10 A 23/2015

Rubrum

10A 23/2015 - 39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Z.R., bytem P., K H. 224, zast. Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem v Písku, Přátelství 1960, proti žalované Policii ČR, Policejnímu prezidiu, se sídlem v Praze 7, Strojnická 27, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 5. 12. 2014 č.j. PPR-31277-8/ČJ-2014- 990131, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Policie ČR, Policejního prezidia v Praze ze dne 5. 12. 2014 č.j. PPR-31277-8/ČJ-2014-990131 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 9.800,-- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 6. 2. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 5. 12. 2014 č.j. PPR-31277- 8/ČJ-2014-990131, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v záležitosti náhrady nákladů řízení jako opožděné. Pokračování - 2 - 10A 23/2015 V žalobě se poukazuje na to, že rozhodnutí je překvapivé, protože nebyl nikterak prezentován názor o tom, že odvolání bylo uplatněno opožděně. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné, protože se žalovaná nevypořádala s argumentací žalobce. Vada řízení tak spočívá v tom, že žalobce nebyl seznámen s podklady pro rozhodnutí. Před vydáním rozhodnutí pak bylo požadováno umožnit nahlédnout do spisu, čemuž bylo žalovanou úmyslně bráněno. Konečně je namítáno neúplné skutkové zjištění, protože nebylo zjišťováno, kdy došlo k podání odvolání. To se stalo elektronicky emailem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem v poslední den lhůty dne 22. 9. 2014 v 22.13 hod. Proto k zániku práva podat odvolání dojít nemohlo. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Odvolání bylo odesláno z emailové adresy zástupce žalobce dne 22. 9. 2014 ve 22.11 hod. a bylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem. Na doručovnu E podatelny bylo doručeno dne 23. 9. 2014 a E podatelnou přijato v 6.39 hod a do E podatelny vloženo v 6.52 hod. K zániku práva na podání odvolání podle § 209 zákona došlo, protože toto právo nebylo uplatněno ve stanovené lhůtě. Bylo postupováno podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu o tom, že v případě elektronického podání se nejedná o podání prostřednictvím držitele poštovní (jiné) licence, tudíž lhůtu pro doručení podání je nutno považovat za zachovanou, bylo-li podání poslední den lhůty předáno správnímu orgánu. Skutkový stav věci pro rozhodování byl zjištěn správně a odvolání bylo jako opožděné zamítnuto v souladu s § 190 odst. 7 zákona. Žalobce se v replice dovolával ustanovení § 175 odst. 3 zák. č. 361/2003 Sb., v novelizovaném znění o doručení podání. Toto ustanovení se váže k podání, nikoli ke skutečnému převzetí. Doručování podání emailem se zabýval Ústavní soud v nálezu II ÚS 2560/13 ze dne 20. 5. 2014, ve kterém vyjádřil názor, že včasným doručením je třeba rozumět situaci, kdy úkon účastníka učiněný formou elektronického podání prostřednictvím emailové schránky poslední den lhůty v nočních hodinách, přestože soudu došel několik minut po půlnoci následujícího dne. To se stalo i v dané věci a pokud by žalobce byl seznámen s názorem žalované o opožděnosti podání, prokázal by skutečný čas učinění podání. Je-li při úvaze o včasnosti podání vycházeno z fyzického převzetí odvolání zaměstnancem žalované, znamená to obcházení zákona. Ze spisu žalované vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Policie ČR, Krajské ředitelství Jihočeského kraje vydalo dne 29. 8. 2014 rozhodnutí, jímž žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení v konkrétní výši. Toto rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno dne 5. 9. 2014. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal blanketární odvolání z emailové adresy svého zástupce, ve výtisku z E podatelny žalované je uvedeno, že podání bylo doručeno dne 23. 9. 2014. Uvádí se, k jakému číslu jednacímu a pod jakým číslem bylo E podatelnou převzato. Ve výpisu převzatých zpráv z centrální E podatelny vyplývá, že do E podatelny bylo žalobcovo podání vloženo dne 23. 9. 2014. v 6.52 hod. V průběhu odvolacího řízení byl určen senátu poradní komise policejního prezidenta, zástupce žalobce byl o složení senátu vyrozuměn. Pokračování - 3 - 10A 23/2015 Zástupce žalobce byl dále vyrozuměn o tom, že dne 1. 12. 2014 se uskuteční jednání senátu poradní komise policejního prezidenta v záležitosti projednání žalobcova odvolání. Tohoto jednání byl zástupce žalobce přítomen, nahlédl do spisu a pořídil si kopie některých listin. To je zřejmé z protokolu o jednání komise z označeného data. Spis dále obsahuje doporučení senátu, poradní komise odvolání zamítnout pro opožděnost se zřetelem k tomu, že lhůta uplynula dne 22. 9. 2014 a odvolání bylo podáno následujícího dne 23. 9. 2014. Dne 5. 12. 2014 bylo vydáno napadené rozhodnutí, které bylo odůvodněno tím, že odvolání bylo podáno elektronicky z emailové adresy zástupce žalobce dne 23. 9. 2014, což je doloženo výpisem z elektronické podatelny žalované. Odvolání bylo tudíž ve smyslu § 209 zákona o služebním poměru podáno opožděně, protože lhůta k jeho podání uplynula dne 22. 9. 2014. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené záležitosti bylo předmětem řízení učiněno rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost. Žalovaná vyšla ze skutkového zjištění, že odvolání bylo podáno elektronicky emailem se zaručeným elektronickým podpisem dne 22. 9. 2014 ve 22.11 hod. Na doručovnu E podatelny žalované bylo toto podání doručeno dne 23. 9. 2014 a tam přijato v 6.39 hod. Na základě těchto údajů bylo posuzováno, zda odvolání bylo učiněno včas. Přitom bylo vycházeno z judikatury Nejvyššího správního soudu o včasnosti elektronického podání emailem se zaručeným elektronickým podpisem. Žalobci se dostalo v prvostupňovém rozhodnutí poučení o tom, v jaké lhůtě, na jakém místě a jakou formou odvolání podat, přičemž uvádí se, že tak lze učinit též v elektronické podobě podepsaným zaručeným elektronickým podpisem. Pro výklad uplynutí lhůty pro podání odvolání podle § 190 odst. 1 služebního zákona má význam vyložit, zda postačuje učinit podání odvolání poslední den lhůty v nočních hodinách elektronicky emailem se zaručeným elektronickým podpisem, či je rozhodný okamžik dodání odvolání E podatelně žalované. Žalovaná vzala za rozhodný údaj pro posouzení včasnosti odvolání právě okamžik dodání odvolání z emailové adresy zástupce žalobce. Tento úsudek není správný. Včasností podání učiněných v elektronické formě podepsaným zaručeným elektronickým podpisem se zabýval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 20. 5. 2014 sp. zn. II ÚS 2560/13. V tomto nálezu bylo vyjádřeno, že systémové procesy zpracování datového přenosu v rámci doručovacího mechanismu nemohou být ke škodě účastníka řízení. Právě ve vztahu k doručování byl akcentován smysl doručování a jeho materiální význam z hlediska zachování lhůty v takových případech, kdy po formální a technické stránce lhůta uplynula. Takto vyjádřený právní názor se v plném rozsahu vztahuje na právě souzenou věc. Mezi účastníky není sporu o tom, že odvolání bylo odesláno poslední den lhůty v 22.11 hod žalované a datovým přenosem bylo zpracováno v ranních hodinách následujícího dne po uplynutí lhůty. Je-li podle názoru Ústavního soudu zapotřebí klást důraz na smysl a materiální stránku doručování, pak je zapotřebí vycházet z okamžiku, kdy odvolání ve formě uvedené v poučení obsaženém v prvostupňovém rozhodnutí a zcela odpovídající Pokračování - 4 - 10A 23/2015 požadavkům služebního zákona bylo učiněno. To se stalo dne 22. 9. 2014 po 22. hodině. Tento den byl posledním dnem odvolací lhůty, a proto bylo odvolání podáno včas. Žalovaná sice nesprávně vyšla z názoru, že odvolání bylo podáno opožděně, nicméně dochází-li k zamítnutí odvolání pro opožděnost, pak není zapotřebí vypořádávat věcně odvolací námitky. Na odvolací instanci je učinit úsudek o tom, nejsou-li dodrženy podmínky pro uplatnění mimořádného opravného prostředku. Zástupce žalobce byl přítomen jednání senátu poradní komise policejního prezidenta a při tomto jednání se seznámil s podklady obsaženými ve spise a z některých listin si pořídil kopii. Nelze proto přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že s podklady rozhodnutí obeznámen nebyl. Ze spisu je zřejmé, že senátu poradní komise bylo známo, že odvolání podané elektronicky emailem bylo učiněno dne 22. 9. 2014 a jeho dodání do E podatelny žalované došlo následující den. Protože žalovaná se při svém rozhodování řídila judikaturou Nejvyššího správního soudu, pak by s největší pravděpodobností stanovisko žalobce na úsudku žalované o včasnosti odvolání nic nezměnilo. Nutno poznamenat, že poukaz žalobce na výše uvedený nález Ústavního soudu byl učiněn až v replice žalobce z 15. 5. 2015, nikterak se neprojevil ve včas uplatněné žalobě. Soud při rozhodování vychází podle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování. Proto pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí nemá význam argumentace o okolnostech souvisejících s uplatněním práva nahlédnout do spisu z doby po vydání napadeného rozhodnutí. Jak již bylo uvedeno, žalovaná při svém rozhodování vycházela při posuzování včasnosti odvolání z okamžiku dodání odvolání do E podatelny žalované. Skutečnost, že odvolání bylo elektronicky emailem se zaručeným elektronickým podpisem odesláno dne 22. 9. 2014 ve 22.11 hod. není nikterak sporné, tato skutečnost byla žalované známa, což je zřejmé též z vyjádření žalované k uplatněné žalobě. Při výkladu běhu lhůty k podání odvolání bylo však vycházeno z údaje o době dodání odvolání žalované a nikoli z údaje o tom, kdy odvolání bylo skutečně podáno ke zpracování datovým přenosem. Jak již bylo uvedeno, výklad zastávaný dřívější judikaturou o tom, že rozhodný je okamžik dodání elektronického podání emailem příslušnému úřadu byl Ústavním soudem nahlédnut jako vadný, protože podle názoru Ústavního soudu je nezbytné vycházet z okamžiku skutečného podání elektronického odvolání emailem ke zpracování datovým přenosem. Soud proto shrnuje, že v souzené věci je zapotřebí vycházet z toho, že odvolání bylo podáno dne 22. 9. 2014, stalo se tak poslední den odvolací lhůty, v důsledku čehož bylo odvolání uplatněno včas. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 9.800 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 3.100 Kč a dvakrát režijní paušál po 300 Kč. Podle § 76 odst. 1 písm. b) a c) s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože úsudek žalované o tom, že odvolání bylo uplatněno po uplynutí odvolací Pokračování - 5 - 10A 23/2015 lhůty, nemá oporu ve spise a řízení je stiženo procesní vadou takového charakteru, která má vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. června 2015 Předsedkyně senátu JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová