10 A 193/2015

Rubrum

10A 193/2015 – 31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobců a) J.K., a b) I.K., zast. Mgr. Ondřejem Šimánkem, advokátem v Milevsku, Masarykova 186, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 31. 8. 2015, č.j. KUJCK 63212/2015/OREG, za účasti J.R., bytem X t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Osoba na řízení zúčastněná n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobci se žalobou domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Milevsko ze dne 11. 5. 2015 č.j. MM 14323 ORR/Hr, jímž bylo nařízeno žalobcům jako vlastníkům stavby odstranění stavby oplocení na pozemku parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov a vedlejšími výroky označenými II. a III. byly stanoveny podmínky pro odstranění stavby. Napadeným rozhodnutím bylo rovněž uvedené rozhodnutí městského úřadu potvrzeno. V žalobě se poukazuje na to, že důkazem, že se daná rozestavěná stavba nachází celým svým rozsahem na pozemku parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov je protokol o vytyčení hranice mezi pozemky st.p. 2 a parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov vypracovaný R. K. Žalobci mají za to, že pro odstranění stavby nejsou náležité podklady. Způsob vytyčení hranice mezi pozemky parc. Pokračování - 2 - 10A 193/2015 č. 3/3 a st. p. č. 2 není správný. Za nepřesné a zavádějící považují označení bodu 115-306 v terénu sprejem a kótu 0,65 m s odůvodněním, že bod 115-306 je zaměřen bod betonového sloupku, který je vertikálně nakloněn a bod lze změřit od kterékoli jeho strany a výšky. Přesnější měření od bodu č. 115-314 by umístilo bod 115-306 i o 10 dm déle, bod by se pak nacházel v toleranci 52 cm, kterou připouští prováděcí vyhláška ke katastrálnímu zákonu. Žalobci by pak měli postaveno oplocení na svém pozemku. Žalobci rovněž namítají, že stavební úřad je sankcionuje za nedoložení jiného zaměření, přičemž nevzal v úvahu, že vlastník pozemku J. R., pak mohl vznášet stejné námitky jako oni. Stavební úřad měl povinnost vést žalobce a rovněž i zúčastněnou osobu J. R. k souhlasnému vytýčení hranice, nebo je odkázat na rozhodnutí soudu. Ze strany stavebního úřadu nebyla respektována zásada správnosti, zásada materiální pravdy a zásada rovnosti účastníků řízení. Žalobci mají za to, že oznámení o zbudování dočasného staveništního oplocení nelze použít jako důvod k vyřčení rozporu s ohlášením. Žalobci měli zájem smírně vyřešit situaci po zahájení přezkumu výstavby oplocení stavebním úřadem. Jejich oznámení nelze považovat za doznání, že stavějí plot na cizím pozemku. Žalobci se rovněž neztotožňují s názorem žalovaného, že důvodem k rozhodnutí o odstranění stavby je zpětvzetí žádosti o dodatečné povolení stavby. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření uvedl, že stavební úřad požádal o přešetření protokolu o vytýčení hranice. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích konstatoval, že neshledal žádná pochybení a výslovně uvedl, že pokud je stavba umístěna tak, jak je zřejmé z přiložené fotodokumentace, pak je toto umístění jednoznačně v rozporu s průběhem vlastnické hranice evidované v katastru nemovitostí. Správní orgán se spolehl na závěry ZKI, neboť není natolik odborně vybaven, aby mohl sám posuzovat správnost vytyčení. Žalobci měli dostatečný prostor pro to, aby nechali hranici zaměřit jiným geodetem. Přestože katastrální zákon počítá s určitou nepřesností geodetických prací, souřadnicová chyba nesmí činit více jak 26 cm od středu měřeného místa. Nelze proto hodnotu nepřesnosti libovolně měnit na 0,52 m. Žalobci měli možnost nechat provést zaměření pozemku vlastním geodetem, což neučinili. Proto nelze hovořit o porušení zásady rovnosti účastníků. Jestliže vznikly pochybnosti o průběhu hranice, bylo na žalobcích, aby si nechali hranici zaměřit ještě předtím, než začnou se stavbou oplocení. K dohodě o průběhu hranic došlo již v roce 1977 a to mezi tehdejšími vlastníky nemovitostí. Na základě mapovacího náčrtu č. 115 z roku 1977 byla vyšetřena hranice mezi pozemky v terénu. Vytýčení prováděnému Ing. K. byli žalobci přítomni, s jeho výsledky se na místě seznámili, což je patrné z protokolu o vytyčení hranic pozemku. Svůj nesouhlas sdělili až o dva týdny později, a to bez jakéhokoliv odůvodnění. K jejich námitce bylo vytyčení přešetřeno ZKI se závěrem, že nebylo shledáno žádné pochybení. Žalobci žádný relevantní důkaz, zejména zaměření prováděné stavby, který by vytyčení rozporoval, nepředložili. Žalobci nejsou sankcionováni za nepředložení vlastního zaměření, neboť stavební úřad rozhodoval na základě vytyčení předloženého vlastníkem sousedního pozemku a prověřeného ZKI. Z protokolu o místním šetření vyplývá, že se stavební úřad snažil vést účastníky ke smírnému řešení. Žalovaný má za to, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, a proto navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná. Zúčastněná osoba, J.R., se ztotožnil s vyjádřením krajského úřadu. Vytyčovací nákres, ze kterého bylo vycházeno ve správním řízení, pořídil odborný pracovník geodet, přičemž Pokračování - 3 - 10A 193/2015 správnost tohoto podkladu potvrdili pracovníci zeměměřického a katastrálního inspektorátu, kteří jsou odborníky pro katastrální a zeměměřické věci. Nákres vyhotovený žalobci je důkazem zpochybnitelným. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Žalobci zaslali stavebnímu úřadu dne 28. 4. 2014 na vědomí dopis, který zaslali J. R. V uvedené písemnosti žalobci sdělují, že při rekonstrukci svého domu odstranili terén do hloubky základů a rovněž vybudovali opěrnou zeď na hranici pozemku st. p. 2 v k.ú. Sepekov, přičemž tato zeď byla vybudována ve vzdálenosti zhruba 80 cm od jejich domu č.p.

18. Z písemnosti je patrno, že J.R. má za to, že mezera by měla být široká pouze 50 cm, a proto žalobci požadují strpení dočasného staveništního oplocení. V závěru písemnosti uvádí, že po dokončení rekonstrukce bude uvedeno vše do řádného stavu. Ve spise se nachází protokol o vytyčení hranice mezi pozemky st.p. 2 a parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov, který byl vypracovaný R. K., přičemž geodet Ing. F. H. tento protokol ověřil. Dle protokolu se stavba oplocení nachází na cizím pozemku nikoli na pozemku stavebníka. Stavební úřad zahájil dne 6.5.2014 řízení o nařízení odstranění stavby oplocení na pozemku parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov. Současně s tím bylo nařízeno i ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den 27. 5. 2014. Žalobci byli poučeni stavebním úřadem o možnosti podat žádost o dodatečné povolení předmětné stavby. Dne 6. 5. 2014 stavební úřad vyzval žalobce, aby bezodkladně zastavili práce na stavbě, kdy důvodem k bezodkladnému zastavení prací byl doklad o vytýčení hranic mezi pozemky st.p. 2 a parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov, který prokazuje, že stavba se nenachází na pozemku ve vlastnictví stavebníka. Stavební úřad rovněž v uvedené výzvě konstatoval, že stavba je prováděna v rozporu se sdělením k ohlášení drobné stavby vydaném Obecním úřadem Sepekov dne 4. 9. 2003 pod č.j. 629/03. Obecní úřad k ohlášení drobné stavby dne 4. 9. 2003 vydal sdělení, že proti provedení této stavby nemá námitek. Dne 27. 5. 2014 se konalo místní šetření, při kterém bylo zjištěno stavebním úřadem, že stavba je tvořena betonovým základem a betonovými šalovacími tvárnicemi. Zúčastněná osoba Josef Rezek požadoval odstranění uvedené stavby s ohledem na vytýčení pozemků. Dne 6. 6. 2014 žalobci podali žádost o provedení nového místního šetření, neboť šetření dne 27. 5. 2014 se nemohl zúčastnit jejich právní zástupce. Žádosti žalobců bylo vyhověno, opakované místní šetření bylo nařízeno na den 24. 6. 2014. Při místním šetření žalobci vyslovili nesouhlas s vytýčením hranice provedeným geodetem K. s tím, že si zajistí „vlastního geodeta“ pro objasnění průběhu hranic mezi pozemky. Žalobci dne 6. 6. 2014 podali žádost o dodatečné povolení stavby plotu mezi pozemky st. p. 3/6 a parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov. Žádost o dodatečné povolení stavby vzali zpět, proto bylo správní řízení usnesením ze dne 11. 2. 2015 zastaveno. Stavební úřad proto pokračoval v řízení o nařízení odstranění stavby. Dne 6. 3. 2015 podal úřad žádost na Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích o kontrolu protokolu o vytýčení hranice pozemku, který byl vyhotoven geodetickou kanceláří – R.K. Pokračování - 4 - 10A 193/2015 Zeměměřický a katastrální inspektorát provedl kontrolu dokumentace ohledně vytýčení a neshledal žádné pochybení v postupu vytýčení daných bodů, a proto upustil od vykonaného dohledu. ZKI ve výsledku přešetření ze dne 8. 4. 2015 sdělil, že uvedená dokumentace je využitelná jako důkazní prostředek a doporučil správnímu orgánu ji využít pro rozhodování, jestliže není rozporována jiným důkazem stejné nebo vyšší závaznosti. ZKI rovněž uvedl, že pokud je hranice v terénu neznatelná, lze vytyčení využít jako podklad pro užívání pozemku nebo pro upřesnění hranice na základě následně vyhotoveného geometrického plánu a doloženého protokolárního souhlasu všech vlastníků. Jestliže je hranice mezi pozemky neznatelná nebo pochybná, lze uvažovat, aby ji soud určil podle pokojné držby za určitých okolností i podle slušného uvážení. V daném případě byla oběma stranám dána možnost předložit nové vytýčení jako další důkaz, případně jim byl dán časový prostor nechat hranici určit soudem. Proto nezbývá, než vytýčení pokládat za správné a využitelné jako důkazní prostředek. Stavební úřad vydal dne 11. 5. 2015 rozhodnutí, jímž nařídil žalobcům jakožto vlastníkům stavby odstranit stavbu oplocení na pozemku parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov a vedlejšími výroky označenými II. a III. stanovil podmínky pro odstranění stavby a uložil vlastníkům stavby povinnost uhradit náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání, které bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno jako věcně správné. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že stavební úřad v rámci nového projednání žalobce vyzval, aby předložili zaměření dané stavby vyhotovené oprávněným zeměměřickým inženýrem, přičemž tuto povinnost nesplnili. Se žádostí o přešetření protokolu o vytýčení hranice vypracovaným R. K. se stavební úřad obrátil na ZKI, přičemž ze sdělení ZKI vyplývá, že nebylo shledáno jakékoliv pochybení při vypracování daného protokolu, proto bylo stavebnímu úřadu doporučeno tento protokol využít jako podklad pro rozhodnutí. Rovněž se zeměměřický a katastrální inspektorát vyjádřil ke zpochybnění umístění bodu 115-306, ZKI k tomu uvedl, že pokud je nová podezdívka stavěna k betonovému sloupku, je toto umístění jednoznačně pochybné, tedy v rozporu se skutečným průběhem vlastnického práva, tak jak je evidováno v katastru nemovitostí. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body podle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V daném případě je předmětem řízení rozhodnutí, kterým stavební úřad nařídil žalobcům odstranit stavbu oplocení na pozemku parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov, neboť předmětná stavba byla prováděna v rozporu se sdělením k ohlášení drobné stavby vydaném obecním úřadem Sepekov dne 4. 9. 2003, kdy stavebníci této stavby – žalobci zahájili stavbu na pozemku parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov, který není jejich vlastnictvím. Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem, anebo v rozporu s ním, pokud stavba nebyla dodatečně povolena. Nařídit odstranění nepovolené stavby lze tehdy, jestliže stavba nebyla dodatečně povolena. V daném případě žalobci podali návrh na dodatečné povolení uvedené stavby, ovšem tato žádost byla vzata zpět a proto řízení o dodatečném povolení stavby bylo zastaveno. V daném případě Obecní úřad Sepekov dne 4. 9. 2003 na základě ohlášení žalobců, neměl námitek s provedením uvedené drobné stavby. Proto stavební úřad správně zkoumal, Pokračování - 5 - 10A 193/2015 je-li předmětné oplocení souladné s uvedeným ohlášením drobné stavby vydané Obecním úřadem Sepekov dne 4. 9. 2003. Protokol o vytyčení hranice mezi pozemky st. 2 a parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov byl vypracován R.Ch., geodetickou kanceláří a následně byl i úředně ověřen oprávněným zeměměřickým inženýrem Ing. F.H.. Z uvedeného protokolu je patrno, že stavebníci – žalobci se odchýlili od opatření stavebního úřadu, stavbu provedli v celém rozsahu na pozemku parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov, který ovšem není v jejich vlastnictví, ale ve vlastnictví zúčastněné osoby, J.R.. Z protokolu dále vyplývá, že se rozestavěná stavba oplocení celým svým rozsahem nachází na pozemku parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov. Následně stavební úřad požádal o přešetření protokolu o vytýčení hranice, přičemž ZKI v Českých Budějovicích ve sdělení ze dne 8. 4. 2015 učinil závěr, že v protokolu o vytyčení hranice neshledal žádná pochybení. Uvedl, že pokud je stavba umístěna tak, jak je zřejmé z přiložené fotodokumentace, pak je toto umístění jednoznačně v rozporu s průběhem vlastnické hranice evidované v katastru nemovitostí. Z uvedeného sdělení je tedy patrno, že plot byl vybudován žalobci na cizím pozemku a je dán proto důvod pro postup dle § 129 odst. 1 stavebního zákona, dle něhož stavební úřad nařídí vlastníku stavby odstranění stavby mimo jiné z důvodu, že stavba je prováděna bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, nebo v rozporu s ním (§ 129 odst. 1 písm. b) stav. zák.). Soud poznamenává, že stavební úřad vyzval žalobce k zaměření předmětné stavby, žalobci na tuto výzvu ovšem nereagovali a zaměření stavby jimi nebylo opatřeno. Žalobci pouze zpochybňovali vytýčení hranice provedené geodetem R.K. Vzhledem k tomu, že nebylo ze strany žalobců zajištěno zaměření stavby, stavební úřad vyžádal u ZKI kontrolu správnosti protokolu o vytýčení hranice mezi pozemky st. 2 a parc. č. 3/3 v k.ú. Sepekov. Z vyjádření ZKI vyplývá, že nebyla shledána žádná pochybení v postupu vytýčení zmíněných bodů, a proto bylo upuštěno od vykonání dohledu. ZKI rovněž poznamenal, že vytyčovací dokumentace je využitelná jako důkazní prostředek, a proto bylo stavebnímu úřadu doporučeno rozhodnout na základě shora uvedeného protokolu o vytýčení hranic. Ze sdělení ZKI je zcela jednoznačné, že žalobci provedli oplocení v rozporu s jejím ohlášením, proto bylo oprávněně nařízeno odstranění uvedené stavby. Není rozhodné, že žalobci s názorem ZKI nesouhlasili, jestliže stanovisko tohoto orgánu je přesvědčivě odůvodněno. K dopisu žalobců ze dne 26. 4. 2014 k žádosti oznámení o zbudování dočasného staveništního oplocení, která byla adresována J.R., soud uvádí, že tato žádost je pro dané řízení nerozhodná, a to s odkazem na sdělení ZKI a protokol o vytýčení hranice mezi pozemky, dle něhož je zcela jednoznačné, že předmětná stavba oplocení se nachází na cizím pozemku, nikoli na pozemku stavebníků. K námitce žalobců, že za nepřesné a zavádějící považují označení bodu 115-306 v terénu sprejem a kódu 0,65 m s odůvodněním, že bod 115-306 je zaměřen od betonového sloupku, který je vertikálně nakloněn a bod lze zaměřit od kterékoli jeho strany a výšky, dle jejich sdělení přesnější měření od bodu č. 115-314 by umístilo bod 115-306 i o 10 cm dále, kdy bod by se pak nacházel v toleranci 52 cm, kterou připouští prováděcí vyhláška ke katastrálnímu zákonu, soud odkazuje jednak na odborné vytýčení hranice mezi pozemky st. p. 2 a parc. č. 3 v k. ú. Sepekov, které bylo vypracované R.K., odborným geodetem a rovněž tak na zprávu Zeměměřického a katastrálního inspektorátu, která neshledala při přešetření uvedeného protokolu o vytýčení hranice žádná pochybení. V této zprávě bylo jednoznačně Zeměměřických a katastrálním inspektorátem sděleno, že umístění stavby je v rozporu s průběhem vlastnické hranice evidované v katastru nemovitostí a bylo proto nutno Pokračování - 6 - 10A 193/2015 z uvedeného protokolu při rozhodování vycházet. V průběhu řízení o odstranění stavby, rovněž tak i v průběhu řízení o dodatečné povolení stavby, které bylo následně zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu ze strany žalobců, měli žalobci možnost nechat stavbu zaměřit odborným geodetem, přičemž této možnosti žalobci nevyužili. Soud poznamenává, že katastrální zákon umožňuje určitou nepřesnost geodetických prací, kdy souřadnicová chyba nesmí činit více jak 26 cm od středu měřeného místa, z čehož plyne, že nelze hodnotu nepřesnosti měnit na 0,52 m. Námitka žalobců, že stavební úřad je sankcionuje za nedoložení jiného zaměření, přičemž nebere v úvahu, že by vlastník pozemku mohl vznášet stejné námitky jako oni, soud nepovažuje za důvodnou, jestliže v daném řízení nebyl zajištěn jiný důkaz než protokol o vytýčení hranice mezi pozemky uvedenými shora a sdělení Zeměměřického a katastrálního inspektorátu, dle něhož je protokol o vytýčení hranice správný. V daném případě žalobci měli možnost nechat provést zaměření stavby vlastním geodetem, tedy byla jim dána stejná možnost, jakou měl vlastník sousedního pozemku. Žalobci v případě, že měli pochybnost o průběhu hranice, bylo na nich, aby v rámci řízení o odstranění stavby si nechali hranici zaměřit ještě předtím, než započali s výstavbou oplocení. Ze správního spisu navíc bylo zjištěno, že k dohodě o průběhu hranic došlo mezi vlastníky již v roce 1977, kdy na základě mapovacího náčrtu č. 115 z roku 1977 byla vyšetřena hranice mezi pozemky v terénu. Soud proto uzavřel, že v rámci tohoto řízení ze strany žalobců nebyl předložen důkaz, který by vytýčení hranice mezi pozemky st. p. č. 2 a parc. č. 3/3 b k. ú. Sepekov rozporoval, proto správně stavební úřad vycházel ze shora uvedeného protokolu o vytýčení hranice, který byl předložen zúčastněnou osobou J.R. a následně i přešetřen Zeměměřickým a katastrálním inspektorátem. Soud poznamená, že v daném případě bylo dvakrát provedeno místní šetření, tedy stavební úřad vedl účastníky řízení ke smírnému řešení. Navrhl žalobcům zaměření stavby odborným geodetem, ovšem bezvýsledně. Předmětné rozhodnutí nebylo vydáno proto, že žalobci nepředložili zaměření hranice, nejde o sankcionování, ale o odstraňování stavby proto, že stavba byla na základě důkazů uvedených shora, realizována na cizím pozemku. Vytýčení hranice je podle Zeměměřického a katastrálního inspektorátu zcela správné. K přípisu žalobců ze dne 27. 1. 2015, které bylo jimi vypracováno na základě toho, že ústně oslovili geodetickou kancelář, nelze přihlédnout, jestliže je zde odborné vytýčení hranice provedené geodetickou kanceláří v písemné podobě, které bylo přešetřeno Zeměměřickým a katastrálním inspektorátem v Českých Budějovicích. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že správní orgány při svém rozhodování vyšly ze spolehlivě zjištěného stavu věci, kdy především písemnostmi zeměměřické povahy bylo prokázáno, že stavba oplocení se nachází na cizím pozemku. ZKI je odborným orgánem pro daný obor, a proto nic nebrání z tohoto podkladu vycházet. Již tím, že úřad dal ZKI přezkoumat vytýčení hranice, zajistil spolehlivý důkaz pro své rozhodování. Proto nedošlo k porušení zásady materiální pravdy a rovnosti účastníků. Důvodem k rozhodnutí o odstranění stavby nebylo zpětvzetí žádosti o dodatečné povolení stavby ze strany žalobců, ale skutečnost, že byl v předmětném řízení pořízen důkaz o tom, že stavba se nachází na cizím pozemku, kdy se tedy jedná o stavbu, která byla provedena v rozporu s ohlášením stavby. Pokračování - 7 - 10A 193/2015 Shrnuje se, že pro důvody uvedené v žalobě není napadené rozhodnutí vadné a neodporuje požadavkům § 129 odst 1. písm. b) stavebního zákona. Soud proto neshledal žalobu důvodnou, a proto postupoval dle § 78 odst. 7 s.ř.s. a žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný měl v řízení úspěch, práva na náhradu nákladů řízení se však vzdal, přičemž nebylo zjištěno, že by v souvislosti s tímto řízením mu vznikly nějaké náklady, které by přesahovaly rámec jeho administrativní činnosti. Zúčastněné osobě nebylo právo na náhradu nákladů řízení rovněž přiznáno v souladu s § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť ze strany soudu nebyla zúčastněné osobě uložena žádná povinnost.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 13. července 2016 předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava