10 A 36/2016

Rubrum

10A 36/2016 – 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Kateřiny Bednaříkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce F.B., IČ: 03011739, X, zastoupeného JUDr. Ivou Kopáčkovou, advokátkou se sídlem Kroftova 1, Praha 5, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2016, čj. 1985/2016-900000-304.5, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žalovanému se náhrada nákladů n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

: I. Vymezení věci (1) Včasnou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „soud“) dne 3. 3. 2016 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2016, čj. 1985/2016-900000-304.5 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 16. 10. 2015, čj. 41405-13/2015-520000-12, ze dne 16. 10. 2015, dle něhož se žalobce dopustil správního deliktu podle § 135zk odst. 1 písm. a) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daní, v rozhodném znění ke dni porušení povinnosti (dále jen „zákon o spotřebních daních“). Žalobce nedodržel povinnost uvedenou v § 118c odst. 2 uvedeného zákona, neboť dne 27. 5. 2015 v prostorách provozovny – stánku skladoval Pokračování - 2 - 10A 36/2016 neoznačené tabákové výrobky ve spotřebitelském balení v počtu 10 kusů, tj. 200 Ks cigaret, přičemž tato balení byla označena tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně a nakoupena za účelem dalšího prodeje. V době kontroly tato balení cigaret již nešlo dle uvedeného ustanovení zákona o spotřebních daních prodávat. Za uvedený správní delikt byla žalobci dle § 135zk odst. 2 písm. a) zákona o spotřebních daních uložena pokuta ve výši 50.000 Kč, dle § 135zzc odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) tohoto zákona bylo žalobci uloženo propadnutí předmětného zboží, tj. výše uvedených balení cigaret a dále byla žalobci uložena úhrada nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. (2) Žalobce uznává, že ve své provozovně - stánku, měl jeden karton cigaret, značený starou tabákovou nálepkou. Tento karton cigaret však nebyl nabízen k prodeji, o čemž svědčí skutečnost, že byl stále zavřený. (3) Žalobce namítá, že karton cigaret neskladoval ve stánku úmyslně. Stánek je malý a tento karton cigaret byl zapomenut, neboť ve stánku byl „lidově řečeno nepořádek a tento karton zůstal zastrčený, skryt oku žalobce a ten o něm tak neměl sebemenší tušení“. Žalobce tak jednal nevědomě a nedbalostně. (4) Pokutu ve výši 50.000 Kč považuje žalobce za nepřiměřenou, byť její výše je na samotné spodní hranici zákonné sazby. Uložená pokuta je s přihlédnutím k osobě žalobce a jeho osobním poměrům zjevně nepřiměřené a pro žalobce má likvidační charakter. K tomuto žalobce odkazuje na nález Ústavného soudu ze dne 27. 5. 2015, IV. ÚS 3062/14 a tvrdí, že ustanovení zákona o spotřebních daní upravující výši peněžité sankce je v tomto případě v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s Ústavou České republiky. Z tohoto důvodu by bylo na místě nechat toto ustanovení přezkoumat Ústavním soudem. (5) Žalobce má za to, že úmysl zákonodárce nebylo v případě jednoho kartonu cigaret zničit daňový subjekt, který řádně odvádí ze svého podnikání daně a poskytuje pracovní místo svému invalidnímu otci. (6) K prokázání likvidačního charakteru pokuty žalobce navrhl jako důkaz jeho přiznání k dani příjmu fyzických osob za rok 2014. (7) Žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. K tomuto dále navrhuje, aby soud, v případě, že neshledal dolní hranici pokuty za rozpornou s Listinou základních práv a svobod a Ústavou České republiky, využil svého moderačního práva dle § 78 odst. 2 zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a zjevnou nepřiměřenost této pokuty snížil. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného (8) Žalovaný ve svém vyjádření primárně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu, přičemž zdůraznil následující rozhodné skutečnosti. (9) Námitky uváděné žalobcem nemají na souzenou věc žádný vliv. Žalobce jako podnikající fyzická osoba umožnil skladování neoznačených tabákových výrobků v prostoru určeném k podnikání, čímž došlo k naplnění objektivní stránky správního deliktu. Žalobce byl dle Protokolu o místním šetření ze dne 27. 5. 2016, čj. 40127 / 2015-520000-61 zároveň zjištěn jako vlastník těchto neoznačených tabákových výrobků. Pokračování - 3 - 10A 36/2016 (10) Žalovaný dále uzavírá, že v případě žalobce neshledal naplnění liberačních důvodů dle § 135zzf odst. 1 zákona o spotřebních daních. Zapomenutí kartonu neoznačených cigaret v prostorách provozovny nelze hodnotit za zákonem požadované vynaložení veškerého úsilí tak, aby bylo zabráněno porušení předmětné právní povinnosti žalobce. Žalovaný dále zpochybňuje toto tvrzení o zapomenutí tohoto kartonu cigaret, neboť toto tvrzení žalobce uplatil až ve svém odvolání, nikoli v době kontroly. (11) K výši sankce žalovaný poukazuje na zákonnou úpravu její výše dle § 135zk odst. 2 písm. a) zákona o spotřebních daní, a to 50.000 Kč až 10.000.000 Kč. Zákon v tomto případě neumožňuje uložení nižší sankce. K žalobcem odkazovanému nálezu Ústavního soudu České republiky žalovaný uvádí, že správní delikt byl žalobci jednoznačně prokázán a pokuta byla uložena na samé spodní hranici zákonného rozmezí. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 2. 2014, čj. 15 Af 16/2011 – 32 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 5. 2015, čj. 10 A 130/2014 – 56 žalovaný uvádí, že správní orgány nemohly v souzené věci uložit sankci v nižší výměře, než stanovuje zákon, neboť k tomu nebyly ze zákona oprávněny. Obdobně tak soud dle § 78 odst. 2 s. ř. s. nemůže snížit uloženou pokutu za správní delikt pod mez stanovenou zákonem. III. Obsah správních spisů (12) Dle protokolu ze dne 27. 5. 2015, čj. 40127/2015-520000-61 proběhla téhož dne v 10:00 hod. v provozovně žalobce – ve stánku v ulici Vorlíčkova, Blatná (id. č. 1009680986), kontrola dodržování podmínek a pravidel pro nakládání s vybranými výrobky spojená s prokázáním jejich zdanění ve smyslu § 5 zákona o spotřebních daních. Kontrole byl za daňový subjekt (žalobce) přítomen pan J.B., bytem X (dále také jako „zástupce daňového subjektu“). Z protokolu plyne, že správce daně provedl kontrolu značení a skladování tabákových výrobků skladovaných a nabízených k prodeji. Fyzickou kontrolou byl zjištěn prodej a skladování vybraných tabákových výrobků skladovaných v regále na zadní stěně provozovny, na předním pultu u okýnka a pod tímto pultem. Všechny tabákové výrobky v provozovně patřily dle zástupce daňového subjektu žalobci. Správce daně nalezl 10 krabiček cigaret Slim Agenda Blue Lagoon s tabákovou nálepkou s kódem „O“, které byly v době kontroly dle zákona považovány za neoznačené tabákové výrobky. Správce daně proto rozhodl o jejich zajištění a provedl jejich fotodokumentaci. Zástupce daňového subjektu s podobou protokolu souhlasil a podepsal ho. (13) Ve spise je založena fotodokumentace průběhu místního šetření, a to fotografie kontrolované provozovny, cigaret na předním pultu u okýnka, regálu s cigaretami na zadní stěně provozovny, krabice s cigaretami pod pultem, kartonu v průhledné fólii s nápisem Slim agenda a písmenem „O“ na tabákové nálepce a dále detail této nálepky. (14) Dle rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků ze dne 1. 6. 2015, čj. 41405/2015-520000-32.2 bylo rozhodnuto o zajištění 10 krabiček cigaret Slim Agenda Blue Lagoon s TN kódem „O“. (15) Dne 18. 9. 2015 proběhlo ústní jednání před správcem daně. Žalobce, byť řádně a včas vyrozuměn, se bez omluvy nedostavil. Na tomto ústním jednání byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. (16) Dne 16. 10. 2015 vydal správce daně rozhodnutí čj. 41405-13/2015-520000- 12, dle kterého se žalobce dopustil výše uvedeného jednání. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že správce daně se výslovně zabýval charakterem uložené sankce a jejím účinkem Pokračování - 4 - 10A 36/2016 na žalobce. S odkazem na výše uváděnou judikaturu žalovaným naznal, že uložená pokuta bude působit především výchovně a preventivně. (17) Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 3. 11. 2015 blanketní odvolání, které po výzvě dne 30. 11. 2015 doplnil. Soud konstatuje, že odvolací námitky se plně shodují s žalobními body. K odvolání žalobce přiložil Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014, ze kterého plyne základ daně po odečtení ztráty ve výši 322.195 Kč, přičemž dílčí základ daně ze samostatné činnosti činí 49.254 Kč. (18) Dne 11. 1. 2016 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správce daně potvrdil. Žalovaný v odůvodnění shrnul skutkový stav věci a vypořádal námitky žalobce, a to stejným způsobem jako učinil ve svém vyjádření k žalobě. IV. Právní názor soudu (19) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. (20) Soud má skutkový stav tak, jak byl zjištěn správními orgány, za prokázaný. Protokol o průběhu kontroly správcem daně detailně popisuje její průběh. Z pořízené fotodokumentace je zřejmý stav provozovny žalobce a způsob skladování zboží k prodeji. Žalobce průběh kontroly nerozporuje a s jejími zjištěními souhlasí. (21) Námitku žalobce, že předmětný karton cigaret nebyl ve stánku skladován za účelem prodeje, shledává soud nedůvodnou. (22) Z pořízené fotodokumentace a protokolu o kontrole plyne, že pod pultem v provozovně žalobce byla skladována celá řada tabákových výrobků, přičemž všechny ostatní výrobky byly opatřeny řádnými tabákovými nálepkami. Skutečnost, že předmětný karton cigaret nebyl otevřen, nevypovídá o účelu jeho skladování, respektive o tom, zda byl či nebyl nabízen k prodeji. Tento karton cigaret mohl být kdykoli otevřen nebo prodán jako celek. Zástupce daňového subjektu přítomný v provozovně při daňové kontrole do protokolu o této kontrole uvedl, že veškeré nabízené a skladované tabákové výrobky patří žalobci. Předmětný karton cigaret se nacházel v místech, ve kterých byly skladovány i jiné tabákové výrobky určené k prodeji. Žalobce své tvrzení o účelu skladování předmětného kartonu cigaret nedoložil. Vzhledem k výše uvedenému nepovažuje soud tvrzení žalobce za věrohodné. (23) Námitka žalobce, že předmětný karton nebyl ve stánku skladován úmyslně, nemá pro souzení případ právní relevanci. (24) U podnikatelských subjektů se obecně předpokládá určitý stupeň pečlivosti, znalostí a odbornosti ve vztahu k jejich podnikatelské činnosti. Způsob, jakým žalobce skladuje zboží a jaký má o svém zboží přehled, nelze klást k tíži správci daně či jakékoli jiné osobě. Skutečnost, že žalobce má „lidově řečeno nepořádek“ ve své provozovně není v souzené věci právně významná a žádným způsobem nezbavuje žalobce odpovědnosti za jeho vlastní podnikatelskou činnost. Pouze žalobce odpovídá za stav své provozovny. Tvrdí-li žalobce, že vlastně nemá přehled o své vlastní podnikatelské činnosti, nelze to v souzené věci považovat za skutečnost, které by byla schopna jakýmkoli způsobem Pokračování - 5 - 10A 36/2016 žalobcově věci prospět. Nad rámec věci soud uvádí, že i kdyby žalobce o předmětném kartonu cigaret nevěděl, vědět o něm mohl a měl. (25) Námitku nepřiměřené výše pokuty shledává soud nedůvodnou. (26) Soud konstatuje, že žalobci byla udělena pokuta na samé spodní hranici zákonného rozmezí. Správce daně neměl žádný prostředek k tomu, aby mohl udělit pokutu v nižší výši. (27) V žalobcem uváděném nálezu Ústavního soudu České republiky se jednalo o situaci, kdy stěžovateli byla uložena pokuta na samé spodní hranici zákonného rozmezí ve výši 250.000 Kč, tedy několikanásobně vyšší než v souzené věci. Ústavní soud v tomto nálezu mj. uvádí, že tato spodní hranice zákonného rozmezí byla v návaznosti na jiný jeho nález následně snížena na 50.000 Kč, tj. na stejnou částku jako v souzené věci. Ústavní soud v odkazované věci rozhodl právě v souvislosti s již proběhnuvším přezkumem ústavnosti spodní hranice ukládané sankce, neboť obecné soudy vědomy si probíhajícího ústavního přezkumu původního zákonného rozmezí nedbaly námitek jejího likvidačního charakteru. Z uvedeného důvodu považuje soud odkaz žalobce za nepřiléhavý souzené věci. (28) Soud má za to, že výše spodní hranice zákonného rozpětí v souzené věci není svojí výši obecně likvidační ve smyslu uvedeného nálezu Ústavního soudu. Skutečnost, že výše pokuty může být v konkrétních případech pro jednotlivé subjekty likvidační nelze v souzené věci zohlednit tak, jak žalobce předpokládá. (29) Je-li žalobce přesvědčen o neústavnosti zákonem stanovené sankce u předmětného deliktu, může se sám stále ještě obrátit na Ústavní soud a spojit svoji stížnost s návrhem na zrušení příslušného ustanovení zákona s tím, že stížnost sama svým významem podstatně převyšuje jeho vlastní zájmy. (30) Soud zdůrazňuje preventivní a výchovnou funkci trestu. Podstatou peněžitého trestu je zásah do majetku osoby, které je trest ukládán. Aby byl naplněn účel trestu, jeho výše musí být pro osobu jím postiženou citelná. Zákonné rozpětí peněžitého trestu reflektuje společenskou nebezpečnost daného jednání. (31) Žalobce poukázal na jeho Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 svědčící pro závěr o likvidačním charakteru uložené pokuty. Soudu je obsah této listiny znám ze správního spisu. Správní orgány resp. žalovaný se touto listinou zabývaly a uzavřely, že s ohledem na zákonem stanovenou minimální výši pokuty z ní nelze pro žalobce ničeho příznivého vytěžit. Z žalobcem uváděných skutečností je soudu zřejmé, že uložená pokuta bude mít negativní dopad na žalobcův majetek, nelze z ní však nijak usuzovat o její likvidační povaze, a to ani v kontextu uvedeného daňového přiznání. S ohledem na skutečnost, že uložená sankce byla na samé spodní hranici zákonného rozpětí a s ohledem na účel trestu jako takového, se soud povahou uložené sankce již více zabývat nemohl. (32) Žalobce soud požádal o případnou moderaci výše uložené pokuty dle § 78 odst. 2 s. ř. s., nicméně soud v souzené věci není oprávněn výši uložené pokuty změnit. (33) Dle § 78 odst. 2 s. ř. s. „Rozhoduje-li soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě Pokračování - 6 - 10A 36/2016 skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán…“. Soud je oprávněn snížit výměru zjevně nepřiměřeného trestu nebo od něj upustit pouze v mezích zákonem dovolených. V takovém případě soud nahrazuje správní uvážení správního orgánu o výši trestu. Správní uvážení je vázáno zákonnými limity a stejně tak i rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že zákon o spotřebních daních či jiný právní předpis zde neumožňuje snížení výše pokuty pod její spodní hranici zákonného rozpětí a pokuta byla uložena na samé spodní hranici zákonného rozpětí, nemůže soud uloženou pokutu již více snížit či od ní dokonce upustit. Může-li soud uložený trest snížit pouze v mezích zákona, tím spíše může pouze v mezích zákona od trestu upustit. Pokud by soud snížil výši pokuty pod zákonné rozmezí či od jejího uložení upustil, protiprávně by zasáhl do vůle zákonodárce. V. Závěr, náklady řízení (45) Rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí, bylo shledáno souladným se zákonem, žalovaný přezkoumatelným způsobem vypořádal veškeré důvody, vedoucí k závěru o vině žalobce z předmětného správního deliktu a soud se s těmito závěry ztotožňuje. Soud tedy neshledal v postupu správních orgánů nesprávnost ani nezákonnost. Z tohoto důvodu žalobu ve výroku ad I. v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. (46) Současně soud v souladu s § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a navíc je ani nepožadoval.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 7 - 10A 36/2016 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 20. července 2016 JUDr. Marie Trnková v. r. Předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava