Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

10 A 39/2012

č. j. 10 A 39/2012-98

ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 7 As 15/2013-56

Rozhodnuto 2013-02-06 · ECLI:CZ:KSCB:,2013:10.A.39.2012.98

  1. KS Č. Budějovice 10 A 39/2012-98
  2. NSS 7 As 15/2013-56
  3. NSS 5 Ans 3/2013-22
  4. ÚS III.ÚS 3908/13

Citované zákony (4)

Rubrum

10A 39/2012 - 98 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce LIHO - Blanice spol. s r.o., se sídlem v Blanici 11, zast. JUDr. Marcelou Scheeovou, advokátkou v Praze 1, Štupartská 4, proti žalovanému Státní zemědělské a potravinářské inspekci, se sídlem Brno, Květná 15, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20.1.2012 č.j. AS 938-29/95/9/2009-SŘ, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 24.4.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 20.1.2012 č.j. AS 938- 29/95/9/2009-SŘ, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí inspektorátu žalovaného v Táboře o uložení pokuty a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se poukazuje na to, že žalovaný provedl dne 23.7.2008 v provozovně žalobce kontrolu sledující obsah metanolu v alkoholu. Nařízení Rady ES stanovuje maximálně přípustnou mez metanolu v alkoholu a podle názoru žalovaného konkrétní nařízení zohledňuje hledisko zdravotní nezávadnosti alkoholických výrobků. Protože lhůta pro uložení pokuty uplynula, namítá se promlčení. Žalobce se v odvolacím řízení domáhal zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost z důvodu chybějících úvah o výši sankce. Tato vada nebyla následně zhojena přípustným způsobem. Došlo v podstatě ke změně rozhodnutí, čímž byl žalobce zkrácen na procesních právech v možnosti brojit proti nově tvrzeným Pokračování - 2 - 10A 39/2012 skutečnostem. Řízení bylo zahájeno vadně pro nesprávnou interpretaci Nařízení Rady ES. Z hlediska českého i evropského potravinového práva se nejednalo o nezávadnost takových výrobků, kdy je možno uložit sankci. Žalobce neporušil povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství. Žalobce se deliktu podle § 17 odst. 2 písm. a/ zákona o potravinách nedopustil, rozhodnutí je ve výrokové části nepřezkoumatelné, protože nesplňuje náležitosti správního rozhodnutí. Tvrzený správní delikt nebyl dostatečně identifikován. V rozhodnutí chybí úvahy související s aplikací právních předpisů na rozhodovaný případ. Vyjadřuje se nesouhlas s názorem žalovaného o možnosti uplatnit vyhl. č. 335/1997 Sb. Nařízení č. 1576 upravuje pouze dílčí otázky z jiného hlediska, v obecných aspektech a za podmínek nařízením členským státům ponechává možnost podrobnější úpravy. Žalovaný se nevypořádal s námitkou o tom, že žalobci nebylo umožněno do dílčích protokolů z kontrol vznášet připomínky. Dále zůstala opomenuta námitka o době, v jaké je třeba předložit požadovanou listinnou dokumentaci. Opatření uložená dne 12.8.2008 nebylo možno ke dni kontroly 14.8.2008 splnit, protože dne 13.8.2008 probíhala u žalobce kontrola celních orgánů. K těmto skutečnostem nebylo při rozhodování přihlédnuto a došlo k porušení zásady materiální pravdy. Lhůta pěti dnů k podání námitek je přiměřeně krátká. Žalovaný se dostatečně nevypořádal s rozdíly mezi laboratorními vyšetřeními na obsah metanolu ve výrobku Vodka jemná, 37,5 %. Rozhodnutí je zmatečné a nepřezkoumatelné ohledně uložené výše sankce. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že pokuta byla uložena jako úhrnná za použití zásady absorpce za tři sbíhající se správní delikty, a to za výrobu a uvedení na trh potravin dvou druhů lihovin, které nebyly bezpečné z důvodu laboratorně zjištěného překročení nejvýše přípustného množství metanolu, pro porušení povinnosti sledovatelnosti potravin ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce a nevedení systému pro identifikaci podniků, kterým byly výrobky dodány a pro nesplnění opatření žalovaného ze dne 12.8. a 14.8.2008. Sankce byla uložena za nejpřísněji postižitelný delikt. Žalovaný hodnotil laboratorní výsledky podle limitů stanovených v evropském právu, které je bezprostředně závazné a přímo aplikovatelné. Proti opatřením, pro jejichž nesplnění byla sankce uložena, žalobce námitky nepodal. Krajský soud v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 31 A 26/2010 posoudil námitky žalobce jako nedůvodné s výjimkou odůvodnění uložení pokuty jako úhrnné a pro odůvodnění její výše. Ohledně odůvodnění pokuty se žalovaný právním názorem vyjádřeným Krajským soudem v Brně řídil. Námitce promlčení přisvědčit nelze, protože žalobce nesprávně odkazuje na znění právního předpisu, který byl od 15.5.2008 novelizován. Správní řízení bylo zahájeno 28.1.2009, tedy ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy byl delikt spáchán. Žalovaný se v souladu s názorem Krajského soudu v Brně vypořádal s námitkou směřující do uložení sankce jako úhrnné za použití zásady absorpce sazeb, sankce byla uložena za tři sbíhající se delikty, odvolací orgán výslovně uvedl, která sazba absorbuje které a z jakého důvodu. Sankce byla uložena podle ustanovení vztahujícího se na správní delikt nejpřísněji postižitelný. V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu odvolací orgán doplnil a upřesnil právní úvahy o výši sankce uvedené v odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí. Upřesnění neodůvodňuje změnu ani zrušení prvostupňového rozhodnutí, jestliže je vycházeno ze stejného skutkového a právního posouzení jako učinil prvoinstanční orgán. Odůvodnění výše pokuty nelze vytýkat nedostatek úvah. Bylo vycházeno ze závažnosti správního deliktu nejpřísněji postižitelného, jímž byla výroba a uvedení na trh potravin, které nebyly bezpečné, lihovin s překročeným obsahem limitu metanolu a byla zvážena větší míra ohrožení spotřebitele. Dále byla zvážena vysoká míra překročení stanoveného limitu metanolu, když u lihoviny Kralický tuzemák došlo takřka k 100 % překročení, u lihoviny Vodka jemná minimálně 25 % překročení. Bylo zváženo, že v systému samokontroly šlo o závady zjistitelné a odstranitelné, což bylo přičteno v neprospěch žalobce. Počínání žalobce Pokračování - 3 - 10A 39/2012 bylo hodnoceno jako nedbalostní, jednalo se o nebezpečí hrozící. Zvážena byla skutečnost, že žalobce vyrobil nevyhovující výrobky, dopustil se více správních deliktů. V napadeném rozhodnutí bylo posouzeno, zda nebyla porušena zásada přiměřenosti. Proto nelze přisvědčit žalobní námitce o tom, že rozhodnutí v odůvodnění pokuty je vadné. Krajský soud v Brně neshledal pochybnosti o nedostatečném zjištění skutkového stavu věci o nadlimitním množství metanolu ve výrobcích žalobce, způsob odůvodnění potvrzujícího rozhodnutí o odvolání nezakládá důvody pro změnu prvostupňového rozhodnutí. V odvolacím řízení nebyly pořízeny žádné nové podklady, skutkový stav byl dostatečně zjištěn prvoinstančním orgánem, a proto nebyl důvod dát žalobkyni před vydáním rozhodnutí o odvolání možnost vyjádřit se k podkladům. Předmětné lihoviny musel žalobce vyrobit z lihu zemědělského původu, kdyby to chtěl popřít, doznal by tím, že předmětné výrobky byly vyrobeny z lihu technického, což je nepřípustné. Je-li stanoven limit metanolu pro líh zemědělského původu, je jasné, že tento limit nemohou překročit výrobky z něho vyrobené. Žalobce vyrobil a uvedl na trh lihoviny s vysoce překročeným limitem metanolu stanoveným evropskými předpisy. Možnost zdravotního poškození spotřebitele je na základě notoriety o škodlivosti metanolu logická. Daný skutek označil Krajský soud v Brně jako najisto postavený a uvedl, že notorietou je v právu skutečnost, kterou není třeba před soudem nebo správním úřadem dokazovat, neboť se pokládá za všeobecně známou. Národní vyhlášky nejsou a nemohou být prováděcím předpisem k nařízení evropské unie, jako přímo použitelným evropským předpisem. Popis skutku ve výroku rozhodnutí odpovídá judikatuře Nejvyššího správního soudu. Podle Krajského soudu v Brně žalovaný aplikoval evropské právo správně, laboratorní výsledky na limity metanolu byly vyhodnoceny v souladu s těmito předpisy. Poukazuje se na to, že destilát a lihovina jsou odlišnými produkty. Povinnost mít zajištěnou sledovatelnost vyráběných a na trh uváděných potravin vyplývá z přímo použitelného evropského právního předpisu. Na žalobci bylo vést systémy a postupy tak, aby umožnily poskytnout na požádání informace. Uvádí-li se, že informace se poskytují na požádání, znamená to učinit tak bez zbytečného prodlení po vznesení požadavku. K řádně vytvořenému systému sledovatelnosti patří i zajištění zastupitelnosti jednotlivých zaměstnanců. Vznesené námitky obsahovaly pouze obecné odkazy, proto byly posouzeny jako neoprávněné. Žalobní tvrzení o protokolu celního úřadu z provedené inventarizace je nekonkrétní a postrádá nároky kladené na žalobní bod. Princip sledovatelnosti spočívá v tom, že provozovatel má přehledné a průhledné doklady o tom, od koho produkty získal a komu své produkty dodal. Tato data musí být v souladu s daty vedenými o surovinách a produktech nacházejících se u provozovatele. Znamená to, že doklady musejí být k dispozici a nesmějí být v nich rozpory. Stanovení pětidenní lhůty odpovídá § 17 zákona o kontrole. Nadlimitní obsah metanolu v konkrétních lihovinách je podpořen dvěma výsledky laboratorních rozborů provedených ve dvou laboratořích. Rozdíl hodnot je v mezích nejistoty měření, což znamená, že v rámci nejistoty měření jsou oba výsledky shodné. Výsledek laboratoře ANALAB provedený na zakázku žalobce osciluje na hranici stanoveného limitu, jde o výsledek těsně podlimitní a při uvedené nejistotě měření se dostává nad hranici limitu. K úvahám o výrobě vodky se poukazuje na to, že pro porušení povinnosti zajistit sledovatelnost, žalobce nedoložil, kdy a z jakého lihu byla lihovina vyrobena. Krajský soud v Brně neshledal důvodnými pochybnost žalobce o zjištění skutečného stavu věci ohledně nadlimitního množství metanolu ve výrobcích. Ze spisu žalované vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Z dokladu o kontrole z 23.7.2008 vyplývá, že v rámci sledovatelnosti potravin byla provedena kontrola za účelem došetření použitých potravin pro konkrétní výrobky Lubomíra Pokračování - 4 - 10A 39/2012 Kryštofa. V těchto výrobcích byla zjištěna nadlimitní přítomnost metanolu. Podle dokladů L. K. bylo zjištěno, že ten pro své výrobky používal líh nakoupený od žalobce. Líh shodné šarže byl prodán žalobcem dalším pěti odběratelům. Tento líh u žalobce nebyl v době kontroly k dispozici a nebylo možno odebrat vzorek pro laboratorní rozbor. Vzorky pro laboratorní rozbory byly odebrány z lihu rafinovaného kvasného jemného, Kralického tuzemáku, Vodky jemné dvou druhů. Výsledek kontroly byl se žalobcem projednán, byly mu předány výsledky laboratorních rozborů odebraných vzorků. Laboratorními rozbory bylo zjištěno, že Králický tuzemák nevyhovuje ve znaku metanolu podle konkrétního předpisu evropských společenství. Stejné zjištění bylo učiněno u lihu rafinovaného kvasného jemného. Uzavírá se, že tyto potraviny nejsou bezpečné, protože jsou škodlivé pro zdraví z důvodu nadlimitního obsahu metanolu, a tudíž nesmí být uvedeny na trh. Spis obsahuje opis stavů na skladových kartách. Výsledky laboratorních rozborů je doloženo, že obě uvedené komodity nevyhovují ve znaku metanol. K dalším kontrolním odběrům došlo dne 12.8.2008, kdy odebrané vzorky dvou typů vodky měly být podrobeny laboratornímu rozboru v laboratoři žalovaného v Brně na botanický původ lihu. Opatřením č. D021-30536/08/D ze dne 12.8.2008 bylo žalobci uloženo doložit rozdíl mezi fyzicky spočítaným množstvím a množstvím uvedeným na dokladu příjemka – výdejka ze skladu o množství do 13.8.2008. Námitky proti tomuto opatření uplatněny nebyly. Opatřením č.D025-30813/08 ze dne 12.8.2008 bylo žalobci uloženo informovat prokazatelným způsobem všechny odběratele, kterým byl dodán výrobek Králický tuzemák a líh rafinovaný kvasný jemný o nevyhovujících výsledcích, o obsahu metanolu těchto výrobků a zajistit jejich stažení z oběhu, o tom žalovaného informovat do 13.8.2008. Stejná povinnost byla žalobci uložena ohledně lihu šarže 736 případně lihoviny z něj vyrobené, doložit doklady k lihu rafinovanému kvasnému jemnému konkrétních šarží použitých pro výrobu lihoviny Králický tuzemák, doložit rozdíl mezi dokumentací, opis stavů na skladovacích kartách a fyzicky zjištěným množství lihovin, informovat žalovaného o tom, zda líh konkrétních šarží včetně lihovin z nich vyrobených byl distribuován do sektoru veřejného stravování a mimo území České republiky. Kontrolou ze dne 14.8.2008 bylo zjištěno, že tato opatření k nápravě zjištěného stavu nebyla v daném termínu splněna a dokumentace nebyla inspektorátu žalovaného v Táboře předložena. Námitky proti tomuto opatření žalobce nepodal. Výsledek kontroly ze 14.8.2008 je doložen protokolem, kdy žalobce uvedl, že opatření nesplnil, protože tomu bránila kontrola celní správy. Odběratelé byli o nevyhovujících výsledcích rozboru lihu rafinovaného jemného daných šarží informováni telefonicky. Žalovaný u jednoho z odběratelů konkrétně u L.K. zjistil, že tento odběratel žalobcem informován o závadném lihu nebyl. Potravina nebyla stažena z trhu, není pod bezprostřední kontrolou žalobce, produkt se mohl dostat ke spotřebiteli a žalobce neinformoval spotřebitele o důvodu jeho stažení. Na základě těchto zjištění bylo dne 14.8.2008 přijato opatření č. D026- 30813/08/D, jímž bylo žalobci uloženo informovat všechny odběratele, kterým byl dodán Králický tuzemák a líh rafinovaný kvasný jemný o nevyhovujících výsledcích, o nadlimitním obsahu metanolu těchto výrobků a zajistit jejich stažení z oběhu. Informace pak doložit žalovanému písemnými záznamy do 17.8.2008. Stejné opatření bylo žalobci uloženo ohledně lihu konkrétních šarží, dále bylo žalobci uloženo doložit rozdíl ve stavech skladovaných a fyzicky zjištěných lihovin. Dále bylo po žalobci požadováno podat žalovanému informaci o Pokračování - 5 - 10A 39/2012 tom, zda líh konkrétních šarží a lihovin z nich vyrobených byl distribuován do sektoru veřejného stravování a mimo území ČR. I toto opatření žalobce převzal, námitky proti němu podány nebyly. Správní řízení o uložení sankce bylo zahájeno dne 15.1.2009. Žalobce podal písemné vyjádření, ve kterém vyjádřil nesouhlas s postupem žalovaného. Rozhodnutím inspektorátu žalovaného v Táboře ze dne 28.8.2009 byla žalobci uložena pokuta ve výši 200.000 Kč za porušení předpisů o potravinách a tabákových výrobcích, kdy žalobce se správního deliktu dopustil tím, že vyrobil a uvedl na trh potraviny, které nebyly bezpečné, protože byly škodlivé pro zdraví. Jednalo se konkrétně o lihovinu Králický tuzemák a Vodku jemnou a dále se dopustil správního deliktu spočívajícího v tom, že ve fázi výroby a distribuce, neměl zajištěnou řádnou a ucelenou sledovatelnost jím vyrobeného potravinářského lihu a lihovin a nevedl ucelený systém umožňující identifikovat podniky, kterým byly jeho výrobky dodány. To bylo zjištěno ohledně rafinovaného kvasného velejemného lihu neutrálního, který byl použit jiným výrobcem, přičemž laboratorním rozborem bylo zjištěno překročení nejvyššího přípustného množství metanolu. Dále byly zjištěny nesrovnalosti mezi stavem na skladových kartách a výsledky fyzického stavu. Líh rafinovaný jemný byl dílem zpracován, dílem prodán. Dalšího správního deliktu se žalobce dopustil tím, že jako právnická osoba a provozovatel potravinářského podniku nesplnil opatření č. D021-30536/08/D pod D01, opatření č. D025-30813/08D pod D01-D04. Rozhodnutí první instance bylo přezkoumáno v odvolacím řízení, které bylo uplatněno z důvodů v podstatě obdobných důvodům žalobním. Toto odvolání bylo zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno s odůvodněním, že u konkrétních lihovin bylo laboratorním rozborem akreditované laboratoře prokázáno, že ve výrobcích bylo překročeno nejvyšší přípustné množství metanolu, čímž došlo k porušení článku 14 odst. 1 Nařízení č. 178/2002 Evropských společenství, protože provozovatel potravinářského podniku nesmí uvést na trh potravinu, která není bezpečná. Dále došlo k porušení článku 18 odst. 1 a 3 téhož nařízení tím, že žalobce ve fázi výroby a distribuce nezajišťoval žádnou a ucelenou sledovatelnost jím vyrobeného potravinářského lihu a lihovin. Konkrétně uvedená opatření nebyla splněna. Sankce byla uložena za použití absorpce sazeb za tři sbíhající správní delikty, přičemž přihlédl k závažnosti protiprávního jednání, kdy bylo zjištěno, že žalobce vyrobil základní surovinu pro výrobu lihovin, která obsahovala vyšší množství metanolu, takže z ní vyrobená lihovina u jiného výrobce přesahovala stanovenou výši metanolu. Metanol je pak toxickou látkou, což je notoricky známou skutečností. V neprospěch žalobce je skutečnost, že ten se dopustil více správních deliktů. Předchozí rozhodnutí žalovaného o odvolání ze dne 2.2.2010 zrušil Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne 29.9.2011 č.j. 31 A 26/2010-70. Krajský soud nepřisvědčil žalobnímu bodu o vadách výroku rozhodnutí, protože bylo postaveno najisto, za jaké konkrétní jednání byl žalobce postižen, což vyplývá z konkretizace údajů obsahujících popis skutku uvedením místa, času a způsobu spáchání deliktu. Rozhodnutí nebylo shledáno jako vadné pro bezprostřední a přednostní aplikaci nařízení komunitárního práva. Soud uzavřel, že správní delikt byl řádně zřetelně a srozumitelně identifikován a přezkoumatelným způsobem odůvodněn. Za prokázané soud vzal to, že doklady týkající se sledovatelnosti potravin žalobce na požádání nepředložil. Pětidenní lhůta k podání námitek je souladná se zákonem. Nadlimitní množství metanolu ve výrobcích žalobce bylo prokázáno dvěma posudky laboratoře žalovaného. Jako důvodný byl hodnocen jeden žalobní bod vztahující se k sazbám, Pokračování - 6 - 10A 39/2012 s jakými žalovaný při ukládání sankce pracoval. Právě pro tento důvod bylo rozhodnutí žalovaného z 2.2.2010 zrušeno, ostatní žalobní body byly hodnoceny jako neopodstatněné. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud především předesílá, že věcí se zbýval Krajský soud v Brně, který ve svém rozsudku z 29.9.2011 vyslovil právní názor o tom, že správní delikt spočívající ve výrobě potraviny obsahující nadlimitní množství metanolu a nezajištění výroby a sledovatelnosti produktů se stal, komunitární právo bylo aplikováno přednostně správně, je notorietou, že metanol lidskému zdraví škodí, posoudil důkazy o výsledcích laboratorních rozborů. Takto vyjádřeným právním názorem byl žalovaný podle § 78 odst. 5 s.ř.s. vázán. Již z důvodu, že žalovaný právní názor soudu respektoval, není napadené rozhodnutí nezákonné. Soud poznamenává, že kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu, jímž svůj právní názor vyjádřil, žalobcem uplatněna nebyla. Namítá-li žalobce promlčení, pak soud především uvádí, že přichází v úvahu výlučně prekluze, protože zahájením řízení o uložení sankce po uplynutí lhůty právo žalovaného postihnout konkrétní subjekt za porušení právních předpisů zaniká. V souzené záležitosti k prekluzi nedošlo, protože zákon o potravinách byl novelizován, přičemž stalo se tak s účinností od 15.5.2008. Podle ustanovení § 17 i/ odst. 3 zákona odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže řízení nebylo zahájeno ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se správní orgán o deliktu dozvěděl, nejpozději se tak stane do tří let ode dne, kdy byl delikt spáchán. Z toho je zřejmé, že zákon stanoví lhůtu pro zahájení řízení, tato lhůta je jednak subjektivní, jednak objektivní. Jestliže sankcionované závady byly zjišťovány při kontrolách žalovaného v době od 23.7. do 7.10.2008 a k zahájení správního řízení došlo doručením oznámení o této skutečnosti dne 28.1.2009, stalo se tak v jednoroční subjektivní lhůtě stanovené zákonem. Proto námitka prekluze opodstatněná není. K argumentaci žalobce přímou aplikací konkrétních nařízení evropského práva soud poukazuje především na zásadu, že nařízení zavazují členské státy přímo a nevyžadují transpozice do národního práva. Přitom podle ústavního pořádku ČR má evropské právo před právem vnitrostátním přednost. Jestliže závadnost potravin pro vyšší obsah metanolu byla posuzována podle evropského práva, bylo tak učiněno zákonu odpovídajícím způsobem. To platí i pro porušení sledovatelnosti potravin. Z obsahu předložených spisů pak vyplývá, že proti konkrétním třem opatřením, která žalobcem splněna nebyla, nebyly žalobcem uplatněny námitky. Jestliže se tak nestalo, nebyla a ani nemohla být daná opatření předmětem přezkoumání soudem. Okolnost, že některá z opatření uložených žalobci byla v přezkumném soudním řízení zrušena, ještě neznamená, že žalobce se počínáním uvedeným v rozhodnutí správních deliktů nedopustil. Zrušení opatření ještě neznamená, že tu správní delikt není. Je zapotřebí rozlišit mezi jednáním žalobce odpovídajícím daným skutkovým podstatám správních deliktů a opatřením, které je institutem státní správy sledujícím odstranění zjištěných závad. Žalobní tvrzení o tom, že ke zrušení rozhodnutí z 2.2.2010 došlo pro nepřezkoumatelnost, neodpovídá rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.9.2011. Jako nepřezkoumatelné bylo totiž rozhodnutí posouzeno pouze v bodu o uložení sankce za správní delikt, naopak soud shledal, že žalobce se správních deliktů dopustil. Žalobní bod o tom, že odvolací instance nevypořádala odvolací námitku o uložení sankce, nemá opodstatnění. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný respektoval názor Krajského Pokračování - 7 - 10A 39/2012 soudu v Brně vyjádřený v rozsudku označeném v předchozí pasáži rozsudku. Konkrétně se uvádí, že pokuta byla uložena za použití zásady absorpce sazeb za tři sbíhající se správní delikty. Ty jsou v rozhodnutí vyjmenovány. Bylo tak učiněno s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je vysvětleno, jakou pokutu lze za jednotlivé žalobcem spáchané správní delikty uložit. Okolnost, že žalobce se dopustil více správních deliktů, byla přičtena k jeho tíži. Z obsahu odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že správní orgány obou instancí nevykročily z kritérií daných § 17 i/ odst. 2 zákona o potravinách, který ukládá přihlédnout při ukládání sankce k závažnosti správního deliktu, způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za kterých byl spáchán. Úvahy, ze kterých bylo při ukládání sankce vycházeno, jsou z napadeného rozhodnutí jednoznačně seznatelné, poukazuje se například na ohrožení spotřebitelů se zřetelem k tomu, že metanol je toxickou látkou, závady byly žalobcem zjistitelné a odstranitelné, počínání žalobce je hodnoceno jako nedbalostní. Nebyl tu proto důvod prvostupňové rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost rušit. Závada shledaná Krajským soudem v Brně byla v odvolacím řízení procesně správným postupem zhojena tím, že vada odůvodnění byla odvolací instancí napravena. Jestliže nedošlo ke změně výše sankce, nejedná se o změnu rozhodnutí prvního stupně, jak je v žalobě tvrzeno, ani o nové skutečnosti vedoucí k uložení pokuty za správní delikty. Jde tu v podstatě o přezkoumatelné vysvětlení aplikace kritérií, na základě kterých byla sankce uložena. Žalobce byl postižen pokutou, která je u nejpřísněji postižitelného deliktu přípustná a úvahy o výši sankce, která byla uložena v blízkosti spodní hranice, jsou v odůvodnění rozhodnutí konkretizované. Jestliže není stanovena nejnižší hranice sazby, je zapotřebí vycházet z toho, že pokutu lze uložit od 1 Kč až do částky předpokládané pro postih za konkrétní delikt. Pro věc je rozhodné, že žalovaná zákonné meze při úvaze o výši sankce respektovala a výši sankce a postup při jejím ukládání řádně odůvodnila. Řádné odůvodnění hledisek, ze kterých bylo při ukládání pokuty vycházeno, nepovažuje soud za formalistický přístup a snahu napravit prvostupňové rozhodnutí. Rozhodnutí o uložení sankce je proto přezkoumatelné a má oporu ve spise. Pro věc je podstatné, že metanol je toxická látka škodlivá zdraví a taková látka byla ve výrobcích žalobce zjištěna. Úsudek o vlivu aspartamu neznamená, že žalobcem nebyla vyrobena závadná potravina, která byla uváděna na trh. Jak již bylo uvedeno, skutečnost, že některá z opatření byla zrušena, zůstává bez vlivu na to, že žalobce se konkrétních správních deliktů dopustil. Nezbývá než zopakovat, že i Krajský soud v Brně, který se danou věcí zabýval, dospěl k závěru, že žalobce se jednotlivých deliktních jednání dopustil. Soud nesdílí názor žalobce o tom, že žalovaný v době zahájení řízení /ani v jeho průběhu/ nesprávně interpretoval předpisy evropského práva. Jestliže takové předpisy upravují maximálně přípustné množství metanolu ve výrobku a je prokázáno, že taková hodnota byla ve výrobcích žalobce překročena, pak výrobky žalobce jsou zdravotně závadné. Takové počínání žalobce je podřaditelné správnímu deliktu podle § 17 odst. 2 písm. a/ o potravinách. Povinnost stanovená přímo aplikovatelným předpisem evropského práva byla proto žalobcem porušena. Pokračování - 8 - 10A 39/2012 Předpisy o které se právní zjištění o porušení povinností žalobcem opírá, jsou v rozhodnutí správních orgánů obou stupňů uvedena. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že pro výrobu lihovin bylo použito lihu zemědělského původu. Jestliže bylo výsledky kontrol prokázáno, že žalobcem vyrobený líh obsahoval větší než přípustné množství metanolu, pak větší než přípustné množství metanolu muselo být zjištěno též v lihovinách, pro jejichž výrobu byl líh použit. Skutečnost, že je notorietou, že metanol je zdraví škodlivý, shledal již Krajský soud v Brně a tento názor sdílí též podepsaný soud. To, že metanol je zdraví škodlivý a je nebezpečný, bylo známo jak v době kontroly v roce 2008, tak v průběhu správního řízení i v době vydání napadeného rozhodnutí a je obecně známou skutečností též v době rozhodování soudu. K právnímu názoru žalobce o možnosti postižení všech výrobců alkoholických nápojů soud uvádí, že takovému postihu jsou vystaveni pouze ti výrobci lihovin, u kterých je prokázáno, že obsah metanolu překračuje předpisem přípustné množství. Výhrady žalobce související s tím, že nevyráběl nebezpečné potraviny, byly v odůvodnění napadeného rozhodnutí dostatečně vypořádány. Je-li laboratorními rozbory prokázáno, že výrobky z hlediska množství metanolu nevyhověly požadavkům kladeným na daný typ lihoviny, pak jedná se o potraviny zdraví škodlivé a tudíž nebezpečné. Výrobou a distribucí takových výrobků pak žalobce porušil předpisy, na které žalobě poukazuje. Tím se dopustil deliktu podle ustanovení § 17 odst. 2 písm. a/ zákona. Rozhodnutí o uložení sankce za správní delikt je přezkoumatelné, jak již vyjádřil Krajský soud v Brně a jak je zcela zřetelné z rozhodnutí samého. Je zcela jasně a nezaměnitelně patrno, jakým počínáním, kdy a kde se žalobce deliktu dopustil, jaký právní předpis porušil, z jakého důvodu je potravina škodlivá. V tomto ohledu rozhodnutí zcela odpovídá požadavkům judikatury Nejvyššího správního soudu, na kterou se v žalobě odkazuje. Rovněž odůvodnění napadeného rozhodnutí splňuje požadavky na rozhodnutí kladené ve smyslu § 68 odst. 3 správ. řádu. Odvolací námitky byly vypořádány a správní orgány obou stupňů se zabývaly podstatnými skutečnostmi prokazujícími, že žalobce se daných správních deliktů dopustil. Rozhodnutí obsahuje skutkové zjištění, hodnocení důkazů i zjištění právní obsahující argumentaci o aplikovaných právních předpisech. Nejde tu o pouhou rekapitulaci právních předpisů, ale zcela konkrétně se uvádí, že byly aplikovány předpisy evropského práva a jakým způsobem. Správní uvážení mělo v souzené věci místo při stanovení výše sankce. Možnost postihu pro správní delikt není na správním uvážení žalovaného, protože z ustanovení § 17 odst. 1 je zřejmé, že konkrétně vyjmenovanými jednáními provozovatel naplní jednotlivé skutkové podstaty správních deliktů a za takové počínání se mu uloží pokuta /§ 17 odst. 3 zákona/. Není tudíž na volbě žalovaného, zda pokutu uloží či nikoli, proto se nejedná o správní uvážení. Jak již bylo uvedeno, na správní úvaze je pouze výše sankce. Rozhodnutí je přesvědčivé i ohledně doby stanovené pro předložení listin v zájmu sledovatelnosti potravin. To je zcela zřejmé z odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 19. Konkrétně se uvádí, že je na výrobci, aby vedl informace tak, aby bylo možno předložit je po vznesení požadavku, což lze dovodit z článku 18 odst. 1 a 3 nařízení č. 178/2002. Laboratorními rozbory je prokázáno, že v žalobě uvedené potraviny nevyhověly z hlediska obsahu metanolu ve výrobcích žalobce. Jak již bylo uvedeno, nařízení evropského Pokračování - 9 - 10A 39/2012 práva je přímo aplikovatelné vnitrostátními orgány a nevyžaduje žádnou implementaci do českého právního řádu a aplikace takového předpisu má před vnitrostátními předpisy přednost. Je-li nařízení přímo aplikovatelné, nevyžaduje podrobnější úpravu vyhláškou. Nezbývá než zopakovat, že pro věc je podstatné, že bylo prokázáno, že výrobky žalobce obsahují větší než přípustné množství metanolu, což způsobuje zdravotní závadnost produktů žalobce. Žalobní bod označený V. o nevypořádání námitek nemá opodstatnění. Z obsahu spisu je zřejmé, že výsledky kontroly i přijatá opatření byla v písemné formě žalobci doručována, dostalo se mu poučení o procesních právech. Ohledně třech opatření, která nebyla žalobcem respektována a zakládají třetí ze správních deliktů, pro které byl žalobce postižen, námitky uplatněny nebyly. Přitom je podpisem potvrzeno převzetí těchto opatření. Okolnost, že v rámci sledovatelnosti výroby a distribuce produktů musejí být informace poskytnuty na požádání, vyplývá z článku 18 odst. 1 nařízení č. 178/2002 Evropské unie. To znamená, že je na výrobci lihovin vést informační systém tak, aby mohl na požadavky kontrolních orgánů reagovat zcela bezprostředně. Ostatně stejný názor vyjádřil krajský soud v Brně ve svém rozsudku z 29.9.2011. Postup orgánů žalovaného proto odpovídal evropským předpisům a nelze jej hodnotit jako šikanózní. Proti opatření ze dne 12.8.2008 č. D02130536/08/D nebyly uplatněny námitky, jestliže žalobce nedoložil rozdíl mezi fyzickým a účetním stavem, pak dané opatření nedodržel. Na tom nemůže nic změnit ani okolnost, že následující den po vydání opatření se v provozovně žalobce uskutečnila celní kontrola, poněvadž ta byla zaměřena na dodržování předpisů v oboru působnosti celních orgánů. Komentář žalobce k jinému opatření pak nelze chápat jako námitky proti danému opatření tím spíše, nebyla-li dodržena lhůta pro jejich uplatnění. Pro posouzení toho, zda se žalobce dopustil správního deliktu nedodržením konkrétního opatření, je rozhodné, že žalobce nedoložil rozdíl mezi fyzickým stavem a stavem účetním podle skladovacích karet. Žalovaný na uplatněný komentář reagoval, což je zřejmé z napadeného rozhodnutí na straně 19. Lhůtu, ve které lze uplatnit námitky a její délku posuzoval Krajský soud v Brně, přičemž odkázal na ustanovení § 15 zákona o státní kontrole. Právě takto dlouhá lhůta odpovídající danému ustanovení byla žalobci pro uplatnění námitek stanovena. Nejedná se proto o lhůtu v nedostatečné délce zamezující žalobci možnost uplatnit procesní práva. Důkaz ve formě protokolu akreditované společnosti ANALAB Praha byl zhodnocen v souvislosti s dalšími důkazy, především laboratorními rozbory dvou akreditovaných laboratoří, to je z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí zřejmé. Vysvětluje se též rozdíl ve výsledcích rozborů spočívající v mezích nejistoty měření právě se zřetelem k tomu, že byl učiněn závěr, že výsledek laboratoře ANALAB osciluje na hranici stanoveného limitu, čímž se při nejistotě měření dostává nad tento limit. I tato žalobní výhrada byla posouzena Krajským soudem v Brně jako nedůvodná a shodně daný žalobní bod nahlíží podepsaný soud. Hodnocením tohoto důkazu žalovaný při rozhodování o odvolání nikterak neporušil zásadu dvojinstančnosti rozhodování. Skutková zjištění o tom, že žalobce se daných správních deliktů dopustil, mají oporu ve spise, nejde o nepodložená tvrzení či pomluvy. Pokračování - 10 - 10A 39/2012 Při odůvodňování výše sankce se žalovaný řídil názorem Krajského soudu v Brně vyjádřeném v rozsudku ze dne 29.9.2011. Námitky žalobkyně byly v rozhodnutí o odvolání vypořádány, stanovení výše pokuty odpovídá zákonu o potravinách i správnímu řádu. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je pak seznatelné, s jakými sazbami při uplatnění zásady absorpce bylo uvažováno. To je zřejmé ze strany 21 a 22 napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí je v tomto ohledu přezkoumatelné a nelze jej považovat za zmatečné. Z odůvodnění rozhodnutí je pak patrno, podle jakých hledisek bylo při úvaze o výši sankce postupováno. Uvádí se, jaké okolnosti svědčily ve prospěch či v neprospěch žalobce. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není pro důvody uvedené v žalobě vadné. Návrh na předložení věci Evropskému soudnímu dvoru s předběžnou otázkou soud zamítl, protože je tu povinnost aplikovat předpisy evropského práva uvedené v předchozí pasáži rozsudku. V rozsahu přesahu přednesu žalobce při ústním jednání uplatněným žalobním bodům se soud věcí se zřetelem k úpravě lhůty k rozšíření žalobních bodů podle § 72 odst. 1 s.ř.s. nezabýval. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 11 - 10A 39/2012 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 6. února 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á , v.r. Za správnost vyhotovení: Zd.Soukupová

Dotčená ustanovení

Zákon soudní řád správní 150/2002 Sb.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (1)