10 A 2/2016
č. j. 10 A 2/2016-40
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu cizince, který byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin. Soud se opřel o § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, podle něhož zrušení platnosti pobytového povolení je povinné, pokud cizinec byl odsouzen za úmyslný trestný čin. Návrh na zohlednění proporcionality a přiměřenosti rozhodnutí byl odmítnut, protože zákon neumožňuje odchylku od tohoto předpisu. Soud uznal, že veřejný zájem na ochraně právního řádu převažuje nad zájmem jednotlivce, i když byl trestný čin zahlazen. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nevyznává.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D., v právní věci žalobce T.V.T., bytem X, zast. JUDr. Matoušem Jírou, advokátem v Praze 1, 28. října 1001/3, proti žalovanému Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem v Praze 4, nám. Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16. 10. 2015, čj. MV- 104269-3/SO/sen-2015, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 19. 11. 2015 Městskému soudu v Praze, postoupenou dne 4. 1. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2015 čj. MV-104269-3/SO/sen-2015, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se uvádí, že povolení k dlouhodobému pobytu bylo zrušeno podle § 46 odst. 1 a § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, protože žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. Žalobce připustil, že v tomto případě není žalovaný povinen zkoumat přiměřenost rozhodnutí a jeho dopad do soukromých a rodinných poměrů. Je však přesvědčen o tom, že má povinnost zkoumat přiměřenost vedeného správního řízení a přiměřenost rozhodnutí v souladu se základní zásadou stanovenou v § 2 odst. 4 správního řádu. Podle tohoto předpisu má správní orgán dbát na to, aby rozhodnutí bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem daného případu. Napadená rozhodnutí nejsou přiměřená a odporují zásadě proporcionality. Princip proporcionality je jednou ze základních zásad správního řízení a je třeba hledat rovnováhu mezi oprávněnými zájmy osob a veřejným zájmem. Jinak by se mohlo jednat o zneužití moci. Veřejný zájem byl chráněn trestním příkazem a další trest nahlíží jako nadbytečný a nepřiměřený s ohledem na závažnost činu. Proto zrušení oprávnění pobytu nemůže být přiměřené a v souladu s veřejným zájmem. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Žalobce pobývá v České republice od 21. 4. 2008, byl mu povolen dlouhodobý pobyt na území republiky za účelem podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná. Okresní soud v Prachaticích vydal dne 2. 10. 2014 pod čj. 7 T 129/2014-437 trestní příkaz, jímž žalobce uznal vinným, že dne 11. 8. 2013 v obci Strážný na tržnici v prodejním stánku prodával zboží neoprávněně označené ochrannou známkou a dále dne 31. 8. 2013 v tržnici v témže místě ve stejném stánku přechovával s úmyslem uvést do oběhu textilní a galanterní zboží označené ochrannými známkami v rozhodnutí vyjmenovaných výrobců. Tím se dopustil přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu propadnutí vyjmenovaných věcí. Tento trest je evidován v rejstříku trestů fyzických osob, přičemž výpis byl zpracován 12. 2. 2015. Z další písemnosti vztahující se k žalobci plyne, že povolení k dlouhodobému pobytu platilo do 13. 10. 2015. Dne 13. 2. 2015 bylo zahájeno řízení ve věci zrušení povolení k dlouhodobému pobytu podle § 46 odst. 1 a § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Žalobce se s obsahem spisu seznámil a podal vyjádření, ve kterém poukazoval především na to, že správní rozhodnutí musí odpovídat základním zásadám správního řízení, to musí být vedeno přiměřeně, správní orgán se musí řídit též zásadou proporcionality a přiměřenosti zásahu vůči osobě, proti které rozhodnutí směřuje. Veřejný zájem byl již ochráněn trestním příkazem, žalobce svého pochybení lituje a jednalo se u něj o výjimečný exces. Dne 19. 5. 2015 vydalo ministerstvo vnitra rozhodnutí, jímž podle § 37 odst. 1 písm. a) a § 46 odst. 1 zrušilo žalobci platnost povolení k dlouhodobému pobytu. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že cizinec pobývající na území republiky je povinen dodržovat zákony a pokud je poruší, musí počítat se sankcemi z toho plynoucími. Jednání žalobce dává jednoznačný důvod ke zrušení pobytového oprávnění, protože spáchal úmyslný trestný čin, pro který byl odsouzen. Ve veřejném zájmu není, aby na území republiky pobýval cizinec, který byl pravomocně odsouzen, navíc přímo v souvislosti se svou podnikatelskou činností, na kterou má vydané živnostenské oprávnění. Proto převažuje veřejný zájem nad zájmem jednotlivce. V odvolání žalobce poukázal na základní zásady správního řízení podle správního řádu a ústavní regulaci výkonu státní moci, se kterými musí být správní rozhodnutí v souladu. Dovolával se zásady proporcionality a zásady ochrany veřejného zájmu. Proto bylo zapotřebí zhodnotit, zda zrušení oprávnění k dlouhodobému pobytu je v souladu s veřejným zájmem, který byl ochráněn již trestním příkazem Okresního soudu v Prachaticích. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že napadené rozhodnutí není v rozporu se základními zásadami činnosti správního orgánu. Ten vycházel z rozhodnutí Okresního soudu v Prachaticích a učinil závěr, že žalobce nesplňuje podmínku podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Odkazuje se na judikaturu, ze které vyplývá, že pro tento případ není správní orgán oprávněn hodnotit závažnost trestné činnosti účastníka řízení. Rozhodující je skutečnost, že cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. Je ve veřejném zájmu, aby na území republiky nebyl umožněn pobyt cizinců, kteří nerespektují právní řád České republiky a páchají úmyslnou trestnou činnost. To se vztahuje i k principu proporcionality v návaznosti na § 37 odst. 1 písm. a) zákona. V zájmu národní bezpečnosti není, aby na území České republiky byl umožněn pobyt cizinců, kteří zde páchají úmyslnou trestnou činnost. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. Stalo se tak postupem podle § 37 odst. 1 písm. a) a § 46 odst. 1 zákona o pobytu cizinců a důvodem pro vydání tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. Jestliže zákon stanoví, že ministerstvo zruší platnost víza, pak to znamená, že ministerstvo tak učinit musí a nemá možnost žádného uvážení, učiní-li tak, či nikoli. Zákonná úprava tak výslovně stanoví a tu musí správní orgán a stejně tak soud respektovat. Je-li tu zákonný příkaz platnost víza zrušit, pak nelze se dovolávat přiměřenosti takového rozhodnutí. Dovolává-li se žalobce obecných zásad správního řízení vyjádřených v § 2 odst. 4 správního řádu, je zapotřebí připomenout, že je tu speciální právní úprava o pobytu cizinců, kterou se musí žalovaný řídit, což také učinil. Napadené rozhodnutí nikterak neodporuje veřejnému zájmu, protože ten spočívá právě v tom, aby na území republiky nepobývali cizinci, kteří spáchali trestný čin. Takový právní názor jak veřejný zájem podle zákona o pobytu cizinců nahlížet, vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2008 čj. 7 As 21/2008-101. Veřejný zájem na ochraně společnosti lze spatřovat v právní normě samé, jestliže se přikazuje zrušit platnost víza pobytu těm, kteří spáchali trestný čin. Spáchal-li žalobce trestný čin, pak je ve veřejném zájmu, aby platnost víza k pobytu na území České republiky byla zrušena. Již se zřetelem k uvedené právní úpravě je rozhodnutí zcela přiměřené a odpovídá právě tomu, že žalobce se dopustil trestného činu, pro který byl pravomocně odsouzen. Zákon pro daný případ neuvažuje s žádnými výjimkami, a proto nelze zohlednit např., že žalobce se jiného pochybení, než pro které byl pravomocně odsouzen v trestním řízení, nedopustil, případně, zda odsouzení bylo zahlazeno. Soud nesdílí názor žalobce, že rozhodnutí odpovídající právní normě není proporcionální. Proporcionalita ve své podstatě znamená hledat rovnováhu mezi veřejným zájmem a zájmem jednotlivce. Zásadou proporcionality při aplikaci § 37 odst. 11 písm. a) zákona o pobytu cizinců se zabýval Nejvyšší správní soud v prve označeném rozsudku, kdy zaujal názor, že principem proporcionality se zabýval již sám zákonodárce při úpravě právní regulace, kdy zájem státu a společnosti shledal v tom, aby se na území republiky nezdržovali cizinci, kteří byli odsouzeni za úmyslný trestný čin. Nejvyšší správní soud se zabýval veřejným zájmem v porovnání s ochranou individuálních práv na rodinný život a neshledal, že ochrana takového individuálního zájmu by byla závažnější než ochrana zájmu společenského. Přitom v souzené věci žalobce je svobodný a ze spisu plyne, že v České republice žije sám. Proto zájem žalobce na setrvání v České republice není závažnější než veřejný zájem na ochraně společnosti před osobami, které byly odsouzeny pro úmyslný trestný čin. Postup správních orgánů podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců není proto v rozporu s principy, na nichž je ústavní pořádek České republiky založen. Ke zrušení platnosti víza k pobytu došlo na základě zákonné právní úpravy, státní moc byla proto uplatněna v zákonných mezích, stalo se tak v souladu se zákonem a vydáním napadeného rozhodnutí nebylo zasaženo do základních práv žalobce ani takové rozhodnutí neznamená zneužití institutu zrušení platnosti víza k pobytu k jiným účelům, než pro který byl tento institut určen. Je-li tu zákonný příkaz zrušit platnost víza, jestliže jeho držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, pak nelze přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že veřejný zájem byl chráněn již rozhodnutím trestního soudu. Veřejný zájem spočívá právě v tom, aby na území republiky nepobývali cizinci, kteří na území republiky spáchali úmyslný trestný čin, pro který byli odsouzeni. Proto zrušení platnosti víza není nadbytečné ani nepřiměřené, tím spíše za situace, kdy zákon správnímu orgánu takový postup výslovně ukládá. Na tom nemění nic skutečnost, že odsouzení bylo zahlazeno. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není v rozporu s ustanovením § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, neodporuje základním zásadám správního řízení, jak jsou namítány v žalobě, a neodporuje principům, na nichž je založen ústavní pořádek České republiky. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 27. června 2016 JUDr. Věra Balejová v.r . předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.