10 A 27/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Marie Trnkové v právní věci žalobce P.M., bytem X, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016, č. j. KUJCK 16160/2016, t a k t o :

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 15. 2. 2016 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016, č. j. KUJCK 16160/2016, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Strakonice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 31. 3. 2015, č. j. MUST/035193/2013/OD/jun (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byly v souladu s ustanovením § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítnuty námitky žalobce proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče a současně byl potvrzen záznam dvanácti bodů provedený v příslušném registru řidičů. Žalobce v podané žalobě namítá, že mu nebylo napadené rozhodnutí řádně doručeno. Žalobce tvrdí, že nebyl informován o uložení listovní zásilky a možnosti jejího vyzvednutí na příslušné pobočce České pošty, naopak mu byla zásilka vhozena do poštovní schránky. Dále žalobce namítá, že se nedopustil přestupkového jednání dne 9. 7. 2012 v čase kolem 22:40 hod. v Praze, ul. Strakonická, spočívajícího v překročení nejvyšší povolené rychlosti, přesto byl uznán vinným ze spáchání tohoto přestupku, a to rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4. 9. 2012, č. j. MHMP 1149764/2012/Shr. Žalobce uvádí, že byl v danou dobu ve vozidle jako spolujezdec, své tvrzení opírá o to, že ze spisu a z fotografie není seznatelné, kdo vozidlo řídil, ani o jaký model vozidla se jedná. Ze spisu nadto vyplývá, že již na místě žalobce odmítl uznat spáchání přestupku. Proti příkazu nemohl využít řádný opravný prostředek, neboť mu příkaz nebyl řádně doručen. Poslední žalobní námitku shledává žalobce v tom, že správní orgán I. stupně neodečetl 4 body z celkového počtu dosažených bodů po uplynutí doby 12-ti po sobě jdoucích měsíců, kdy se žalobce neměl dopustit přestupkového jednání. Závěrem žalobce navrhl zrušit napadené rozhodnutí, prvostupňové rozhodnutí i rozhodnutí vydané v příkazním řízení Magistrátem hlavního města Prahy. Součástí žalobního návrhu byl rovněž návrh na přiznání odkladného účinku této žalobě, o němž bylo krajským soudem rozhodnuto dne 10. 5. 2016 pod č. j. 10 A 27/2016 - 63 tak, že žalobě nebyl odkladný účinek přiznán. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K námitce chybného doručení napadeného rozhodnutí žalovaný uvádí, že se nezakládá na pravdě, neboť z přiložené doručenky se podává, že si žalobce napadené rozhodnutí převzal dne 4. 2. 2016 a toto převzetí je na doručence stvrzeno podpisem žalobce. Žalovaný se rovněž vyjádřil k námitkám uplatněným ve vztahu k rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4. 9. 2012, č. j. MHMP 1149764/2012/Shr tak, že v rámci řízení o námitkách nebylo možné zákonnost tohoto rozhodnutí přezkoumávat. Namítané chybné doručování písemností v tomto řízení však probíhalo zcela v intencích zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). V souvislosti s poslední žalobcem uplatněnou námitkou pak žalovaný uvedl, že podmínky pro odečet bodů nebyly v případě žalobce naplněny, neboť se žalobce dne 16. 7. 2013 dopustil dalšího přestupkového jednání a doba 12 po sobě jdoucích měsíců tak nebyla dodržena. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti. Žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů ke dni 22. 7. 2013 a tato skutečnost mu byla písemně oznámena dne 8. 8. 2013 v souladu s ustanovením § 23 a § 24 správního řádu. Žalobce byl tímto oznámením současně vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče byly žalobcem dne 14. 8. 2013 podány námitky do všech předmětných záznamů bodů. Žalobce namítal, že mu nebylo sděleno rozhodnutí o odebrání bodů ve věci příkazního řízení vedeného Magistrátem hlavního města Prahy a ve vztahu k ostatním blokovým řízením žalobce uvedl, že mu bylo sděleno, že body nebudou zaznamenány. Součástí spisu jsou kopie pokutových bloků. Z obsahů těchto pokutových bloků vyplývají jednotlivé přestupky, kterých se žalobce dopustil, bloky obsahují všechny náležitosti zákonem požadované. Dne 22. 9. 2014 odeslal správní orgán I. stupně žalobci vyrozumění o možnosti uplatnění procesních práv podle § 36 a § 38 správního řádu a stanovil mu k tomu lhůtu v období od 6. 10. 2014 do 17. 10. 2014 vždy v úředních hodinách správního orgánu I. stupně. Žalobce byl současně v tomto vyrozumění poučen o tom, že po uplynutí stanovené lhůty bude vydáno meritorní rozhodnutí. Dne 15. 10. 2014 se žalobce dostavil ke správnímu orgánu I. stupně za účelem nahlédnutí do spisu a pořízení kopií ze spisu a navrhl provedení důkazu výslechem osoby, která se dle žalobce měla dopustit přestupku dne 9. 7. 2012 na ulici Strakonická v Praze. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 23. 10. 2014, č. j. MUST/035193/2013/OD/jun byly zamítnuty námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů do bodového hodnocení řidiče a provedený záznam byl potvrzen. Správní orgán prvního stupně v odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatoval, že jednotlivé záznamy bodů do registru řidičů v případě žalobce byly provedeny na základě jednotlivých rozhodnutí vydaných v blokovém řízení, jejichž správnost si dožádáním těchto bloků ověřil. Závěrem byl žalobce v rozhodnutí poučen o odvolání. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 14. 11. 2014 a téhož dne podal žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolání. Odvolací orgán vydal dne 3. 12. 2014 rozhodnutí o odvolání, kterým rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání. Důvodem pro zrušení rozhodnutí byla nečitelnost pokutového bloku č. D 0924515 ze dne 22. 7. 2013. Správní orgán I. stupně si následně vyžádal novou ověřenou kopii pokutového bloku č. D 0924515 ze dne 22. 7. 2013, ze které lze již zcela zřetelně vyčíst, jakého přestupkového jednání se měl žalobce toho dne dopustit. K další v odvolání uvedené námitce, že se správní orgán I. stupně nezabýval tvrzením, že žalobce nespáchal přestupek dne 9. 7. 2012 na území hlavního města Prahy, správní orgán uvedl, že správnímu orgánu nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost těchto rozhodnutí, ani řízení, která jim předcházela. Dne 2. 2. 2015 byl žalobce vyrozuměn o možnosti seznámení se s podklady rozhodnutí před jeho vydáním, konkrétně pak s novou kopií pokutového bloku č. D 0924515. Současně byl poučen o tom, že následně po uplynutí stanovené lhůty bude vydáno meritorní rozhodnutí. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno správním orgánem I. stupně dne 31. 3. 2015. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo žalobcem podáno dne 17. 4. 2015 odvolání, ve kterém žalobce opět uvedl, že se nedopustil přestupkového jednání dne 9. 7. 2012 v Praze v ulici Strakonická spočívajícím v překročení nejvyšší povolené rychlosti. Žalobce napadl čitelnost fotografie a namítl absenci důkazů o spáchání tohoto přestupku žalobcem. Současně tvrdil, že mu nebylo umožněno využít opravný prostředek z důvodu, že mu příkaz nebyl řádně doručen. Žalobce dále namítl, že mělo dojít k odečtení 4 bodů z celkového záznamu bodů, neboť se měl dalšího přestupkového jednání dopustit až dne 16. 7. 2013, tedy po více než 12-ti po sobě jdoucích kalendářních měsících. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 27. 1. 2016, č. j. KUJCK 16160/2016, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalovaný předně konstatoval, že principem zavedení bodového systému je záznam trestných bodů do určité výše za vybrané přestupky a trestné činy proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Při dosažení nejvyššího stanoveného počtu bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění. Záznam v příslušném registru řidičů příslušný správní orgán provádí zásadně ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek. Z toho důvodu se i odečet bodů provádí nikoliv po uplynutí 12 měsíců ode dne spáchání přestupku, ale v souladu s § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu tak, že pokud v době 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě byl naposledy zaznamenán počet bodů, nebyla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů. Žalovaný vyslovil také obecně platnou zásadu, že v řízení o námitkách proti záznamům bodů do registru řidičů je úkolem správního orgánu přezkum toho, zda byl na základě podkladů řidiči zaznamenán správný počet bodů za přestupkové jednání. Správní orgán postupuje v souladu se zásadou presumpce správnosti pravomocného rozhodnutí. Proces, jenž vydání pravomocného rozhodnutí předcházel, správní orgán zásadně nepřezkoumává. V daném případě byly veškeré pokutové bloky správními orgány řádně přezkoumány, přičemž bylo konstatováno, že konkrétní specifikace žalobcových jednání splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť je z nich patrné, jakého jednání se žalobce dopustil a kdy a kde se tak stalo. K námitkám týkajících se rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4. 9. 2012, č. j. MHMP 1149764/2012/Shr žalovaný uvedl, že mu nepřísluší přezkoumávat zákonnost tohoto rozhodnutí. K doručování tohoto rozhodnutí pak žalovaný uvedl, že proběhlo zákonným způsobem a písemnost byla doručena na adresu, na níž si žalobce všechny písemnosti přebíral. Závěrem žalovaný konstatoval, že neshledal žádný rozpor s právními předpisy ani žádná procesní pochybení při vedení řízení a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Žalobní námitku spatřovanou v nesprávném doručování napadeného rozhodnutí shledal krajský soud jako zcela nedůvodnou. Ze správního spisu, který si krajský soud k posouzení žaloby vyžádal, se bez jakékoliv pochybnosti podává, že napadené rozhodnutí bylo žalobcem osobně převzato dne 4. 2. 2016, což dokládá na rozhodnutí ve spise přiložená doručenka. Osobní převzetí písemnosti je stvrzeno podpisem žalobce. Krajský soud zdůrazňuje, že byl při doručování užit správný typ obálky. Podle ustanovení § 19 odst. 4 správního řádu: Do vlastních rukou adresáta se doručují písemnosti podle § 59, § 72 odst. 1, písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná osoba. Podle ustanovení § 72 odst. 1 správního řádu se rozhodnutí účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. V případě, že doručující orgán nezastihl adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátovi zanechá písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Pokud si adresát písemnost nevyzvedne ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou. Všechny zákonné podmínky pro řádné doručení napadeného rozhodnutí byly v daném případě naplněny a krajský soud žádné pochybení v tomto směru neshledal. Ve vztahu k další žalobcem uplatněné námitce, která tkví v nesprávném skutkovém posouzení přestupkového jednání, k němuž mělo dojít dne 9. 7. 2012 v ulici Strakonická v Praze, kdy žalobce namítá, že se tohoto přestupku nedopustil, uvádí krajský soud, že řízení ve věci přezkumu příkazního řízení Magistrátu hlavního města Prahy bylo usnesením ze dne 18. 4. 2016, č. j. 10 A 27/2016 – 50 vyloučeno k samostatnému projednání a dne 27. 4. 2016 pravomocně postoupeno Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze o této věci rozhodl dne 1. 9. 2016 pod č. j. 2 A 45/2016 – 42 tak, že žalobu pro nepřípustnost odmítl podle § 68 písm. a) a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Zdejšímu soudu tak nepřísluší zabývat se uvedenou námitkou. Krajský soud v této souvislosti přesto považuje za vhodné odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. IV. ÚS 1861/07, podle kterého: „podmínka přípustnosti projednání správní žaloby soudem teprve po vyčerpání všech dostupných opravných prostředků v rámci soustavy správních orgánů je výrazem subsidiarity soudního přezkumu vůči kontrolním mechanismům v systému správních orgánů, kterážto zásada preferuje nápravu tvrzené nezákonnosti co nejrychleji a nejblíže dotčenému jedinci, tedy usiluje o odstranění pochybení již správními orgány samotnými. Stanovení této podmínky bezpochyby do jisté míry omezuje přístup k soudu, s ohledem na výše uvedenou zásadu subsidiarity však nikoliv svévolně a bezdůvodně; zároveň cestu k soudnímu přezkumu ponechává otevřenou, pokud se jedinec nedomůže nápravy u správních orgánů“. V případě, že žalobce uplatňoval námitky proti celému příkaznímu řízení, krajský soud uvádí, že v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů není předmětem tohoto řízení posouzení, zda byly jednotlivé záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tedy zda byl podklad pro záznam bodů vydán postupem souladným se zákonem. Žalobce uplatňoval námitky zcela zásadního charakteru směřující do skutkových okolností, které měly být zcela jistě uplatněny v rámci odvolání proti rozhodnutí vydanému v příkazním řízení. Žalobce však odvolání v zákonem stanovené lhůtě neuplatnil a tudíž se sám vlastní vinou (tedy nekonáním) připravil o zákonný opravný prostředek, který mu právní řád poskytuje. K poslední žalobcem uplatněné námitce uvádí krajský soud následující. Dle ustanovení § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání. V řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je projednáváno, zda se stal skutek definovaný zákonem o přestupcích, či v jiném právním předpise, jako přestupek, zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem a případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tedy zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku apod., přičemž tato praxe je zakotvená i v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku. Z výše uvedeného je zřejmé, že v nyní projednávané věci byly správní orgány povinny zabývat se tím, zda jednotlivé záznamy bodů v případě žalobce byly provedeny v souladu se zákonem, zda pro záznam bodů v registru řidičů existuje zákonem stanovený podklad a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá zákonem stanovené výši. Podle ustanovení § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu: Řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů, b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle písmene a), c) po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny zbývající body. K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených bodů řidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl řidiči nárok na odečtení bodů. V souvislosti s uplatněnou námitkou je třeba konstatovat, že lhůta pro odečet bodů počíná běžet nikoliv ode dne spáchání přestupku, jak se žalobce mylně domnívá, ale ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě byl žalobci v registru řidičů zaznamenán naposledy stanovený počet bodů. Rozhodnutí vydané Magistrátem hlavního města Prahy ze dne 4. 9. 2012, č. j. MHMP 1149764/2012/Shr nabylo právní moci dne 3. 10. 2012. Od tohoto dne počala běžet dvanáctiměsíční lhůta pro možný odečet 4 bodů dle ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Žalobce se však již dne 16. 7. 2013 dopustil dalšího přestupkového jednání, které podléhá bodovému hodnocení, kdy byl uznán vinným z přestupku v blokovém řízení a byla mu uložena pokuta, na základě které byly žalobci zaznamenány dva body. Z toho důvodu nebyly podmínky pro odečet bodů naplněny. Základním účelem zákona o silničním provozu je zajistit dodržování pravidel silničního provozu za předpokladu, že řidičským oprávněním budou disponovat pouze osoby, které tyto pravidla bezvýhradně respektují. Institut odpočtu bodů, zakotvený v ustanovení § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu, může být využit pouze za situace, pokud v průběhu celé doby v tomto ustanovení vymezené nebyla pravomocně uložena sankce za přestupek či trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 3. 2014, č. j. 4 As 151/2013 – 25, dostupný na www.nssoud.cz). Krajský soud ještě na okraj poznamenává, že příslušný správní orgán, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností, odečítá body z úřední povinnosti, aniž by o to dotčená osoba musela žádat. Pokud by následně vyšlo najevo, že se řidič v rozhodné době některého evidovaného protiprávního jednání dopustil, nemělo by toto protiprávní jednání žádný vliv na již provedený odpočet bodů. Krajský soud se po přezkoumání rozhodnutí správních orgánů v dané věci neztotožnil s žádnou z námitek uplatněných žalobcem. Z obsahu rozhodnutí správního orgánu I. stupně je zřejmé, že tento správní orgán vycházel při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů do registru řidičů jednak z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, jež byly tomuto orgánu zaslány Policií ČR, jednak též z kopií rozhodnutí vydaných v blokových řízeních, které si za účelem zjištění stavu věci vyžádal. Správní orgán I. stupně tak dostatečným způsobem vypořádal jednotlivá oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a k nim přináležející pravomocná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení. Na základě takto provedeného přezkumu podkladů k záznamu bodů do registru řidičů dospěl tento správní orgán k závěru, že veškeré užité podklady jsou způsobilé pro záznamy bodů do registru řidičů a jsou opatřeny všemi zákonem předepsanými údaji. Soud se v dané věci ztotožnil se závěry správních orgánů a uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné. Správní orgány postupovaly v mezích své pravomoci a působnosti. Krajský soud proto žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalovaný správní orgán, který však nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti, a proto mu právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 9. listopadu 2016 Předsedkyně senátu JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava