10 A 173/2014
č. j. 10 A 173/2014-39
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
10A 173/2014 - 39 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. J. B. , bytem P. 2, P.7 proti žalovanému Městskému úřadu Písek, se sídlem Písek, Velké náměstí 114/3, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, t a k t o :
Výrok
Žaloba se o d m í t á . Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se v r a c í soudní poplatek ve výši 2.000,-- Kč
Odůvodnění
Žalobce se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, ve kterém by soud určil, že „postup Městského úřadu v Písku, odboru sociálních věcí ohledně zastupování ve věci péče o nezletilého V.B. nar. X, v řízení před Okresním soudem v Písku sp. zn. 1 P 33/2014, spočívající v podání návrhu ze dne 29.4.2015 na vydání předběžného opatření zákazu styku žalobce s nezletilým synem V.B. , nar. X, v podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí tohoto návrhu na vydání předběžného opatření zákazu styku žalobce s nezletilým V.B. nar. X, v řízení před Okresním soudem v Písku sp. zn. 1 P 33/2014 a v nevyhovění opakovaným žádostem žalobce o pomoc ve věci styku s nezletilým synem V.B. nar. X řešený stížnostmi žalobce, vyřízené přípisem Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 24.9.2014 č.j. KUJCK 56658/2014/KRED, je nezákonný“ a dále, aby bylo zakázáno Městskému úřadu v Písku, aby v řízení před okresním soudem jako zástupce opatrovníka vystupovala nadále A. V. a aby nebylo nadále pokračováno v porušování práv žalobce na výkon rodičovských práv ve vztahu k nezletilému V. B., nar. X počínaje právní mocí tohoto rozhodnutí. Žalobce v žalobě uvádí, že požádal o pomoc orgán OSPOD Městského úřadu v Písku, aby matka jejich nezletilého syna J. B. dodržovala rozhodnutí při styku s nezletilým V. Této jeho žádosti vyhověno nebylo, proto si podal stížnost a následně i podnět na prošetření postupu uvedené pracovnice. Tento jeho podnět (stížnost) nebyl shledán důvodným. Žalobce se proto následně obrátil v téže věci na nadřízený správní orgán – Krajský úřad Jihočeského kraje, který rovněž neshledal v postupu OSPOD Písek žádné pochybení. Ze spisu vyplývá, že Městský úřad Písek byl usnesením Okresního soudu v Písku č.j. 1 P 33/2014-2307 ze dne 12.3.2014 jmenován opatrovníkem nezletilého V. B., proto Městský úřad v Písku zajišťoval výkon tohoto opatrovnictví, a to konkrétně pracovnice A.V., která v rámci soudního řízení hájila práva nezletilého i jeho oprávněné zájmy. V rámci soudního řízení o návrhu na rozšíření styku otce se synem,OSPOD navrhl vydání usnesení o předběžném opatření na zákaz styku žalobce s nezletilým do doby, než bude ze strany Policie ČR vyřešena věc ohledně fyzického napadení nezletilého otcem. Okresní soud v Písku pokračování - 2 - 10A 173/2014 usnesením č.j. 1 P 33/2014-2330 zamítl návrh opatrovníka na vydání předběžného opatření na zákaz styku nezletilého s otcem, proti tomuto rozhodnutí se OSPOD jako opatrovník odvolal. Krajský soud usnesením ze dne 19.6.2014 č.j. 6 Co 1068/2014-2383 potvrdil usnesení okresního soudu o zamítnutí návrhu opatrovníka na zákaz styku nezletilého s otcem. Žalobce má za to, že byl zkrácen jednáním OSPOD na svých právech nezákonným zásahem, který se týká postupu Městského úřadu v Písku spočívající v procesním postupu před soudem prvního stupně a v obsahu odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Písku ohledně péče o nezletilého syna V. B., ve kterém vystupoval úřad jako opatrovník. Způsob opatrovnictví považuje žalobce za nezákonný a vzhledem k tomu, že i nadále probíhá řízení, má za to, že hrozí opakování způsobu jednání opatrovníka i do budoucna. Krajský soud nejprve přistoupil k hodnocení, zda jsou dány podmínky řízení a zda podaná žaloba je přípustná, tedy věcně projednatelná, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. Základním východiskem projednatelnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem je ustanovení § 82 soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) podle něhož každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu, nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Mezi podmínky řízení na straně soudu patří především pravomoc a příslušnost, na straně účastníků pak způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, popřípadě též plná moc zmocněnce v případě zastoupení; úkony soudu i úkony stran jsou pak vázány společnými podmínkami. Posouzení zda úkon správního orgánu může být pojmově nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením ve smyslu § 82 s.ř.s., je však již otázkou důvodnosti žaloby, nikoli otázkou existence podmínek dle § 46 odst. 1 s.ř.s. (srov. Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16.12.2008 č.j. 8 Aps 6/2007-247, č. 1773/2009 Sb. NSS). S ohledem na shora uvedené soud nejprve posuzoval, zda v projednávané věci jsou splněny podmínky řízení, především zda je dána pravomoc soudu žalobu projednat. V daném případě se žalobce domáhá ochrany před postupem opatrovníka Městského úřadu v Písku, OSPOD, který vystupuje v opatrovnickém řízení ohledně nezletilého V. B. jako opatrovník. Dle tvrzení žalobce v rámci tohoto opatrovnického řízení před soudem byl podán návrh na vydání předběžného opatření o zákazu styku žalobce s nezletilým a dále bylo ze strany OSPOD podáno odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření o zákazu styku žalobce s nezletilým. Žalobcem je dále spatřován nezákonný zásah v tom, že nebylo vyhověno jeho opakovaným žádostem o pomoc ve věci styku s nezletilým synem V. a žádosti byly vyřízeny přípisem Krajského úřadu Jihočeského kraje. V dané věci je žalovaným Městský úřad Písek – OSPOD, který je podle zákona č. 359/1999 Sb., o právní ochraně dětí mimo jiné oprávněn dle § 14 zákona podat soudu podněty k opatřením týkajících se výchovy dětí podle zvláštního právního předpisu, kdy o podání podnětu soudu má obecní úřad povinnost neprodleně uvědomit obecní úřad obce s rozšířenou působností. V ustanovení § 14 zákona se uvádí, kdy je obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn podat za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem návrhy k soudu a rovněž jsou v něm zakotveny i jeho povinnosti před podáním návrhu. pokračování - 3 - 10A 173/2014 Rozsah pravomoci soudů ve správním soudnictví je vymezen v soudním řádu správním a to v § 4 ve spojení s § 2 s.ř.s., z čehož plyne, že pravomoc je dána v případě, že se tak děje v oblasti veřejné správy. Z toho plyne, že v řízení podle § 4 odst. 1 písm. c) s.ř.s. ve spojení s § 82 a násl. s.ř.s. soudy ve správním soudnictví projednávají jen takové zásahy, k nimž došlo jinak než rozhodnutím správního orgánu. Úkolem soudu tedy není rozhodovat o tom, zda byl opatrovník oprávněn podat návrh na vydání předběžného opatření zákazu styku žalobce s nezletilým či nikoliv, eventuálně zda byl oprávněn se proti rozhodnutí soudu odvolat. Soud má za to, že v daném případě není založena pravomoc správního soudu, a to z těchto důvodů. Ustanovení § 82 s.ř.s., jež stanoví podmínky žalobní legitimace v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, totiž nelze vykládat bez souvislosti s ustanovením § 4 odst. 1 s.ř.s., a to zejména pokud jde o výklad pojmu „správní orgán“. Pravomoc správních soudů je totiž určena i okruhem orgánů, jejichž aktivity soudnímu přezkoumávání podléhají. Toto vymezení správního orgánu v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s., jež je vázáno na oblast veřejné správy, proto musí být vykládáno z hlediska celé pravomoci ve správním soudnictví, tedy i pokud jde o ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Jak přitom plyne z judikatury Nejvyššího správního soudu, i soudní kontrola zákonnosti zásahu správního orgánu dle § 82 a násl. s.ř.s. se pohybuje jen v hranicích veřejné správy, a proto jsou napadnutelnými pouze takové zásahy orgánů, které patří do působnosti ve veřejné správě tedy, kdy dochází k zásahu do subjektivních veřejných práv. Soud se proto zabýval při hodnocení projednatelnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem posouzením, jaké úkoly byly plněny ze strany Městského úřadu Písek v případě, kdy OSPOD vystupoval jako opatrovník nezletilého. Ze žalobního tvrzení je zřejmé, že v daném případě vystupoval OSPOD jako opatrovník nezletilého, kdy bylo před Okresním soudem v Písku vedeno opatrovnické řízení ohledně návrhu na rozšíření styku se synem a v rámci tohoto řízení byl opatrovníkem podán návrh na vydání usnesení o předběžném opatření. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, které nespadá do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Správním soudům totiž nepřísluší rozhodovat o činnosti opatrovníka v rámci opatrovnického řízení, nepřísluší jim tuto činnost kontrolovat. V projednávané věci není dána pravomoc soudů ve správním soudnictví posuzovat a přezkoumávat zákonnost postupu OSPOD v rámci opatrovnického soudního řízení, neboť činnost OSPOD míří do rodinného práva, tedy do práva soukromého. Postupem OSPOD nedochází k zásahu do subjektivních veřejných práv žalobce. Soud poznamenává, že v rámci opatrovnického řízení měl žalobce možnost obrany, a to v rámci podávání opravných prostředků. Jestliže se v daném případě nejedná o veřejná práva, není dána pravomoc soudu ve správním soudnictví a tento nedostatek podmínky řízení je neodstranitelný. Proto soud žalobu dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítl. Soud poznamenává, že pravomoc správních orgánů je určena i okruhem orgánů, jejichž aktivity soudnímu přezkoumávání podléhají („orgány moci výkonné, orgány územního samosprávného celku, fyzické nebo právnické osoby nebo jiné orgány, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy“). V daném případě o povinnostech fyzické osoby v oblasti veřejné správy rozhodováno nebylo, proto není dána pravomoc soudu ve správním soudnictví. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Jestliže žaloba byla odmítnuta, soud vrátí žalobci soudní poplatek ve výši 2.000 Kč v souladu s § 10 odst. 3 pokračování - 4 - 10A 173/2014 zákona o soudních poplatcích, dle něhož byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. března 2015 Předsedkyně senátu JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.