10 A 167/2015

Rubrum

10A 167/2015 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Kulískové v právní věci žalobce T. H., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Městskému úřadu Tábor, sídlem Žižkovo náměstí 2, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 23. 9. 2015 doručena žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, kterého se měl dopustit tím, že v zákonem stanovené lhůtě nepředložil nadřízenému správnímu orgánu žalobcem uplatněné odvolání, jak mu ukládá ust. § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), případně nepostupoval v souladu s ust. 88 odst. 1 správního řádu, pokud by shledal opožděnost či nepřípustnost tohoto odvolání. Žalovaný však byl ve vztahu k podanému odvolání v rozhodné době nečinný a z tohoto důvodu žalobce uplatnil žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu s tím, že požaduje, Pokračování - 2 - 10A 167/2015 aby byl zásah žalovaného spočívající v nepředání spisu sp. zn. S-META 16199/2015 KS/Kal 2 se svým stanoviskem odvolacímu orgánu ve lhůtě stanovené § 88 odst. 1 správního řádu, označen jako nezákonný. Žalovaný navrhl projednávanou žalobu zamítnout. Ke skutkovému průběhu správního řízení o přestupku žalobce bylo žalovaným uvedeno, že dne 8. 7. 2015 bylo rozhodnutí o přestupku žalobce zasláno jeho zmocněnci, který jej dne 18. 7. 2015 převzal. Dne 3. 8. 2015 zaslal zmocněnec žalobce žalovanému odvolání proti rozhodnutí o přestupku, a to prostřednictvím elektronicky nepodepsaného e-mailu. Odvolání však bylo žalovanému zasláno až po vyznačení doložky právní moci rozhodnutí o přestupku žalobce, právní moci tak rozhodnutí nabylo dne 4. 8. 2015. Dne 10. 8. 2015 bylo žalovanému opětovně zasláno odvolání žalobce, které však nemělo zákonem stanovené náležitosti. Žalovaný následně zmocněnce žalobce vyzval k jeho doplnění, přičemž tato výzva byla zmocněnci žalobce doručena dne 21. 8. 2015. Žalobce však odvolání ve stanovené lhůtě (do 30. 8. 2015) nedoplnil. Dne 1. 9. 2015 zaslal žalovaný příslušnému správnímu orgánu evidujícímu řidiče oznámení o nesprávně vyznačené právní moci rozhodnutí o přestupku žalobce. Dne 2. 9. 2015 pak žalovaný na základě včasného a řádně uplatněného odvolání žalobce předložil toto odvolání nadřízenému orgánu včetně příslušné spisové dokumentace. Odvolání spolu s tímto spisovým materiálem pak bylo nadřízenému správnímu orgánu doručeno dne 3. 9. 2015 a dosud o něm nebylo rozhodnuto. S ohledem na skutečnost, že včasné odvolání žalobce má ze zákona přiznaný odkladný účinek, není žalobce postupem žalovaného nikterak krácen na svých právech, a to ani na právech procesních. Ze sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje, doručeného krajskému soudu k jeho žádosti dne 15. 1. 2016, se podává, že tento správní orgán obdržel odvolání žalobce spolu se spisovým materiálem k dané věci dne 3. 9. 2015. Žalobce podal odvolání proti rozhodnutí o přestupku prostřednictvím svého zmocněnce dne 3. 8. 2015, a to prostřednictvím elektronické pošty bez elektronického podpisu, přičemž tento podpis byl žalobcem doplněn dne 10. 8. 2015. Odvolání je žalovaným v současné době přezkoumáváno a v nejbližší době lze očekávat rozhodnutí o něm. Z obsahu správního spisu vyplývá, že se žalobce dne 17. 3. 2015 měl dopustit přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „silniční zákon“). Dne 28. 5. 2015 obdržel žalovaný plnou moc, která byla dle svého obsahu udělena žalobcem zmocněnci M. J. pro řízení ve věci sp. zn. S-META 16199/2015 KS/Kal 2 před správními orgány i v řízení před soudy, včetně doručování písemností. Vzhledem ke skutečnosti, že plná moc nebyla řádně podepsána ze strany žalobce, jako zmocnitele, byl žalobce i jeho zmocněnec žalovaným dne 1. 6. 2015 v souladu s ust. § 37 odst. 3 správního řádu vyzván k nápravě tohoto nedostatku. Dne 18. 5. 2015 obdržel žalovaný plnou moc udělenou žalobcem M. J., která byla ze strany žalobce vlastnoručně podepsána. Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 7. 2015 č.j. P 597/2015-Kal byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 silničního zákona. Téhož dne bylo rozhodnutí zasíláno prostřednictvím datové zprávy zmocněnci žalobce, kterému bylo doručeno fikcí do datové schránky dne 18. 7. 2015. Dne 3. 8. 2015 obdržel žalovaný blanketní elektronicky nepodepsané odvolání žalobce učiněné prostřednictvím jeho zmocněnce. Dne 10. 8. 2015 obdržel žalovaný elektronicky podepsané blanketní odvolání žalobce učiněné prostřednictvím jeho zmocněnce. Dne 11. 8. 2015 byla na rozhodnutí žalovaného o přestupku žalobce vyznačena právní moc, které rozhodnutí nabylo dne Pokračování - 3 - 10A 167/2015 4. 8. 2015. Usnesením žalovaného ze dne 13. 8. 2015 byl žalobce prostřednictvím svého zmocněnce vyzván k doplnění banketního odvolání ve smyslu ust. § 37 odst. 2 a ust. § 82 správního řádu s tím, že mu byla pro toto doplnění stanovena lhůta do 30. 8. 2015. Oznámením ze dne 1. 9. 2015 vyrozuměl žalovaný odbor dopravně správních agend o chybném vyznačení právní moci rozhodnutí vydaného ve věci přestupku žalobce pod č.j. P 597/2015-Kal. Žalovaný uznal odvolání žalobce ze dne 3. 8. 2015 doplněné o elektronický podpis dne 10. 8. 2015 včasným a z tohoto důvodu k nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nedošlo. Odvolání žalobce bylo spolu se spisovým materiálem k této věci žalovaným předloženo nadřízenému správnímu orgánu dne 3. 9. 2015. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje ust. § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.), z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. V rámci posuzování důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu lze vycházet z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2Aps 1/2005 – 65, z něhož vyplývá: „Ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li - a to kumulativně, tedy zároveň - splněny následujicí podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením ("zásahem" správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.” Ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se však lze domáhat i v případě, že zásah nebo jeho důsledky již netrvají nebo nehrozí jejich opakovaní, v takovém případě se pak lze u soudu domáhat určení, že provedený zásah byl nezákonný. Tak je tomu i v nyní projednávané věci, kdy se žalobce domáhá pouze vydání akademického výroku o tom, že zásah žalovaného, spočívající v nepředání odvolání žalobce v zákonem stanovené lhůtě nadřízenému správnímu orgánu, byl nezákonný. V nyní projednávané věci lze v intencích shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 konstatovat, že postup žalovaného, který vyhodnotil odvolání žalobce ze dne 3. 8. 2015 doplněné dne 10. 8. 2015 jako nesplňující zákonné požadavky, byl nezákonným (viz 3. podmínka), přičemž se jednalo o úkon, který nebyl rozhodnutím (viz 4. podmínka) a jednání bylo zaměřeno proti žalobci (viz 5. podmínka). Z ust. § 82 s. ř. s. však dále vyplývá, že zásah správního orgánu musí žalobce zkrátit přímo (viz 1. podmínka) na jeho právech (viz 2. podmínka). Zásah se tedy nutně musí negativně projevit v právní sféře žalobce. Úvahy, myšlenky či potenciálně možné následky samy o sobě nemohou být nezákonným zásahem, pokud je žalobce nepocítil. (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2015 č.j. 5As 1/2015 – 35) Pokračování - 4 - 10A 167/2015 Za situace, kdy žalovaný odvolání žalobce ze dne 3. 8. 2015 doplněné o zákonné náležitosti dne 10. 8. 2015 předložil nadřízenému správnímu orgánu spolu se spisovým materiálem dne 3. 9. 2015, nelze tento postup označit jako nezákonný zásah, neboť se žádným způsobem neprojevil v právní sféře žalobce. Za zásah by bylo možné posuzovat až situaci, kdy by žalovaný toto odvolání nadřízenému orgánu nepředložil vůbec. Takové jednání žalovaného by bylo způsobilé zasáhnout do právní sféry žalobce. Tento závěr lze dovodit i z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010 č.j. 7Aps 3/2008 – 98, dle kterého : „(…) zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení.“ Úkon správního orgánu, spočívající v předložení odvolání včetně správního spisu nadřízenému odvolacímu orgánu na základě ust. § 88 odst. 1 správního řádu, je svým charakterem úkonem ve správním řízení, který je za určitých podmínek způsobilý zasáhnout do právní sféry odvolatele. V nyní projednávané věci krajský soud dospěl k závěru, že se o nezákonný zásah žalovaného nejednalo. Dle ust. § 88 odst. 1 správního řádu předá správní orgán odvolání spolu se správním spisem a stanoviskem k tomuto odvolání nadřízenému správnímu orgánu, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto odvolání. Odvolání žalobce bez zaručeného elektronického podpisu bylo žalovanému doručeno dne 3. 8. 2015, o tento elektronický podpis pak bylo doplněno dne 10. 8. 2015. Z komentovaného znění ust. § 88 odst. 1 správního řádu pak dále vyplývá, že lhůta 30 dnů pro předání odvolání a správního spisu odvolacímu správnímu orgánu počíná běžet dnem doručení odvolání. Žalovaný tak byl povinen předložit odvolání žalobce nadřízenému správnímu orgánu nejpozději dnem 1. 9. 2015, k tomuto však nedošlo a odvolání včetně správního spisu bylo nadřízenému orgánu doručeno dne 3. 9. 2015, tedy pouhé dva dny po uplynutí lhůty. Z tohoto průběhu řízení je tedy zřejmé, že k faktickému zásahu do práv žalobce nedošlo, neboť k předání odvolání nadřízenému správnímu orgánu žalovaným došlo, byť se tak stalo dva dny po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Žalobce tímto postupem nebyl žádným způsobem zkrácen na svých právech, což vyplývá i z vyjádření Krajského úřadu Jihočeského kraje, dle kterého je odvolání žalobce v současnosti projednáváno a v nejbližší době lze očekávat vydání rozhodnutí o tomto odvolání. K charakteru lhůty pro předání odvolání a správního spisu nadřízenému správnímu orgánu krajský soud poukazuje na komentované znění k ust. § 88 odst. 1 správního řádu, dle něhož“ „Správní orgán prvního stupně je povinen předat spis společně se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu ve lhůtě do 30 dnů od dne doručení odvolání. Bylo-li ve věci podáno několik odvolání, lhůta je vázána na to přípustné a včasné odvolání, které bylo podáno jako poslední. Zdůrazněme, že se jedná o lhůtu pořádkovou a ne vždy se podaří její naplnění. Zejména půjde o případy, kdy odvolání mělo vady a bylo třeba odvolatele vyzývat k jeho doplnění, odvolání včetně jeho doplnění se poté zasílalo dalším účastníkům řízení k vyjádření, případně se doplňovalo řízení o nové podklady. Obecně však platí požadavek rychlosti a hospodárnosti.“ (Potěšil, L., Hejč, D., Rigel, F., Marek, D.: Správní řád. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2015, 441 s.) Jak vyplývá z komentovaného znění k dotčenému ust. § 88 odst. 1 správního řádu, představuje lhůta pro předložení odvolání lhůtu pořádkovou, sloužící k určitému vymezení povinnosti správnímu orgánu. Nedodržení této lhůty není spojeno s žádným procesním důsledkem. V nyní projednávané věci žalovaný tuto lhůtu překročil o pouhé dva dny, což samo o sobě svědčí o minimálním prodlení. Odhlédnout navíc nelze od skutečnosti, že žalobce své původní podání ze dne 3. 8. 2015 doplnil o zákonné náležitosti (zaručený Pokračování - 5 - 10A 167/2015 elektronický podpis) až posledním dnem lhůty pro toto doplnění, tedy dne 10. 8. 2015. S ohledem na blanketní obsah tohoto odvolání pak musel být žalobce následně žalovaným vyzýván k doplnění tohoto odvolání s tím, že lhůta pro toto doplnění byla žalobci stanovena do 30. 8. 2015 a dle vyjádření žalovaného k tomuto doplnění ve stanovené lhůtě nedošlo. Žalovaný tak následně dne 2. 9. 2015 předložil odvolání žalobce nadřízenému orgánu, kterému bylo spolu se spisovým materiálem fakticky doručeno dne 3. 9. 2015. Veškeré tyto skutečností tak svědčí o tom, že dvoudenním zpožděním žalovaného s předložením odvolání žalobce nebylo žádným způsobem zasaženo do žalobcovy právní sféry a žalobce toto ani žádným způsobem neprokázal. Odvolání žalobce je v současné době projednáváno a bude o něm v nejbližších dnech rozhodnuto. Podmínky ust. § 82 s. ř. s. tak v daném případě naplněny nebyly, neboť nedošlo k přímému zkrácení práv žalobce. K žalobcově odkazu na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 2. 2015 č.j. 15 A 49/2014 – 47, pak krajský soud uvádí, že se s jeho závěry ztotožňuje, neboť institut předání odvolání dle ust. § 88 odst. 1 správního řádu nelze považovat za pouhý technický úkon zajišťující průběh řízení, který by nebylo možné napadnout žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Krajský soud však k tomuto dodává, že každý takový zásah, spočívající v nepředložení odvolání nadřízenému správnímu orgánu, je nutné posuzovat individuálně s pečlivým zhodnocením naplnění podmínek ust. § 82 odst. 1 s. ř. s. a v intencích rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2Aps 1/2005 – 65. Krajský soud tedy v tomto smyslu přezkoumal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím v opožděném předložení odvolání nadřízenému správnímu orgánu, a dospěl k závěru, že tato není na základě veškerých výše uvedených skutečností důvodná. Nad rámec uvedeného krajský soud konstatuje, že k naplnění podmínek nezákonného zásahu žalovaného by pak hypoteticky mohlo dojít, pokud by žalovaný setrval na nesprávně vyznačené právní moci a na základě tohoto pravomocného rozhodnutí by pak byla žalobci uložena pokuta za přestupek, případně byly odečteny body. V případě dvoudenního opožděného předloženého odvolání žalobce však naplnění podmínek nezákonného zásahu konstatovat nelze, neboť nedošlo k přímému zkrácení žalobcových práv. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyly kumulativně splněny všechny podmínky důvodnosti ochrany podle ust. § 82 s. ř. s., zamítl soud projednávanou žalobu dle ust. § 87 odst. 3 s .ř. s. V souladu s ust. § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. rozsudku krajský soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a navíc je ani nepožadoval.

Poučení

o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Pokračování - 6 - 10A 167/2015 Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. března 2016 Předsedkyně senátu JUDr. Věra Balejová v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka