10 A 19/2014

Plný text

10A 19/2014-14 Usnesení Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce P. Č., o podání ze dne 17.02.2014, o námitkách žalobce ze dne 14.03.2014 podaných podle ust. § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., t a k t o : Podání ze dne 14.03.2014 s e o d m í t á . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o podání ze dne 14.03.2014. Odůvodnění: Krajský soud v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) obdržel dne 15.03.2014 podání P. Č. ze dne 14.03.2014, které dle svého obsahu představuje námitky podané podle ust. § 9 odst. zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (dále též zákon o vyšších soudních úřednících). Obsahem tohoto návrhu je konstatování žalobce, že konání JUDr. T.P., asistentky soudce, je „arogantním zneužitím moci a nesoudným výkonem soudní moci“. Žalobce v uvedeném podání dále rozebírá jednotlivé části rozhodnutí krajského soudu ze dne 20.02.2014, u nichž vždy jednotlivě uvádí, že jsou imbecilní, lživá či arogantní. Dle ust. § 9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících může proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně. Dle ust. § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též o.s.ř.) v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Usnesením krajského soudu ze dne 18.03.2014 č.j. 10A 19/2014-9 vyzval krajský soud P. Č. k odstranění vad podání ze dne 14.03.2014, přičemž jej současně poučil o zákonných náležitostech námitky dle ust. § 9 ost. 2 zákona o vyšších soudních úřednicích. P. Č. byl rovněž poučen o následcích neodstranění vad podání ze dne 14.03.2014. P. Č. byla poskytnuta desetidenní lhůta k odstranění vad předmětného podání, přičemž výzva k odstranění vad podání byla žalobci doručena dne 28.03.2014, lhůta k odstranění vad tudíž žalobci uplynula dne 07.04.2014. Dne 04.04.2014 bylo krajskému soudu doručeno podání P. Č., kterým navrhuje opravu Pokračování - 2 - 10A 19/2014 soudní písemnosti z měsíce března 2014 a mimo jiné dále uvádí, že „soudce KS nesmí pronášet jako jeho asistent stupidní slova v soudním aktu“. P. Č. vady podání ze dne 14.03.2014 (námitky dle ust. § 9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících) žádným způsobem neodstranil. Podle ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.) předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Vady podání ze dne 14.03.2014 odstraněny nebyly. Soud v této souvislosti připomíná, že není jeho povinností za podatele obsah podání domýšlet či jiným způsobem zjišťovat, když k tomuto účelu slouží institut výzvy podle ustanovení § 37 odst. 5 s.ř.s. a soud jej v plné míře využil. Z ničeho navíc ani nevyplývá, že by soud, pokud po řádné výzvě nedojde k odstranění vad podání, byl povinen činit výzvu opakovaně, jak ostatně potvrzuje i stávající judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. čj. 8 Ans 4/2008-167 ze dne 19.8.2008). Navíc soud podatele o možných důsledcích případného neodstranění vytýkaných vad v usnesení čj. 10A 19/2014-9 náležitě poučil. Soud vůči podateli postupuje s největší možnou mírou vstřícnosti, o čemž mj. jistě svědčí i akceptace (byť sporného) požadavku podatele po doručování veškerých písemností soudu jako Typ I. tak, aby podatel mohl zásilky komfortně přebírat jako poste restante na příslušné poště, ačkoli povinnost doručovat tímto způsobem soud běžné písemnosti nemá a svůj postoj tak vnímá (doufaje ve shodné pojímání tohoto kroku i podatelem) jako aktivitu významně usnadňující komunikaci podatele s veřejnou správou. Nedostatečná aktivita podatele proto nemůže být přičítána k tíži soudu. Procesní ekonomii je třeba zohledňovat nejen (a především) ve vztahu k účastníkům řízení, ale stranou pozornosti nemůže zůstat ani ve vztahu k činnosti soudu či správním orgánům, resp. orgánům veřejné moci obecně. Vstřícnost a aktivita soudu musí mít své meze zejména tehdy, pokud jednání podatele charakterizuje především pasivita a neochota k participaci na řízení ve formě a způsobem, který předpokládá platná právní úprava. Krajský soud v Českých Budějovicích vzal v dané věci rovněž v úvahu skutečnost, že se jedná o spor týkající se nespokojenosti P. Č. s postupem asistentky soudce a rovněž s postupem soudců správního senátu zdejšího soudu. Podobného charakteru jsou i jiná podání žalobce, která jsou projednávána jak na soudu krajském, tak u Nejvyššího správním soudu, o čemž svědčí skutečnost, že jen Nejvyšší správní soud eviduje k závěru roku 2012 celkem 51 nerozhodnutých kasačních stížností (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12.12.2012 č.j. 1 Aps 8/2012-13). Nadepsaný soud má za to, že se jedná o spory, které jako takové nemají vztah k podstatným okolnostem stěžovatelovy životní sféry. Netýkají se, a to ani nepřímo, stěžovatelova majetku, životních podmínek či jiných podobných záležitostí. Jedná se naopak o spory vyvolané žalobcovým zájmem o veřejné záležitosti a fungování veřejných institucí. Takové spory má samozřejmě žalobce právo vést, dává-li mu objektivní právo procesní možnosti tak činit, a musí v nich mít možnost hájit svá práva. Z celkové aktivity žalobce je však evidentní, že jde z hlediska počtu návrhů o kverulanta, který soudům směřuje své žádosti nikoliv proto, aby bylo rozhodnuto ve věci, ale proto, aby ve věci bylo nějak rozhodnuto. P. Č. se veškerou svou činností snaží dosáhnout toho, aby maximalizoval počet soudních rozhodnutí. Soudy, včetně soudů správních, jsou však povolány k ochraně práv, nikoliv k tvorbě zcela zbytečných rozhodnutí, která již zjevně nikoho ochránit nemohou, neboť zde o žádnou ochranu práv nejde. Pokračování - 3 - 10A 19/2014 S ohledem na shora uvedené a vzhledem k tomu, že nebyly ze strany Pavla Černoty odstraněny ve stanovené lhůtě ani do doby rozhodování soudu vytýkané vady podání ze dne 14.03.2014 (námitky dle ust. § 9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících) a bez odstranění těchto vad nelze pokračovat v řízení event. tímto podáním vyvolaném, protože P. Č. neodstranil vady podání ze dne 14.03.2014 ve smyslu ust. § 9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících ve spojení s ust. § 205 odst. 1 o.s.ř., odmítl soud takové podání podle ustanovení § 37 odst. 5 s.ř.s. Výrok o nákladech řízení se opírá dle ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 08.04.2014 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra Balejová v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka