10 A 27/2010
č. j. 10 A 27/2010-22
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
10A 27/2010 – 22 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce J.J., zastoupeného Mgr. Janem Úlehlou, advokátem se sídlem České Budějovice, Krajinská 5, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22.2.2010, č.j. OREG 4712/2010/pama, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí Krajského úřadu - Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 22.2.2010, č.j. OREG 4712/2010/pama se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit na nákladech řízení žalobci částku 6 800,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobou, doručenou dne 30.4.2010 Krajskému soudu v Českých Budějovicích , se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 22.2.2010, č.j. OREG 4712/2010/pama, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Obecního úřadu Jistebnice, stavebního úřadu, č.j. Přestupek 1/09b) ze dne 24.11.2009 a toto rozhodnutí potvrzeno. Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a namítal, že se odvolací orgán řádně nevypořádal s jeho námitkami, které v odvolání uváděl. Rozhodnutí označil za nezákonné. V tomto směru odkázal na námitky, které uplatnil v rámci odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. V rámci dokazování nebyl proveden jediný důkaz, který by svědčil o tom, že žalobce poskytl Pokračování - 2 - 10A 27/2010 údaje ohledně konání tréninkových jízd na příslušné webové stránky. Žalovaný, pokud nemá k dispozici žádný jiný důkaz, nemůže bez jakéhokoliv dokazování považovat obranu žalobce za nevěrohodnou. Ani k jeho tvrzení, že žádná osoba nevyužila možnosti tréninku, nebyl proveden žádný důkaz. K tvrzení žalovaného, že se na pozemcích pohybovaly dne 21.5.2009 cizí osoby na motocyklech uvedl, že to nebylo se souhlasem ani s vědomím žalobce. Pro žalobce není srozumitelné, že by se měl dopustit přestupku tím, že si s některými členy rodiny sjede na motocyklu na pozemcích otce. Výrok prvostupňového rozhodnutí je nesrozumitelný, ani neodpovídá argumentaci žalovaného, jestliže bylo uvedeno, že využívání pozemku má být v souladu s cíli územního plánování a určením druhu pozemku územním plánem, když v rozhodnutí nebylo konkrétně uvedeno, v čem došlo k porušení těchto kategorií. Žalobce dále odmítl kvalifikaci přestupku podle § 178 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, resp. porušení ustanovení § 80 odst. 2 písm. e), neboť tím, že pozemky poskytl jednorázově ke dni 8.5.2009 pro konání sportovního srazu motocyklů nejedná se o změnu využití území a ani tímto nemohl změnu využití území nastolit. Přenechání pozemků ke sportovnímu srazu motocyklů samo o sobě nemůže být přestupkem podle § 178 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, neboť touto činností nejde o naplnění předpokladů pro nutnost vydání rozhodnutí o změně využití území podle § 80 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Rovněž nebylo vymezeno, o jaké činnosti související s provozováním motokrosu se v jeho případě mělo jednat. Žalovaný dále přehlédl argumentaci žalobce ohledně nenaplnění materiálního znaku případné skutkové podstaty projednávaného přestupku. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. K argumentaci žalobce, že stavební úřad neprovedl žádný důkaz, žalovaný uvedl, že setrvává na svém závěru, neboť považuje za nevěrohodné, že by údaj o konání pravidelných tréninkových dnů, zveřejněný na příslušných webových stránkách, byl bez informace poskytnuté žalobcem a dokazování proto považuje za nadbytečné. Rovněž trvá na svých závěrech ohledně činnosti dne 21.5.2009 a považuje za nevěrohodné, že by žádný zájemce možnosti tréninku nevyužíval. Rovněž není pravděpodobné, že by žalobce nevěděl, že pozemky jsou takto využívány a není rozhodné, zda se jednalo o členy rodiny či cizí osoby. Žalovaný odkázal i na obsah protokolu ze dne 16.8.2009, ve kterém žalovaný uvádí, že oznámené tréninkové dny byly z webových stránek staženy dne 23.5.2009. Výrok rozhodnutí stavebního úřadu žalovaný hodnotí jako srozumitelný a přezkoumatelný. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, z jakých podkladů úřad vycházel. Úvahy jsou dostatečným způsobem rozvedeny a je z nich patrné hodnocení skutku i výklad právních předpisů. Ve výroku rozhodnutí je dostatečně určitě vymezeno, o jaké činnosti související s provozováním motokrosu se mělo jednat a obsah těchto pojmů není třeba zvlášť vykládat. Žalovaný odmítl tvrzení žalobce, že by bezdůvodně přehlížel jeho argumentaci ohledně nenaplnění materiálního znaku přestupku. Stavební úřad provedl zhodnocení, zda žalobce svým jednáním porušil nebo ohrozil zájem společnosti. Skutečnost, že nebylo uvedeno, kolik z jezdců se akce 8.5.2009 skutečně zúčastnilo, není dle žalovaného relevantní. Z fotodokumentace je zřejmé, že jednalo se o akci rozsáhlou a materiální znak skutkové podstaty přestupku byl naplněn. Žalovaný vyslovil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, jen na základě účastníky předložených spisů. Žalobce soudu sdělil, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Ze spisů správních orgánů obou stupňů pro věc vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Pokračování - 3 - 10A 27/2010 Ze zápisu o kontrolní prohlídce konané dne 8.5.2009 v rozmezí 13.45 hod. – 14.35 hod. vyplývá, že pozemkové parcely č. 67, 69/3, 70, 72/3, 77/4, PK p.č. (71/2/d2, 71/4, 72, 77) v k.ú. Chlístov u Nadějkova jsou využívány k jinému účelu a je jednoznačné, že se na nich provozuje odlišná činnost než je stanovený účel. Dále je uvedeno, že sraz motorkářů předčil očekávanou masovostí návštěvu nejen motorkářů, ale i doprovodu týmů, návštěvnost z řad veřejnosti se uskutečnila v přibližném počtu 1 000 osob, 700 – 1 000 osobních automobilů a dalších doprovodných dopravních prostředků nezbytných pro zázemí, karavany, nákl. dodávky na přepravu motorek, čtyřkolek a ostatních strojů pro samostatnou sportovní akci. V poznámce je uvedeno, že dále na pozemcích proběhl prodej produktů, občerstvení a akci zajišťovaly složky hasičského záchranného sboru, zdravotnické služby – sanitky + zdravotnická služba zajištěná vrtulníkem, který m.j. zasahoval a nejméně během dne pětkrát odvážel zraněné. Ve spise je dále založen záznam o provedení kontrolní prohlídky, stavební dozor ze dne 21.5.2009, prohlídka proběhla v době 13.45 – 14.00 hod. v den, kdy od 13.00 hod. probíhal „tréninkový den“. Na území - pozemcích pana J. jezdilo několik jezdců na motorkách. Záznam byl sepsán 25.5.2009, podpis nečitelný. Ve spise jsou dále založené písemnosti označené jako Protokol - pan R.H., „pozemky zapůjčeny ústní dohodou, Obec Nadějkov nevydalo žádnou odpověď na ohlášenou akci, jednalo se o akci jednorázovou, ze které neměl žádný zisk.“ Ručně dopsáno přečteno, skončeno 9.55 hod. 22.6.2009, zapsala podpis nečitelný. Dále založen Protokol - pan J.J., „tréninkové dny jsme po zjištění okamžitě z internetových stránek stáhli. My jsme je tam nedali. Tréninkové dny nejsou organizovány, každý rok se akce pořádá, není žádný finanční prospěch.“ Přečteno, skončeno v 9.45 hod. 22.6.2009, zapsala podpis nečitelný. Protokol – J.J., „vláda nabádá využívat pozemky. Před 7 lety jsem skončil s hospodařením, dal jsem své pozemky do pronájmu ZD Opařeny. Nestarali se a tím pádem jsme chtěli využívat pozemky jinak (sportovní využití), aby nerostla tráva, tak se pozemky vláčí. Pozemky jsou ve vlastnictví pana J. st. Ten je přenechal svému synovi, aby je využíval jak sám uzná za vhodné. Syn je využívá pro sportovní účely své rodiny, a to pouze v určité části.“ Přečteno, skončeno v 9.10 hod. 22.6.2009, zapsala podpis nečitelný. Dne 14.7.2009 vydal stavební úřad Obecního úřadu Jistebnice pod č.j. Přestupek 1/09a) oznámení o zahájení řízení ve věci přestupku proti stavebnímu zákonu, kterého se měli J.J. a J.J., bytem Ch. X, dopustit tím, že v době nejméně od 7.5.2009 do 21.5.2009 na pozemcích p.č. 67, 69/3, 70, 72/3, 77/4, PK p.č. (71/2/d2, 71/4, 72, 77) v k.ú. Chlístov u Nadějkova, které jsou dle údajů Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrálního pracoviště Tábor určeny k využití jako trvalý travní porost, orná půda, ostatní plocha, pastvina, louka, prováděli činnosti související s provozováním motokrosu – motokrosové závody a motokrosové tréninky, které vyžadují územní rozhodnutí podle § 80 odst. 2 písm. f) stavebního zákona a tímto jednáním naplnili skutkovou podstatu přestupku podle § 178 odst. 1 písm. f) stavebního zákona. Stavební úřad předvolal žalobce k ústnímu jednání. Protokol o ústním jednání byl sepsán Obecním úřadem Jistebnice, stavebním úřadem dne 16.9.2009. Z protokolu je zřejmé, že žalobce uvedl, že si není vědom, že by pozemky měly patřit do Přírodního parku Jistebnice a popřel veřejné konání tréninků a uvedl, že pozemky užívá k osobním rekreačním účelům, případně pro potřeby rodiny a jsou využívány zcela nepravidelně. Obecní úřad Jistebnice, stavební úřad vydal dne 24.11.2009 pod č.j. Přestupek 1/09b) rozhodnutí, kterým uznal žalobce vinným přestupkem podle § 178 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, kterého se měl dopustit tím, že nejméně dne 8.5.2009 a 21.5.2009 na pozemcích p.č. 67, 69/3, 70, 72/3, 77/4, PK p.č. (71/2/d2, 71/4, 72, 77) v k.ú. Chlístov u Nadějkova, které jsou určeny k využití jako trvalý travní porost, orná půda, pastvina, ostatní plocha, louka, prováděl činnosti související s provozováním motokrosu – motokrosový závod (dne 8.5.2009) Pokračování - 4 - 10A 27/2010 a motokrosový trénink (dne 21.5.2009), prováděl činnosti, které vyžadují územní rozhodnutí bez tohoto rozhodnutí. Byla mu uložena podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích a § 179 písm. b) stavebního zákona pokuta ve výši 25 000,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce včas odvolal. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím tak, že bylo zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že stavební úřad zjistil využívání pozemků k jinému účelu než stanovenému a na pozemcích probíhala činnost, k jejímuž provádění bylo třeba územní rozhodnutí. To se vztahovalo především k akci motokrosový závod, která se konala dne 8.5.2009. Kontrolní prohlídka dne 21.5.2009 zaznamenala, že na pozemcích jezdilo několik jezdců na krosových motorkách. Podle hodnocení žalovaného stavební úřad provedl náležité dokazování v rozsahu potřebném pro přestupkové řízení. Skutek, o němž bylo vedeno řízení se stal a rovněž bylo prokázáno naplnění všech formálních znaků skutkové podstaty přestupku. Výrok rozhodnutí je v souladu s ustanovením § 77 zákona o přestupcích, neboť obsahuje popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce. Žalovaný uvedl, že považuje za nevěrohodné, že by údaj o konání pravidelných tréninkových dnů uveřejněný na webových stránkách Motoklubu Milevsko byl bez relevantní informace poskytnuté odvolatelem. Rovněž považuje za nevěrohodné, že by žádný zájemce možnosti tréninku nevyužíval. Stejně tak, že by odvolatel nevěděl, že pozemky jsou takto využívány. Za této situace pak není rozhodné, zda sportovní činnost dne 21.5.2009 prováděli členové rodiny žalobce či cizí osoby. K údajům uvedeným v katastru nemovitostí, ohledně využití pozemku, žalovaný uvedl, že tyto údaje jistě neznamenají povinnost pro vlastníka pozemky k těmto účelům využívat, nicméně z nich nelze dovozovat, že na nich lze provádět jakékoliv činnosti. Území nesmí být využíváno v rozporu s cíli územního plánování a pokud územním plánem využití pozemku není určeno, pak ani tato skutečnost neznamená, že území lze užívat způsobem, jak činil žalobce. Žalovaný neshledal vadu v tom, že stavební úřad v rozhodnutí neuvedl k jakému účelu jsou předmětné pozemky v územním plánu určeny. Rozhodující pro posouzení věci je charakter činnosti na nich prováděné a skutečnost, že k takovéto činnosti určeny nejsou. Stejně postačuje, že ve výroku rozhodnutí postačuje, že jednalo se o motokrosový závod a motokrosový trénink, neboť ostatní údaje jsou specifikovány v odůvodnění rozhodnutí. Žalovaný rovněž nepřisvědčil žalobci, že jednalo by se o záležitost jednorázovou. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v intencích § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Rozhodnutí žalovaného bylo podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zrušeno a vráceno žalovanému k dalšímu řízení bez nařízeného jednání pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Žalobce v prvé řadě v žalobě namítal, že žalovaný správní orgán se nevypořádal s jeho námitkami uváděnými v odvolání a rozhodl nezákonně. I v žalobě proto odkázal na námitky uplatněné v rámci odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. K tomu soud uvádí, že v rámci tvrzení žalobce ohledně dotčení na jeho subjektivních veřejných právech rozhodnutím orgánu veřejné správy je zapotřebí důsledně rozlišovat přezkoumávání těchto rozhodnutí po linii orgánů veřejné správy a po linii soudní cestou na základě žaloby. Obě linie jsou zcela samostatné a důsledně oddělené, neboť akty vydávané orgány veřejné správy a řízení, na jehož základě jsou vydávány, nemohou být směšovány s řízením, které probíhá před nezávislým soudem. Z toho důvodu také nelze v rámci žaloby, která je podávána ve správním soudnictví, jehož úlohou je ochrana veřejných subjektivních práv, odkazovat na obsah písemností, které byly využívány či vytvořeny v řízení před orgány veřejné správy. Nelze proto odkazovat na námitky, které byly již uplatněny v rámci řízení odvolacího proti prvostupňovému rozhodnutí orgánu veřejné správy. Pokud je požadováno na soudu, aby se Pokračování - 5 - 10A 27/2010 v řízení o žalobě zabýval námitkami, které byly formulovány již v odvolání proti orgánu veřejné správy, pak je zapotřebí, aby tyto námitky byly znovu formulovány v žalobě a vytvářely tak právní rámec pro soud, který se zabývá posuzováním důvodnosti žaloby ve správním soudnictví podle soudního řádu správního. Je tomu tak především z toho důvodu, že tato právní norma stanoví v ustanovení § 72 odst. 1 tohoto zákona, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem a zmeškání této lhůty nelze prominout, když podle § 71 odst. 2 tohoto zákona rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body lze jen ve lhůtě pro podání žaloby. Z dikce citovaných ustanovení je zcela zřejmé, že je povinností a zároveň i možností soudu zabývat se přezkoumáváním žalovaného rozhodnutí v intencích žalobních námitek, tak jak byly vzneseny ve lhůtě dvou měsíců a jinými žalobními body se pak soud zabývat nemůže. Tyto žalobní body musí být formulovány zcela konkrétně a srozumitelně, což ostatně žalobce v dalších částech své žaloby učinil. Žalobce namítal, že správní orgán neprovedl dostatečné dokazování a nezjistil řádně skutečný stav věci. Tuto námitku soud považuje za důvodnou. V oblasti správního trestání je totiž zapotřebí přesně zjistit a uvést, v čem spočívalo naplnění formálních znaků skutkové podstaty přestupku. Žalovaný správní orgán v dané záležitosti shledal, že prvostupňové rozhodnutí těmto zákonným požadavkům odpovídá, avšak ani žalovaný neuvedl, v čem konkrétně naplnění podstatných znaků skutkové podstaty přestupku, za který je žalobce postihován spočívá. Žalovaný správní orgán dovozuje, že s ohledem na zveřejnění údajů o konání pravidelných tréninkových dnů na webových stránkách by bylo nepravděpodobné, že by se žádný ze zájemců tréninku neúčastnil a není proto rozhodné, zda pak v den obhlídky, kterou konal stavební úřad, byli na pozemku členové rodiny žalobce či cizí osoby. Toto hodnocení je pouze obecné, a jak bylo výše uvedeno v oblasti správního trestání nemůže obstát závěr o nepravděpodobnosti tvrzení žalobce, z něhož je dovozováno, že ke skutku, za který je jako za přestupek postihován došlo. V oblasti správního trestání platí zásada, že musí být postaveno najisto, zda ke skutku skutečně došlo. Tuto povinnost pak zákon stanoví správnímu orgánu, který musí s přihlédnutím k obecným zásadám správního řízení zjistit skutečný stav věci. V řízení o přestupku musí být postaveno najisto, že došlo k porušení právem chráněného zájmu a je třeba popsat i jednání, v důsledku kterého právě k porušení právem chráněného zájmu došlo. Rovněž je zapotřebí postavit najisto, že v důsledku jednání přestupce vznikl škodlivý následek a ke škodlivému následku došlo k příčinné souvislosti s jednáním přestupce. Dále je pak zapotřebí klasifikovat, zda u jednání přestupce se jednalo o úmysl či nedbalost. Pokud vzniknou pochybnosti o některém znaku přestupkového jednání, pak je zapotřebí vzít v úvahu zásadu „in dubio pro reo", která platí v trestním právu a tato zásada pak je analogicky využitelná i v řízení o správním trestání a znamená, že v pochybnostech je zapotřebí rozhodnout ve prospěch obviněného. Je-li tedy uvažováno správním orgánem tak, že bylo nevěrohodné tvrzení přestupce, aniž však k tomu správní orgány provedly důkazy, pak byl nedostatečně zjištěn skutkový stav věci a nebyly odstraněny pochybnosti o jednání, za které má být přestupce postižen. Z toho důvodu je rozhodnutí v tomto směru nepřezkoumatelné. Dále není v rozhodnutí stavebního úřadu uvedeno, k jakému účelu jsou pozemky v územním plánu určeny. Je pouze uzavíráno, že nejsou určeny k předmětné činnosti. Ve vztahu k projednávanému skutku žalobce je tato část rozhodnutí nesrozumitelná, neboť pokud není v rozhodnutí uvedeno k jakým účelům jsou v územím plánu obce předmětné pozemky určeny, pak z něho nevyplývá, v čem je konkrétně ve vztahu k tomuto určení spatřováno naplnění skutkové podstaty přestupku. Obecné hodnocení, že k činnosti prováděné na těchto Pokračování - 6 - 10A 27/2010 pozemcích pozemky určeny nejsou, nepostačuje. Z tohoto důvodu je i tato část rozhodnutí nepřezkoumatelná. Nepřezkoumatelné je i hodnocení, zda a jak žalobce svým jednáním porušil nebo ohrozil zájem společnosti. V souzené záležitosti je přestupce postihován za přestupkové jednání, jednak v souvislosti s konáním krosového závodu dne 8.5.2009 a dále pak v souvislosti s tréninkem, který se měl uskutečnit dne 21.5.2009. Rovněž v případě zjištění stavebního úřadu, že se trénink dne 21.5.2009 skutečně konal, chybí zcela identifikace osob, které se měly na předmětných pozemcích pohybovat, a tudíž není vyvrácena argumentace žalobce, že se jednalo o členy jeho rodiny. Rovněž nebylo vyvráceno ani tvrzení žalobce, že není autorem ani provozovatelem internetových stránek a nedal ani souhlas ke zveřejnění. Z těchto zjištění je totiž dovozována míra zavinění žalobce v souvislosti s jeho přestupkovým jednáním. Proto i v této argumentaci, kterou správní orgány použily, musí být postaveno najisto, že k takovému jednání, konkrétně ze strany žalobce, došlo. Vyvozují-li správní orgány důsledky, které hodnotí jako přestupkové jednání z toho, že tvrzení žalobce je nevěrohodné, aniž jsou k tomu provedeny důkazy, pak nelze dospět k jinému názoru, než že byl nedostatečně zjištěn skutkový stav a nebyly o něm odstraněny pochybnosti. Soud proto na základě žalobcem vznesených námitek dospěl k závěru, že rozhodnutí správního orgánu je nepřezkoumatelné a bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Stejně tak nedostatečné je odůvodnění rozhodnutí ve smyslu jeho přesvědčivosti, neboť nerespektovalo základní zásady správního řízení, tak jak jsou stanoveny v § 2 – § 8 zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění. Přitom je zcela nepochybné, že základní zásady činnosti správních orgánů musí být uplatňovány při veškerém výkonu veřejné správy. Důvody, které správní orgán pro odůvodnění svého rozhodnutí použije musí být jasné, přesvědčivé a musí vycházet z provedeného dokazování. Právě přesvědčivost rozhodnutí má vést účastníky řízení k dobrovolnému plnění jejich povinností. V dané věci rozhodnutí těmto požadavkům nevyhovělo. Z rozhodnutí není jednoznačně patrno, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, když v rozhodnutí je argumentováno pojmy jako nevěrohodné, nepřesvědčivé, a nebylo tudíž postaveno najisto naplnění objektivní stránky přestupku stejně jako její stránky subjektivní. Pro úplnost soud poznamenává, že ani z písemností, které jsou založeny ve spise nelze jednoznačně dovodit, zda všechny znaky přestupku byly v dané záležitosti naplněny. Soud proto upozorňuje na obsah protokolů, které jsou založeny ve spise, které nevyhovují požadavkům stanoveným v § 18 zákona č. 500/2004 Sb., kde jsou také zcela jednoznačně stanoveny požadavky na obsah těchto úředních listin a tento požadavek je pak odůvodňován efektivní ochranou práv účastníků řízení. Z toho důvodu je kladen důraz na kvalitní a podrobnou úpravu protokolace, čímž je odůvodňována ochrana procesních práv účastníků řízení. V dané věci protokoly požadavkům § 18 správního řádu nevyhověly. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné a soud proto postupoval podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a bez nařízeného jednání rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 6 800,- Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, náklady zastoupení advokátem za 2 úkony po 2 100,- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f/, § 7 bod b/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), tedy 4 200,- Kč, 2x režijní paušál po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), tedy 600,- Kč. Pokračování - 7 - 10A 27/2010 P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle § 103 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. července 2010 Samosoudkyně: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.