10 A 187/2015

Rubrum

10A 187/2015 - 49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Cestovní kanceláře Topinka, s. r. o., se sídlem Praha 3, Přemyslovská 21, zastoupeného Mgr. Petrem Sikorou, advokátem se sídlem Praha 2, Fügnerovo nám. 1808/3, proti žalovanému Ministerstvu zdravotnictví České Republiky, sídlem Praha 2, Palackého náměstí 4, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15. 4. 2015, č.j. 9692/2015-NH-30.1-27.2.15, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2015, č. j. 9692/2015-NH-30.1-27.2.15 (dále také „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný částečně změnil k odvolání žalobce rozhodnutí Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 2015, č. j. KHSJC 01780/2015/HV.PI, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zdraví“) a ve zbytku toto rozhodnutí potvrdil. Správního deliktu se měl žalobce dopustit následujícími skutky: Pokračování - 2 - 10A 187/2015 1) jako provozovatel potravinářského podniku porušil povinnost stanovenou článkem 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin, vytvořit a zavést stálý postup založený na zásadách HACCP podle čl. 5 odst. 2 písm. a) a d) téhož nařízení, 2) jako osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné porušil povinnost stanovenou § 21 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně zdraví, aby výkonem těchto činností nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním, 3) jako provozovatel potravinářského podniku porušil povinnost stanovenou článkem 4 odst. 2 nařízení ES č. 852/2004, o hygieně potravin dodržet všeobecné hygienické požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení ES, když neudržel povrch stěn v bezvadném stavu a neopatřil strop konečnou úpravou zabraňující růstu nežádoucích plísní a neudržel povrch zařízení tam, kde se manipuluje s potravinami v bezvadném a snadno čistitelném stavu, 4) jako provozovatel potravinářského podniku porušil povinnost stanovenou § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně veřejného zdraví používat k přípravě pokrmů jen potraviny, které vyhovují požadavkům zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 5) jako osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné porušil povinnost stanovenou § 21 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zdraví dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, vyhláškou č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů, kdy žalobce porušil ustanovení § 49 odst. 1 písm. b). Za všechna tato pochybení byla žalobci prvostupňovým rozhodnutím uložena pokuta podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona o ochraně zdraví ve výši 100.000 Kč, která byla napadeným rozhodnutím snížena o jednu čtvrtinu na 75.000 Kč. Žalobce napadl shora uvedené rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí prvostupňové včas podanou žalobou. Své výhrady žalobce formuloval do následujících žalobních námitek. Žalobce namítá, že se žalovaný ani Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje (dále také „kontrolní orgán“) dostatečně nezabývali otázkou spolehlivě zjištěné příčiny vzniku epidemie. V závěrečné zprávě o epidemii s názvem Epidemie „Těstovinový salát“ kontrolní orgán za vehikulum nákazy identifikoval těstovinový salát podávaný dne 22. 5. 2014, přičemž měl vycházet z blíže nespecifikovaného vzorku, u něhož není zřejmé, kdy a kým měl být odebrán a zda nedošlo k jeho druhotné kontaminaci. Navíc v době provedení šetření již tento vzorek nebyl k dispozici. Odběr vzorku nebyl žádným způsobem zaprotokolován a ve spise není dokument prokazující skutečnosti týkající se odběru vzorku. Podle žalobcova zjištění nebyl vzorek odebrán z kuchyně a není zřejmé, kde se v okamžiku odběru nacházel a jakým způsobem byl skladován. Podle žalobce tak nelze vyloučit možnost druhotné kontaminace a pomnožení mikroorganismů v průběhu skladování. Žalobce dále namítá, že vzhledem k enormní rychlosti nástupu příznaků onemocnění by se muselo jednat o masivní kontaminaci pokrmu a je jen těžko vysvětlitelná skutečnost zjištění patogenu pouze u jediné osoby konzumující kontaminovaný pokrm. Všechny tyto výše popsané okolnosti podle žalobce zpochybňují závěry kontrolního orgánu a není tak najisto prokázána příčinná souvislost mezi epidemií a konstatovaným vehikulem nákazy. Pokračování - 3 - 10A 187/2015 Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření poukázal na to, že skutková zjištění nebyla vyvozena jen z jediného dokumentu Epidemie „Těstovinový salát“, jak se domnívá žalobce, nýbrž z celého spisového materiálu. Žalovaný shledal soulad postupu kontrolního orgánu s požadavky uvedenými v ustanovení § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Ze spisu se jasně podává, že zdrojem alimentárního onemocnění stafylokoková enterotoxikóza byl těstovinový salát, jenž byl kontaminován bakterií Staphylococcus aureus produkující enterotoxin C. Bakterie pocházela z kožní léze na ruce kuchařky podílející se na přípravě těstovinového salátu. Na základě výsledků polyfázové typizace kmenů bakterie Staphylococcus aureus zjištěné z odebraných vzorků těstovinového salátu a biologického stěru z ruky kuchařky byla následně prokázána shoda velmi vzácně se vyskytujícího fagotypu 95/D11. Posuzované kmeny této bakterie jsou navíc velmi silnými producenty shodného enterotoxinu typu C. Z těchto skutečností tak nelze pochybovat o existenci příčinné souvislosti mezi bakterií Staphylococcus aureus odebrané z léze kuchařky a totožnou bakterií nacházející se v těstovinovém salátu, který byl podáván dne 22. 5. 2014 v rekreačním středisku Spolana k večeři. K námitce masivního nástupu epidemie, který je obtížně vysvětlitelný v kontextu zjištění předmětné bakterie u jediné osoby žalovaný uvádí, že stafylokoková enterotoxikóza je alimentární intoxikace, která není způsobena přímo bakterií Staphylococcus aureus, nýbrž enterotoxinem, což je střevní jed vyprodukovaný touto bakterií v potravině. Tento enterotoxin je nadto termorezistentní a chemorezistentní, tudíž je schopen přetrvat i za podmínek, za nichž samotná bakterie nepřežije. Příznaky onemocnění nastupují právě působením tohoto enterotoxinu v době dvou až šesti hodin po požití kontaminované potraviny, přičemž závisí na dávce toxinu, která může být různá v různých porcích a na aktuálním imunitním stavu zasažené osoby. K námitce nejasných okolností odběru vzorku těstovinového salátu a jeho možné druhotné kontaminace žalovaný konstatuje, že o tomto odběru není sebemenších pochyb. K odběru došlo dne 22. 5. 2014 ve večerních hodinách bezprostředně po příjezdu ZZS, odběr provedla medicínsky vzdělaná osoby s dostatečnými znalostmi jak vzorky odebrat, zajistit a uchovávat. Vzorek byl uchován v lednici až do doby jeho předání Zdravotnímu ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Bakterie Staphylococcus aureus se množí ideálně při teplotě 35 – 45 °C a ke druhotné kontaminaci vzorku tak dojít nemohlo. Žalovaný uvádí, že vhodné podmínky pro pomnožení této bakterie a k zahájení produkce enterotoxinu nastaly v době přípravy těstovinového salátu, neboť nebyly zajištěny vhodné podmínky pro zchlazování teplých surovin. Žalobce neprovedl analýzu nebezpečí a nezavedl účinné monitorovací postupy procesu zchlazování surovin. Žalovaný na tomto místě cituje kapitolu VIII odst. 2 přílohy II nařízení ES č. 852/2004, podle které žádná osoba, která trpí chorobou, nebo je přenašečem choroby, jenž může být přenášena potravinami, nebo je postižena například infikovanými poraněními, kožními infekcemi, vředy nebo průjmy, obecně nesmí manipulovat s potravinami nebo vstupovat do jakékoliv oblasti, kde se manipuluje s potravinami, pokud existuje jakákoliv možnost přímé nebo nepřímé kontaminace. V závěru žalovaný uvádí, že přihlédl k méně závažným pochybením ze strany žalobce, která neměla bezprostřední vliv na vznik alimentárního onemocnění, a která byla odstraněna žalobcem v krátkém časovém úseku. V této souvislosti pak snížil původně uloženou pokutu. Vzhledem k tomu, že se rovněž jednalo o porušení zákonných ustanovení, náprava těchto nedostatků nezbavuje žalobce odpovědnosti za spáchaný správní delikt. Pokračování - 4 - 10A 187/2015 Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Dne 23. 5. 2014 proběhla cílená kontrola v souvislosti s podezřením na výskyt alimentárního onemocnění v rekreačním středisku Spolana – stravovací část, Varvažov, neboť ve večerních hodinách dne 22. 5. 2014 propukly u velké části ubytovaných osob zdravotní obtíže. Při kontrole byl předložen jídelníček od 16. 5. 2014 do 23. 5. 2014 a byly identifikovány podezřelé pokrmy ze dne 22. 5. 2014. V protokole o kontrole ze dne 23. 5. 2014, č. j. KHSJC 12425/2014/HV.PI jsou zachycena kontrolní zjištění a závady zjištěné v průběhu kontroly. Dne 29. 5. 2014 proběhla další kontrola (protokol o kontrole, č. j. KHSJC 12980/2014/HV.PI) v souvislosti se zjištěnou epidemií, která byla spojena s odběrem stěrů k ověření splnění nápravných opatření sanitace a odstranění zjevných závad. Během této kontroly bylo zjištěno, že kuchařka M., která se podílela na výrobě těstovinového salátu, byla z činnosti ve stravovacím zařízení vyřazena. Druhá kuchařka, paní C. podrobně popsala technologický postup užitý při výrobě těstovinového salátu i pomazánky podávané k snídani. Dále je ve spise obsažen Manuál k zavedení systému kontroly a řízení rizik (HACCP) Rekreační středisko Varvažov a protokoly o seznámení zaměstnanců (kuchařů a pomocných kuchařů) s tímto manuálem. Dne 7. 7. 2014 byl žalobcem převzat stejnopis protokolu o kontrole zahájené dne 29. 5. 2014, č. j. KHSJC 12980/2014/HV.PI, proti kterému podal žalobce prostřednictvím právního zástupce dne 23. 7. 2014 námitky. Žalobce namítal především neprokázanou souvislost mezi vznikem alimentární nákazy a těstovinovým salátem, odebrání vzorku salátu neznámou osobou nespecifikovaným způsobem bez účasti kontrolované osoby a vytýkané skutečnosti, které nemají souvislost s nákazou. Dne 7. 8. 2014 byly námitky žalobce vyřízeny tak, že byly všechny zamítnuty jako nedůvodné. Ve správním spise je dále obsažena závěrečná zpráva kontrolního orgánu Epidemie „Těstovinový salát“ vypracovaná vedoucí protiepidemického oddělení územního pracoviště Písek, KHS Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, MUDr. G.Ž. V dokumentu jsou shrnuta nejpodstatnější data, závěry a doporučení. Jedním z podkladů pro zpracování tohoto dokumentu byla zpráva o zásahu ZZS včetně seznamu nemocných a hospitalizovaných osob. Dne 8. 12. 2014 bylo žalobci oznámeno zahájení správního řízení o správním deliktu podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona o ochraně zdraví (oznámení bylo doručováno fikcí dne 18. 12. 2014). V závěru oznámení o zahájení správního řízení byl žalobce poučen o svých právech plynoucích mu ze správního řádu. Dne 6. 1. 2015 požádal zástupce žalobce o možnost využití svého práva nahlédnout do spisu a případně podat návrh k doplnění důkazů. Požadavku bylo ze strany správního orgánu vyhověno a zástupce byl rovněž vyzván k předložení plné moci. Ve spise se nachází úřední záznam ze dne 14. 1. 2015 o seznámení účastníka řízení s podklady pro rozhodnutí, jehož součástí je žádost zástupce žalobce o možnost podat vyjádření do 5 dnů. Toto vyjádření ke kontrolním zjištěním žalobce podal dne 19. 5. 2015. Pokračování - 5 - 10A 187/2015 Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno dne 26. 1. 2015. Žalobce byl tímto rozhodnutím uznán vinným ze spáchání správního deliktu podle § 92 odst. 1 zákona o ochraně zdraví tím, že: 1) jako provozovatel potravinářského podniku porušil povinnost stanovenou článkem 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin, vytvořit a zavést stálý postup založený na zásadách HACCP podle čl. 5 odst. 2 písm. a) a d) téhož nařízení, spočívající v identifikaci všech rizik, kterým musí být předcházeno nebo která musí být vyloučena či omezena na přijatelnou úroveň při výrobě studených pokrmů a ve stanovení a zavedení účinných monitorovacích postupů v kritických bodech, 2) jako osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné porušil povinnost stanovenou § 21 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně zdraví, aby výkonem těchto činností nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním, neboť dne 22. 5. 2014 nezajistil, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k poškození zdraví fyzických osob onemocněním – stafylokokovou enterotoxikózou po konzumaci těstovinového salátu, v němž byl obsažen původce nákazy, Staphylococcus auerus produkující enterotoxin C, jehož přítomnost byla rovněž prokázána v poranění ruky kuchařky, 3) jako provozovatel potravinářského podniku porušil povinnost stanovenou článkem 4 odst. 2 nařízení ES č. 852/2004, o hygieně potravin dodržet všeobecné hygienické požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení ES, když neudržel povrch stěn v bezvadném stavu a neopatřil strop konečnou úpravou zabraňující růstu nežádoucích plísní a neudržel povrch zařízení tam, kde se manipuluje s potravinami v bezvadném a snadno čistitelném stavu, 4) jako provozovatel potravinářského podniku porušil povinnost stanovenou § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně veřejného zdraví používat k přípravě pokrmů jen potraviny, které vyhovují požadavkům zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 5) jako osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné porušil povinnost stanovenou § 21 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zdraví dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, vyhláškou č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů, kdy žalobce porušil ustanovení § 49 odst. 1 písm. b). Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce v zákonem stanovené lhůtě dne 5. 2. 2015 odvolání, které odůvodnil tím, že nebyla spolehlivě zjištěna příčina vzniku epidemie, neboť kontrolní orgán označil za vehikulum nákazy těstovinový salát, přičemž odběr vzorku salátu nebyl blíže specifikován. Navíc výskyt údajného původce nákazy u jediného člověka v kontextu s reálnou možností druhotné kontaminace vzorku těstovinového salátu pak jsou sto zpochybnit jednoznačný závěr kontrolního orgánu a příčinnou souvislost mezi zjištěným původcem nákazy a vzniklou epidemií. Žalobce rovněž uvedl, že vydal závazný pokyn nepřipravovat podobná jídla určená pro rychlé zchlazování, protože nedisponuje odpovídajícím vybavením kuchyně, dále vyjádřil politování nad vzniklou situací, popsal nápravné opatření, které učinil a konstatoval, že s ohledem na tyto skutečnosti se mu vyměřená sankce jeví jako nepřiměřeně vysoká. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 15. 4. 2015. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.), přičemž vycházel ze skutkového a Pokračování - 6 - 10A 187/2015 právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. První žalobní námitku spatřovanou v nedostatečném objasnění příčiny vzniku epidemie a příčinné souvislosti mezi těstovinovým salátem a vznikem této epidemie, když kontrolní orgán vycházel při svých závěrech pouze z dokumentu Epidemie „Těstovinový salát“ shledal krajský soud jako nedůvodnou. Ze správního spisu se podává, že kontrolní orgán zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Zdroj posuzovaného alimentárního onemocnění byl prokazatelně identifikován, což vyplývá nejen z dokumentu Epidemie „Těstovinový salát“, ale také z protokolů o kontrole provedené v rekreačním středisku Spolana, v jeho stravovacím zařízení. Žalobou napadené rozhodnutí dostatečně podrobně popisuje skutkový průběh šetření a detailně se zabývá také vznikem a šířením stafylokokové enterotoxikózy. Žalovaný považuje těstovinový salát jako vehikulum nákazy za dostatečně prokázaný. Stejný závěr vyplývá také ze stanoviska ze dne 2. 4. 2015, zn. SZU/01194/2015, které si žalovaný nechal vypracovat Národní referenční laboratoří pro stafylokoky Státního zdravotního ústavu v Praze. Ze spisového materiálu, výše uvedeného stanoviska a stejně tak i z napadeného rozhodnutí vyplývá, že bakterie Staphylococcus aureus byla zjištěna ze stěru provedeného z poranění ruky kuchařky, podílející se na přípravě těstovinového salátu a stejná bakterie byla přítomná i ve třech odebraných vzorcích těstovinového salátu. Příčinná souvislost mezi kontaminovaným pokrmem a kožní lézí kuchařky byla prokázána na základě výsledků polyfázové typizace kmenů bakterie Staphylococcus aureus a bylo rovněž shledáno, že posuzované kmeny jsou shodného vzácně se vyskytujícího fagotypu 95/D11, přičemž bakterie Staphylococcus aureus s těmito vlastnostmi nepatří mezi bakterie vyskytující se běžně. Ze zkušeností Národní referenční laboratoře jsou takto získané výsledky velmi výtěžné a vzhledem k prokázané shodě fagotypu je vysoce pravděpodobná kontaminace způsobená přípravou jídla kuchařkou s poraněním ruky. Kmeny bakterie Staphylococcus aureus jsou všudypřítomné, vyskytující se běžně v prostředí, u lidí, když asi jedna třetina populace je bezpříznakovými nosiči. V případě, že dojde k narušení kožní integrity, bývají toxinogenní kmeny této bakterie původcem raných infekcí. Ke kontaminaci těstovinového salátu tak muselo dojít právě toxikogenním kmenem bakterie Staphylococcus aureus, jež se do potraviny přenesl z poranění ruky kuchařky. Žalovaný tak na základě svých zjištění a skutečností výše uvedených shledal existenci příčinného vztahu mezi bakterií Staphylococcus aureus nalézající se v kožním poranění kuchařky a totožnou bakterií zjištěnou ze vzorku těstovinového salátu za jednoznačně prokázanou. Jakákoliv účelová tvrzení žalobce ohledně pozdější kontaminace, případně druhotné kontaminace, nebo nevhodného uskladnění odebraného vzorku těstovinového salátu považuje žalovaný za bezpředmětná. Podle závěrů Státního zdravotního úřadu nemohlo dojít k druhotné kontaminaci vzorku, pakliže byl uskladněn po celou dobu od jeho odebrání až po předání zdravotnímu ústavu v uzavřené nádobě v lednici. Staphylococcus aureus se při teplotě nižší než 35 °C nemnoží, resp. nedochází k produkci toxinu a způsob uchování vzorku způsobem, jaký je popsán v závěrečné zprávě kontrolního orgánu, je zcela vyhovující. Ze spisové dokumentace se podává, že předmětný vzorek těstovinového salátu, jehož odběr a uskladňování žalobce opakovaně zpochybňuje, byl ihned po příjezdu zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zajištěn jejím proškoleným a způsobilým lékařem právě za účelem identifikace původce nákazy. Vzorek byl po celou dobu uchováván v lednici a následující den byl předán zdravotnímu ústavu. Takový postup zdravotnické záchranné služby je zcela běžný a souladný s předpisy (§ 62a zákona o ochraně zdraví) a ustálenými postupy při zvládání Pokračování - 7 - 10A 187/2015 epidemií. K zásahu byl přizván epidemiolog příslušné krajské hygienické stanice, který provedl epidemiologické šetření k ověření diagnózy, zjištění ohniska nákazy a k odběru biologického materiálu potřebného ke zjištění rozhodných skutečností. Toto epidemiologické šetření není výkonem kontroly ve smyslu § 84 zákona o ochraně zdraví. Státní zdravotní dozor ve smyslu ustanovení § 84 zahájil u žalobce kontrolní orgán až následující den, kdy již vzorek podezřelé potraviny nebyl k dispozici, nicméně předchozí postup provedený zdravotnickou záchrannou službou spočívající v zajištění biologického materiálu shledal krajský soud v souladu se zákonnou úpravou. Žalovaný užil důkazní prostředek, jímž byl odebraný vzorek těstovinového salátu, a který byl klíčový ke zjištění skutečného stavu věci. Takto užitý důkazní prostředek nebyl v rozporu se zákonem. Zpochybňování odběru a uskladnění vzorku těstovinového salátu a tedy i existence kauzálního nexu mezi těstovinovým salátem a vznikem epidemie ze strany žalobce tak ve světle výše uvedeného krajský soud nemůže přisvědčit. Žalobcem uplatněnou námitku rychlého nástupu příznaků onemocnění u postižených osob, který by měl svědčit o masivní kontaminaci potraviny, což by se mělo projevit na zjištění předmětného patogenu u více osob, nikoliv u jediné, rovněž neshledal krajský soud důvodnou. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dostatečně podrobně popsal průběh šíření nákazy v případě, že je potravina napadena bakterií Staphylococcus aureus. Onemocnění, které tato bakterie vyvolá, je stafylokoková enterotoxikóza. Jedná se o alimentární intoxikaci, tedy otravu způsobenou enterotoxinem (střevním jedem), který je v potravině vyprodukován touto bakterií. Enterotoxikózu nezpůsobuje již bakterie samotná, ale právě enterotoxin, který je navíc termorezistentní a chemorezistentní. Nástup příznaků přichází velice rychle, v odborné literatuře je uváděn čas 2 – 6 hodin, což odpovídá i řešenému případu. Bakterie pro svou odolnost vůči změnám teplot a případně průchodu trávicího traktu při působení různých enzymů obvykle přežije, což vysvětluje skutečnost, že byl živý kmen Stapkylococca aurea zachycen z výtěru u jediné postižené osoby. Navíc původce nákazy, tedy bakterie Staphylococcus aureus, během konzumace potraviny vůbec nemusí být v potravině přítomen. Vliv na průběh onemocnění a množství zasažených osob má rovněž stav imunity pacienta a dávka toxinu, která se může lišit v různých porcích. Žalovaný stejně tak jako kontrolní orgán považují za prokázané, že zdrojem alimentárního onemocnění (stafylokokové enterotoxikózy) byl těstovinový salát podávaný dne 22. 5. 2014 k večeři, a který byl kontaminován bakterií Staphylococcus aureus. Stejná bakterie byla identifikována z biologického odběru z poranění ruky kuchařky, podílející se na přípravě zmiňovaného těstovinového salátu. Nelze tak pochybovat o existenci příčinné souvislosti mezi těstovinovým salátem jako prokázaným vehikulem nákazy a původcem kontaminace těstovinového salátu. Žalobce jako osoba provozující činnost epidemiologicky závažnou nezajistil dostatečným způsobem bezpečnost při výkonu této činnosti, aby nedošlo k poškození zdraví fyzických osob infekčním onemocněním. V posuzované věci se jedná o objektivní odpovědnost provozovatele činnosti epidemiologicky závažné, za kterou je považováno i provozování stravovacích služeb, kdy při této činnosti došlo ke vzniku epidemie. Žalobci je na základě nařízení ES č. 852/2004 uložena povinnost zajistit nad osobami manipulujícími s potravinami adekvátní dohled. Postoupení pravidelné kontroly zdravotního stavu a splnění předpokladů pro práci personálu kuchyně v době zahájení školy v přírodě tak nelze považovat za dostatečné splnění povinnosti provozovatele potravinářského podniku ve smyslu přílohy II kapitoly XII nařízení ES č. 852/2004. Soud na základě výše popsaného uzavřel, že správní orgány prokázaly porušení povinností ze strany žalobce. V posuzovaném případě je nepochybné, že žalobce dostatečným Pokračování - 8 - 10A 187/2015 způsobem nezajistil, aby při provozu činností epidemiologicky závažných nedošlo k poškození zdraví fyzických osob infekčním onemocněním. Tímto jednáním se žalobce dopustil správního deliktu podle § 92 odst. 1 zákona o ochraně zdraví. Rozhodnutí kontrolního orgánu, stejně tak jako rozhodnutí žalovaného obsahují srozumitelné a jasně prokázané závěry, z nichž je zřejmé, jakými úvahami a jakými důkazy byly správní orgány při svém rozhodování vedeny. Správní orgány učinily ve věci potřebná skutková zjištění a při svém právním hodnocení nepochybily, neboť bez důvodných pochybností prokázaly, že se žalobce pochybení uvedených ve správních rozhodnutích skutečně dopustil. Soud proto dospěl k závěru, že námitky uplatněné žalobcem v žalobě nejsou opodstatněné, a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. V projednávané věci rozhodl soud bez nařízení jednání, když účastníci nevyjádřili přes poučení svůj nesouhlas s takovým postupem soudu (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 8. června 2016 Pokračování - 9 - 10A 187/2015 Předsedkyně senátu JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava