10 A 169/2015
č. j. 10 A 169/2015-43
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 3 As 48/2016-19- KS Č. Budějovice 10 A 169/2015-43
- NSS 3 As 48/2016-11
- NSS 3 As 48/2016-19
- NSS 3 As 169/2017-21
Citované zákony (7)
Rubrum
10A 169/2015 - 43 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J.Z., bytem X, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takt o: I. Žalovanému správnímu orgánu se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec č.j. DOP/33928/14/Hu ze dne 28. 7.2014, a to ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14.342 Kč, a to ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 29. 9. 2015 se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat Pokračování - 2 - 10A 169/2015 rozhodnutí o jeho odvolání, které podal proti rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci ve věci jeho přestupku proti silniční dopravě. Toto rozhodnutí bylo vydáno dne 28. 7. 2014, přičemž odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo žalobcem podáno dne 12. 8. 2014. Městský úřad předal žalovanému spis k rozhodnutí o odvolání žalobce dne 2. 9. 2014, od tohoto dne pak žalovanému počala běžet zákonná třicetidenní lhůta k vydání rozhodnutí o tomto odvolání. Žalovaný však během zákonem stanovené lhůty ve věci odvolání žalobce neučinil ničeho a z tohoto důvodu žalobce uplatnil u Ministerstva dopravy ČR žádost o učinění opatření proti nečinnosti žalovaného, o které dosud nebylo rozhodnuto. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného a nadřízeného správního orgánu (2) Žalovaný navrhl projednávanou žalobu zamítnout. K odvolání žalobce uvedl, že příslušný spisový materiál byl dne 12. 11. 2015 vrácen Městskému úřadu v Jindřichově Hradci s instrukcí k nezbytnému doplnění plné moci udělené žalobcem M.J., zmocněnci žalobce ve správním řízení. Předmětná plná moc není opatřena podpisem žalobce. Pokud by k jejímu doplnění ve stanovené lhůtě nedošlo, bude odvolání žalobce nutné označit jako nepřípustné. (3) Dne 28. 1. 2016 obdržel krajský soud sdělení Ministerstva dopravy ČR, dle něhož žalobce 14. 9. 2015, prostřednictvím svého zástupce Mgr. J.T., uplatnil žádost o učinění opatření proti nečinnosti žalovaného. K žádosti byla připojena plná moc udělená žalobcem Mgr. J.T.. Tato žádost však, v důsledku personálních změn na ministerstvu, nebyla dosud vyřízena. III. Obsah správního spisu (4) Rozhodnutím Městského úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 28. 7. 2014 č.j. DOP/33928/14/Hu byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „silniční zákon“). Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 1. 8. 2014. (5) Dne 12. 8. 2014 bylo proti shora uvedenému rozhodnutí podáno odvolání, a to prostřednictvím elektronické schránky M.J., které bylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem tohoto subjektu. Z obsahu odvolání se podává, že se jedná o odvolání podané žalobcem, který je v textu označen jako zmocnitel. (6) Dne 20. 8. 2014 obdržel Městský úřad Jindřichův Hradec žádost M.J. o nahlédnutí do příslušné spisové dokumentace vedené ve věci žalobce. Součástí kopie textu e-mailové zprávy je dále vlastnoručně sepsané sdělení M.J., dle něhož: „Zmocnění vydané zmocnitelem pro jeho zastupování v předmětné věci přijímá v plném rozsahu.“ Zpráva byla zaslána subjektem „V.D.“ a byla opatřena zaručeným elektronickým podpisem. (7) Dne 20. 8. 2014 byl Městským úřadem v Jindřichově Hradci učiněn úřední záznam o nahlédnutí M.J. do spisu vedeného ve věci žalobce. Z obsahu tohoto záznamu vyplývá, že M.J. doložil výše uvedené zmocnění ze dne 20. 8. 2014 vystavené žalobcem ke svému zastupování v dané věci. Pokračování - 3 - 10A 169/2015 (8) Usnesením ze dne 21. 8. 2014 vyzval Městský úřad v Jindřichově Hradci M.J., aby doplnil odvolání podané ve věci přestupku žalobce, a to o plnou moc podepsanou žalobcem jako zmocnitelem a dále, aby předmětné odvolání doplnil o náležitosti stanovené v § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Výzva byla zaslána na e- mailovou adresu M.J. (9) Dne 1. 9. 2014 bylo Městským úřadem v Jindřichově Hradci postoupeno odvolání žalobce žalovanému s informací, že předmětné odvolání nebylo ani k výzvě správního orgánu doplněno o řádnou plnou moc udělenou žalobcem M.J. a stejně tak nedošlo k jeho doplnění o zákonné náležitosti ve smyslu ust. § 82 odst. 2 správního řádu. Závěrem správní orgán konstatoval, že s ohledem na nedostatky plné moci, nelze předmětnému právnímu zastoupení přiznat právní účinky. Tato předkládací zpráva byla spolu se správním spisem doručena žalovanému dne 2. 9. 2014. (10) Dne 12. 11. 2015 bylo předmětné odvolání spolu se správním spisem vráceno Městskému úřadu Jindřichův Hradec s tím, že tento je povinen M.J. obeslat písemně na jím uvedenou adresu, neboť výzva k doplnění odvolání byla tomuto zmocněnci doručena toliko na e-mailovou adresu, o což nikdy nežádal. (11) Usnesením vydaným Městským úřadem v Jindřichově Hradci dne 23. 11. 2015 bylo řízení ve věci přestupku žalobce proti silniční dopravě na základě ust. § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“), zastaveno, neboť odpovědnost žalobce za přestupek zanikla. Z obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že s ohledem na skutečnost, dle níž byl správní spis spolu s odvoláním žalobce správnímu orgánu žalovaným vrácen až dne 16. 11. 2015, přičemž k přestupku došlo dne 20. 6. 2014, je další projednání tohoto přestupku neproveditelné. IV. Právní názor soudu (12) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 81 s. ř. s., v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. (13) K podání žaloby na ochranu před nečinností správního orgánu je dle ust. § 79 odst. 1 s. ř. s. legitimován ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Touto žalobou se lze domáhat, aby soud správnímu orgánu uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. (14) V nyní projednávané věci má soud za prokázané, že žalobce před podáním správní žaloby vyčerpal veškeré prostředky na ochranu proti nečinnosti žalovaného, když dne 14. 9. 2015 požádal Ministerstvo dopravy ČR o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. Ministerstvo však ani ke dni rozhodování soudu příslušné opatření neučinilo, byť je jím žádost žalobce o uplatnění příslušného opatření evidována. (15) Ze skutkového průběhu správního řízení popsaného shora vyplývá, že žalobce byl prvostupňovým rozhodnutím správního orgánu ze dne 28. 7. 2014 uznán vinným ze spáchání přestupku, kterého se dopustil dne 20. 6. 2014. Proti tomuto rozhodnutí uplatnil žalobce dne 12. 8. 2014 odvolání, které nebylo žalobcem jako zmocnitelem řádně podepsáno, a to ani v rámci doplnění odvolání ze dne 20. 8. 2014. Dne 1. 9. 2014 došlo správním orgánem Pokračování - 4 - 10A 169/2015 prvního stupně k postoupení předmětného odvolání žalovanému, který až dne 12. 11. 2015 vrátil příslušný správní spis prvostupňovému správnímu orgánu s tím, že je povinen v souladu se zákonem vyzvat žalobce k doplnění odvolání. Dne 23. 11. 2015 správní orgán prvního stupně řízení bez dalšího zastavil, neboť dne 20. 6. 2015 došlo k jeho prekluzi. (16) Rozhodnutí správního podle § 125 c) odst. 4 písm. f) zákona o provozu na pozemních komunikacích orgánu prvního stupně ze dne 28. 7. 2014, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku proti silničnímu provozu, tak dosud nenabylo právní moci, neboť o odvolání žalobce podaném dne 12. 8. 2014 nebylo žalovaným v zákonné lhůtě a ani ke dni rozhodování soudu rozhodnuto. Řízení o přestupku žalobce bylo správním orgánem prvního stupně dne 23. 11. 2015 zastaveno. (17) Stěžejní námitka žalobce, dle které je žalovaný nečinný, pokud o odvolání žalobce dosud nerozhodl, byla krajským soudem shledána důvodnou. (18) Zákon o přestupcích ve svém ustanovení § 20 odst. 1 upravuje lhůtu, ve které lze přestupek projednat. Teprve vydáním pravomocného rozhodnutí o přestupku je najisto postaveno, že obviněný se přestupku dopustil. Účelem přestupkového řízení je zjistit, zda počínání přestupce naplňuje skutkové znaky toho kterého přestupku projednávaného stanoveným procesním postupem. Pro projednání oznámeného přestupku se stanoví lhůta, ve které musí být rozhodnuto. Tato lhůta je svou povahou prekluzivní, což znamená, že po uplynutí této lhůty odpovědnost za přestupek zaniká. Není-li v této lhůtě spolehlivě prokázáno, že přestupek se stal a odpovídá za něj obviněný, po uplynutí této lhůty nelze se daným počínáním zabývat věcně a řízení musí být zastaveno. Přitom není rozhodné, jak věc posoudil správní orgán prvního stupně, zda rozhodl o tom, že daný přestupek byl spáchán či došlo k zastavení řízení, ať již z jakéhokoliv důvodu, například proto, že přestupek se nestal nebo nebyl prokázán. (19) Dle ust. § 76 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích správní orgán řízení o přestupku zastaví, pokud zjistí, že odpovědnost za přestupek zanikla. (20) Po uplynutí jednoho roku od okamžiku, kdy mělo k oznámenému přestupkovému jednání dojít, tak musí správní orgán řízení se zřetelem k prekluzi zastavit bez ohledu na to, v jaké fázi správní řízení je. (21) Správní orgán prvního stupně řízení o přestupku žalobce z důvodu jeho prekluze na základě ust. § 20 odst. 1 ve spojení s ust. § 76 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích zastavil, přestože v dané věci již vydal rozhodnutí, které bylo napadeno odvoláním žalobce a nenabylo tudíž právní moci. O odvolání žalobce tak nebylo správními orgány rozhodnuto, v důsledku čehož je projednávaná žaloba důvodná. (22) Pochybení krajský soud shledal již v řízení před správním orgánem prvního stupně, který zmocněnce žalobce dne 21. 8. 2014 nesprávně vyzval k doplnění odvolání a plné moci, a to prostřednictvím výzvy zasílané tomuto zmocněnci pouze na jeho e-mailovou adresu. Předně je třeba uvést, že o tento způsob doručování zmocněnec žalobce vůbec nežádal (§ 19 odst. 3 správního řádu) a dále je nutné konstatovat, že správní orgán následně postupoval v rozporu s ust. § 19 odst. 8 správního řádu, neboť mu nebylo přijetí doručované výzvy ze strany zmocněnce žalobce žádným způsobem potvrzeno. Správní orgán tak měl postupovat dle poslední věty ust. § 19 odst. 8 správního řádu a výzvu k doplnění odvolání zmocněnci žalobce doručit, jako by tento o doručování na elektronickou adresu nepožádal. Pokračování - 5 - 10A 169/2015 Takto však správní orgán nepostupoval a nedoplněné odvolání postoupil dne 1. 9. 2014 žalovanému k rozhodnutí. (23) Zásadní vadu však krajský soud shledal v postupu žalovaného, který přestože mu byl správní spis spolu s odvoláním žalobce doručen dne 2. 9. 2014, v této věci konal až dne 12. 11. 2015, a to tím způsobem, že správní spis s odvoláním správnímu orgánu prvního stupně vrátil a zavázal jej zmocněnce vyzvat k doplnění odvolání, a to v souladu s ust. § 19 odst. 8 správního řádu. Žalovaný takto konal, přestože si musel být vědom zániku odpovědnosti žalobce za přestupek v důsledku uplynutí jednoroční prekluzivní lhůty pro projednání přestupku. K prekluzi tohoto přestupku došlo dne 20. 6. 2015. (24) Dle ust. § 90 odst. 4 správního řádu platí, že pokud odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. (25) Citované ustanovení nestanoví, zda by skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, měla nastat v průběhu odvolacího řízení či po předání věci odvolacímu orgánu nebo i dříve. Zastavení řízení a zrušení rozhodnutí je spojováno se zjištěním odvolacího správního orgánu, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, není tedy podstatné, kdy tato skutečnost nastala. (Vedral, J.: Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha : BOVA POLYGON, 2012, 781 s.) (26) Pokud žalovaný dospěl k závěru, že o odvolání žalobce nelze v důsledku procesního pochybení správního orgánu prvního stupně rozhodnout, měl správní spis spolu s odvoláním prvostupňovému orgánu vrátit k nápravě tohoto pochybení, a to bezprostředně po zjištění takové procesní vady, případně měl tuto vadu napravit sám. Pokud žalovaný správnímu orgánu prvního stupně spis k nápravě vrátil více než rok poté, co mu byl předložen, nelze než konstatovat, že se jedná o postup nesprávný. Jestliže došlo v době, kdy žalovaný vrátil spis správnímu orgánu prvního stupně dne 12. 11. 2015 k uplynutí prekluzivní lhůty dne 20. 6. 2015, přicházel v úvahu pouze postup § 90 odst. 4 správního řádu. (27) Postup žalovaného nebylo lze zhojit ze strany správního orgánu prvního stupně, neboť ten nebyl o odvolání žalobce oprávněn rozhodnout, přičemž v úvahu v daném případě nepřicházelo ani zrušení rozhodnutí o přestupku cestou autoremedury, na základě ust. § 87 správního řádu, neboť pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky. Správní orgán I. stupně k nápravě vadného procesního postupu žalovaného mohl pouze vrátit správní spis s odvoláním žalovanému spolu s informací o prekluzi přestupku žalobce. Pouze žalovaný byl na základě ust. § 90 odst. 4 správního řádu oprávněn prvoinstanční rozhodnutí ze dne 28. 7. 2014 o přestupku žalobce zrušit a řízení na základě ust. § 76 odst. 1 písm. f) ve spojení s ust. § 20 odst. 1 zákona o přestupcích zastavit. To však žalovaný neučinil a v řízení, které bylo pro zánik odpovědnosti žalobce za přestupek zastaveno, tak zůstalo nevypořádané odvolání žalobce spolu s nepravomocným rozhodnutím o přestupku žalobce. Takový procesní stav je ovšem neudržitelný, neboť zcela odporuje dikci ust. § 90 odst. 4 správního řádu. (28) Vzhledem k tomu, že rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku, nenabylo právní moci, byl žalovaný povinen na základě ust. § 90 odst. 4 správního řádu, s ohledem na prekluzi přestupku žalobce, toto rozhodnutí zrušit a řízení zastavit. (obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2014 čj. 9 As 125/2013-43) Pokračování - 6 - 10A 169/2015 V. Závěr, náklady řízení (29) Soud proto uzavřel z důvodů výše uvedených, že žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu byla ve smyslu § 79 a násl. s. ř. s. důvodná, a proto vyhověl žalobnímu návrhu a žalovanému uložil vydat rozhodnutí o odvolání žalobce, a to ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Jediný procesní postup, směřující k nápravě výše zmíněných procesních vad, lze nalézt právě v dikci ust. § 90 odst. 4 správního řádu, na základě něhož by mělo být žalovaným dosud nepravomocné rozhodnutí o přestupku žalobce zrušeno a řízení o tomto přestupku na základě ust. § 76 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích zastaveno. Současně musí být žalovaným přistoupeno k nápravě vadně vydaného usnesení prvostupňového orgánu ze dne 23. 11. 2015 o zastavení řízení postupem podle § 94 a násl. správního řádu. (30) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 14.342 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, náklady zastoupení advokátem za tři úkony právní pomoci po 3.100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání) celkem v částce 9.300 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v částce 900 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky; 3 x 300 Kč), 21% DPH ve výši 2.142 Kč, náklady celkem 14.342 Kč. Právní zástupce žalobce při jednání před krajským soudem uvedl, že celkovou částku nákladů řízení včetně jízdného doloží soudu písemně. K tomu mu byla stanovena lhůta tří dnů. Vzhledem k tomu, že v této lhůtě soudu písemně ani ústně částku jízdného nedoložil, byla mu přiznána náhrada nákladů řízení dle advokátního tarifu, jak je vyčísleno výše.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování - 7 - 10A 169/2015 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. února 2016 Předsedkyně senátu JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.