10 A 185/2015

Rubrum

10A 185/2015 - 35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Kateřiny Kulískové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J.D., bytem X, zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Městskému úřadu Soběslav, sídlem náměstí Republiky 59, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žalovanému se náhrada nákladů n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 14. 10. 2015 se žalobce domáhá, aby byl zásah žalovaného, spočívající v nepředání správního spisu zn. MS/09162/2015/OOSM-OP-94/Dur se svým stanoviskem k rozhodnutí o odvolání ve lhůtě dle ust. § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) označen jako nezákonný. Rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 6. 2015 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „silniční zákon“). Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal dne 29. 6. 2015 odvolání, a to prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu. Pokračování - 2 - 10A 185/2015 Dne 7. 7. 2015 bylo toto odvolání zmocněncem žalobce řádně doplněno e-mailem opatřeným zaručeným elektronickým podpisem. Žalovanému tedy v souladu s ust. § 88 odst. 1 správního řádu vznikla povinnost toto odvolání v zákonných lhůtách postoupit nadřízenému orgánu k rozhodnutí. V dané věci neexistoval dle žalobce důvod, aby k postoupení odvolání v souladu s ust. § 88 odst. 1 správního řádu nedošlo. Žalobce o nepostoupení spisu nadřízenému správnímu orgánu dozvěděl až na základě komunikace s podatelnou žalovaného, kde mu bylo sděleno, že jeho podání bylo vyhodnoceno jako opatřené neplatným elektronickým podpisem. S tímto však žalobce nesouhlasí, neboť ke dni podání odvolání (7. 7. 2015) byl jeho elektronický podpis platný, když k jeho expiraci došlo až dne 13. 7. 2015. Žalovaný navrhl projednávanou žalobu zamítnout, neboť petit žaloby nemíří k nápravě závadného stavu. Žalovaný učinil nespornou skutečnost, že doplnění odvolání ze dne 7. 7. 5015 nesprávně vyhodnotil jako podání opatřené neplatným elektronickým podpisem. Platnost certifikátu žalobce vypršela až dne 13. 7. 2015. Toto nesprávné zhodnocení podání žalobce však nemělo žádný vliv na další konání žalovaného. Žalovaný správní spis k dané věci předložil se svým stanoviskem nadřízenému správnímu orgánu dne 31. 7. 2015 s tím, že původní podání žalobce ze dne 29. 6. 2015 nemělo požadované náležitosti, když v něm žalobce neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a v čem spatřuje jeho rozpor s právními předpisy či nesprávnost. V tomto smyslu žalobce odvolání nedoplnil ani v poskytnuté lhůtě pěti dnů. Z tohoto důvodu žalovaný nadřízenému orgánu navrhl, aby žalobu zamítl. Až odvolací orgán ve svém sdělení ze dne 2. 9. 2015 konstatoval, že k odvolání žalobce ze dne 29. 6. 2015 nelze přihlížet, neboť nebylo v rámci poskytnuté pěti denní lhůty potvrzeno. Z tohoto důvodu nadřízený správní orgán současně vyznačil na odvoláním napadeném rozhodnutí doložku právní moci. Žalovaný tak postupoval správně, když příslušný správní spis v zákonné lhůtě postoupil nadřízenému orgánu spolu se stanoviskem. Žalovaný tak své pochybení konstatoval toliko co do nesprávného vyhodnocení platnosti elektronického podpisu žalobce, toto nesprávné vyhodnocení však nemělo za následek nesprávný postup ze strany žalovaného. Z repliky žalobce ke shora uvedenému vyjádření žalovaného pak vyplývá, že žalobce rozporuje postup žalovaného, který dle něho nadřízenému orgánu fakticky postoupil pouze spis, nikoliv řádné odvolání. Nezákonným postupem žalovaného došlo k postoupení spisu nadřízenému orgánu s poznámkou, že podané odvolání nebylo opatřeno platným elektronickým podpisem. Řádné odvolání tak nebylo nadřízenému správnímu orgánu ze strany žalovaného postoupeno. Žalovaný postoupil text odvolání, nikoliv kopii řádného odvolání. Žalovaný ke správnímu spisu nepřipojil listiny, které je dle příslušného právního předpisu povinen přiložit k výtisku podání, aby toto podání mohlo být vyhodnoceno jako řádné, učiněné v souladu s ust. § 37 odst. 4 správního řádu, opatřené elektronickým podpisem. Žalovaný tak nesplnil svou povinnost uloženou mu ust. § 88 odst. 1 správního řádu. Žalobce dále uvedl, že nezákonný zásah žalovaného i nadále trvá, neboť žalovaný dosud nadřízenému správnímu orgánu nepostoupil spis s informací o tom, že platnost elektronického podpisu žalobce byla nesprávně vyhodnocena. Současně nebyla odstraněna ani nesprávně vyznačená doložka právní moci. Z obsahu správního spisu byly zjištěny následující rozhodné skutečnosti. Rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 6. 2015 č.j. MS/09162/2015/OOSM-OP-94/Dur byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 silničního zákona. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 16. 6. 2015. Pokračování - 3 - 10A 185/2015 Proti rozhodnutí žalovaného bylo zmocněncem žalobce dne 29. 6. 2015 podáno odvolání, a to prostřednictvím elektronicky nepodepsaného e-mailu. Součástí tohoto e-mailu bylo sdělení žalobce, dle něhož bude toto v zákonné lhůtě doplněno, a dále kopie plné moci udělená žalobcem zmocněnci M.J.. Usnesením ze dne 15. 7. 2015 vyzval žalovaný žalobce k odstranění nedostatků jeho podání ze dne 29. 6. 2015, a to ve lhůtě pěti dnů. Odvolání žalobce bylo žalovanému doručeno bez elektronického podpisu a nemá náležitosti stanovené v § 37 odst. 2 správního řádu, neboť v něm není uvedeno, v jakém rozsahu rozhodnutí správního orgánu napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy či nesprávnost tohoto rozhodnutí. Obsahem tohoto usnesení je dále odkaz na zákonné ustanovení týkající se nahlížení do spisu a dále konstatování žalovaného, dle něhož dne 13. 7. 2015 nahlédl zmocněnec žalobce do spisu v jiné přestupkové věci, avšak ve věci žalobce takto neučinil, což je dle žalovaného považováno za nežádoucí prodlužování správního řízení. Výzva byla zmocněnci žalobce doručena dne 24. 7. 2015. Součástí správního spisu je dále kopie sdělení elektronické podatelny žalovaného ze dne 20. 7. 2015, kterým je zmocněnec žalobce upozorňován na skutečnost, že jeho doplnění odvolání ze dne 7. 7. 2015 obsahuje neplatný elektronický podpis a nemůže být zpracováno. Důvodem této neplatnosti je expirace platnosti digitálního ID. Z obsahu této listiny pak dále vyplývá, že podání žalobce ze dne 7. 7. 2015 nebylo elektronickou podatelnou založeno do spisu a bylo zmocněnci žalobce automaticky vráceno. Kopie tohoto automatického výpisu je pak datována ke dni 29. 10. 2015. Dne 31. 7. 2015 byl správní spis spolu se stanoviskem k odvolání žalobce žalovaným předán nadřízenému správnímu orgánu – Krajskému úřadu Jihočeského kraje. Z obsahu připojeného stanoviska vyplývá, že žalovaný shledal odvolání včasným, avšak vzhledem k tomu, že nemá zákonné náležitosti, byl žalobce vyzván k jeho doplnění, k čemuž však během stanovené lhůty nedošlo, byť bylo zmocněncem žalobce dne 13. 7. 2015 nahlédnuto do spisu v jiné věci. Odvolání je tak pouze formální a z tohoto důvodu žalovaný navrhl krajskému úřadu toto zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit. Správní spis spolu s tímto stanoviskem byl krajskému úřadu doručen dne 3. 8. 2015. Krajský úřad Jihočeského kraje sdělením ze dne 2. 9. 2015 konstatoval, že k podání žalobce ze dne 29. 6. 2015 nemělo být žalovaným přihlíženo, neboť žalobce nepostupoval v souladu s ust. § 37 odst. 4 správního řádu a elektronicky nepodepsané podání ze dne 29. 6. 2015 ve stanovené lhůtě o tento podpis nedoplnil. Podání žalobce ze dne 29. 6. 2015 je tudíž nezpůsobilé a nelze k němu vůbec přihlížet, ani odstraňovat jeho případné obsahové vady. Vzhledem k této skutečnosti bylo krajským úřadem konstatováno, že napadené rozhodnutí nabylo dne 2. 7. 2015 právní moci. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje ust. § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Pokračování - 4 - 10A 185/2015 V nyní projednávané věci byl jako nezákonný žalobcem výslovně označen zásah žalovaného, spočívající v nepředložení příslušného správního spisu spolu se stanoviskem k odvolání nadřízenému správnímu orgánu ve lhůtě dle ust. § 88 odst. 1 správního řádu. Žalobce současně navrhl žalovanému zakázat pokračovat v protiprávním jednání spočívajícím v nepředání správního spisu spolu se stanoviskem odvolacímu orgánu. V rámci posuzování důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu lze vycházet z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2Aps 1/2005 – 65 (všechna uvedená rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz), z něhož vyplývá: „Ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li - a to kumulativně, tedy zároveň - splněny následující podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením ("zásahem" správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.” Jak vyplývá ze skutkového průběhu správního řízení v dané věci, žalobce podal dne 29. 6. 2015 odvolání proti rozhodnutí žalovaného, kterým byl uznán vinným z přestupku dle silničního zákona. Toto své odvolání doplnil podáním, opatřeným zaručeným elektronickým podpisem dne 7. 7. 2015. Toto odvolání, byť bylo žalovaným zpočátku označeno jako řádně nepodepsané, bylo žalovaným dne 31. 7. 2015 předloženo, včetně příslušného správního spisu a stanoviska k podanému odvolání, nadřízenému správnímu orgánu, a to poté, co byl žalobce žalovaným bezvýsledně usnesením ze dne 15. 7. 2015 vyzván k doplnění zákonných náležitostí ve smyslu ust. § 37 odst. 2 správního řádu. V intencích shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dospěl krajský soud k závěru, že v případě žalobce nebyla naplněna žádná z podmínek zmíněná poukazovaným rozhodnutím. Zásah žalovaného tak, jak je vymezen petitem nyní projednávané žaloby, nelze označit za nezákonný, neboť takto vymezeným jednáním žalovaného nedošlo k přímému zkrácení práv žalobce. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalovaný postoupil příslušný správní spis vedený ve věci přestupku žalobce nadřízenému správnímu orgánu společně se svým stanoviskem dne 31. 7. 2015. Z obsahu stanoviska žalovaného k odvolání žalobce se podává, že žalovaný navrhl zamítnutí odvolání s tím, že toto odvolání nemá zákonné náležitosti, když o tyto náležitosti nebylo odvolání žalobcem doplněno ani k výzvě žalovaného. Postoupení správního spisu společně s odvoláním žalobce a se stanoviskem k tomuto odvolání zjevně bylo realizováno, byť k jeho doručení nadřízenému správnímu orgánu došlo pátým dnem po uplynutí třiceti denní lhůty zakotvené v ust. § 88 odst. 1 správního řádu (3. 8. 2015). Ani toto několikadenní prodlení však neznamenalo faktický zásah do žalobcových práv, a to i s přihlédnutím k charakteru lhůty stanovené pro předložení spisu. K tomuto krajský soud poukazuje na komentované znění k ust. § 88 odst. 1 správního řádu, dle něhož: „Správní orgán prvního stupně je povinen předat spis společně se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu ve lhůtě do 30 dnů od dne doručení odvolání. Bylo-li ve věci podáno několik odvolání, lhůta je vázána na to přípustné a včasné odvolání, které bylo podáno jako poslední. Zdůrazněme, že se jedná o lhůtu pořádkovou a ne vždy se podaří její naplnění. Zejména půjde o případy, kdy odvolání mělo vady a bylo třeba Pokračování - 5 - 10A 185/2015 odvolatele vyzývat k jeho doplnění, odvolání včetně jeho doplnění se poté zasílalo dalším účastníkům řízení k vyjádření, případně se doplňovalo řízení o nové podklady. Obecně však platí požadavek rychlosti a hospodárnosti.“ (Potěšil, L., Hejč, D., Rigel, F., Marek, D.: Správní řád. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2015, 441 s.) V nyní projednávané věci byl žalobce žalovaným dle ust. § 37 odst. 3 správního řádu dne 15. 7. 2015 vyzýván k doplnění zákonných náležitostí odvolání, přičemž mu současně byla stanovena lhůtě pěti dnů k tomuto doplnění. I tento postup žalovaného byl jednou z příčin překročení lhůty stanovené v § 88 odst. 1 správního řádu. Žalobce však tímto nikoliv zásadním překročením lhůty pro předání správního spisu na svých právech zkrácen nebyl, když mu byl ze strany žalovaného naopak poskytnut prostor pro odstranění vad podaného odvolání. Pětidenní zpoždění s předložením správního spisu s odvoláním žalobce a stanoviskem žalovaného není nezákonným zásahem, neboť žalobce tímto postupem nebyl zkrácen na svých právech. Rozpory v procesním postupu žalovaného však krajským soudem shledány byly. Žalovaný, byť vyhodnotil doplněné podání žalobce ze dne 7. 7. 2016 jako podání opatřené neplatným elektronickým podpisem, usnesením ze dne 15. 7. 2015 vyzval žalobce k doplnění odvolání ve smyslu ust. § 37 odst. 3 správního řádu s tím, že nemá zákonem předepsané náležitosti, když z něj není patrné, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a v čem spatřuje důvody jeho nesprávnosti či nezákonnosti. Pokud by žalovaný skutečně dospěl k závěru, že odvolání nebylo řádně podepsáno a nebylo v souladu s ust. § 37 odst. 4 správního řádu doplněno, neměl k tomuto podání vůbec přihlížet (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 č.j. 9As 90/2008 – 70). Žalovaný však toto neučinil a nadále postupoval jako by podané odvolání neobsahovalo zákonné náležitosti ve smyslu ust. § 82 odst. 2 správního řádu a žalobce v tomto směru vyzval k jeho doplnění. Po uplynutí lhůty stanovené k tomuto doplnění pak odvolání předložil nadřízenému správnímu orgánu s tím, že žalobcem ve lhůtě o zákonné náležitosti doplněno nebylo, a proto je namístě jej zamítnout. Výše uvedený postup žalovaného nepředstavuje nezákonný zásah tak, jak jej žalobce specifikoval v petitu nyní projednávané žaloby, neboť k předložení správního spisu společně se stanoviskem k podanému odvolání ze strany žalovaného došlo a žalobce tímto postupem nebyl zkrácen na svých právech. V této souvislosti krajský soud poznamenává, že za zásah by bylo možné posuzovat až situaci, kdy by žalovaný toto odvolání nadřízenému orgánu nepředložil vůbec, neboť by shledal, že k tomuto podání nebude s ohledem na absenci řádného podpisu přihlížet. Takové jednání žalovaného by bylo způsobilé zasáhnout do právní sféry žalobce. Tento závěr lze dovodit i z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010 č.j. 7Aps 3/2008 – 98, dle kterého : „(…) zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení.“ Pokud žalobce dále uvedl, že nadřízený správní orgán byl ovlivněn zavádějící informací žalovaného o neplatnosti jeho podpisu na podaném odvolání, pak toto z příslušného stanoviska dovodit nelze. Z jeho obsahu se naopak podává, že žalovaný odvolání žalobce předložil s tím, že toto neobsahuje zákonné náležitosti a je tedy odvoláním pouze formálním. Žalovaný dále zmínil pasivitu žalobce, který ani k výzvě žalovaného podání o zákonné Pokračování - 6 - 10A 185/2015 náležitosti nedoplnil. Z tohoto důvodu žalovaný navrhl, aby odvolání žalobce bylo zamítnuto. K tomuto je nutno uvést, že nadřízený správní orgán není stanoviskem správního orgánu k podanému odvolání vázán, jak ostatně demonstruje i postup krajského úřadu v nyní projednávané věci. Krajský úřad, bez ohledu na obsah stanoviska žalovaného, dospěl k závěru, že odvolání žalobce nebylo řádně podepsáno a nebylo v tomto směru ani doplněno a z tohoto důvodu k němu žalovaný neměl vůbec přihlížet a měl vyznačit právní moc na rozhodnutí o přestupku žalobce bez dalšího. Krajský úřad takto postupoval, neboť neměl povědomí o tom, že odvolání žalobce bylo řádně doplněno dne 7. 7. 2015 prostřednictvím datové zprávy se zaručeným elektronickým podpisem. K akceptaci takto doplněného podání však ze strany žalovaného nedošlo, neboť systém podatelny žalovaného toto podání žalobce nesprávně vyhodnotil jako neplatně podepsané a jako takové jej automaticky žalobci vrátil, aniž by jej zaevidoval do příslušného správního spisu. Konkrétní pochybení pak nastalo v okamžiku, kdy ke kontrole platnosti elektronického podpisu žalobce došlo až dne 20. 7. 2015, přičemž k faktické expiraci podpisu došlo dne 13. 7. 2015, jak vyplývá z předložených listin, jež jsou součástí žaloby. Dne 7. 7. 2015 tak byl elektronický podpis žalobce v platnosti a doplnění odvolání tak mělo být žalovaným akceptováno jako řádně podepsané (tuto skutečnost označil za nespornou rovněž žalovaný ve svém vyjádření k žalobě). Uvedenou nesprávnost však žalovaný odhalil až poté, co krajský úřad vydal sdělení týkající se odvolání žalobce. Uvedené pochybení žalovaného ovšem žalobcem jako nezákonný zásah označeno nebylo a krajský soud je tedy vázán žalobním petitem nyní projednávané žaloby, dle něhož žalobce za nezákonný zásah žalovaného označil nepostoupení správního spisu společně se stanoviskem k odvolání. Tento úkon však ze strany žalovaného učiněn byl, jak již krajský soud uvedl shora. K žalobcově odkazu na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 2. 2015 č.j. 15 A 49/2014 – 47, pak krajský soud uvádí, že se s jeho závěry ztotožňuje, neboť institut předání odvolání dle ust. § 88 odst. 1 správního řádu nelze považovat za pouhý technický úkon zajišťující průběh řízení, který by nebylo možné napadnout žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Krajský soud však k tomuto dodává, že každý takový zásah, spočívající v nepředložení odvolání nadřízenému správnímu orgánu, je nutné posuzovat individuálně s pečlivým zhodnocením naplnění podmínek ust. § 82 odst. 1 s. ř. s. a v intencích rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2Aps 1/2005 – 65. Krajský soud tedy v tomto smyslu přezkoumal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který dle žalobního petitu spočívá v nepředložení správního spisu společně se stanoviskem k odvolání nadřízenému správnímu orgánu, a dospěl k závěru, že tato není na základě veškerých výše uvedených skutečností důvodná. Nad rámec uvedeného krajský soud konstatuje, že k administrativnímu pochybení, v jehož důsledku bylo odvolání žalobce nadřízeným správním orgánem vyhodnoceno jako řádně nepodepsané, na straně žalovaného skutečně došlo. Přestože tedy žalobce toto pochybení jako nezákonný zásah neoznačil, má možnost se nápravy domáhat jinými procesními instituty, a to například v rámci přezkumného řízení či prostřednictvím návrhu na obnovu řízení. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyla naplněna žádná z podmínek důvodnosti ochrany podle ust. § 82 s. ř. s., zamítl soud projednávanou žalobu dle ust. § 87 odst. 3 s .ř. s. Pokračování - 7 - 10A 185/2015 V souladu s ust. § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. rozsudku krajský soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný je vybaven odborným personálem působícím v daném oboru státní správy způsobilým zastoupit žalovaného při jednání před soudem.

Poučení

o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. března 2016 Předsedkyně senátu JUDr. Věra Balejová v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava