10 A 25/2012
č. j. 10 A 25/2012-52
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
10A 25/2012 – 52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce AGPI, a.s., se sídlem Písek, Vrcovice 64, zast. JUDr. Milanem Frišmanem, advokátem v Písku, Budovcova 2530, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích, Lidická 11, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.1.2012 č.j. ZKI-O-73/297/2011, za účasti M. K., bytem V. X, okres Písek a J. Š., bytem Písek, N. S. X, zastoupených JUDr. Josefem Šťastným, advokátem v Horažďovicích, Ševčíkova 30, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze dne 18.1.2012 č.j. ZKI-O-73/297/2011 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 7 800,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce. Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Pokračování - 2 - 10A 25/2012
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 19.3.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí ve výroku 3., 3.1. a 3.2., kterým bylo rozhodnuto, že nesouhlasu žalobce s provedením opravy údajů katastru nemovitostí se nevyhovuje s tím, že v katastrálním operátu katastrálního území V. budou i nadále evidovány údaje v katastru nemovitostí, že v souboru popisných informací jako vlastník nově vytvořených pozemkových parcel č. X a X bude M. K. a J.Š., každá podíl ½, a jako vlastník pozemkové parcely č. X žalobce podle kupní smlouvy ze dne 31.1.1992 registrované Státním notářstvím v Písku dne 10.4.1992 a že pod bodem 3.2. v souboru geodetických informací se evidují následující pozemkové parcely vytvořené neměřickými záznamy č. 320/2010-305 a 325/2010-305: X druh pozemku ostatní plocha o výměře 45 m2 a X ostatní plocha o výměře 457 m2 a v souboru popisných informací na listu vlastnictví č. X vedeném pro žalobce budou i nadále evidovány pozemkové parcely č. X s výměrou 597 m2 a č. X s výměrou 41 817 m2. Žalobce odůvodňuje žalobu tím, že během celého řízení brojil proti nesprávným závěrům žalovaného, že vlastníkem nově vytvořených pozemkových parcel č. X a X není žalobce. Žalobce má za to, že vytvoření parcely č. X v k.ú. V. a její zápis do vlastnictví jiné osoby je hrubým porušením vlastnického práva žalobce, tímto zápisem jsou měněny existující právní vztahy v katastru nemovitostí, tato parcela neměla nikdy vzniknout. Právní předchůdce žalobce nabyl kupní smlouvou ze dne 13.1.1992 č.j. RI 442/92 část původní pozemkové parcely X pozemkového katastru. Původní parcela č. X byla tvořena č. stav. parc. X, ostatní plochou, parc. X a části parc. X o výměře 1 522m2. V článku I. smlouvy se uvádí, že změny jsou podchyceny v identifikaci parcel ze dne 26.11.1991, která je označena jako grafická příloha kupní smlouvy. Žalobce považuje za nesprávný závěr žalovaného, že na podkladě porovnání a šetření bylo prokázáno, že součástí pozemkové parcely č. X před opravou byl i díl z pozemkové parcely č. X pozemkového katastru, v současné době správně z pozemkové parcely č. X oddělený neměřickým záznamem č. X a označený jako pozemková parcela č. X o výměře 45 m2. Žalobce kupní smlouvou koupil pozemkovou parcelu č. X pozemkového katastru. Že do ní patřila i patří část, kterou katastrální úřad označil nyní na kopii katastrální mapy dne 7.12.2010 jako parcelu č. X KN vyplývá ze znění smlouvy a zejména z grafické přílohy. Nynější snímek katastrální mapy po opravě nesouhlasí s grafickou přílohou a kupní smlouvou, jíž je tato grafická příloha nedílnou součástí. Při provedené opravě je chybně určeno geometrické a polohové určení původní parcely č. X PK, protože je v rozporu s uvedenou grafickou přílohou, což je zřejmé prostým srovnáním této grafické přílohy s kopií katastrální mapy ze dne 7.12.2010. Podle kupní smlouvy ze dne 31.1.1992 bylo zapsáno vlastnictví právního předchůdce žalobce a nebylo žádných pochyb, jakéže pozemky jsou předmětem převodu. Tvrzený chybný zápis vlastnických vztahů pro žalobce byl proveden příslušným orgánem na základě řádné smlouvy a její přílohy. Zápis byl proveden na základě řádných a jasných údajů v kupní smlouvě jako podkladové listiny. I v případě, že by pracovník tehdejšího Střediska geodézie nesprávně obsah uvedené kupní smlouvy posoudil a na základě tohoto nesprávného posouzení provedl zápis do evidence nemovitostí, nesprávně pak takovou chybu nelze napravit postupem dle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. To by bylo možné pouze a jenom tehdy, pokud by se jednalo o zřejmý omyl při zakládání evidence nemovitostí tehdejším Střediskem geodézie na základě výše uvedené kupní smlouvy. V daném případě o žádný zřejmý omyl se nejedná, ale jedná se pouhou nesprávnou úvahu při posouzení obsahu uvedené kupní smlouvy. V souvislosti s tím žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.6.2008 č.j. 1As 46/2008-134. Dle žalobce je nutno vycházet z toho, že oprava chyby v katastru nemovitostí nemůže zakládat, měnit či rušit Pokračování - 3 - 10A 25/2012 vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem. Omyl musí být zřejmý, katastrální úřad nemůže přistoupit k opravě chyby, která je nejasná nebo sporná. Dosavadní údaje chybné nejsou a i kdyby chybné byly, pak nevznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. Dle žalobce v daném případě měl být opatřen znalecký posudek, neboť odborné posouzení dané skutečnosti je pro dokazování nezbytné. Dále žalobce namítá, že nebyl vyrozuměn o provádění důkazů – vlastního šetření žalovaného, čímž došlo k porušení ustanovení § 51 odst. 2 správního řádu. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, jeho odůvodnění je nedostatečné ve smyslu jeho přesvědčivosti, neboť se nevypořádává dostatečně s námitkou žalobce, že není dán důvod opravy údajů v katastru ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Pouze zcela obecné tvrzení na straně 6 napadeného rozhodnutí považuje žalobce za nedostatečné. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě zrekapituloval průběh řízení. Odkázal na obsah správního spisu, z něhož je zřejmý celý průběh řízení. Dle žalovaného žalobce není vlastníkem uvedených parcel, nikdy je nezakoupil, a tudíž je nemůže vlastnit. Na parcely napadené žalobou nemá žalobce nabývací titul. Žalobce nesprávně opírá svůj názor o grafickou přílohu ke kupní smlouvě, která není jasná a mohlo by se podle ní i vykupovat. Samotný její grafický obraz svědčí o pouhém nástinu výkupu, neupřesňuje jednotlivé detaily, které by byly pro převod vlastnictví zásadní, pouze doplňuje předmětnou kupní smlouvu. Zásadním dokumentem v daném případě mělo být srovnávací sestavení jednotlivých parcel, popř. geometrický plán. Bohužel tomu tak v dané věci nebylo. Dle žalovaného uvedenou chybu je možné napravit a to opravou chyby v katastru nemovitostí. Dle žalovaného nešlo v daném případě o pouhou nesprávnou úvahu, ale skutečnou chybu, kterou je nutno napravit. V daném řízení bylo jednoznačně prokázáno, že dosavadní údaje katastru chybné byly a bylo nutné je opravit. Žalovaný proto postupoval v souladu s ustanovením § 5 odst. 7 katastrálního zákona. Za zcela nadbytečné žalovaný považuje vypracování znaleckého posudku, neboť jeho zaměstnanci mají dobré znalosti a schopnosti v příslušném oboru a jsou schopni věc posoudit a ve věci rozhodnout. Provádění důkazů ve smyslu § 51 odst. 2 správního řádu nebylo namístě, nebylo potřeba vyvolat ústní jednání k provedení důkazu, neboť důkazními prostředky byly listiny. Správní orgán rovněž účastníky s listinami, na jejichž základě rozhodoval, seznámil. Žalovaný považuje rozhodnutí za zákonné, věcně správné i přezkoumatelné, netrpí formálními vadami zásadního charakteru a při jeho vydání nebyly porušeny zásady řízení. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Písek M. K. a J. Š. podaly námitku proti obsahu obnoveného operátu a provedeným změnám výměr pozemků dotčených obnovou operátu a to pozemků vedených ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr č. X, X, X v k.ú. Vrcovice. Toto podání bylo při vyřízení rozděleno na dvě části, neboť obnova operátu v k.ú. V. byla provedena na části katastrálního území tzv. převodem, kdy připomínky oprávněných osob jsou řešeny dle § 8 katastrálního zákona (opravou chyby v katastrálním operátu). Na další části k.ú. V. byla obnova katastrálního operátu provedena přepracováním, při kterém jsou námitky proti obsahu obnoveného operátu řešeny dle § 16 katastrálního zákona. Správní orgán ověřil důvodnost žádosti o opravu chyby a vyznačil nově údaje v souboru popisných informacích i v souboru geodetických informací, kdy byly vytvořeny nové pozemkové parcely 714/3, 649/23 a 649/24 a to neměřickými záznamy č. 320 a 325. O Pokračování - 4 - 10A 25/2012 provedené opravě byli vyrozuměni dotčení vlastníci. Provedení změn v údajích katastru bylo odůvodněno kupní smlouvou ze dne 31.1.1992, podle které nabyl Agropodnik Písek (právní předchůdce žalobce) do vlastnictví m.j. i parcelu evidence nemovitostí č. X. Při zápisu smlouvy do evidencí nemovitostí došlo k chybě, neboť v písemném a grafickém operátu bylo zapsáno a dále vedena parcela č. X (p.p. X v hranicích zahrnující rovněž část původní parcely PK č. X, která však nebyla předmětem převodu. Dle žalovaného v důsledku stejné chyby při zápisu citované smlouvy byla část původní parcely PK č. X zahrnuta rovněž do parcely EN č. X. Kupní smlouvou ze dne 6.12.2000 žalobce nabyl z vlastnictví Obce V. m.j. část původní parcely PK č. X a to jednak díl o výměře 127 m2, díl o výměře 111 m2 a o výměře 90 m2, který však byl při zápisu smlouvy do katastru nemovitostí chybně zapsán jako p.p. X, když správně měla být na podkladě této smlouvy zapsána do vlastnictví žalobce p.p. X, pozemková parcela X nebyla předmětem této smlouvy. Dále kupní smlouvou ze dne 5.9.2007 J. Š. a M. K. z vlastnictví Obce V. nabyly pozemek vedený ve zjednodušené evidenci – parcela původ. PK č. X a to ve výměře 913 m2 jako tzv. zbytkovou výměru původní parcely PK č. X tj. tu část původní parcely PK č. X, kterou Obec V. vlastnila ke dni převodu po odečtení veškerých jejích částí již v minulosti převedených do vlastnictví jiných osob. Převedenou zbytkovou výměru původní parcely PK č. X, jejíž skutečná výměra činila pouze 575 m2 zobrazilo katastrální pracoviště v souboru geodetických informací prostřednictvím neměřických záznamů č. X a X, jednak jako pozemkovou parcelu č. X o výměře 45 m2 a č. X o výměře 260 m2, přičemž v souboru popisných informací u nich vyznačil podílové spoluvlastnictví M. K. a J. Š. každé ½, jednak byla v katastrálním operátu vyznačena v podobě pozemkové parcely č. X a č. X v témže režimu vlastnictví. Na základě nesouhlasu s provedenou opravou údajů bylo zahájeno správní řízení. Katastrální pracoviště vydalo dne 3.2.2011 rozhodnutí, dle něhož se nesouhlasu žalobce s provedením opravy údajů katastru nemovitosti nevyhovuje s tím, že v katastrálním operátu k.ú. V. jsou nadále evidovány následující údaje katastru nemovitostí v souboru popisných informací a v souboru geodetických informací a to pozemkové parcely č. X, X a X vytvořené neměřickými záznamy č. X a X. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, nesouhlasil s rozsahem oprav údajů v katastru nemovitostí, který dle žalobce neodpovídal návrhu M. K. a J. Š., přičemž žalobce odkazoval na nabývací tituly, na základě kterých pozemky nabyl. Žalovaný rozhodnutím ze dne 27.4.2011 prvoinstanční rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Neztotožnil se se závěrem, že předmětem převodu na podkladě smlouvy ze dne 6.12.2000 byla část pozemkové parcely č. X pozemkového katastru, skutečným předmětem převodu byl reálný pozemek v terénu, tedy část zemského povrchu celá ve vlastnictví Obce V. Dále nesouhlasil se závěrem, kdy v rámci řízení č.j. Z-9547/2010 došlo k přepisu pozemkové parcely č. X do vlastnictví společnosti AGPI a.s. na základě nesprávného zhodnocení kupní smlouvy ze dne 6.12.2000. Prvostupňový správní orgán vydal dne 2.6.2011 rozhodnutí, kdy oproti původnímu výroku bylo žalobci částečně nesouhlasu vyhověno. Ohledně pozemkové parcely č. X, po právní moci rozhodnutí měly být evidovány údaje o právech tak, že M. K. má vlastnický podíl ve výši ½, J. Š. rovněž vlastnický podíl ve výši ½ podle kupní smlouvy ze dne 5.9.2007 a ohledně pozemkové parcely č. X mělo být evidováno vlastnické právo žalobce dle kupní smlouvy ze dne 6.12.2000 s tím, že u této pozemkové parcely č. X je evidováno zástavní právo smluvní Komerční banky a.s. Správní orgán nevyhověl žalobci ohledně vlastnictví pozemkové parcely č. X i ohledně vlastnictví k pozemkovým parcelám č. X a X nově vytvořených, kde jsou jako vlastník evidovány M. K. a J. Š. Pokračování - 5 - 10A 25/2012 Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal a to proti části výroku, kterým nebylo žalobci vyhověno ohledně vlastnictví k pozemkové parcele č. X a X a k pozemkové parcele X. Odvolací orgán k odvolání žalobce uvedené rozhodnutí rovněž zrušil a věc vrátil k novému projednání, neboť se prvoinstanční orgán nevypořádal se všemi důvody, a proto bylo rozhodnutí v celém rozsahu nepřezkoumatelné. Katastrální pracoviště dne 27.10.2011 vydalo rozhodnutí, kterým správní orgán opětovně žalobci s provedením opravy údajů vyhověl s tím, že po nabytí právní moci budou oproti původnímu výroku evidovány údaje tak, že vlastníkem pozemkové parcely č. X bude M. K. a J. Š., vlastníkem pozemkové parcely č. X obchodní společnost AGPI a.s. a znovu nebylo vyhověno žalobci ohledně vlastnictví k pozemkové parcele č. X a pokud jde o vlastnictví k pozemkové parcele č. X a X, které byly nově vytvořeny. Žalobce se rovněž proti tomuto rozhodnutí odvolal. Žalovaný napadeným rozhodnutím prvoinstanční rozhodnutí změnil tak, že nesouhlasu s provedením opravy údajů katastru nemovitostí žalobce bylo vyhověno ohledně údajů katastrem nemovitostí uvedených v bodě 2.1., 2.2. a nesouhlasu žalobce s provedením opravy údajů katastru nemovitostí v bodě 3 nebylo vyhověno. Toto rozhodnutí je odůvodněno tím, že žalovaný ověřil porovnáním DKM s rastrem mapy pozemkového katastru a porovnáním geometrických plánů zak. č. 761-73-75, č. 920-57-81, č. 920-66-84, č. 179-265/2001 a neměřických záznamů č. X, č. X a č. X s příslušnými listinami a shledal, že zbytkové pozemkové parcely č. X odpovídají pozemkové parcele X s výměrou 241 m2, pozemkové parcely č. X s výměrou 29 m2, p.p. X s výměrou 260 m2, p.p. X s výměrou 45 m2 a p.p. X s výměrou 117 m2. Dále v odůvodnění žalovaný uvádí, že provedl vlastní srovnání totožnosti p.p. X s parcelami dřívější pozemkové evidence, když porovnal DKM s transformovaným rastrem a mapy pozemkového katastru a při porovnání také ověřil některé údaje z archivovaných plánů a náčrtů této lokality. Na podkladě porovnání a šetření prokázal, že součástí pozemkové parcely č. X před opravou byl i díl z pozemkové parcely č. X pozemkového katastru v současné době správně z pozemkové parcely č. X oddělený neměřickým záznamem č. X a označený jako pozemková parcela č. X o výměře 45 m2. Žalovaný uzavřel, že nepřevedení části původní pozemkové parcely č. X pozemkového katastru do obnoveného operátu bylo důsledkem zřejmého omylu ve smyslu definování opravy chyby v katastrálním operátu v předpisech na úseku katastru nemovitostí, konkrétně v § 8 katastrálního zákona. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť jeho odůvodnění je nedostatečné ve smyslu přesvědčivosti. Proto soud se především zabýval touto námitkou a dospěl k závěru, že je opodstatněná. Žalobce namítal v odvolání, že není dán důvod opravy údajů v katastru nemovitostí ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, neboť byla vykoupena celá pozemková parcela č. X evidence nemovitostí, jak je popsáno a identifikováno v článku I. kupní smlouvy ze dne 31.1.1992. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí popsal průběh řízení, které předcházelo vydání žalobou napadeného rozhodnutí. K důvodům uvedeným v odvolání se vyjádřil na straně 7 – 8, přičemž k námitce žalobce, že byla vykoupena celá pozemková parcela č. X evidence nemovitostí se vyjádřil pouze k identifikaci parcel, na které je ve smlouvě poukazováno a dále pouze obecně uvedl, že dle dalších podkladů z evidencí nemovitostí prokazující vlastnictví prodávajících je evidentní, že prodávající vlastnili jen část pozemkové parcely a nikoliv parcelu evidence nemovitostí. Nebylo blíže konkretizováno, Pokračování - 6 - 10A 25/2012 z jakého důvodu katastrální úřad opravil chybu, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. S ohledem na toto obecné konstatování bez uvedení bližších a konkrétních důvodů rozhodnutí soud považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť jeho odůvodnění je nedostatečné ve smyslu rozsahu či přesvědčivosti. Z rozhodnutí není zřejmé, jakým způsobem byly vyhodnoceny důkazy, které byly podkladem vydání napadeného rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je uveden skutkový stav, ovšem k námitkám, které byly proti zjištění skutkového stavu věci vzneseny, žalovaný neuvedl dostatečné důvody, kterými byl při vyslovení svých závěrů veden. Za tohoto stavu nelze pak věc meritorně přezkoumat, napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalobce v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí nesouhlasil se závěrem, že došlo k ověření porovnáním DKM s rastrem mapy pozemkového katastru a porovnáním geometrických plánů zak. č. 761-73-75, č. 920-57-81, č. 920-66-84, č. 179-265/2001 a že zbytkové pozemkové parcely 761/3 lze přiřadit m.j. k pozemkové parcele č. X s výměrou 45 m2. K tomuto bodu odvolání se žalovaný nevyjádřil vůbec, pouze odkázal na předchozí zjištěný skutkový stav, aniž se blíže touto námitkou zabýval. Soud poznamenává, že přezkoumatelným správním rozhodnutím je pouze takové rozhodnutí, ze kterého jsou zřejmé důvody, pro které odvolací orgán nepovažuje odvolání za důvodné, musí být v něm uvedeny i skutkové okolnosti, jaké byly nebo nebyly ke zjištěnému skutkovému stavu provedeny, které představují důkazní prostředek, jaká tomuto důkaznímu prostředku byla přiznána důkazní síla, případně proč některé důkazy nebyly provedeny. Soud proto uzavřel, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé, jak se správní orgán s konkrétními odvolacími námitkami vypořádal v případě, že nebyly uvedeny konkrétní důvody k námitkám žalobce. Obecné odůvodnění odvolací námitky je nedostatečné. Žalovaný se rovněž nedostatečně vypořádal s námitkou žalobce, že v daném případě se nejedná o zřejmý omyl v případě, že bylo žalovaným pouze uvedeno, že chybné evidování a nepřevedení části původní pozemkové parcely č. X pozemkového katastru do obnoveného operátu bylo důsledkem zřejmého omylu ve smyslu definování opravy chyby v katastrálním operátu a to konkrétně § 8 katastrálního zákona a § 52 katastrální vyhlášky, která byla následně v plném znění citována. I s touto námitkou se tedy žalovaný vypořádal nedostatečně, což zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Soud přisvědčil žalobci, že se jedná o zcela obecné tvrzení na straně 6 napadeného rozhodnutí, kde je uvedeno: „uvedená pochybení a nedostatky při vedení a obnově katastru byly vyhodnoceny jako zřejmé omyly podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona“, neboť žalovaný se zcela nedostatečně vypořádal s námitkou žalobce, že není dán důvod opravy údajů v katastru ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Zcela obecně rovněž bylo argumentováno na námitku žalobce, že není dán důvod opravy údajů katastru, že prokázání zřejmého omylu předcházelo řádné zjištění skutkového stavu shromáždit podklady pro rozhodnutí a vyhodnotit tyto podklady, zejména důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, což nebylo opomenuto. Takovéto odůvodnění je zcela nedostatečné. Soud poznamenává, že z ustanovení § 8 katastrálního zákona vyplývá, že katastrální úřad může opravit pouze takové chyby, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru a chyby, které vznikly nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu podrobného měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny Pokračování - 7 - 10A 25/2012 odchylky stanovené prováděcím předpisem. Podle § 5 odst. 7 katastrálního zákona však opravou chyby nemohou být dotčeny právní vztahy za situace, kdy jejich změna není doložena listinou. Z toho tedy vyplývá, že opravu lze provést pouze v případě, kdy je pro ni podklad v listině, která je uložena ve sbírce listin katastrálního úřadu. Chybami v údajích v katastru nemovitostí jsou především zápis v katastru provedený v rozporu s obsahem listiny nebo jiného podkladu pro změnu údajů, zápis provedený na základě listiny, která není podkladem pro změnu údajů v katastru, zápis provedený bez potřebné listiny, chyba vzniklá při měření v terénu, chyba vzniklá při výpočtu souřadnic. Katastrální úřad může tedy opravit chybu na základě písemného podnětu vlastníka či jiného oprávněného nebo i sám, pokud zjistí některou z uvedených chyb. Uvedeným způsobem lze však napravovat pouze zřejmé omyly. Zřejmým omylem může být např. taková chyba, která je jasná a zřetelná odborníkovi pro konkrétní oblast. Rozhodnutí žalobou napadené je s ohledem na obecné konstatování bez uvedení bližších a konkrétních důvodů nepřezkoumatelné a odůvodnění je tak nedostatečné ve smyslu rozsahu či přesvědčivosti. Z rozhodnutí nelze shledat, zda se správní orgán soustředil na všechny důkazní prostředky a vyhodnotil řádně důkazy tak, že nelze mít pochybnost o vysloveném závěru. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný nedostál své povinnosti a neuvedl důvody, kterými byl při rozhodování veden. Soud nemůže nahrazovat absentující zjištění správního orgánu svými vlastními závěry. Tímto postupem, který je nepřípustný, by zatížil své vlastní rozhodnutí nepřezkoumatelností. Věc pak nelze meritorně přezkoumat, neboť správní rozhodnutí je samo o sobě nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Přezkoumatelným správním rozhodnutím je pouze takové rozhodnutí, ze kterého je zřejmý nejen výrok, ale i důvody, pro které odvolací orgán nepovažuje odvolání za důvodné a rovněž v něm musí být uvedeny i skutkové okolnosti, které byly nebo nebyly ke zjištěnému skutkovému stavu provedeny, které představují důkazní prostředek, jaká k tomuto důkaznímu prostředku byla přiznána důkazní síla. Soud proto z důvodů shora uvedených napadené rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů rozhodnutí dle § 78 odst. 1 s,ř.s., neboť z napadeného rozhodnutí není zřejmé, co k opravě údajů v katastrálním operátu vedlo. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobce, který měl v řízení úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení, jež se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000,- Kč, dvou úkonů právní pomoci po 2 100,- Kč a 2x 300,- Kč režijního paušálu. Celkem tedy náklady řízení představují částku 7 800,- Kč. Osobám zúčastněným na řízení nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno v souladu s ustanovením § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť soud těmto osobám žádné povinnosti neuložil, proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud proto při přezkoumávání napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žalovaným došlo k porušení ustanovení o řízení před správním orgánem do té míry, že porušení je nutno považovat za podstatné ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s., neboť vady řízení založené žalovaným jsou takového charakteru, že činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů dle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Vzhledem k výše uvedeným důvodům tedy trpí rozhodnutí žalovaného vadami, pro něž je soud zrušil dle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. bez jednání a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s.ř.s. Pokračování - 8 - 10A 25/2012
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 27. července 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.