ostatní plocha v k. ú. Boubská, obec Vimperk žadateli ČR Beton Bohemia spol. s.r.o. se sídlem Český Krumlov pod čj. VÚP 6173/14-LAI- 637/2011. Rozhodnutí obsahovalo řádné poučení o tom, v jaké lhůtě se lze proti rozhodnutí odvolat, kdo o odvolání bude rozhodovat a kterému správnímu orgánu se odvolání podává. (12) Odvolání žalobce ze dne 22. 4. 2014 bylo adresováno Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic prostřednictvím Městského úřadu Vimperk, odboru výstavby a územního plánování a bylo doručeno Krajskému úřadu, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic dne 24. 4. 2014, kde je uvedeno i číslo jednací. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic vyhotovil usnesení o postoupení věci Městskému úřadu Vimperk, odboru výstavby a územního plánování dne 28. 4. 2014 pod čj. KUJCK 26361/2014/OREG, ve kterém je uvedeno, že dne 24. 4. 2014 obdržel Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic odvolání žalobce směřující proti územnímu rozhodnutí vydanému Městským úřadem Vimperk dne 10. 4. 2014 čj. VÚP 6173/14-LAI-637/2011. Je uvedeno, že s ohledem na § 86 odst. 1 a 87 a 88 správního řádu věc byla postoupena příslušnému správnímu orgánu. Z přehledu odeslaných zásilek je zřejmé, že věc byla vypravena Městskému úřadu Vimperk, odboru výstavby a územního plánování dne 29. 4. 2014 a doručena tomuto úřadu, o čemž svědčí i prezenční razítko Městského úřadu ve Vimperku dne 30. 4. 2014. (13) Městský úřad Vimperk vyzval žalobce, aby předložil patřičný počet kopií odvolání ve smyslu poučení účastníků řízení k rozeslání. Odvolání bylo účastníkům řízení rozesláno dne 28. 5. 2014 a byli vyzváni k vyjádření k odvolání žalobce. Po předložení odvolání spolu s vyjádřeními dalších účastníků řízení k odvolání žalobce, rozhodl Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic dne 2. 9. 2014 pod čj. KUJCK 50769/2014/OREG tak, že odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu Vimperk čj. VÚP 6173/16-LAI-637/2011 ze dne 10. 4. 2014 jako opožděné zamítl. V. Právní názor soudu (14) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. Pokračování - 5 - 10A 163/2014 (15) V souzeném případě žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu, který dospěl k závěru, že žalobcem podané odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí bylo opožděné. Žalobce tvrdil, že odvolání podal včas v zákonné lhůtě, avšak administrativním pochybením bylo zasláno přímo odvolacímu orgánu, tj. žalovanému, který je převzal dne 24. 4. 2014 a žalovaný správní orgán usnesením ze dne 28. 4. 2014 čj. KUJCK 26361/2014/OREG postoupil věc správnímu orgánu I. stupně, kdy usnesení předal k přepravě dne 29. 4. 2014. Stalo se tak po uplynutí odvolací lhůty, která končila dne 26. 4. 2014, respektive 28. 4. 2014, neboť dne 26. 4. 2014 byla sobota. Podle žalobce žalovaný bezdůvodně odložil vlastní postoupení žalobcova odvolání, což mělo za následek opožděnost odvolání a následné zamítnutí odvolání pro opožděnost. Rozhodnutí žalovaného označil jako nezákonné, které trpí vadami řízení, což způsobilo zkrácení žalobce na jeho právech. V prvé řadě je třeba poukázat na skutečnost, že tvrzení žalobce o tom, že vydané rozhodnutí trpí vadami řízení, které způsobilo zkrácení žalobce na jeho právech, nebylo konkrétně odůvodněno. Z toho důvodu ani soud nemůže takto obecně formulovanou žalobní námitku konkrétně posoudit. Z moci úřední soud neshledal takové vady řízení, které by v dané věci způsobily zkrácení žalobce na jeho právech, neboť odvolací řízení v dané věci neprobíhalo, žalovaný správní orgán v žalobou napadeném rozhodnutí pouze zkoumal včasnost podaného odvolání a s ohledem na skutečnost, že dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno opožděně a podle § 92 odst. 1 odvolání jako opožděné zamítl. Rovněž se zabýval tím, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení či pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Takové důvody, jak vyplývá z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, shledány nebyly a ani žalobce existenci takových důvodů netvrdil. (16) V dané záležitosti je třeba zdůraznit, že opožděné odvolání odvolací správní orgán zamítá bez věcného posouzení, nepřezkoumává je postupem podle § 89 odst. 2 správního řádu z hlediska jeho obsahu ani řízení předcházející jeho vydání. V případě podání opožděného odvolání se zamítá z formálních důvodů. Opožděné odvolání je takové odvolání, které podal účastník řízení po uplynutí odvolací lhůty, která je obecně stanovena v § 83 odst. 1 správního řádu. Podle tohoto ustanovení je odvolací lhůta patnáctidenní. Podle § 86 odst. 1 správního řádu se odvolání podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Pokud není odvolání podáno u místně a věcně příslušného správního orgánu, je takový orgán, u něhož bylo odvolání podáno, povinen postupovat podle § 12 správního řádu a bezodkladně takové odvolání usnesením postoupit příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomit podatele. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je lhůta zachována, je-li poslední den lhůty podána zásilka adresovaná věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, která obsahuje podání držiteli poštovní licence, nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. (17) V dané záležitosti žalobce zaslal své odvolání žalovanému správnímu orgánu, o čemž svědčí podací razítko žalovaného i číslo jednací, které bylo odvolání žalobce dne 24. 4. 2014 přiděleno. Na odvolání byla uvedena adresa Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic prostřednictvím Městského úřadu Vimperk, odboru výstavby a územního plánování Steinbrenerova 6, Vimperk. Krajský úřad Jihočeského kraje postupoval podle § 12 správního řádu a vydal usnesení, kterým příslušnému správnímu orgánu, tj. stavebnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, odvolání žalobce tomuto úřadu postoupil a žalobce o postoupení jeho odvolání Pokračování - 6 - 10A 163/2014 stavebnímu úřadu uvědomil. Usnesení o postoupení odvolání bylo vyhotoveno oprávněnou úřední osobou v den, kdy jí věc byla přidělena dne 28. 4. 2014 a následující den 29. 4. 2014 byla písemnost vypravena. Žalobci byl záznam o usnesení o postoupení jeho odvolání doručen datovou zprávou dne 29. 4. 2014 v 9:58:05 hodin. (18) Správní řád skutečně ukládá správnímu orgánu věc bezodkladně postoupit příslušnému správnímu orgánu poté, co je zjištěna nepříslušnost. To vyplývá z § 12 správního řádu. Bezodkladnost takového postoupení zákon výslovně nedefinuje. Představuje tudíž zákonem nedefinovaný časový úsek navazující na okamžik, kdy správní orgán, který ve věci konal, svou nepříslušnost zjistil. V dané věci se jednalo o situaci, kdy odvolání bylo adresováno žalovanému prostřednictvím správního orgánu prvostupňového, avšak bylo doručeno přímo tomuto odvolacímu orgánu. Přitom je zákonem stanoveno v § 86 odst. 1, správního řádu, že odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Toto ustanovení dále stanoví pro správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal další postup. Jestliže v dané věci obdržel odvolání žalobce odvolací správní orgán namísto správního orgánu příslušného, byl povinen podle § 12 správního řádu odvolání postoupit správnímu orgánu I. stupně, který napadené rozhodnutí vydal, a to i za situace, že k vyřízení odvolání byl sám věcně a místně příslušný. Nejednalo se tudíž o porušení příslušnosti, ale o zákonem stanovený postup při podávání řádného opravného prostředku. (19) Soud v dané věci ověřil, že žalobce zaslal odvolání žalovanému správnímu orgánu dne 24. 4. 2014, tedy v odvolací lhůtě, kdy poslední den lhůty připadl na 26. 4. 2014. Odvolání však nebylo přímo adresováno správnímu orgánu I. stupně v souladu s § 86 odst. 1 správního řádu, ale žalovanému správnímu orgánu prostřednictvím správního orgánu I. stupně. Žalobce byl v rozhodnutí správního orgánu I. stupně řádně poučen, kterému správnímu orgánu má odvolání zaslat. K postoupení jeho odvolání došlo teprve dne 29. 4. 2014, což bylo po uplynutí zákonem stanovené odvolací lhůty, neboť ta uplynula dne 28. 4. 2014 za situace, že poslední den odvolací lhůty připadl na sobotu 26. 4. 2014. Odvolání bylo proto posouzeno jako opožděné a nelze v této souvislosti zohlednit tvrzení žalobce, že zaslání nesprávnému orgánu tedy žalovanému došlo pouze administrativním pochybením. (20) Žalobce ostatně, ani tento postup nerozporoval a neuvedl žádné skutečnosti, které by byly podřaditelné pod výjimku, kdy postačí v odvolací lhůtě učinit podání u nadřízeného správního orgánu upravenou v § 40 odst. 1 písm. d) věta za středníkem, správního řádu, podle něhož je lhůta zachována tehdy, jestliže je podání učiněno včas u orgánu vyššího stupně, protože účastník nemohl pro vážné důvody učinit podání u věcně a místně příslušného orgánu. Pro uplatnění tohoto zákonného ustanovení by žalobce musel doložit existenci vážných důvodů, pro které nemohl odvolání objektivně učinit u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. (21) Soud proto uzavřel, že vzhledem k tomu, že zákon z výše popsaného pravidla nepřipouští žádné výjimky, může mít postoupené odvolání účinky včas podaného odvolání jen tehdy, pokud je v odvolací lhůtě předáno postupujícím správním orgánem k poštovní přepravě. To v dané věci zjištěno nebylo, naopak žalobce přes řádné poučení správního orgánu, u kterého správního orgánu je nutné podat proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání toto odvolání podal u nepříslušného orgánu (u žalovaného správního orgánu), a tudíž se sám vystavil nebezpečí, že takové odvolání nemusí být příslušnému správnímu orgánu doručeno včas (srov. rozsudek NSS sp. zn. 3Ads 66/2013). Vzhledem k tomu, že odvolání bylo žalovaným správním orgánem postoupeno správnímu orgánu I. stupně v době, Pokračování - 7 - 10A 163/2014 kdy odvolací lhůta uplynula, byl správný postup žalovaného podle § 92 odst. 1 správního řádu, kterým odvolání žalobce jako opožděné zamítl. (22) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto postupoval podle § 78 odst. 7 s.ř.s. a žalobu jako nedůvodnou zamítl. VI. Závěr, náklady řízení (23) Krajský soud neshledal v postupu žalovaného správního orgánu nezákonnost ani vady řízení, kterými byl žalobce zkrácen na svých právech. Proto byla žaloba v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodná zamítnuta. Soud postupoval podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, účastníci totiž projevili s takovým procesním postupem soudu souhlas. (24) Podle ustanovení § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce úspěch neměl, náhrada nákladů řízení mu přiznána nebyla. Úspěšnému žalovanému správnímu orgánu nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žalovanému správnímu orgánu se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Osobám zúčastněným na řízení se podle § 60 odst. 5 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť jim soud neukládal žádnou povinnost k plnění.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve čtyřech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pokračování - 8 - 10A 163/2014 Krajský soud v Českých Budějovicích dne 22. května 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.