10 A 19/2015
č. j. 10 A 19/2015-21
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Rubrum
10 A 19/2015 - 21 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Honebního společenstva Jickovice, se sídlem Milevsko, Jickovice, zastoupeného JUDr. Vojtěchem Filipem, advokátem se sídlem České Budějovice, Čéčova 11, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2014, č. j. KUJCK 71766/2014/OZZL//O132/14, t a k t o :
Výrok
Žaloba se o d m í t á. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 2. 2. 2015 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2014, č. j. KUJCK 71766/2014/OZZL//O132/14, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti usnesení Městského úřadu Milevsko ze dne 22. 9. 2014, č. j. MM 39691/2014, o tom, že Ing. A.R., vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu Milevsko, není vyloučena z projednávání a rozhodování ve správním řízení vedeném na základě podání Honebního společenstva Jickovice ze dne 7. 11. 2006. Žalobce v žalobě uvedl, že Ing. A. R. a Ing. T.K. jakožto úřední osoby, vystupující za orgán státní správy myslivosti Městského úřadu Milevsko, soustavně a dlouhodobě porušují svými rozhodnutími jak zákon č. 449/2001 sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, tak zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Z toho důvodu je žalobce přesvědčen, že lze pochybovat o jejich nepodjatosti. Žalobce v žalobě objasnil, že podstata věci spočívá v tom, že Ing. A.R. schválila usnesení Městského úřadu Milevsko ze dne 28. 8. 2014, č. j. MM 31951/2014OŽP/Ka, a dále že schválila k podání žádost Ing. K. ze dne 30. 7. 2014, adresovanou Krajskému úřadu Jihočeského kraje, o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci žádosti o uznání honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III (krajský úřad této žádosti vyhověl), a to vše situace, kdy proti oběma úředním osobám byla vznesena námitka podjatosti, doručená tajemníkovi Městského úřadu Milevsko dne 15. 7. 2014, o níž nebylo dosud rozhodnuto. Žalobce tvrdí, že jestliže Ing. R. a Ing. K. věděli, že je proti nim vznesena námitka podjatosti, o které nebylo pravomocně rozhodnuto, a přesto v předmětné věci rozhodovali a nezdůvodnili, že jde o úkon, jež nesnese odkladu, pak porušili § 14 odst. 3 in fine správního řádu. Žalobce zpochybňuje i odkaz žalovaného na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 14. 6. 2012, č. j. 1 As 55/2012 – 32, dostupný z www.nssoud.cz). Žalobce je toho názoru, že obě úřední osoby, proti nimž byly vzneseny námitky podjatosti, neměly rozhodovat v předmětné věci, natož Pokračování - 2 - 10A 19/2015 meritorně, neboť jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci nastalo již v době, kdy se objevily pochybnosti o jejich nepodjatosti. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou napadeným rozhodnutím zabývat věcně, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soudnímu přezkumu podléhají pouze takové úkony správního orgánu, kterými se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti, což není nyní posuzovaný případ. Rozhodnutím žalovaného nebylo správními orgány založeno, změněno, zrušeno ani závazně určeno právo či povinnost žalobce. Na právech žalobce ani na jeho povinnostech se ničeho nezměnilo. Rozhodnutí ve věci námitky podjatosti je svým charakterem rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem. K tomu lze odkázat i na judikaturu Nejvyššího správního soudu. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2014, č. j. 5 As 67/2013 – 21, se konstatuje, že „usnesením o námitce podjatosti, tedy o vyloučení, resp. nevyloučení úřední osoby ze správního řízení, je rozhodováno toliko o tom, zda ta která úřední osoba bude či nebude dále participovat na probíhajícím správním řízení. Podle svého charakteru jde pouze o rozhodnutí o vedení řízení, jímž se upravují poměry ve správním řízení, resp. vytvářejí se předpoklady pro to, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto. (…)Výrok předmětného usnesení (ve spojení s rozhodnutím odvolacího orgánu) tedy svým charakterem přímo nezasahuje do subjektivních práv účastníka řízení (hmotně-právní pozice stěžovatele). Takové rozhodnutí nespadá pod definici § 65 odst. 1 s. ř. s., podle nějž se lze správní žalobou domáhat zrušení pouze takových rozhodnutí správního orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti, nestanoví-li soudní řád správní nebo zvláštní zákon jinak. Na tom ničeho nemění, že proti usnesení o námitce podjatosti je přípustné odvolání. Nejvyšší správní soud rovněž dodává (…), že ačkoli je takové rozhodnutí vyloučeno ze samostatného soudního přezkumu, lze je napadnout spolu s meritorním rozhodnutím ve věci, kde může být případně shledána vada řízení spočívající v nesprávném posouzení námitky podjatosti.“ Krajský soud vycházel z citovaného judikátu Nejvyššího správního soudu, přičemž posoudil, že jej lze beze zbytku aplikovat na nyní projednávaný případ. Konkrétním usnesením o námitce podjatosti, tedy o vyloučení, respektive o nevyloučení Ing. R. z projednávání a rozhodování ve správním řízení, vedeném na základě podání žalobce ze dne 7. 11. 2006, bylo rozhodováno pouze o tom, zda bude či nebude nadále konkrétní osoba participovat na probíhajícím správním řízení. S ohledem na výše uvedené jde pouze o rozhodnutí o vedení řízení, kterým se upravují poměry ve správním řízení a vytvářejí se předpoklady, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto. Usnesení o námitce podjatosti ani rozhodnutí žalovaného o odvolání proti tomuto usnesení nejsou rozhodnutími konečnými ve věci samé, ale pouze rozhodnutími dílčími, která rozhodnutí ve věci samé předchází. Výrok usnesení o namítané podjatosti ve spojení s rozhodnutím o odvolání svým charakterem přímo nezasahuje do subjektivních práv účastníka řízení. Z toho důvodu soud ve shodě s judikaturou Nejvyššího správního soudu uzavírá, že takové rozhodnutí nespadá pod definici § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva nebo povinnosti účastníka řízení. Krajský soud připomíná, že soud se otázkou správnosti rozhodnutí o námitce podjatosti bude moci zabývat až spolu s meritorním přezkumem rozhodnutí, vydaného ve věci samé. V rámci takového soudního přezkumu by pak mohla být eventuálně shledána vada řízení spočívající v nesprávném posouzení námitky podjatosti. Pokračování - 3 - 10A 19/2015 Krajský soud opětovně odkazuje na již shora citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu, v němž tento soud dále konstatoval, že „vyloučením rozhodnutí o námitce podjatosti ze samostatného soudního přezkumu nedochází k porušení práva na soudní ochranu proti rozhodnutím správních orgánů (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), neboť přezkum rozhodnutí o námitce podjatosti není vyloučen úplně, nýbrž pouze koncentrován do řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o věci samé.“ Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, jestliže se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. V nyní projednávané věci žalobce žalobou napadl rozhodnutí ve věci námitky podjatosti, které je úkonem, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. je takový úkon ze soudního přezkumu vyloučen. Podaná žaloba je proto podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná a krajskému soudu nezbylo než ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. S ohledem na takto vyslovený závěr soud nepřistoupil ani k vybrání soudního poplatku za žalobu (§ 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 4 - 10A 19/2015 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25. 2. 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra Balejová v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.