10 A 22/2013

Rubrum

10A 22/2013 - 75 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. K. S., roti žalovanému Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu se sídlem Praha 8, Pod Sídlištěm 1800/9, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.7.2012, č.j. ČÚZK-15309/2012-14/R, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á. Žalobce je p o v i n e n zaplatit žalovanému správnímu orgánu na náhradě nákladů řízení částku 356,- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet žalovaného.

Odůvodnění

I. Vymezení věci (1) Žalobou, doručenou dne 19.9.2012 Městskému soudu v Praze postoupenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 25.2.2013, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze 8 ze dne 18.7.2012, č.j. ČÚZK-15309/2012-14/R, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze dne 25.5.2012, č.j. ZKI-O-18/78/2012, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o obnovu řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu v k.ú. Třitim ukončeného pravomocným rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze dne 6.10.2009, č.j. ZKI-O-37/171/2009, kterým bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště České Budějovice nesprávně datovaného dnem Pokračování - 2 - 10A 22/2013 24.6.2008 (správně 24.6.2009), č.j. OR-278/2009-301-30 a rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze dne 25.5.2012, č.j. ZKI-O-18/78/2012 bylo potvrzeno. (2) Žalobce v žalobě popsal předchozí průběh řízení před katastrálními orgány. Rozhodnutím Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 4.11.1998, č.j. V11- 2686/1998 získal do svého vlastnictví nemovitost č.p. 3484/3 v k.ú. Třitim, kdy geometrické a polohové určení bylo stanoveno geometrickým plánem č. zakázky 123-35/97 s výměrou 432 m2. Právní účinky vkladu byly ke dni 1.6.1998. V současné době je předmětná nemovitost vedena v jiném geometrickém a polohovém určení hranic a změna není doložena listinou ve smyslu § 5 katastrálního zákona. Žalovaný k tomu uvádí, že tato změna geometrického a polohového určení hranic nemovitosti byla provedena rozhodnutím ze dne 18.12.1998 č.j. 19-OR-323/1998. Toto tvrzení je s odkazem na rozhodnutí (jeho výrok) nepravdivé. Tímto rozhodnutím nebylo rozhodováno o změně geometrického a polohového určení hranic předmětné nemovitosti, byla pouze uvedena změna výměry parcely na 410 m2. Změna geometrického a polohového určení parcely č. 3484/3 byla provedena v rozporu se zákonem bez listin. Je prokázáno, že ke změně lomových bodů určujících severozápadní a severovýchodní část hranice není vyhotoven geometrický plán ve smyslu § 19 katastrálního zákona, kdy geometrický plán je neoddělitelnou součástí listin. (3) Žalovaný v rozporu se skutečností tvrdí, že opravu chyby ve smyslu § 8 odst. 1 katastrálního zákona provedl katastrální úřad na základě návrhu vlastníka. Ve spise o řízení ukončeném rozhodnutím ze dne 18.12.1998 č.j. 19-OR-323/1998 je založen pouze návrh na opravu chyby ze dne 5.10.1998, který prokazuje, že se týkal jiných parcel, než je parcela č. 3484/3. Pokud žalovaný tvrdí, že došlo ke změně geometrického a polohového určení nemovitostí p.č. X dle geometrického plánu č. zakázky 762-201-227-75 a ZPMZ č. 11 je toto tvrzení nepravdivé. Žalovaný k tomu uvádí, že v rozporu se zákonem byly lomové body katastrálním úřadem vypočítány. Ustanovení § 19 a 20 katastrálního zákona ukládá lomové body vyznačit v terénu a uvést v geometrickém plánu, což provedeno nebylo. (4) K citaci žalovaného rozsudkem č.j. 8As 18/2010-113 ze dne 31.1.2011, kde je odkazováno na výkaz výměr založený ve spise, žalobce uvádí, že tento výkaz výměr byl předložen až v rámci soudního řízení. Je nepravdivý a odporuje listinám, na základě kterých byly nemovitosti č. 2843/2, 2843/4 a 3484/3 zapsány do údajů katastru. Právní názor krajského soudu a Nejvyššího správního soudu vyslovený na základě nepravdivého důkazu - výkazu výměr - je nicotný. Žalovaný úmyslně předložil soudu nepravdivý důkaz - výkaz výměr. Žalobce má za prokázané, že žalovaný vyvlastnil část nemovitosti č. X v k.ú. Třitim o výměře 22 m2, která je a byla ve vlastnictví žalobce. Vyslovil nesouhlas se závěrem, že nebyly splněny podmínky obnovy řízení a není společenský zájem na obnově řízení. Žalovaný porušuje vlastnické právo zaručené Ústavou. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení. (5) Žalobce k výzvě soudu sdělil dne 3.4.2013, že nesouhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání. Téhož dne vznesl námitku podjatosti soudkyně JUDr. Marie Krybusové a JUDr. Věry Balejové. S ohledem na vznesenou námitku podjatosti jmenovaných soudkyň byla věc předána k rozhodnutí o této námitce Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 28.5.2013 pod č.j. Nao 21/2013-48 tak, že soudkyně specializovaného senátu správního soudnictví Krajského soudu JUDr. Věra Balejová a JUDr. Marie Krybusová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10A 22/2013. Pokračování - 3 - 10A 22/2013 II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (6) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Zrekapituloval postup Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj v souvislosti s žalobcem zpochybňovaným provedením opravy chyby v katastrálním operátu. Připomněl účel obnovy řízení jako procesního prostředku a podmínky stanovené zákonem, při jejichž splnění lze k obnově řízení přistoupit. V daném případě žalovaný správní orgán posuzoval soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo s právními předpisy, jakož i správnost rozhodnutí v rozsahu námitek žalobce. Žalovaný neshledal nezákonnost či nesprávnost rozhodnutí. Zdůraznil, že se nepřezkoumává původní pravomocné rozhodnutí v celém rozsahu, ale pouze ze zákonem vymezených důvodů upravených v § 100 odst. 1 správního řádu. Odkázal i na judikaturu správních soudů, konkrétně Městského soudu v Praze. Důvodem pro obnovu řízení nemůže být polemika s právním řešením příslušné otázky, neboť v takovém zásahu do pravomocně ukončeného řízení nelze spatřovat závažný veřejný zájem. K polemice s právním názorem slouží instituty jiné. Žalobce v obecné poloze na ustanovení správního řádu odkazoval, avšak žádné nové skutečnosti či důkazy ve smyslu § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu nepředložil. K tomu žalovaný připomněl rozsudek NSS ze dne 31.1.2011 sp. zn. 8As 18/2010. Důkazy o kterých se žalobce v žalobě zmiňuje, tj. listiny a geometrické plány (kupní smlouva ze dne 25.2.1998, na základě které byl povolen vklad vlastnického práva č.j. V11-2686/1998, geometrický plán č. 123-35/1997, geometrický plán č. 762-201-227-75, ZMPZ č. 11) měly správní orgány prokazatelně k dispozici již v rámci napadeného řízení. Pokud se žalobce hodlal domáhat toho, že provedené důkazy se ukázaly nepravdivými, k tomu nepředložil nic, co by takovému tvrzení nasvědčovalo. Důvody uváděné žalobcem považuje žalovaný za subjektivní názory. (7) Žalobce měl dostatečný prostor k uplatnění svých připomínek, návrhů a názorů a k hájení svých práv. V rámci návrhu na obnovu řízení nelze řešit námitky, které se týkají rozhodnutí o opravě chyby z roku 1999 popř. 2003, neboť tato rozhodnutí nejsou předmětem daného řízení a s ohledem na uplynutí objektivní lhůty nemohou být ani úspěšně návrhem na obnovu řízení napadena. V dané věci nedošlo ani k naplnění druhého důvodu pro obnovu řízení, tj. ke zrušení či změně rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, což žalobce ani nenamítal. V rámci řízení o povolení obnovy se nezkoumá vlastní meritorní rozhodnutí, úřad však přesto považoval za vhodné se nad rámec přezkoumávané věci k některým otázkám vyjádřit. Jednalo se o otázku geometrického a polohového určení předmětného pozemku, kterou žalobce opakovaně zpochybňuje. Tato otázka byla řešena jednoznačně věcným rozhodnutím a bylo zdůrazněno, že k žádné změně v katastrálním operátu nedošlo, neboť nebyly shledány podmínky pro opravu chyby ve smyslu § 8 odst. 1 katastrálního zákona. To bylo potvrzeno i rozsudky soudů. Předmětná hranice je hranicí uvnitř držby žalobce, jde o hranici druhu pozemků, nikoli o hranici vlastnickou. K nesrovnalosti ve výměře předmětného pozemku bylo odkázáno na to, že výměra není závazným údajem katastru nemovitostí. Žalobci se dostalo poučení. Žalobce popíral, že oprava údajů katastru p.č. 2484/3 byla provedena na žádost vlastníka. Obsah spisu tomuto tvrzení nenasvědčuje. Žalobce požádal přípisem z 10.3.2003 o opravu chyby v katastrálním operátu, která se týkala druhu a způsobu využití pozemků parc. č. 2842/1, parc. č. 2842/3, parc. č. 2842/5, parc. č. 2843/7 a parc. č. 3484/3. Katastrální úřad dne 15.4.2003 pod č.j. OR-178/2003-301/1 oznámil jaké opravy katastru nemovitostí provedl. V souvislosti se změnou druhu pozemku došlo i ke změně výměr. Upřesnění důvodu nesouhlasu s neprovedením návrhu na opravu chyby z 10.5.2003 žalobce uvedl jako důvody nesouhlasu chybnou výměru parc. č. 2484/3 a geometrické a polohové určení hranice pozemku a podal Pokračování - 4 - 10A 22/2013 návrh na opravu chyby v této věci. Tím došlo k rozšíření návrhu na opravu chyby, na což bylo reagováno příslušnými procesními úkony. Žalovaný uzavřel, že podmínky pro povolení obnovy řízení naplněny nebyly. Žalobce nebyl žalobou napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Rozhodnutí je srozumitelné, řádně odůvodněné a vypořádalo se i s námitkami žalobce nad rámec předmětu odvolacího řízení o obnově řízení. III. Obsah správních spisů (8) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti: (9) Žalobce podal dne 13.3.2012 (doručeno Katastrálnímu úřadu v Českých Budějovicích dne 15.3.2012) blanketární návrh na obnovu řízení ve věci rozhodnutí ze dne 15.5.2009, č.j. OR-278/2009-301-23. Svůj návrh odůvodnil tak, že nové skutečnosti a důkazy uvede ústně do protokolu po zahájení řízení. Návrh na zahájení obnovy řízení byl postoupen dne 20.3.2012 pod č.j. PD-4301/2012-301 Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích. Správní orgán přípisem ze dne 10.4.2012, č.j. ZKI-O-18/78/2012 vyzval žalobce k doplnění návrhu na obnovu řízení o důvody, pro které se obnovy řízení domáhá. (10) Žalobce do protokolu dne 25.4.2012 sdělil, že obnova řízení se týká rozhodnutí ze dne 6.10.2009, č.j. ZKI-O-37/171/2009. Uvedl důvody obnovy, které specifikoval do čtyř bodů a další doplnění učinil písemně dne 13.5.2012 a ústně do zápisu dne 16.5.2012. Podle žalobce, rozhodnutí u něhož požaduje nařídit obnovu řízení, odporuje rozhodnutí ze dne 4.11.1998, č.j. V11-2686/1998 a tedy i § 5 odst. 7 katastrálního zákona. Zpochybňuje použité geometrické plány a vytýčení lomových bodů, platnost hranice vytvořené obnovou operátu a dovozuje, že dříve vytvořené lomové body na hranici stanovené z obnovy operátu se staly neplatnými. Napadá pravdivost tvrzení uvedeného v napadeném rozhodnutí ohledně výkazu výměr dotčených parcel parc. č. 3484/3, 2843/2 a 2843/4. Poukazuje na to, že je-li argumentováno, že došlo k opravě výměr předmětných parcel, není zřejmé, že by došlo k opravě geometrického a polohového určení těchto parcel. Ve spise je založen doklad o oznámení o opravě chyby v KN ze dne 18.12.1998, není však k němu uveden žádný doklad o zeměměřické činnosti, na základě kterého by k opravě došlo. Ze spisu nevyplývá, že by došlo k opravě listin, na základě kterých byl proveden vklad do katastru nemovitostí č.j. V11-2686/1998 ve vztahu k proběhlým řízením o opravě chyby, a to včetně řízení soudních. Ze záznamu podrobného měření změn z 18.4.1975 nevyplývá, že by jím byly označeny lomové body parcely č. 3484/3. Celková výměra parcel č. 3484/3, 2843/2 a 2843/4 činí 3 044 m2 a v souvislosti s provedenými opravami geometrického a polohového určení došlo k vyvlastnění cca 16 m2. Žalobce byl dne 4.5.2012 vyzván k seznámení se s podklady pro rozhodnutí. (11) Zeměměřický a katastrální inspektorát rozhodnutím ze dne 25.5.2012, č.j. ZKI-O- 18/78/2012 návrh žalobce na obnovu řízení zamítl, neboť neshledal naplnění důvodů ve smyslu § 100 odst. 1 správního řádu. Kromě podrobně shrnutých důvodů zamítnutí návrhu na obnovu řízení bylo poukázáno i na rozsudek NSS ze dne 8.9.2010, č.j. 6As 17/2010-69 z hlediska žalobcem tvrzeného vyvlastnění a jeho názoru o nepravdivém tvrzení ohledně shodnosti výměr pozemků. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal odvolání. (12) O odvolání rozhodl Český úřad zeměměřický a katastrální dne 18.7.2012, č.j. ČÚZK-15309/2012-14/R tak, že odvolání žalobce proti rozhodnutí Zeměměřického a Pokračování - 5 - 10A 22/2013 katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze dne 25.5.2012, č.j. ZKI-O-18/78/2012, kterým byla zamítnuta žádost o obnovu řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu v k.ú.Třitim ukončené pravomocným rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze dne 6.10.2009, č.j. ZKI-O-37/171/2009, kterým bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště České Budějovice nesprávně datované dne 24.6.2008 (správně 24.6.2009) č.j. OR-278/2009- 301-30 zamítl a rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze dne 25.5.2012, č.j. ZKI-O-18/78/2012 potvrdil. (13) Stalo se tak s odůvodněním, že v daném případě nedošlo k naplnění důvodů obnovy řízení stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. Žalobce žádné nové skutečnosti či důkazy ve smyslu tohoto ustanovení nepředložil. K tomu bylo odkázáno na rozsudek NSS sp. zn. 8As 18/2010, z něhož je citováno, že pojem "dříve neznámá skutečnost" nelze chápat subjektivně jako skutečnost neznámou tomu, kdo obnovu řízení navrhuje, ale v objektivním smyslu. Důkazy, o kterých se žalobce zmiňuje, tj. listiny a geometrické plány, kupní smlouva ze dne 25.2.1998, na základě které byl povolen vklad vlastnického práva č.j. V11-2686/1998, geometrický plán č. 123-35/1997, geometrický plán č. 762-201-227-75, ZMPZ č. 11 měly správní orgány k dispozici již v rámci napadeného řízení i v řízeních tomuto řízení předcházejících. Hodlal-li se žalobce domáhat toho, že se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, pak k tomu nepředložil objektivní podklady či listiny. V řízení nelze řešit námitky žalobce vztahující se k opravě chyby z roku 1999 popřípadě roku 2003 s ohledem na uplynutí objektivní lhůty stanovené zákonem na obnovu řízení. Nebyl shledán ani druhý důvod pro obnovu řízení, tj. že nedošlo ani k naplnění druhého důvodu pro obnovu řízení tj. ke zrušení či změně rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno. Nad rámec posouzení těchto důvodů byly dle závěru žalovaného vypořádány i věcné stránky řízení. Bylo zdůrazněno, že zpochybňované geometrické a polohové určení předmětného pozemku bylo již opakovaně řešeno správními orgány i soudy. Bylo zdůrazněno, že zpochybňovaná hranice je hranicí uvnitř držby žalobce, nikoliv hranicí vlastnickou. K žalobcem namítané nesrovnalosti ve výměře pozemku rozdíl 22 m2 nebo 16 m2 bylo odkázáno na skutečnost, že výměra není závazným údajem katastru nemovitostí s odkazem na § 20 katastrálního zákona. Žalovaný se ztotožnil s právním názorem prvostupňového orgánu, rozhodnutí považoval za srozumitelné a řádně odůvodněné. IV. Právní názor soudu (14) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. (15) Žalobou napadené rozhodnutí se netýká rozhodnutí správních orgánů, kterými bylo rozhodováno v původním řízení o věci samé, ale pouze rozhodnutí o návrhu žalobce na povolení obnovy řízení v pravomocně ukončené věci. Tato skutečnost je pro posouzení věci zásadní. (16) Obnova řízení, o kterou žalobce svým návrhem, na základě kterého bylo předmětné správní řízení zahájeno, požádal, představuje mimořádný opravný prostředek. Použití tohoto mimořádného opravného prostředku je výhradně vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek. Podmínky upravuje ustanovení § 100 správního řádu. Zákon stanoví taxativně, ve kterých případech lze řízení na žádost účastníka obnovit. Podle odstavce prvého citovaného ustanovení správního řádu, důvodem obnovy řízení může být to, že za a) vyšly Pokračování - 6 - 10A 22/2013 najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, a nebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno. Současně s touto podmínkou musí být splněna další podmínka, že tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování správního orgánu. Pro podání návrhu na obnovu řízení zákon stanoví lhůty, a to nejpozději tří měsíců ode dne, kdy se účastník o důvodech pro obnovu řízení dozvěděl (subjektivní) nejdéle však do tří let od právní moci rozhodnutí (objektivní), přičemž obě tyto lhůty mají charakter lhůty prekluzivní. (17) Obnova řízení slouží ke korekci postupu správního orgánu, který rozhodnutí vydal. Z takto nastaveného právního rámce pro povolení obnovy řízení jednoznačně vyplývá, že ne každý důkaz nebo skutečnost, které by se ukázaly být nepravdivými, automaticky znamenají důvod pro povolení obnovy řízení. Důvod obnovy je nutné vztáhnout k dodržení § 3 případně § 50 správního řádu ve vztahu k dodržení povinnosti správních orgánů zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Obnova řízení je určena k nápravě skutkových nesprávností. K nápravě právních vad slouží jiný mimořádný opravný prostředek, kterým je přezkumné řízení. Obnovy řízení se nemůže dovolávat ten, kdo důvody obnovy řízení mohl uplatňovat v odvolacím řízení. (18) Z toho co bylo řečeno, vyplývá, že účastník řízení má právní nárok na povolení obnovy řízení, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky. (§ 100 odst. 1 písm. a) správního řádu). Z těchto podmínek vyplývá, že slouží k odstranění nedostatků ve zjištění skutkového stavu, které byly způsobeny tím, že nebyly známy všechny skutečnosti a důkazy nutné pro náležité posouzení věci. Proto je nutné při uplatnění důvodu obnovy řízení označit skutečnosti a důkazy, které existovaly již v době původního správního řízení a účastník, jemuž jsou ku prospěchu, je nemohl v původním řízení uplatnit, nebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými. Zároveň je nutné naplnění druhé podmínky vyplývající z citovaného ustanovení správního řádu, že takové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny v původním řízení, nebo se ukázaly nepravdivými, musí odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem rozhodování. (19) Žalobce v žalobě tvrdil, že důvodem návrhu obnovy řízení byla skutečnost, že vyšly najevo nové skutečnosti, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit a provedené důkazy se ukázaly nepravdivými, když tyto skutečnosti a důkazy mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Kromě tohoto obecného konstatování, zákonem stanovených předpokladů, pro povolení obnovy řízení, žalobce v žalobě soudu nepředestřel konkrétní tvrzení o jaké nové skutečnosti, které existovaly v době původního řízení a které jsou mu ku prospěchu a nemohl je již v původním řízení uplatnit, se mělo jednat, případně které provedené důkazy se ukázaly nepravdivými, když takové skutečnosti a důkazy by měly odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem rozhodování. (20) Další žalobní argumentaci totiž žalobce zakládá na konfrontaci svého právního názoru s řešením, dle něho sporné otázky, změny geometrického a polohového určení hranic nemovitostí, ty však byly již předmětem správního řízení a žalobce tutéž argumentaci, kterou v žalobě uvádí, používal v rámci opravných prostředků, jak ve správním řízení, tak i v řízení soudním a nebyl s těmito opravnými prostředky úspěšný. Žalobce v rámci podaného návrhu na obnovu řízení nepředestřel naplnění zákonem stanovených podmínek pro její povolení. To také prvostupňový správní orgán a posléze i žalovaný správní orgán podrobně vypořádaly Pokračování - 7 - 10A 22/2013 v žalobou napadených rozhodnutích. Vysvětlily, že z žalobcem předestřených výhrad nevyplývají dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení, a které žalobce nemohl v původním řízení uplatnit. (21) Žalobce pod bodem II. žaloby uvádí, že je vlastníkem nemovitosti p.č. 3484/3 v k.ú. Třitim s odvoláním na vklad kupní smlouvy provedené dne 4.11.1998 č.j. V11- 2686/1998 s účinky vkladu k 1.6.1998 s výměrou 432 m2. Poukazuje na to, že v současné době je v údajích katastru vedena nemovitost p.č. 3484/3 v k.ú. Třitim v jiném geometrickém a polohovém určení hranic, než je uvedeno v listinách. Změna geometrického a polohového určení není doložena listinou ve smyslu § 5 katastrálního zákona. Pod bodem III. žaloby uvádí, že změna geometrického a polohového určení hranic byla provedena rozhodnutím ze dne 18.12.1998 pod č.j. 19-OR-323/1998 a v další argumentaci toto rozhodnutí zpochybňuje. Dovozuje, že změna geometrického a polohového určení pozemkové parcely č. 3484/3 byla provedena v rozporu se zákonem bez listin a že ke změně lomových bodů určujících severozápadní a severovýchodní část hranice není vyhotoven geometrický plán. Jak již soud výše uvedl, toto tvrzení žalobce nenaplňuje podmínky stanovené v § 100 správního řádu, není žádnou novou skutečností, ale je pouze výtkou adresovanou správním orgánům ohledně nesprávného právního posouzení věci. (22) Toto hodnocení se vztahuje i na obsah bodu IV. a V. žaloby, ve kterých žalobce zpochybňuje tvrzení žalovaného ohledně písemností ve věci opravy chyby ukončené rozhodnutím č.j. 19-OR-323/1998 ze dne 18.12.1998 a zpochybňuje pravdivost tvrzení žalovaného, že ke změně geometrického a polohového určení předmětné parcely došlo dle geometrického plánu č. zakázky 762-201-227-75 a ZPMZ č.

11. V bodě VI. žalobce potvrzuje, že ve věci rozhodoval Nejvyšší správní soud, označuje jeho rozsudek ze dne 31.1.2011 pod sp. zn. 8As 18/2010 a právní názor tam vyslovený na základě, dle hodnocení žalobce, nepravdivého důkazu – výkazu výměr - označuje za nicotný. (23) Žalobcem označený rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2011 č.j. 8As 18/2010-113 se však netýkal předmětné kauzy, toto rozhodnutí, kterým žalovaný správní orgán pro názornost argumentoval v žalobou napadeném rozhodnutí pro objasnění pojmu „dříve neznámá skutečnost“ byl vydán ve zcela odlišné věci týkající se sice obnovy řízení, avšak ve věci nakládání s vodami. Proto argumentace tímto rozsudkem je pro věc nepřípadná. (24) Žalobce se zřejmě dopustil chyby v psaní, když hodlal argumentovat rozsudkem č.j. 6As 17/2010, což vyplývá z jeho odkazu na stranu 71 tohoto rozhodnutí, ze které cituje větu druhou z odstavce druhého uvedeného na straně 71 tohoto rozsudku. Žalobce ve vztahu k jeho návrhu na povolení obnovy řízení však nedokládá potřebnou argumentaci novými skutečnostmi, avšak setrvává jako v předchozích žalobních bodech v polemice s právním názorem soudů. Tento způsob zpochybnění žalobou napadených rozhodnutí nemá právní relevanci. Naopak z rozsudku sp. zn. 6As 17/2010 pro věc vyplývá podstatná argumentace, kdy Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku neshledal důvodnou námitku stěžovatele, že žalovaný či krajský soud neuvádějí geometrické určení parcely č. 3484/3 uvedené v listinách a katastru nemovitostí, kdy popis hranic této parcely pomocí parcel, se kterými uvedená parcela sousedí, je dle Nejvyššího správního soudu případně při použití pojmů jako „severní hranice parcely“ dostatečně srozumitelný a precizní. (25) Právě v tomto rozsudku se Nejvyšší správní soud vypořádal i s navazující námitkou uvedenou v žalobě, že nemovitost p.č. 3484/3 v k.ú. Třitim byla vytvořena v roce 1997 geometrickým plánem č. zakázky 123-35/97 s výměrou 432 m2 a v současné době je Pokračování - 8 - 10A 22/2013 geometrické a polohové určení hranic změněno (bez doložení listin) a výměra je zmenšena na 410 m2, což dle žalobce prokazuje vyvlastnění části předmětné parcely. Nejvyšší správní soud vysvětlil a soud pro názornost nyní cituje, že „Nejvyšší správní soud nemohl přisvědčit žalobci v tom, že parcela č. 3484/3 byla vytvořena geometrickým plánem č. zakázky 123- 35/97 ze dne 19.12.1997 na základě podrobných bodů, které uvádí stěžovatel v kasační stížnosti, a že od zápisu závazných údajů do katastru nemovitostí nedošlo k opravě těchto listin založených ve sbírce listin. Stěžovatel v této souvislosti poukazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. 2As 58/2005-125 ze dne 8.8.2006 a usnesení zvláštního senátu zřízeného dle zákona č. 131/2002 Sb., rozhodování některých kompetenčních sporů, č.j. konf. 30/2007-9 ze dne 11.11.2008, podle nichž institut opravy v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Stěžovatel se domáhá toho, aby průběh hranice parcely č. 3484/3 byl uveden do souladu s jeho vymezením v geometrickém plánu č. zakázky 123-35/1997. Podle hodnocení Nejvyššího správního soudu by se tímto postupem ovšem katastrální operát dostal do rozporu s jinými listinami založenými ve sbírce listin, nikoli do souladu s nimi. Souladnost katastrálního operátu je třeba srovnávat vždy s listinami, na jejichž základě došlo k zápisu údajů do katastru nemovitostí. V daném konkrétním případě tedy ze spisu plyne, že k oddělení parcely č. 3484/3 z parcely č. 3484 došlo na základě geometrického plánu č. zakázky 123-35/1997, kdy byly zaměřovány pouze nové hranice parcely č. 3484/3, šlo o východní a západní hranici. Podkladem, který dokumentuje geodetické zaměření v terénu, byl záznam podrobného měření změn č.

123. Následně došlo k opravě severní hranice parcely č. 3484/3, protože bylo zjištěno, že v roce 1987 nebylo dodrženo závazné geodetické a polohové určení této hranice dané plánem č. zakázky 762-201-227-75, byl tedy opraven zákres odpovídající části hranice v katastrální mapě. Tato oprava vyplývá z rozhodnutí Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 15.4.2003 sp. zn. OR-178/2003-301/1, které bylo potvrzeno rozhodnutím Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 13.6.2003, sp. zn. OR-178/2003-301/1, a rozhodnutím žalovaného ze dne 23.9.2003, č.j. O-46/304/2003. Pro určení severní hranice parcely č. 3484/3 je směrodatné rozhodnutí Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 15.4.2003 sp. zn. OR-178/2003-301/1, kterým byl opraven její zákres v katastrální mapě. Nejvyšší správní soud se tedy plně ztotožňuje s názorem krajského soudu v tom smyslu, že údaje o geometrickém a polohovém určení hranice parcely č. 3484/3 odpovídají listinám založeným u katastrálního úřadu…. změna severní hranice parcely č. 3484/3 nebyla provedena geodetickým plánem č. zakázky 123-35-97 ale rozhodnutím Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 15.4.2003 sp. zn. OR-178/2003-301/1, které nebylo opravováno, takže není namístě postup podle § 8 odst. 2 katastrálního zákona, který opravu chybného údaje v katastru, jenž vznikl nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, spojuje s opravou těchto listin….. Nejvyšší správní soud se neztotožnil ani s námitkou stěžovatele, že odmítnutím žaloby došlo fakticky k vyvlastnění částí jeho nemovitostí. Zcela v souladu s odůvodněním rozsudku krajského soudu Nejvyšší správní soud konstatuje, že s opravou (zmenšením) výměry parcely č. 3484/3 byla spojena oprava (zvětšení) výměry jiných parcel ve vlastnictví stěžovatele tak, že rozsah pozemkového vlastnictví stěžovatele zůstal nezměněn“. Právní názor krajského soudu potvrzený názorem Nejvyššího správního soudu nelze z toho důvodu označit za nicotný. (26) Soud proto uzavřel, že argumentací žalobce uvedenou v žalobě není důvodný nesouhlas žalobce s tvrzením žalovaného, že nebyly splněny podmínky obnovy řízení a není společenský zájem na obnově řízení. Žalobcovo tvrzení o tom, že bylo prokázáno porušení zákonných ustanovení včetně vyvlastnění, zcizení části nemovitosti a předkládání nepravdivých důkazů ze strany žalovaného, není podpořeno argumentací, která by odpovídala písemnostem založeným ve spise. Soud neshledal opodstatněné tvrzení žalobce, že žalovaný Pokračování - 9 - 10A 22/2013 porušuje vlastnické právo zaručené Ústavou. Naopak z argumentace, kterou prvostupňový správní orgán opakovaně vysvětloval postup a popsal výsledky předchozích správních řízení ve věci žádostí žalobce o opravu chyby parcely č. 3484/3 je zřejmé, že byl zcela opodstatněný závěr, že nebyly žalobcem předloženy dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které nemohl účastník v původním řízení uplatnit. Tento závěr byl správními orgány vysloven z toho důvodu, že žalobce ve svém návrhu na obnovu řízení ze dne 13.3.2012, ani v doplňku ze dne 13.5.2012 nenavrhl žádné nové důkazy, ani nepoukázal na nové skutečnosti. Soud proto považuje závěry vyslovené žalovaným za správné a odpovídající podkladům založeným ve spise. (27) Žalobce svou žalobu podanou dne 19.9.2012 ve lhůtě dvou měsíců od právní moci žalobou napadeného rozhodnutí, tak jak je stanoveno v § 72 odst. 1 soudního řádu správního doplnil podáním, které bylo Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručeno dne 14.8.2013. Tento doplněk žaloby byl podán po uplynutí dvouměsíční lhůty. V této souvislosti je třeba poukázat na ustanovení § 71 odst. 2 větu druhou soudního řádu správního, podle kterého rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body, může žalobce jen ve lhůtě pro podání žaloby. S ohledem na nedodržení této podmínky, kdy žalobce rozšířil žalobní body doplňkem žaloby podaným po lhůtě dvou měsíců od doby, kdy rozhodnutí, které žalobou napadl, nabylo právní moci, se argumentací uvedenou žalobcem v tomto doplňku, již soud zabývat nemohl. Nad rámec nutného v této souvislosti soud pouze poznamenává, že v tomto doplňku žaloby opět žalobce opakuje svou argumentaci, kterou navíc rozšiřuje a klade soudu otázky a žádá vyslovení právního názoru na jejich řešení, což správnímu soudu při řízení na základě žaloby proti správnímu rozhodnutí činit nepřísluší. V. Závěr, náklady řízení (28) Soud proto uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky neshledal důvodné a rozhodnutí žalovaného považuje za přezkoumatelné a vydané v souladu s právními předpisy. Žaloba byla proto podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta. (29) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 356,- Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování - 10 - 10A 22/2013 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. ledna 2014 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka