10 A 2/2015

Rubrum

10A 2/2015 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V.A., bytem X, zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Magistrátu města České Budějovice, sídlem nám. Přemysla Otakara II. č. 1,2, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen krajský soud) byla dne 5. 1. 2015 doručena žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který dle žalobce spočívá v pokynu žalovaného, kterým byl žalobce vyzván k úhradě částky 6.000 Kč představující uloženou pokutu společně s náklady řízení. Nezákonným byl tento pokyn žalovaného shledán, neboť byl vydán v době, kdy již bylo vydáno rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí, jímž byla žalobci uložena povinnost k zaplacení částky 6.000 Kč. Dne 23. 1. 2014 bylo žalovaným vydáno rozhodnutí, kterým uznal žalobce vinným z přestupku dle silničního zákona a uložil Pokračování - 2 - 10A 2/2015 mu sankci ve formě pokuty ve výši 5.000 Kč a dále povinnost k náhradě nákladů tohoto řízení ve výši 1.000 Kč. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce dne 1. 4. 2014 potvrzeno odvolacím správním orgánem. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu bylo napadeno žalobou ve správním řízení u krajského soudu. Žalobce současně požádal žalovaného o odklad výkonu rozhodnutí, kterým mu byla uložena povinnost k úhradě pokuty a nákladů řízení. Této žádosti žalovaný vyhověl, a to rozhodnutí ze dne 10. 6. 2014. Dne 4. 12. 2014 byl žalobce žalovaným upomínkou vyrozuměn o výši nedoplatků v celkové částce 6.000 Kč. Tento pokyn žalovaného byl nezákonným, neboť povinnost k úhradě pokuty a nákladů řízení byla rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 6. 2014 odložena. Žalobce byl nezákonnou upomínkou žalovaného zkrácen na svém právu na odklad výkonu rozhodnutí a potenciálně rovněž na svém právu disponovat s vlastním majetkem. Nařízení exekuce v důsledku neuhrazení pokuty má pro žalobce negativní důsledky, spočívající ve stresové situaci pro celou jeho rodinu, nemožností disponovat s vlastním majetkem a značné ztížení životní úrovně. Ze všech uvedených důvodů žalobce závěrem navrhuje označit pokyn žalovaného k úhradě 6.000 Kč, učiněného vůči žalobci dne 4. 12. 2014, za nezákonný. Dále žalobce navrhuje zakázat žalovanému v pokračování vynucování úhrady pokuty uložené mu rozhodnutím ze dne 23. 1. 2014. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K zaslání upomínky žalobci došlo na základě zjištěných nedostatků při převodu dat do nového počítačového systému centrální evidence pohledávek. V současné době je chyba v systému napravena a na pravomocně uloženou pokutu se hledí ve smyslu usnesení ze dne 10. 6. 2014, kterým byl odložen její výkon. V dané věci nelze konstatovat naplnění podmínek ust. § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). Vyrozumění o nedoplatku má toliko informativní charakter, jeho cílem je přimět adresáta, aby něco učinil. Žádná žalobcova práva jím nejsou krácena. Žalovaný postupoval v souladu s ust. § 153 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), když žalobce vyrozuměl o nedoplatku, který je ve věci žalobce u správce daně evidován. Dané upozornění není povinností správce daně, avšak tento jej učinil v souladu se zásadou součinnosti a procesní ekonomie. Předmětné vyrozumění má pouze informativní charakter, není přímo vynutitelné a žalobce jím není přímo krácen na svých právech. Žalovaný připustil možnost určité nejistoty žalobce v návaznosti na obdržení daného vyrozumění, avšak právní řád neposkytuje ochranu před subjektivním pocitem nejistoty či ohrožení osob. V případě žalobce k žádným následným krokům již nedošlo a jeho subjektivní práva krácena nebyla. Přípisem ze dne 8. 1. 2015, který byl žalovaným učiněn na základě dotazu žalobce, byl žalobce vyrozuměn o důvodech předčasného vyrozumění. A rovněž mu bylo žalovaným sděleno, že další postup v řízení se bude odvíjet od výsledku soudního řízení ve věci jeho správní žaloby. Zásah tudíž netrvá a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl opakovat. Ze správního spisu byly soudem zjištěny následující rozhodné skutečnosti. Rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice ze dne 23. 7. 2013 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Tohoto přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 28. 4. 2013 v 16.19 hodin jel jako řidič po pozemní komunikaci I. třídy č. 03 ve směru od obce Borek do obce Chotýčany rychlostí 146 km/hodinu, tedy rychlostí překračující nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem o 50 km/hodinu a více mimo obec. Tímto jednáním žalobce porušil ust. § 4 písm. a), b) a ust. § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 5.000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu Pokračování - 3 - 10A 2/2015 řízení motorových vozidel v trvání 6 měsíců. Dále byla žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí bylo žalobcem podáno odvolání, o němž bylo rozhodnuto Krajským úřadem Jihočeského kraje dne 3. 10. 2013. Rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice bylo tímto rozhodnutím zrušeno a věc byla správnímu orgánu prvního stupně vrácena k novému projednání. O přestupku žalobce bylo opětovně rozhodnuto Magistrátem města České Budějovice prostřednictvím rozhodnutí ze dne 23. 1. 2014. Tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným přestupkem podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Tohoto přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 28. 4. 2013 v 16.19 hodin jel jako řidič po pozemní komunikaci I. třídy č. 03 ve směru od obce Borek do obce Chotýčany rychlostí 146 km/hodinu, tedy rychlostí překračující nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem o 50 km/hodinu a více mimo obec. Tímto jednáním žalobce porušil ust. § 4 písm. a), b) a ust. § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 5.000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v trvání 6 měsíců. Dále byla žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí bylo žalobcem podáno odvolání, o němž bylo odvolacím správním orgánem rozhodnuto dne 1. 4. 2014 s tím, že prvostupňové rozhodnutí správního orgánu bylo potvrzeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 4. 2014. Dne 3. 6. 2014 požádal žalobce o odklad výkonu rozhodnutí dle ust. § 83 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, po podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí soudem. Usnesením Magistrátu města České Budějovice ze dne 10. 6. 2014 bylo vyhověno žádosti žalobce o odklad výkonu rozhodnutí o přestupku. Dne 4. 12. 2014 byl žalobce upomínkou Magistrátu města České Budějovice vyrozuměn o výši nedoplatků v celkové částce 6.000 Kč, které mu byly vyměřeny rozhodnutím ze dne 23. 1. 2014. Dne 4. 1. 2015 požádal žalobce žalovaného o vyrozumění o aktuálním stavu věci, tedy zda správní orgán vzal na vědomí odložení výkonu rozhodnutí o přestupku žalobce. Sdělením žalovaného ze dne 8. 1. 2015 byl žalobce seznámen s pochybením, které na straně žalovaného vzniklo v důsledku užívání nového počítačového systému, který nereflektoval rozhodnutí o odkladu výkonu ve věci žalobcova přestupku. Žalovaný se prostřednictvím tohoto sdělení žalobci omluvil s tím, aby na dané vyrozumění o nedoplatku žádným způsobem nereagoval. Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s., v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje ust. § 82 s.ř.s., z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále též "zásah") správního Pokračování - 4 - 10A 2/2015 orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Žalobce namítá nezákonnost písemného sdělení žalovaného označeného jako „Vyrozumění o výši nedoplatků – upomínka“, kterou spatřuje ve zkrácení jeho práva na odklad výkonu rozhodnutí, který mu byl usnesením ze dne 10. 6. 2014 přiznán. Nařízení exekuce pro neuhrazení uložené pokuty by pak pro žalobce mělo negativní důsledky, a to především stresovou situaci v rodině či nemožnost dispozice s vlastním majetkem. Z průběhu správního řízení, který soud zjistil na základě obsahu správního spisu, bylo zjištěno, že žalobce byl rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 1. 2014 uznán vinným ze spáchání přestupku, za což mu byla uložena pokuta v celkové výši 6.000 Kč. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce potvrzeno nadřízeným správním orgánem. Žalobce následně požádal o odklad výkonu tohoto rozhodnutí, čemuž bylo usnesením žalovaného ze dne 10. 6. 2014 vyhověno. Žalovaný následně žalobce dne 4. 12. 2014 vyrozuměl o nedoplatku ve výši 6.000 Kč představujícím uloženou pokutu za přestupek žalobce. Dne 8. 1. 2015 žalovaný žalobce vyrozuměl o svém vlastním pochybení, v důsledku něhož byla žalobci nesprávně zaslána upomínka k úhradě dlužné částky ve výši 6.000 Kč s tím, že toto pochybení bylo způsobeno obnovou počítačového programu. Žalovaný se žalobci omluvil a zároveň mu sdělil, aby na předmětnou upomínku nereagoval. Dle ust. § 153 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu může správce daně daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Z komentáře k tomuto zákonnému ustanovení vyplývá, že vyrozumění o výši nedoplatků představuje možnost správce daně, aby daňový subjekt vhodným způsobem vyrozuměl o existenci nedoplatku a o jeho výši. Současně by jej měl vyrozumět o následcích neuhrazení tohoto nedoplatku. Zákon žádné další podmínky pro vydání tohoto vyrozumění nestanoví, což vyplývá z fakultativní povahy tohoto instrumentu. Nepůjde o formalizované rozhodnutí či výzvu, nýbrž o neformální komunikaci mezi správcem daně a daňovým subjektem. Za tímto účelem může správce daně zvolit různé prostředky komunikace – úřední dopis, běžný e-mail, telefon, osobní návštěvu apod. Toto neformální vyrozumění nahradilo formalizovanou výzvu k úhradě daňového nedoplatku v náhradní lhůtě, kterou obsahovala předchozí právní úprava Aktivní legitimace k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem je vázána na kumulativní naplnění zákonem stanovených podmínek, kdy žalobce je přímo (1) zkrácen na svých právech (2) nezákonným (3) zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, (4) který není rozhodnutím a (5) byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, (6) přičemž zásah, pokyn nebo donucení správního orgánu nebo jejich důsledky musí trvat nebo musí hrozit jejich opakování. Pokud některá z těchto podmínek není naplněna, pak není dána aktivní legitimace k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2 Aps 1/2005 – 65) V nyní projednávané věci dospěl krajský soud k závěru, že nebyly naplněny zákonné podmínky shora uvedené pod body 1 a 2. Lze konstatovat, že sdělení žalovaného nazvané „Vyrozumění o výši nedoplatků – upomínka“ je „zásahem“ správního orgánu v širším Pokračování - 5 - 10A 2/2015 smyslu, neboť se jedná o jakési sdělení, pokyn či upomenutí, jehož prostřednictvím správní orgán informoval žalobce o nedoplatku, který ve věci jeho pravomocného rozhodnutí o přestupku eviduje. Tento pokyn však ze své povahy není obligatorním instrumentem, nýbrž se jedná o institut fakultativní povahy, který správní orgán může využít, avšak učinit tak nemusí. Jedná se o instrument, který má pouze informativní povahu a žádná práva žalobce jím zkracována nejsou. Obsahem vyrozumění je dále upozornění o možných následcích neuhrazení nedoplatků. Tato část vyrozumění však nepředstavuje sankci vůči žalobci, když se jedná o pouhou obecnou informaci o možných následcích, ke kterým by správce daně mohl přistoupit, pokud by došlo k naplnění zákonem stanovených podmínek. Vyrozumění žalovaného o následcích neuhrazení nedoplatku bylo učiněno v souladu se zákonem, neboť samo ust. § 153 odst. 3 daňového řádu uvádí, že v případě, kdy se správce daně rozhodne přistoupit k vyrozumění o výši nedoplatků, měl by daný subjekt upozornit rovněž na následky spojené s neuhrazením nedoplatků. Vyrozumění žalovaného, jako správce daně, které obsahuje sdělení o výši nedoplatků žalobce, přímo nevynutitelnou výzvu, aby žalobce něco učinil, a informaci o případných negativních důsledcích, které žalobce za určitých zákonem předvídaných podmínek mohou postihnout, nelze považovat za zkrácení jeho subjektivních práv. Krajský soud připouští, že žalobce mohl být tímto sdělením určitým způsobem znejistěn, avšak právní řád neposkytuje ochranu před takovým subjektivním pocitem ohrožení či nejistoty. Tato ochrana je poskytována pouze veřejným subjektivním právům určité osoby. Pokud žalobce poukazuje na nařízenou exekuci a s ní spojené následky, pak tento argument nelze považovat za relevantní, neboť z obsahu správního spisu je zřejmé, že k nařízení exekuce na majetek žalobce v době podání projednávané žaloby nedošlo. Žalobci předmětným vyrozuměním žádná újma způsobena nebyla, ač lze připustit, že žalobce po jejím obdržení trpěl pocitem ohrožení či nejistoty. K tomuto lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2 Aps 1/2005 – 65, v němž bylo tímto soudem konstatováno, že “Přípis správního orgánu určité osobě, který obsahuje sdělení o stavu určitých věcí nebo určitého řízení, přímo nevynutitelnou výzvou, aby něco učinila, a informaci o případných negativních důsledcích, které tuto osobu za určitých zákonem předvídaných podmínek mohou postihnout, ještě nelze považovat za zkrácení subjektivních práv této osoby.” Krajský soud konstatuje pochybení žalovaného, který předmětné vyrozumění učinil, ačkoliv v té době bylo již vydáno rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí, kterým žalobci byla uložena povinnost k úhradě pokuty a nákladů za spáchaný přestupek. Toto pochybení však bylo žalovaným, prostřednictvím sdělení adresovaného žalobci dne 8. 1. 2014, napraveno. Žalovaný se žalobci omluvil a současně mu sdělil, aby na toto vyrozumění žádným způsobem nereagoval s tím, že se správce daně i nadále řídí vydaným usnesením o odkladu výkonu rozhodnutí. Žalobce v nyní projednávané věci nebyl vyrozuměním žalovaného o výši nedoplatků zkrácen na svých právech a tento pokyn správce daně nelze shledat nezákonným, neboť byl učiněn na základě ust. § 153 odst. 3 daňového řádu, byť se tak stalo předčasně. Z tohoto důvodu krajský soud nepřistoupil ani k žalobcem navrhovanému zákazu žalovanému, kterým by mu bylo zakázáno pokračovat ve vymáhání pokuty a nákladů řízení ve výši 6.000 Kč. K tomuto krajský soud nepřistoupil rovněž s ohledem na skutečnost, že v době vydání tohoto rozhodnutí již bylo zdejším krajským soudem o žalobcově žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí, jímž byl žalobce uznán vinným Pokračování - 6 - 10A 2/2015 ze spáchání daného přestupku a za nějž mu byla uložena pokuta, rozhodnuto, když tato žaloba byla zamítnuta. Za této situace nelze žalovanému zakázat pokračování ve vymáhání uložené pokuty, když k tomuto kroku může žalovaný za splnění zákonem stanovených podmínek nyní přistoupit. Vyrozumění žalovaného o výši nedoplatků žalobce ze dne 4. 12. 2014 není nezákonným zásahem správního orgánu, kterým by žalobcem byl přímo zkrácen na svých právech. Vzhledem ke skutečnosti, že v projednávané věci nebyly kumulativně naplněny všechny podmínky důvodnosti ochrany podle ust. § 82 s.ř.s. rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného zamítl dle ust. § 87 odst. 3 s.ř.s. Dle ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval, rozhodl soud tak, že jí náhradu nákladů řízení nepřiznal. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pokračování - 7 - 10A 2/2015 Krajský soud v Českých Budějovicích dne 1. června 2015 Předsedkyně senátu JUDr. Věra Balejová v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava