10 A 30/2013

Rubrum

10A 30/2013 – 79 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci navrhovatelů a) L. S., b) P. S. c) F. F., všichni zast. advokátem, proti odpůrci Obci Dívčice, se sídlem v Dívčicích 41, zast. advokátem, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Dívčice, schváleného Zastupitelstvem obce Dívčice dne 17.7.2012 v části vymezení ploch a trasy pozemní komunikace zajišťující odvedení nákladní dopravy ze sanace odkališť a průmyslové zóny na východě správního území obce, za účasti M. P., a Ing. P. D., , t a k t o :

Výrok

Návrh na zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán obce Dívčice schválené Zastupitelstvem obce Dívčice dne 17.7.2012 v části vymezení ploch a trasy pozemní komunikace zajišťující odvedení nákladní dopravy ze sanace odkališť a průmyslové zóny na východě správního území obce se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami, včetně křižovatek s napojením na stávající silniční síť a včetně všech ochranných pásem se z a m í t á. Odpůrci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení. Pokračování - 2 - 10A 30/2013

Odůvodnění

Návrhem doručeným dne 4.4.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatelé domáhají zrušení opatření obecné povahy - Územního plánu Dívčice, schváleného Zastupitelstvem obce Dívčice dne 17.7.2012 v části vymezení ploch a trasy pozemní komunikace zajišťující odvedení nákladní dopravy ze sanace odkališť a průmyslové zóny na východě správního území obce se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami. Územnímu plánu je vytýkáno, že nebyl vydán zákonem stanoveným způsobem a došlo k porušení povinnosti provést hodnocení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu Českobudějovické rybníky. Procesní závady spočívají ve vadném přijetí záměru územního plánu a doplňování tohoto záměru o záměr průmyslové zóny a obchvatu obce Dívčice. Připomíná se, že k 25.11.2009 byla vyhlášena Ptačí oblast Českobudějovické rybníky. Mezi zadáním územního plánu a schváleným územním plánem je rozpor. Záměr neprošel řádným schvalovacím procesem, vymezení plochy pro komunikaci ve východní části obce je v rozporu se schváleným zadáním územního plánu. Kdyby navrhovatelé byli o takovém záměru obeznámeni, mohli využít v této fázi svého práva vznášet námitky. Došlo-li k doplnění zadání, nebylo postupováno v souladu se zákonem, což má dopad do práv navrhovatelů. Územní plán je v rozporu se zásadami územního plánování a s požadavkem na ochranu nezastavitelných ploch. Poukazuje se na cíle územního plánování a zásah spočívající ve výstavbě obchvatu v krajinářsky a ekologicky cenné lokalitě Zbudovských blat. Umístěním obchvatu bude zasaženo do práva navrhovatelů na zdraví a příznivé životní prostředí v důsledku hlukových, prachových a plynných imisí z plánované pozemní komunikace. Druhý navrhovatel uplatnil námitku, které nebylo vyhověno. Rozhodnutí o ní je formálně odůvodněno a je v rozporu se skutkovými podklady. Vybudování obchvatu v rovinatém terénu Zbudovských blat je nepřiměřené svému cíli, jímž je obsluha jedné průmyslové provozovny. Poukazuje se na odstupové vzdálenosti nemovitostí navrhovatelů a plánovaného silničního obchvatu obce. Plánovaný obchvat zasáhne do práva na příznivé životní podmínky spatřované v zachovalém rázu krajiny, který bude narušen. Poukazuje se na existenci biotopů několika druhů ptáků. Výstavba obchvatu bude mít zásadní vliv na Ptačí oblast Českobudějovické rybníky. Závažným pochybením pořizovatele územního plánu je neprovedení procesu posuzování důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Daný koridor je v rozporu se zásadou proporcionality, kdy přichází v úvahu závažné ohrožení veřejného zájmu na ochraně životního prostředí, zejména zvláště chráněných druhů ptáků a dalších živočichů a rostlin v ptačí oblasti. K porušení této zásady došlo i umístěním obchvatu ve vzdálenosti 150 m od intravilánu části obce Zbudov. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Zadání územního plánu splňuje zákonné požadavky. Meze zadání územního plánu nebyly překročeny, proto nebyl důvod zpracovávat změnu zadání. Zadání bylo řádně uveřejněno, čímž byla dána možnost podávat k zadání připomínky. Ty se mají týkat toho, co zadáním má být řešeno. Pověřeným členem zastupitelstva Pokračování - 3 - 10A 30/2013 v záležitosti pořizování územního plánu byla určena starostka obce. K posouzení vlivů zadání na ptačí oblast se vyjádřil dne 23.12.2008 krajský úřad, který nepožadoval zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu obce na navrženou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Před přijetím územního plánu neexistovalo rozdělení zastavitelných a nezastavitelných ploch. Vymezení je dostatečně odůvodněno v textové části územního plánu. Při vymezení koridoru pro obchvat obce bylo vycházeno ze studie, která obsahovala několik variant, z nichž byla vybrána varianta třetí, umožňující převedení zejména těžké nákladní dopravy z celé lokality. Existence takové komunikace je podmínkou umožňující využití plochy VS – 1. Rozhodnutí o námitkách navrhovatele č. 2 je konkrétní a řádné. Připomíná se, že územním plánem není stanoveno technické řešení komunikace obsluhující dřevozpracující závod, nýbrž pouze dochází k plošnému vymezení koridoru pro stavbu obchvatu. Tvrzení navrhovatelů, že část územního plánu zasahuje do Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky není ničím zpochybněno, odpůrce za zásadní považuje vyjádření krajského úřadu z 23.12.2008, že zpracování hodnocení vlivů územního plánu na ptačí oblast či evropsky významnou lokalitu se nepožaduje. Proto tu nebyla povinnost zpracovávat posouzení vlivů zadání územního plánu na Ptačí oblast Českobudějovické rybníky. Poukazuje se na to, že dotčený orgán pouze požadoval zahrnout ptačí oblast do textové a grafické části územního plánu. Kritéria vytvořená judikaturou k zásadě proporcionality nebyla porušena. Navržená komunikace má za úkol odklonit již stávající a možnou budoucí nákladní dopravu tak, aby zejména zatížení obyvatel obce emisemi při průjezdu automobilů intravilánem obce bylo co nejmenší. Komunikace má rovněž umožnit budoucí ekonomický rozvoj lokality. Trasa byla navržena tak, aby výstavba byla vůbec ekonomicky realizovatelná. Přitom bylo vycházeno ze studie, kterou si obec opatřila. Jako osoba na řízení zúčastněná se přihlásila M.P., která je občanem obce a působila v době pořizování územního plánu jako starostka obce. Uvedla, že při projednání územního plánu byl dodržen procesně předepsaný postup a byly respektovány pokyny architektonické kanceláře, která územní plán zpracovávala. Pro věc je důležité, že na území obce nacházejí se odkaliště bývalého MAPE a protože probíhá rekultivace, jeden z občanů spočítal, že obcí denně projíždí 260 kamionů. Řada obcí v okolí průjezdná není, protože silnice jsou osazeny zákazovými značkami. Základním požadavkem pro vznik průmyslové zóny je existence obchvatu obce. Ing. P. D. odůvodnil účastenství v řízení v pozici osoby na řízení zúčastněné tím, že má v obci Dívčice rodinný dům se stavební parcelou a zemědělskými pozemky. Dům je poškozován provozem nákladní dopravy na silnici III. třídy. Stejným způsobem je poškozován majetek spoluobčanů v Dívčicích, Dívčicích – nádraží a Novosedlech, působí výfukové exhaláty, nadměrný hluk v denních i nočních hodinách. O vybudování silničního obchvatu obce obyvatelé usilovali přibližně po dobu 45 let, kdy k jeho zřízení mělo již dojít při výstavbě MAPE Mydlovary, jaderné elektrárny Temelín. Zřízením obchvatu svítá naděje na zlepšení kritického stavu v oblasti životního prostředí. Dovozuje, že stávající stav dopravy ohrožuje hnízdní plochy chráněných ptáků více než stav, který by vznikl po vytvoření obchvatu. Zřízení obchvatu odsouhlasilo místní referendum v obci Dívčice. Pokračování - 4 - 10A 30/2013 Krajský soud přezkoumal opatření obecné povahy ve formě územního plánu obce Dívčice v napadené části podle § 101b odst. 2 s.ř.s. podle návrhových bodů a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Soud především uvádí, že vzhledem k novelizaci procesního postupu v řízení o zrušení opatření obecné povahy, lze přezkoumat napadenou část územního plánu pouze se zřetelem k důvodům uplatněným v návrhu. To je zřejmé právě z ustanovení § 101b odst. 2 s.ř.s. Z právní úpravy tudíž vyplývá, že řízení je ovládáno dispoziční zásadou a vychází se ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání územního plánu. Je-li řízení ovládáno dispoziční zásadou, postupuje soud při projednání návrhu podle uplatněných návrhových bodů. Navrhovatelé výpisy z katastru nemovitostí doložili, že jsou vlastníky nemovitostí v k.ú. a obci Dívčice, dva z navrhovatelů bydlí v části obce Zbudov. Jsou proto ve smyslu § 101a odst. 1 s.ř.s. aktivně legitimováni k podání návrhu na zrušení konkrétní části územního plánu. O namítaných vadách procesní povahy uvážil soud takto: K procesu přijímání územního plánu Dívčice se odkazuje na některé úkony, které byly za tím účelem uskutečněny. Okolnost, že oznámení o návrhu zadání územního plánu uvedené pod bodem 4 není opatřeno datem jeho vydání, neznamená, že tato okolnost zasáhla do subjektivních práv navrhovatelů. Oznámení bylo publikováno veřejnou vyhláškou, která byla zveřejněna dne 26.11.2008 a sejmuta dne 29.12.2008. S veřejně vyhlášeným oznámením, byť bez data, se tudíž mohl obeznámit každý, tak jak požaduje ustanovení § 47 odst. 2 stavebního zákona. Oznámení obsahuje údaj o místě a čase, kdy se lze s návrhem zadání územního plánu seznámit, jestliže se v oznámení uvádí, že územní plán je vystaven k veřejnému nahlédnutí na Obecním úřadu Dívčice, čímž je specifikováno místo, kde lze nahlížet, dále se uvádí, že tak lze činit po dobu 30 dnů od vyvěšení veřejné vyhlášky, doporučuje se činit tak v úředních hodinách, mimo úřední hodiny po telefonické domluvě a s kým, tedy je zřejmé období a čas,kdy se lze s obsahem zadání obeznámit. Z toho plyne, že navrhovatelé byli v souladu se zákonem uvědoměni o tom, že tu je návrh zadání územního plánu, kdy a kde se s ním mohou seznámit a v jaké lhůtě mohou uplatňovat připomínky. V návrhu zadání se nově vymezené plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury uvádějí pod bodem g) s požadavkem zařadit bude-li to účelné u takové stavby, jako stavby veřejně prospěšné. Návrh zadání územního plánu byl zastupitelstvem schválen dne 29.12.2008. Z předložených písemností není patrné, kdy se uskutečnilo veřejné projednání návrhu. Z připojeného vyhodnocení požadavků a stanovisek dotčených orgánů, podnětů sousedních obcí a připomínek je patrné, který subjekt vznesl požadavky a jaké a jakým způsobem byly vyhodnoceny. Z tohoto vyhodnocení není patrné, že navrhovatelé připomínky k návrhu uplatnili, např. z dotčených orgánů orgán ochrany životního prostředí požadoval, aby byly respektovány prvky územního systému ekologické stability, včetně interakčních prvků, což se projevilo doplněním do návrhu zadání v kapitole d). Navrhovatelům je třeba přisvědčit, že v odůvodnění územního plánu se uvádí, že v průběhu zpracování návrhu územního plánu došlo ke změně zadání vzhledem k požadavku na vymezení rozvojové plochy pro dřevozpracující závod. Ze spisu je patrné, že tato změna zadání učiněná v době vypracování návrhu územního plánu nebyla projednána podle § 47 odst. 2 stavebního zákona, ale toto zadání bylo vtěleno do návrhu územního plánu, který byl Pokračování - 5 - 10A 30/2013 projednán podle § 50 stavebního zákona. K návrhu pak podávají připomínky subjekty podle § 50 odst. 2 zákona obdobně jako je tomu u zadání územního plánu. Dopad doplnění zadání o záměr průmyslové zóny do procesních práv žalobců soud hodnotí s přihlédnutím k účelu zadání, které má stanovit hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu a možnost obrany v dalším řízení o územním plánu. Jde tu o vadu procesní povahy, která však zůstává bez vlivu na zákonnost napadené části územního plánu. Společné jednání o návrhu územního plánu se uskutečnilo dne 5.1.2011. Termín tohoto jednání byl oznámen všem subjektům podle § 50 odst. 2 zákona, přičemž stanoviska dotčených orgánů jsou připojena k prezenční listině o společném jednání o návrhu územního plánu. Protokol o tomto jednání předložen nebyl. Mezi účastníky není na sporu, že textová část územního plánu byla upravena v souladu s požadavky krajského úřadu tak, aby územní plán byl v souladu se zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Termín veřejného projednání návrhu byl předepsaným způsobem zveřejněn, ve stanoveném termínu se veřejné jednání uskutečnilo, územní plán byl schválen zastupitelstvem obce a následně veřejnou vyhláškou publikován. Návrhové body se vztahují k umístění koridoru pro silniční obchvat obce situovaný východně od Dívčic a procesního postupu při vymezení plochy pro tento dopravní koridor. Návrhový bod o rozporu mezi zadáním územního plánu a schváleným územním plánem pro své důvody neopodstatňuje zrušení dané části územního plánu. Zadání prošlo v roce 2008 procesně předepsaným schvalovacím postupem, návrh při své obecnosti odpovídá požadavkům § 47 odst. 1 stavebního zákona, jestliže stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování územního plánu. Možnost vymezit nové plochy pro dopravní infrastrukturu je obsažena v bodě g) zadání, protože právě v tomto bodu je stanoven požadavek na zařazení takových koridorů do veřejně prospěšných staveb. Nelze tudíž učinit závěr o tom, že v původním zadání nebylo s žádnými plochami pro novou dopravní infrastrukturu uvažováno. V době vyhotovování návrhu územního plánu sice došlo k upřesnění požadavku na umístění dřevozpracujícího podniku (zahrnuta do plochy pro výrobu a skladování, VS-1) a vymezení nové dopravní infrastruktury. Takové upřesnění zadání neprošlo sice shodným procesním postupem jako tomu bylo při projednání zadání v roce 2008, nicméně daný požadavek pořizovatele územního plánu soud hodnotí jako procesní vadu zůstávající bez dopadu do zákonnosti dané části územního plánu, protože navrhovatelům v procesu projednávání návrhu územního plánu svědčily další procesní prostředky obrany, které ostatně druhý z navrhovatelů využil. Soud poznamenává, že ve fázi zadání územního plánu nelze uplatňovat námitky, ale pouhé připomínky k takovému záměru. Námitky lze uplatnit až v procesu projednání návrhu, přičemž je tu rozdílný režim v osobách, které mohou námitky či připomínky uplatnit a rozdílný je též způsob jejich vyřízení. K zařazení nové dopravní infrastruktury neměly dotčené orgány žádné výhrady. S konkrétním umístěním obchvatu obce se pak seznámily a měly prostor se k vymezení koridoru vyjadřovat v průběhu projednání návrhu, což se také dělo. O tom svědčí písemná vyjádření dotčených orgánů založená v podkladech pro projednání návrhu územního plánu. I tato vyjádření doložená k návrhu územního plánu opodstatňují názor soudu o tom, že dva upřesňující požadavky obce pro zpracovatele územního plánu z doby po schválení zadání nezpůsobují procesní závadu, pro kterou by byla napadená část územního plánu přijata nezákonným procesním postupem odůvodňujícím její zrušení. Pokračování - 6 - 10A 30/2013 Z textové i mapové části územního plánu je zřejmé, že na území obce Dívčice se nacházejí odkaliště bývalé úpravny uranových rud MAPE a tato odkaliště jsou sanována, přičemž pro tuto činnost se využívá nákladní silniční doprava. Ta využívá stávající silniční síť v obci. Plocha pro dopravní koridor nebyla proto vymezována výlučně pro uvažovaný dřevozpracující závod, ale též pro již probíhající sanaci odkališť bývalé úpravny uranové rudy. Jestliže nákladní doprava za stávající sítě pozemních komunikacích je vedena centrem obcí, pak je zcela v souladu s cíli územního plánování, jak jsou vymezeny v § 18 stavebního zákona převést takovou dopravu mimo zastavěnou část obce. K argumentaci Ptačí oblastí Českobudějovické rybníky v době zadání územního plánu poukazuje soud na vyjádření krajského úřadu ze dne 23.12.2008, kde se uvádí, že vydává se stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, kdy návrh zadání je hodnocen jako bez vlivu na žádnou z lokalit, které jsou součástí navržené soustavy území ekologicky významných lokalit ani ptačích oblastí (soustava NATURA 2000). Toto stanovisko zůstalo nezměněno v průběhu projednávání návrhu, kdy byl k návrhu územního plánu obsahující též vymezení plochy pro daný koridor dopravní infrastruktury pouze vyjádřen požadavek na vyznačení ptačí oblasti v mapových podkladech a zahrnutí do textové části územního plánu. K výhradě, že po volbách v roce 2010 nebyl určen pověřený zastupitel, soud poukazuje na skutečnost, že v době před obecními volbami byla pověřeným zastupitelem starostka obce, která v této pozici působila i po volbách a zastupitelkou obce byla po celé období až do publikace schváleného územního plánu. Nesprávný letopočet zadání územního plánu lze kdykoliv opravit a nezpůsobuje vadu vyžadující zrušení územního plánu. Obec Mydlovary byla prokazatelným způsobem s návrhem zadání územního plánu Dívčice seznámena, o čemž svědčí doručenka pro tuto obec dokládající, že starosta obce P.C. písemnost převzal dne 21.11.2008. Soud uzavírá, že v souvislosti s projednáním zadání územního plánu nebyla shledána žádná procesní vada, která by mohla reálně zasáhnout subjektivní práva žalobců. Poznamenává se, že přijímání územního plánu je natolik komplikovaným řízením, že zrušení části územního plánu přichází v úvahu výlučně tehdy, jestliže případná procesní vada znamená překročení meze, kterou lze považovat za přijatelnou. Takové porušení procesního práva žalobců v souvislosti s upřesněním požadavků v době tvorby návrhu územního plánu shledáno nebylo, jestliže ještě poté svědčilo navrhovatelům právo uplatnit námitky proti návrhu územního plánu, což druhý z navrhovatelů učinil. Zásah znamenající porušení cílů územního plánování žalobci spatřují v umístění obchvatu obce v krajinářsky a ekologicky cenné lokalitě Zbudovských blat. Cíle územního plánování normuje ustanovení § 18 odst. 1 stavebního zákona tak, že územní plán má posloužit k vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Pokračování - 7 - 10A 30/2013 Protože konkrétní podoba územního plánu je politickým rozhodnutím, není na soudu stanovovat odlišné využití zastavitelných ploch. Oprávnění obce při stanovení využití jednotlivých ploch v katastru obce je limitováno zákonnými podmínkami a zásadami vyplývajícími z ústavního pořádku. Odpůrce se hodnotami nezastavěného území zabýval, což je zřejmé z textové části územního plánu pod písmenem b) bod 2. Pod bodem c) jsou vymezeny zastavitelné plochy, přičemž vymezení využití ploch v daném území se od územního plánu očekává. Kromě ploch pro bydlení v jednotlivých částech obce byla vymezena plocha pro občanské vybavení, sport a volný čas, v Dívčicích – nádraží plocha pro výrobu a skladování, plocha VS-1 mezi sluneční elektrárnou a stávajícím areálem MAPE pro výrobu a skladování. Způsob využití je limitován tím, že je dána pouze možnost výstavby dřevozpracujícího závodu za podmínky, že v první etapě dojde k vybudování a kolaudaci pozemní komunikace, která převede dopravu mimo zastavěná území na silnici I/20, byla vymezena plocha pro rekreaci a technickou infrastrukturu, konkrétně pro čistírnu odpadních vod. Koncepce veřejné infrastruktury je obsažena pod bodem d). O silniční dopravě se uvádí, že koncepce vychází ze současného stavu, který z hlediska dopravní intenzity není vyhovující. Zlepšení tohoto stavu by mělo napomoci odklonění dopravy plynoucí z činnosti při sanaci odkališť a navrhovaná komunikace od průmyslové lokality umístěné podél železniční vlečky. Do existující sítě pozemních komunikací by měla být zařazena navrhovaná komunikace zajišťující odvedení nákladní dopravy východně od obce. Rozvojová plocha výroby a skladování mezi sluneční elektrárnou a areálem MAPE by měla být na stávající silniční síť připojena novou komunikací doplňující základní skelet existujících komunikací. Účelem je zajistit převedení těžké nákladní dopravy z celé lokality. Koridor je veden v nové trase kolem bývalé cihelny po obvodu zastavitelné plochy výroby a skladování současně se stanoví, že v podrobnějších dokumentacích je nezbytné zohlednit průchod komunikace Ptačí oblastí Českobudějovické rybníky a křížením s nadregionálním biokoridorem. Plochy výroby a skladování jsou umístěny zejména kolem železniční vlečky a areálu bývalého MAPE, kde je vytvořena rozsáhlá průmyslová zóna. V plochách pro výrobu a skladování lze umístit právě takové činnosti, v ploše VS-1 pouze dřevozpracující závod. Územní plán řeší dopravní infrastrukturu, kdy je v souvislosti s prostorovým umístěním požadováno v rámci reálných možností minimalizovat dopady na krajinu a hodnoty území, nenarušovat pohledové a estetické vnímání obce a vyloučit negativní vliv na okolí. Požaduje se respektovat hodnoty území. Územní plán řeší limity využití území, přičemž poukazuje se na územní systém ekologické stability, kdy je zapotřebí respektovat biokoridory a biocentra, což vztahuje se též na využití ploch výroby a skladování. Komunikace D I - 1, D I – D 7/5b, která má převést dopravu z průmyslové zóny, byla zařazena mezi veřejně prospěšné stavby jako další dvě komunikace D I – D 7/5a a D I – D 7/5b. V odůvodnění územního plánu v části c) se územní plán odůvodňuje z hlediska jeho souladu s cíli a úkoly územního plánování. Uvádí se, že zastavitelné plochy zejména pro bydlení se umísťují se zřetelem k hodnotám území a konfiguraci terénu, pamatuje se na udržitelný vyvážený hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a kvalitní životní podmínky. Tyto požadavky jsou konkretizovány např. zájmem na ochraně nemovitých kulturních památek, zájmem na ochraně krajiny při vymezení ploch v nezastavěném území obce, urbanistická koncepce určuje podmínky pro využití zastavěného území, podmínky pro Pokračování - 8 - 10A 30/2013 ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné pozemky jsou vymezeny se zřetelem k možnosti rozvoje území a míře využití zastavěného území. To se projevuje ve vymezení zastavitelných ploch pro bydlení, umístění čistíren odpadních vod, veřejné infrastruktury. Podmínkami prostorového uspořádání je reagováno na hodnoty území. Situace v dopravě je hodnocena jako kritická, poukazuje se na nezbytnost převedení dopravy mimo sídla. Konkretizuje se etapizace při využití ploch výroby a skladování, kdy se předpokládá odvedení dopravy koridorem dopravní infrastruktury D I – 1. Soulad územního plánu s požadavky zvláštních předpisů je obsažen v části e) územního plánu, která se dotýká m.j. životního prostředí. Zastavitelných ploch se týká komplexní zdůvodnění přijatého řešení, kde je poukazováno na snahu zpracovatele zachovat kompaktnost sídel a využít zastavěného území. U vymezení zastavitelných ploch se poukazuje na požadavek ve čtyřech případech zpracovat územní studii, která by měla řešit dopravní a technickou infrastrukturu, parcelaci, zatížení území negativními vlivy. Opakovaně se poukazuje na nezbytnost ochrany hodnot specifikovaných v územním plánu. Cílem umístění obchvatu obce je předejít nárůstu dopravy v zastavěných územích sídel a vyhnout se dopravně nebezpečným úsekům, zejména na hrázích rybníků a dopravu převést na novou pozemní komunikaci. Při uspořádání sídel je vycházeno z historického vývoje jednotlivých částí obcí, v podrobnostech je odůvodněno využití ploch pro bydlení, plochy pro výrobu a skladování jsou orientovány na podnikatelskou činnost, je zapotřebí je řešit se zřetelem na požadavky dopravní. O dopravní infrastruktuře se uvádí, že má zajistit prostupnost území, přičemž je zapotřebí brát v úvahu hlediska ochrany přírody a krajiny i jiné lidské činnosti např. zemědělství. O nově vymezených zastavitelných plochách se uvádí, že navazují na stávající zastavěné území nebo jsou vymezeny uvnitř zastavěného území na volných plochách. Snahou je maximalizovat využití zastavěného území, ale bez dalších navrhovaných ploch se rozvoj sídla neobejde. Zastavitelné plochy odpovídají předpokládanému vývoji sídla. Jako rozvojové území je označena lokalita podél železniční vlečky areálu bývalého MAPE a přilehlých pozemků. Ta je řešena v návaznosti na zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Protože stávající plochy pro danou činnost jsou téměř beze zbytku využity, vymezuje se nová plocha pro rozvoj výroby a skladování, která se rozprostírá z obou stran železniční vlečky. Severně vyplňuje prostor mezi sluneční elektrárnou, bývalou cihelnou a areálem MAPE, jižně navazuje na areál MAPE a pokračuje k navrhované přeložce komunikace, která má odvést nadměrnou dopravou z lokality zahrnující nadměrný provoz plynoucí ze sanace areálu MAPE. Část dopravní zátěže by měla být převedena přeložkou komunikace na silnice vyšších tříd. Silniční provoz v obci je charakterizován jako neutěšený, zatěžující jednotlivé části obce. Přeložka má sloužit bezstřetovému napojení plochy pro výrobu a skladování na silnice vyšších tříd. Z toho, co bylo uvedeno ve výroku i odůvodnění napadeného územního plánu vyplývá, že byly zvažovány jednotlivé hodnoty významné pro udržitelný rozvoj území. Bylo pamatováno na uspokojování současných potřeb obyvatel obce při zvažování požadavků na příznivé životní prostředí. Všechna sídla na území obce existovala již v první polovině 19. století, tak se rozvíjela podél existujících komunikací, kdy současný stav dopravy představuje pro sídla zátěž. Pro umístění plochy pro obchvat obce byl stanoven požadavek respektovat Pokračování - 9 - 10A 30/2013 zájmy na ochraně přírody a krajiny, jak je na několika místech územního plánu uvedeno. Je tudíž zřejmé, že s hodnotami území bylo uvažováno a tento zájem byl porovnáván s dalšími cíli územního plánování. Není tu proto rozpor napadeného územního plánu s § 18 stavebního zákona. Z toho, co bylo uvedeno o obsahu územního plánu vyplývá, že tu byla snaha využít především plochy v zastavěných částech obce. Vymezení zastavitelných ploch, ať již pro bydlení, výrobu a skladování, komunikace, čistírnu odpadních vod jsou v územním plánu odůvodněny. Poukazuje-li se konkrétně na určení rozvojových ploch, pak využití nezastavěných pozemků právě pro ten účel je odůvodněno tím, že stávající plochy, především související s areálem bývalého MAPE, jsou již téměř beze zbytku využity a proto se vymezují plochy nové. Ty jsou pak situovány mezi již existujícími či bývalými provozovnami. K umístění do tohoto prostoru došlo m.j. i pro možnost využití dopravy železniční. O vymezení koridoru pro obchvat se uvádějí nejen okolnosti související s vytvořením nové plochy pro výrobu a skladování, ale opakovaně se zdůrazňuje též nevyhovující silniční síť v katastru obce. Soud proto uzavřel, že vymezení zastavitelných ploch není v územním plánu pouze formálního rázu, ale je reagováno na místní poměry, přičemž omezení zastavitelných ploch je zcela dostatečně odůvodněné. Argumentace ustanovením § 55 stavebního zákona není přiléhavá, protože ta dopadá na vyhodnocování již existujícího územního plánu a jeho případné změny. O takovou situaci však v souzené věci nejde, protože v daném řízení byl projednáván a ve svém závěru přijat územní plán. Nebylo rozhodováno o změně již existujícího územního plánu. Protiprávnost zásahu do práv navrhovatelů na zdravé a příznivé životní prostředí je spatřována v důsledcích vedení obchvatu v blízkosti nemovitostí navrhovatelů. Druhý navrhovatel proto podal námitky, s jejichž způsobem vyřízení nesouhlasí. Soud nesdílí názor navrhovatelů, že námitka druhého z navrhovatelů byla odůvodněna formálně. Poukazuje se na konkréta dané lokality, kdy prvním a rozhodným důvodem pro vymezení koridoru dopravní infrastruktury D I – 1 je neutěšená situace na konkrétních silnicích, kdy doprava ze sanací odkališť zatěžuje obec a samotné komunikace, které svými parametry provozu neodpovídají. Vymezení rozvojové plochy výroby a skladování je označeno za nikoliv rozhodující důvod pro přeložku komunikace, jejímž účelem je napojit bezstřetově významné plochy na silnice vyšších tříd. Dále se zdůrazňuje po léta trvající zájem obce na převedení dopravy mimo stávající komunikace. Uvádí se prostor, kterým má komunikace vést, odkazuje se na dopravní studii, ze které byla vybrána jedna z variant a to ta, jejímž účelem je převést nákladní dopravu z celé lokality. Důvod umístění plochy pro koridor je tudíž ze způsobu vyřízení námitky zcela patrný, je konkrétní a nikoliv formální. Na námitku o negativních dopadech plynoucích z provozu dopravy po komunikaci bylo rovněž reagováno, jestliže je poukazováno na vymezení koridoru v proměnné šíři tak, aby bylo možno umístit komunikaci v navazujících řízeních, v nichž bude nezbytné činit opatření v zájmu zmírnění negativních vlivů vést komunikaci v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Z vyřízení námitky druhého z navrhovatelů je tudíž zřejmé, že vedení trasy odráží místní reálie, je dostatečně a přezkoumatelným způsobem odůvodněno. Pokračování - 10 - 10A 30/2013 Vyřízení námitek není v rozporu s dopisem hejtmana Jihočeského kraje, kterého se navrhovatelé dovolávají. Z námitek vyplývá, že účelem vymezení koridoru pro obchvat obce je napravit stávající dopravní situaci v obci. Dopis hejtmana se kromě poučení o kompetencích krajského úřadu týká vymezení dopravní obslužnosti a sanačního území v Mydlovarech. Zdůrazňuje se, že záměry místního významu jsou na příslušné obci. Je tudíž patrné, že tu není žádný rozpor mezi sdělením hejtmana, skutkovými podklady a odůvodněním vyřízení námitek druhého navrhovatele. Vymezení prostoru pro koridor pro obchvat obce zcela nepochybně sleduje záměr vyjádřený ve vyřízení námitky o tom, že se tímto záměrem v území řeší nepříznivá dopravní situace v obci. Úsudek o tom, že tu jde o záměr svému cíli přiměřený, považuje soud za odpovídající obsahu územního plánu. Nezbývá než zopakovat, že je tu pamatováno na opatření pro zmírnění negativních vlivů navržené komunikace, přičemž ta má být situována v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Odkaz na stávající zatížení komunikace je přezkoumatelný jak na základě údajů uvedených v územním plánu tak ze studie průmyslové zóny Dívčice založené ve spise. Z těchto podkladů plyne, že nákladní doprava je vedena zastavěným územím obce, přičemž tato zástavba se vyvíjela právě podél komunikací, dopravní závady a jejich četnost vyplývá z dopravní studie. Poukazuje se na šíři komunikací s malými poloměry směrových oblouků, nedostatečné rozhledy, zejména na průtazích sídly. Komunikace jsou rovněž vedeny po hrázích rybníků. Zatížení komunikací dopravou, kdy jedná se o dopravu nákladní a stavebně technický stav komunikací je doložen. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách je přezkoumatelné a stalo se součástí územního plánu a odpovídá požadavkům § 172 odst. 5 správního řádu. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je seznatelné, co bylo důvodem pro nevyhovění konkrétní námitce. Územním plánem byl vymezen koridor pro obchvat obce. Z územního plánu nevyplývá, že ten bude umístěn 5 m nad terénem a je zcela zjevné, že není pořizován pouze za účelem dopravní obsluhy jedné z ploch, ale je tu proto, aby se veškerá doprava uskutečňovala mimo zastavěnou část obce. To je zřejmé z upřesňujících podmínek pro umístění dané plochy, kterou se sleduje zajistit převedení těžké nákladní dopravy na silnice vyšších tříd mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Přitom vedení přeložky je upřesněno, v podmínkách prostorového uspořádání se stanoví požadavek na minimalizaci dopadů na krajinu a hodnoty území a negativní vliv takové stavby na okolí. Územní plán respektuje ráz krajiny v projednávaném prostoru, což se projevuje např. v části územního plánu o koncepci uspořádání krajiny, podává se výčet územního systému ekologické stability, který má vliv na stanovení limitů pro využití území. Z územního plánu je zřejmé, že při přípravě projektové dokumentace pro další řízení (umístění stavby, stavební povolení) je zapotřebí minimalizovat zásahy do krajinného rázu a činit opatření v zájmu předcházení negativním vlivům stavby. Nutno poznamenat, že v zájmu dosažení cíle územního plánování bylo nezbytné porovnávat tatáž práva, kterých se navrhovatelé dovolávají s právy obyvatel zastavěných částí obce, kterými se doprava uskutečňuje. Zřízení komunikace mimo zastavěnou část obce se proto z důvodů uvedených v územním plánu nejeví jako záměr nepřiměřený cíli, který by znamenal rozpor s právy navrhovatelů uvedenými na straně 8 žaloby. Výlučný zásah do práv navrhovatelů nelze dovodit ani z dopravní studie, kterou nelze chápat izolovaně od obsahu územního plánu. V této studii na straně 3, které se navrhovatelé dovolávají není uveden pouze návrh optimální přístupové trasy k průmyslové zóně, ale též Pokračování - 11 - 10A 30/2013 prověření kapacity silniční sítě při zohlednění připravované dopravní stavby. Z územního plánu plyne, že uvažovaná komunikace má sloužit nejen pro dřevozpracující závod, ale též k sanaci odkališť a dalšímu případnému využití ploch. Na soudu pak není, aby posuzoval vhodnost využití lokality pro výrobu a skladování, přičemž je nezbytné zajistit dopravní obslužnost takové plochy. Využití ploch na území obce je na obci samé, rozhodnutí o využití konkrétní plochy a její dopravní napojení je v územním plánu odůvodněno. V územním plánu se navrhuje koridor pro umístění dané dopravní stavby. V tomto koridoru bude silniční obchvat umístěn. Jeho přesnou vzdálenost však nelze právě se zřetelem k povaze vymezení ploch v územním plánu přesně specifikovat. Umístění obchvatu není nepřiměřeným omezením vlastnického práva navrhovatelů a práva na ochranu zdraví a příznivé životní prostředí, jestliže v územním plánu se předpokládá minimalizovat negativní dopady takové stavby a provést opatření pro zmírnění takových dopadů. Není pochyb o tom, že obec Dívčice je situována v hodnotné krajinářské lokalitě. To se také projevilo při tvorbě územního plánu, kdy v souvislosti s rozvojem území byly vzaty v úvahu jeho hodnoty nejen architektonické a estetické, ale též hodnoty krajinářské. Územní systém ekologické stability se projevuje v limitech využití území, byly vymezeny cenné plochy z hlediska ochrany přírody a krajiny, avšak i u takových ploch připouští se podmíněně přípustné využití pro stavby dopravní infrastruktury není-li tu jiná varianta a pokud možno s co nejmenšími dopady na biodiverzitu. Již v územním plánu se uvádí, že v podrobnějších dokumentech bude zapotřebí při umístění komunikace zohlednit, že prochází Ptačí oblastí Českobudějovické rybníky. Při tvorbě územního plánu bylo vycházeno ze stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny, který např. ve svém vyjádření z 25.1.2011 vyjádřil nesouhlas s některými záměry a požadoval odstranění takových závad, což se také následně stalo. Bylo např. požadováno respektovat liniový porost u Dubence, vyloučení staveb u rybníka Oblamov, křížení vodního toku Olší. Požadavky orgánu ochrany přírody a krajiny byly při vyhotovení návrhu územního plánu respektovány. Protože jde současně o lokalitu památkově hodnotnou, byl dotčeným orgánem též orgán památkové péče, který např. požadoval na území Vesnické památkové zóny Zbudov a v případě nemovitých kulturních památek respektovat prostorové uspořádání památkových hodnot předmětných objektů a území. Žádný z obou posledně uvedených dotčených orgánů nevznesl výhrady k uvažovanému silničnímu obchvatu obce. Vyjádření orgánu ochrany zdraví je rovněž k dispozici, přičemž tento orgán nevznesl k návrhu územního plánu žádné výhrady. Jestliže odpůrce pořídil vyjádření dotčených orgánů pro oblasti, které spravují ve vztahu k návrhovým bodům v části V a územní plán tato vyjádření respektoval, pak umístění plochy pro výrobu a skladování a dopravního koridoru je nezbytné nahlížet jako přípustné omezení práv navrhovatelů. Není pochyb o tom, že do katastru obce Dívčice zasahuje Ptačí oblast Českobudějovické rybníky. Všechny stavební aktivity v obci se proto budou uskutečňovat v označené ptačí oblasti, včetně obchvatu obce. Ptačí oblast Českobudějovické rybníky je vymezena nařízením vlády č. 405/2009 Sb., které je účinné od závěru roku 2009. Předmět ochrany je označeným nařízením vlády specifikován. Pochybení, které má spočívat v neprovedení procesu posuzování záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti je Pokračování - 12 - 10A 30/2013 dovozováno z dokumentu Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky z 22.1.2013 a vyjádření Mgr. P. H. z 15.2.2013. Územní plán byl usnesením Zastupitelstva obce Dívčice schválen dne 17.7.2012. Prve označené listiny nebyly žádným z navrhovatelů předloženy v procesu schvalování územního plánu a se zřetelem k jejich dataci ani být předloženy nemohly. Jestliže je tu příkaz vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání územního plánu, pak uvedené písemnosti na skutkovém stavu zjištěném odpůrcem nemohou v přezkumném řízení před soudem nic změnit. To se vztahuje i k dalším důkazům uvedeným v žalobě z doby po schválení napadeného územního plánu (např. žádost o poskytnutí informací P. C. a její vyřízení). V procesu zadání územního plánu se podle § 47 odst. 2 k návrhu zadání vyjadřují dotčené orgány státní správy. Tyto orgány a krajský úřad mohou uplatnit u pořizovatele územního plánu své požadavky na jeho obsah se zřetelem k podmínkám vyplývajícím ze zvláštních předpisů, mezi které patří požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. O tom, jak postupovat přichází-li v úvahu ovlivnění evropsky významné lokality či ptačí oblasti, přikazuje § 47 odst. 3 zákona. Takové stanovisko k zadání územního plánu vydal Krajský úřad Jihočeského kraje dne 23.12.2008 a v tomto stanovisku z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny se uvádí, že vydává se stanovisko podle § 45i zákona o tom, že návrh zadání územního plánu nebude mít významný vliv na žádnou z lokalit, které jsou součástí navržené soustavy území evropsky významných lokalit ani ptačích oblastí (soustava NATURA 2000). Dále se uvádí, že záměr nebude mít žádný vliv na zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace. Zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu odpůrce na životní prostředí se nepožaduje. Odpůrce splnil zákonnou povinnost vyplývající z ustanovení § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, jestliže záměr předložil orgánu ochrany přírody ke stanovisku a v souladu s tímto stanoviskem při pořizování návrhu územního plánu postupoval. Z vyjádření krajského úřadu je zřejmé, že při vydání stanoviska podle zákona o ochraně přírody a krajiny měl vědomost o tom, že je tu navržena ptačí oblast, avšak jakožto odborný orgán státní správy neshledal významný vliv zadaného územního plánu na ptačí oblast. Jestliže z tohoto odborného stanoviska příslušného orgánu státní správy odpůrce vycházel a neobstaral hodnocení důsledků územního plánu na ptačí oblast ani nebylo zapotřebí posouzení vlivů na životní prostředí, pak nemůže postup odpůrce, který označené podklady nevyžadoval, znamenat jeho pochybení a porušení předpisů o ochraně přírody a krajiny o posuzování vlivů na životní prostředí. Okolnost, že tu je Ptačí oblast Českobudějovické rybníky byla vzata v úvahu dotčeným orgánem státní správy působícím na úseku ochrany přírody a krajiny ve fázi projednávání návrhu územního plánu. Tento orgán konkrétně k ptačí oblasti stanovil podmínku, aby vymezená Ptačí oblast Českobudějovické rybníky byla doplněna do mapové i textové části územního plánu. Jiné problémy, které by měly souvislost s vymezenou ptačí oblastí, nebyly orgánem ochrany přírody a krajiny zjištěny. Přitom z obsahu vyjádření je zřejmé, že tento orgán se návrhem územního plánu zabýval pečlivě, protože uplatnil několik výhrad ke konkrétnímu způsobu využití specifikovaných ploch nikoli však se zřetelem k ptačí oblasti. Právě pro tato zjištění byl dne 25.1.2011 vydán nesouhlas s návrhem územního plánu do doby odstranění závad. Podklady předloženými odpůrcem je doloženo, že změny návrhu územního plánu podle požadavku m.j. orgánu ochrany přírody a krajiny byly provedeny a v tomto ohledu došlo k dohodě. Pokračování - 13 - 10A 30/2013 Z uvedených písemností opatřených v průběhu zpracování návrhu územního plánu vyplývá, že byly vydány v době po vyhlášení Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky. Tato skutečnost byla zcela evidentně dotčenému orgánu státní správy známa, jestliže požadoval vyznačit ptačí oblast v mapové části územního plánu a projevit ji v části textové, avšak názor, že není zapotřebí obstarat hodnocení vlivů územního plánu a jeho důsledků na ptačí oblast zůstal nezměněn. Odpůrce proto ani ve fázi vyhotovení návrhu územního plánu nepochybil, jestliže navrhovateli označené stanovisko vztahující se k ochraně evropsky významné lokality či ptačí oblasti neopatřil. Poznamenává se, že v době vypracování návrhu územního plánu a vydání stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny v roce 2011 byla již do návrhu začleněna plocha pro daný obchvat obce i plocha pro výrobu a skladování podle usnesení zastupitelstva obce z roku 2009. Návrh předložený orgánu ochrany přírody a krajiny tudíž obsahoval i prve uvedené plochy. Hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti upravuje § 45h odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle tohoto ustanovení takové hodnocení je zapotřebí pořídit tehdy, jestliže záměr samostatně či ve spojení s jinými může ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany. Znamená to, že takovému hodnocení nepodléhají všechny záměry, ale výlučně ty, které mohou mít dopad do příznivého stavu předmětu ochrany, v souzené věci ptačí oblasti. Odpůrce postupoval v souladu s požadavky § 45i zákona, jestliže předložil záměr orgánu ochrany přírody a územní plán byl následně tímto orgánem posouzen. Povinnost vyžádat navrhovateli požadované hodnocení nastává podle § 45i odst. 2 zákona výlučně tehdy, jestliže nelze negativní dopad záměru na předmět ochrany vyloučit. To se však v souzené věci nestalo, protože orgán ochrany přírody výslovně uvedl, že návrh na předmět ochrany významný vliv mít nebude a výslovně zmínil ptačí oblast a soustavu NATURA 2000. Zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí rovněž nebylo požadováno. Ke změně těchto stanovisek nedošlo ani v průběhu projednání návrhu samého. Uvedené dotčené orgány ani odpůrce proto příslušná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny vztahující se k ochraně evropsky významných lokalit či ptačích oblastí neporušily. Poznamenává se, že stanovisko krajského úřadu je zcela jednoznačné a jednoznačně vyjadřuje, že záměr na danou ptačí oblast nebude mít významný vliv. Návrh územního plánu byl posouzen též orgánem ochrany přírody a krajiny, který ve vztahu k ptačí oblasti pouze požadoval promítnout tuto oblast do mapové a textové části územního plánu. Jiné požadavky stanoveny nebyly. Proto argumentace konkrétním rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 20.5.2009 není přiléhavá. Zpracování variantního řešení územního plánu není právními předpisy předepsána. Nutno poznamenat, že navrhovatelé uplatňují své výhrady k umístění obchvatu obce a právě pro umístění tohoto koridoru bylo variantní řešení zpracováno, což je doloženo dopravní studií. Ta obsahuje čtyři varianty dopravního řešení, přičemž z těchto variant byla vybrána varianta třetí. Zpracování variant ve smyslu § 45i odst. 2 zákona nepřicházelo rovněž v úvahu, protože dotčený orgán státní správy neshledal, že tu může být významný vliv záměru na ptačí Pokračování - 14 - 10A 30/2013 oblast a ani nezjistil, že nelze negativní vliv na předmět ochrany vyloučit. Právě se zřetelem k obsahu vyjádření orgánu ochrany přírody a krajiny tu není významný dopad na předmět ochrany, pak není zapotřebí variantní řešení zpracovat. Posuzování vlivů územního plánu na životní prostředí nebylo dotčeným orgánem požadováno, proto aplikace § 45i odst. 8 nepřichází v úvahu. Aplikace ustanovení § 45i odst. 9 je vázána na obsah ustanovení § 45i odst.

2. Jestliže k tomu povolaný orgán nezjistil, že záměr bude mít významný vliv na ptačí oblast, případně nelze takový vliv vyloučit, pak nebyl důvod postupovat podle § 45i odst. 9 zákona ani tu nejsou podmínky pro aplikaci § 45i odst. 10 zákona. Jestliže příslušný dotčený orgán vyjádřil, že návrh zadání územního plánu nebude mít významný vliv na Ptačí oblast Českobudějovické rybníky, pak nedošlo k porušení ustanovení § 45i odst. 8 zákona. Poznamenává se, že i v průběhu projednávání návrhu územního plánu se orgán ochrany přírody a krajiny k návrhu vyjadřoval a negativní vliv na předmět ochrany Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky neshledal. Připomíná se, že požadoval pouze doplnění této ptačí oblasti do mapové a textové části územního plánu. Jestliže tu je vyjádření dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny prve uvedeného obsahu, pak nemohlo dojít ke zmaření cílů směrnice o ochraně ptáků a jejich stanovišť. Nejde tu totiž o situaci tvrzenou v návrhu o schvalování záměru, protože jak v době schvalování záměru bylo s navrženou ptačí oblastí uvažováno, což je z vyjádření ze závěru roku 2008 zcela zřejmé a existence ptačí oblasti byla vzata v úvahu při vypracování návrhu územního plánu, protože ten byl předkládán dotčenému orgánu, který se vyjadřoval právě i se zřetelem k existenci Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky. To svědčí o tom, že daná směrnice byla v průběhu územně plánovacího procesu respektovaná a cíl směrnice ani její praktická realizace nebyly při schvalování napadeného územního plánu porušeny. V souzené věci je odlišná situace než v navrhovateli připomínaném rozsudku Nejvyššího správního soudu, protože existence navrhované a později ustanovené ptačí oblasti byla respektována od okamžiku schvalování záměru tak po celý proces projednávání návrhu územního plánu. Existence navržené a posléze vymezené Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky nezůstala proto při přijímání konkrétního územního plánu nepovšimnuta, naopak bylo s touto skutečností pracováno, což se projevilo i v tom, že odpůrce upravil podle požadavků orgánu ochrany přírody a krajiny mapovou a textovou část územního plánu. Například k dopravní infrastruktuře se na straně 29 územního plánu uvádí, že v podrobnějších dokumentech je zapotřebí zohlednit průchod komunikace Ptačí oblastí Českobudějovické rybníky. Z toho, co bylo k návrhovému bodu o ptačí oblasti uvedeno, se uzavírá, že odpůrce při zadání a vyhotovení návrhu územního plánu měl vyjádření dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny. Tato vyjádření byla se zřetelem k ptačí oblasti respektována. Proto tady není navrhovateli tvrzená procesní vada. Rozpor zásahu do práv navrhovatelů se zásadou proporcionality je spatřován v zásahu do práv na ochranu zdraví navrhovatelů, příznivé životní prostředí, ochranu majetku a spravedlivý proces. Výstavbou obchvatu a provozu na něm by došlo k ohrožení veřejného zájmu na ochraně životního prostředí. Naproti ochraně těchto zájmů je veřejný zájem na vybudování silničního obchvatu obce. Pokračování - 15 - 10A 30/2013 Soud především poukazuje na to, že není na něm provést odbornou úvahu o vážení důležitých veřejných zájmů. Aplikace zásady proporcionality při územním plánování byla vyložena v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24.10.2007 č.j. 2Ao 2/2007-73, podle kterého určitý způsob využití území není výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury. Při této činnosti je pořizovatel územního plánu omezen zákonnými předpisy územního plánování, v rámci kterého má autonomní prostor pro své rozhodování. Jestliže je na odpůrci, aby vymezil plochu pro koridor pro obchvat obce, přičemž bylo tak učiněno v souladu se stanovisky dotčených orgánů, není úkolem soudu pořizovateli územního plánu vnucovat jinou variantu řešení dopravy v obci. Pro věc je podstatné, že odpůrce nepřekročil meze dané předpisy o územním plánování. K porušení zásady proporcionality nedošlo pro negativní dopady vymezením plochy pro dopravu do ochrany zdraví či do zájmu na ochraně životního prostředí. Ochrana těchto složek je jedním ze společenských zájmů hledání rovnováhy při funkčním využití území, které je právě na pořizovateli územního plánu. V zájmu ochrany zdraví a životního prostředí byla vyžádána stanoviska dotčených orgánů, uskutečnilo se dohodovací řízení a právě se zřetelem k zájmu na ochraně životního prostředí došlo k úpravám v územním plánu, navrhované plochy pro dopravu se stanoviska dotčených orgánů netýkala. Požadavku orgánu ochrany přírody a krajiny o vyznačení ptačí oblasti v textové a mapové části územního plánu bylo vyhověno, jiný požadavek ve vztahu k ptačí oblasti uplatněn nebyl. Jestliže stanoviska dotčených orgánů byla respektována a hodnocena při určení využití plochy pro daný koridor, pak nelze učinit závěr o tom, že nebyla nalezena rovnováha mezi jednotlivými společenskými zájmy. Proto soud neshledal porušení právních předpisů při vážení zájmu na ochraně životního prostředí a ochraně zdraví a zájmu zajistit dopravní obslužnost obce, což znamená, že v tomto ohledu k porušení principu proporcionality nedošlo. K porušení zásady proporcionality zásahem na ochranu majetku navrhovatelů soud především poukazuje na to, že plocha pro dopravu je vymezena v dostatečné šíři tak, aby bylo možno konkrétní trasu umístit v dalších stavebně právních řízení. Se zřetelem k měřítku, ve kterém je mapový podklad proveden, nelze případný rozsah dotčení na právech přesně specifikovat. Takový zásah musí být minimalizován, plocha pro daný koridor nikterak nezasahuje do nemovitého majetku navrhovatelů, nachází se vně zastavěného území obce. Je- li hledání rovnováhy mezi jednotlivými zájmy v území na pořizovateli dokumentace, do které soudu nepřísluší zasahovat, není prokázáno, že případný zásah do ochrany majetku navrhovatelů je v rozporu s principem proporcionality z hlediska kritéria minimalizace zásahů. Soud poznamenává, že vymezením každé plochy pro určitý způsob využití v územním plánu jsou všichni vlastníci nemovitostí v dané lokalitě omezeni územně plánovacími podklady a jen v souladu s takovými podklady mohou své nemovitosti užívat. Na tom co bylo k zásadě proporcionality uvedeno, nemění nic ani sdělení hejtmana Jihočeského kraje o tom, že obchvat nemá nadmístní význam a jaký je způsob dopravní obslužnosti sanačního území Mydlovary. Nejde tu totiž pouze o dopravní obslužnost sanovaného území a v územním plánu není nikde tvrzeno, že má se jednat o komunikaci nadmístního významu. Tvrzení navrhovatelů o tom, že hejtman vyjádřil názor na straně 2 svého dopisu o tom, zda výstavba obchvatu je obhajitelná z hlediska proporcionality, nemá v textu tohoto dopisu žádnou oporu. Na straně 2 navrhovateli označené písemnosti se pouze uvádí, že přezkoumání opatření obecné povahy z hlediska proporcionality nepřísluší krajskému úřadu, ale soudu, Pokračování - 16 - 10A 30/2013 přičemž příslušným je Krajský soud v Českých Budějovicích. Dále se uvádí, že jedná se o nedorozumění projednatelné se zástupci obce. Z toho je zřejmé, že hejtman nevyjádřil otázku o obhajitelnosti dané stavby z hlediska proporcionality. Z obsahu územního plánu je zřejmé, že cílem vymezení plochy pro obchvat obce bylo vyloučit především nákladní dopravu ze zastavěného území obce, nezátěžovým způsobem připojit na veřejné komunikace vymezenou plochou pro výrobu a skladování. Takový účel odpovídá kritériím § 18 zákona. Pořizovatel územně plánovací dokumentace se pohyboval v zákonem stanovených mantinelech, přičemž hledání rovnováhy mezi jednotlivými složkami je právě na odpůrci, jestliže soudu nepřísluší zasahovat do procesu hledání rovnováhy mezi jednotlivými složkami, nemůže činit úsudek o tom, jaký tu bude provoz automobilové dopravy a je-li tu jiné a vhodnější řešení způsobu dopravy. Poznamenává se, že plocha pro daný koridor nezasahuje do nemovitostí žalobců. Se zřetelem k tomu, co je tvrzeno v návrhu a s přihlédnutím k oprávnění soudu při přezkoumání územních plánů nelze dovodit, že daný cíl, vymezení plochy pro koridor, odporuje zásadě proporcionality. Poznamenává se, že navrhovatelé ohledně umístění daného koridoru nevyvinuly žádnou aktivitu kromě námitky podané druhým z navrhovatelů. K argumentaci nálezy Ústavního soudu je především zapotřebí uvést, že tu nejde o zásah státní moci, protože se jedná o územní plán, který ve své kompetenci pořizuje obec, přičemž ta se zřetelem k návrhovým bodům postupovala v souladu s právními předpisy a ohledně zájmů uvedených v návrhu opatřila vyjádření dotčených orgánů a těmito vyjádřeními se řídila. Při pořizování územního plánu je vážení důležitých veřejných zájmů na obci, v tomto ohledu žádný exces shledán nebyl a proto nedošlo k porušení zásady proporcionality. O dvojí výklad práva tu pak nejde. V úvahu nepřichází ani odnětí části nabytého vlastnictví, protože daná plocha do nemovitostí navrhovatelů nezasahuje. Problém případným imisí tak přichází k řešení v realizačních procesech dané komunikace. Na tomto místě soud poukazuje na rozpor mezi předchozí částí návrhového bodu a konkrétním bodem, protože pod bodem 1) na straně 14 se poukazuje na provoz několika desítek aut denně, přitom pod bodem 2) na straně 15 je tvrzeno výrazné omezení vlastnického práva navrhovatelů imisemi z provozu silničního obchvatu i při jeho výstavbě. Hodnocení investice do realizace komunikace na soudu není. Nutno poznamenat, že z tohoto hlediska byla k dispozici dopravní studie a jak vyplývá z podkladů předložených soudu, varianta 3 byla zvolena i se zřetelem k ekonomické náročnosti tak, aby ta byla přiměřená sledovanému cíli. Soud k posledně zmiňovanému rozhodnutí Ústavního soudu opakuje, že tu nejde o zásah státu, ale o opatření obecné povahy ve formě územního plánu přijaté obcí. Právě obec je při tvorbě územního plánu povolána k hledání rovnováhy mezi jednotlivými společenskými a veřejnými zájmy, přičemž na soudu není provést odbornou úvahu o vážení těchto důležitých zájmů. Pro posouzení věci je podstatné, že vymezení plochy pro dopravu odpovídá zákonem stanovenému cíli a pro zvážení jednotlivých zájmů tu byla stanoviska dotčených orgánů, která byla při vypracování návrhu územního plánu zcela respektována. Odpůrce při přijímání územního plánu postupoval v mezích zákona. Předpisy o územním plánování byly respektovány, není zjevné, že vymezení plochy pro dopravu přesahuje nezbytně nutnou míru. K argumentaci omezeními uvedenými v návrhu se poukazuje na to, že vlastník určitého Pokračování - 17 - 10A 30/2013 pozemku nemůže bránit tomu, aby sousední pozemek byl využit jinak než doposud. Soud proto nezjistil rozpor s ústavním pořádkem, jak je tvrzen v návrhu. Soud proto uzavřel, že pro důvody tvrzené v návrhu není územní plán obce Dívčice vadný. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101d odst. 2 s.ř.s. návrh zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému odpůrci nevznikly náklady přesahující rámec jeho obvyklé činnosti. O nákladech řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu mají osoby na řízení zúčastněné právo na náhradu těch nákladů, které jim vznikly při plnění povinností uložených soudem. Jestliže osobám na řízení zúčastněným soud žádné povinnosti neuložil, nevzniklo těmto osobám právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve čtyřech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 18 - 10A 30/2013 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. července 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová