10 A 39/2014
č. j. 10 A 39/2014-40
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Rubrum
10A 39/2014 - 40 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Marie Krybusové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. v právní věci žalobce R. V., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15.01.2014 č.j. KUJCK/4110/2014/ODSH/ivmi a ze dne 15.01.2014, č.j. KUJCK/4133/2014/ODSH/ivmi, za účasti Stavebního bytového družstva České Budějovice, Krčínova 1107/30, Z. M., bytem České Budějovice, Dr. Bureše 1189/9 a Jihočeského kraje České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 27.03.2014 doručena žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15.01.2014 č.j. KUJCK/4110/2014/ODSH/ivmi, kterým bylo ve výroku I. podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád) zamítnuto pro nepřípustnost odvolání Ing. M. P. (zástupkyně žalobce) proti usnesení Magistrátu města České Budějovice ze dne 16.09.2013 č.j. ODSH/12674.1/13/Mr a ve výroku II. bylo zamítnuto odvolání žalobce a Z. M. proti usnesení Magistrátu města České Budějovice ze dne 16.09.2013 č.j. Pokračování - 2 - 10A 39/2014 ODSH/12674.1/13/Mr, přičemž uvedené usnesení bylo tímto výrokem současně potvrzeno. Odvoláním napadeným rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo vysloveno, že Ing. J. Š., pracovník odboru dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města České Budějovice, není vyloučen ze žádných úkonů Magistrátu města České Budějovice v rámci správního řízení vedeného pod č.j. ODSH-11375/12/ŠM ve věci stavebního povolení na stavbu „Stavba přeložky silnice III/14539 (přes ulici M. Horákové do ulice Strakonická, stavební část 2 – 1. etapa)“. Projednávaná žaloba dále směřuje proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15.01.2014 č.j. KUJCK/4133/2014/ODSH/ivmi, kterým bylo ve výroku I. podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád) zamítnuto pro nepřípustnost odvolání Ing. M. P. (zástupkyně žalobce) proti usnesení Magistrátu města České Budějovice ze dne 16.09.2013 č.j. ODSH/12679.1/13/Mr a ve výroku II. bylo zamítnuto odvolání žalobce a Z. M. proti usnesení Magistrátu města České Budějovice ze dne 16.09.2013 č.j. ODSH/12679.1/13/Mr, přičemž uvedené usnesení bylo tímto výrokem současně potvrzeno. Odvoláním napadeným rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo vysloveno, že Ing. I. V., pracovník odboru dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města České Budějovice, není vyloučen ze žádných úkonů Magistrátu města České Budějovice v rámci správního řízení vedeného pod č.j. ODSH-11375/12/ŠM ve věci stavebního povolení na stavbu „Stavba přeložky silnice III/14539 (přes ulici M. Horákové do ulice Strakonická, stavební část 2 – 1. etapa)“. Včasnou správní žalobou se žalobce domáhá zrušení obou napadených rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, která těmto rozhodnutím předcházela. Žalobce napadeným rozhodnutím vytýká, že jimi nebyla nikterak zohledněna dvojí role žalobce ve správním řízení, kdy v tomto vystupuje jako fyzická osoba a současně jako zmocněnec. V rozhodnutích správního orgánu prvního stupně nelze tuto skutečnost nijak rozlišit, když není jasné, kdo je adresátem těchto rozhodnutí. Žalobou napadená rozhodnutí takové postavení žalobce nerozlišila vůbec a žalobce byl klasifikován pouze jako fyzická osoba. Žalobce nebyl v prvostupňových rozhodnutích ani v rozhodnutích žalobou napadených jako zmocněnec vůbec osloven. Všechna tato rozhodnutí jsou z uvedeného důvodu nejednoznačná. Upřením role zmocněnce bylo porušeno procesní právo účastníků řízení a všechna napadená rozhodnutí obsahují ústavně zakázanou libovůli a jsou pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelná a nezákonná. Žalobce dalším žalobním bodem poukázal na nedodržení procesních lhůt, kdy správní orgán prvního stupně neodůvodněně protahoval správní řízení nad zákonem vymezený rámec. Vydání prvoinstančního rozhodnutí nesplňuje třicetidenní ani šedesátidenní lhůtu a v celém rozsahu nebylo žalobci nikdy oznámeno. Toto pochybení zakládá porušení žalobcových procesních práv. Dále je žalobcem poukazováno na nevypořádání ostatních odvolacích námitek, které žalobce v žalobě blíže vymezil pod body B2A až B2F. Žalobou napadená rozhodnutí tudíž neřeší odvolání žalobce v celém rozsahu, obsahují libovůli, porušují ústavní pořádek ČR, jsou nejasná a nepřehledná, nemají oporu ve spisu, jsou vnitřně nekonzistentní a nedá se vysledovat, jak odvolací správní orgán dospěl k výroku a za použití jakých podkladů. Závěrem žalobce namítl nezákonnost koncepce „Integrovaný plán organizace dopravy“, když tato koncepce byla příslušným zastupitelstvem schválena bez neopominutelného podkladu – stanoviska ke koncepci (posouzení vlivů na životní prostředí). Pokračování - 3 - 10A 39/2014 Na základě všech shora uvedených skutečností navrhl žalobce zrušit obě rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jakož i žalobou napadená rozhodnutí a rovněž navrhl určit nezákonnost koncepce „Integrovaný plán organizace dopravy“. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť nebylo shledáno naplnění ust. 14 odst. 1 správního řádu. Rozhodnutí byla napadena odvoláními žalovaného jako fyzickou osobou a jako taková byla žalovaným posuzována. Tzv. „dvojí role žalobce“ ve správním řízení nebyla v podaném odvolání namítána a z tohoto důvodu na ni nemohl žalovaný žádným způsobem reagovat. Stejně tak porušení procesních práv z důvodu nedodržení lhůty dle správního řádu prvoinstančním orgánem nebylo v podaném odvolání namítáno. V případě nečinnosti správního orgánu měl žalobce možnost využít institutu ochrany proti nečinnosti ve smyslu ust. § 80 správního řádu. Odvolací námitky obsažené pod body 1 až 23 jsou převážně věcí probíhajícího stavebního řízení u Magistrátu města České Budějovice. Závěrem žalovaný uvedl, že koncepce „Integrovaný plán organizace dopravy“ není pro řešenou otázku podjatosti úředních osob relevantní. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Dne 07.11.2012 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno podání žalobce a Ing. M. P. označené jako „Podání – Podjatost“, ve věci správního řízení vedeného pod sp. zn. ODSH-11375/12/ŠM pro stavbu „Stavba přeložky silnice III/14539“. Obsahem tohoto podání je námitka podjatosti vznesená v uvedeném správním řízení vůči úředníkům úřadů příslušných k projednání dané věci, jejímž důvodem je bezprostřední ekonomický zájem Statutárního města České Budějovice a Jihočeského kraje, zaměstnavatelů příslušných úředníků, na výsledku rozhodnutí. Zájem těchto osob je založen skutečností, dle níž se dané rozhodnutí týká majetku Statutárního města České Budějovice a Jihočeského kraje a je od něj odvislý majetkový přínos pro oba tyto subjekty. Podjatost byla vznesena vůči všem úředníkům stavebního úřadu a vůči všem zaměstnancům obecního úřadu. Přílohou tohoto podání je dále seznam zaměstnanců stavebního úřadu, specializovaného stavebního úřadu a zaměstnanců krajského úřadu. Usnesením ze dne 10.12.2012 č.j. KT-1046/2012 vyzval správní orgán prvního stupně žalobce a Ing. M. P. k odstranění vad shora uvedeného podání, a to s ohledem na aktivní legitimaci Ing. M. P., která nebyla účastníkem původního řízení a není zřejmé, zda v projednávané věci vystupuje jako zástupce jiného subjektu, který účastníkem řízení je. Podáním ze dne 09.01.2013 doplněným o podání ze dne 11.02.2013 byly odstraněny vytýkané vady, když byla Ing. M. P. předložena plná moc vystavená Stavebním bytovým družstvem k zastupování v daném správním řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že udělená plná moc splňovala zákonné náležitosti ve smyslu ust. § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, byla správním orgánem akceptována a správní orgán v této souvislosti posoudil námitku podjatosti tak, jako by ji vedle žalobce podalo též Stavební bytové družstvo České Budějovice zastoupené Ing. M. P. Usnesením ze dne 16.09.2013 sp. zn. ODSH/12679/13/Mr zamítl prvostupňový správní orgán vznesenou námitku podjatosti a dále vyslovil, že Ing. I. V., pracovník odboru dopravy a silničního hospodářství není vyloučen z žádných úkonů Magistrátu města České Budějovice v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ODSH-11375/12/ŠM. Pokračování - 4 - 10A 39/2014 Z obsahu odůvodnění vyplývá, že se správní orgán prvního stupně zabýval toliko námitkou podjatosti vznesenou vůči pracovníkům Magistrátu města České Budějovice, když námitkou podjatosti vznesenou vůči pracovníkům Krajského úřadu Jihočeského kraje by se mohl zabývat pouze tento krajský úřad v samostatném řízení. Oprávněnou úřední osobou ve vztahu k předmětnému správnímu řízení byl stanoven Ing. J. M. a Ing. J. Š., případně též Ing. I. V. Ostatní zaměstnanci se na projednávané věci nepodílejí. O námitce podjatosti Ing. J. M. bylo rozhodnuto nadřízeným orgánem prostřednictvím rozhodnutí ze dne 15.07.2013 pod č.j. KT/542/2013. S ohledem na tyto skutečnosti bylo rozhodnuto o podjatosti uvedených úředních osob, když vůči ostatním zaměstnancům byla námitka shledána jako bezpředmětná. K samotné námitce podjatosti uvedených úředních osob správní orgán konstatoval, že v daném případě nelze shledat majetkové dotčení takového charakteru, pro nějž by bylo možné hovořit o překročení únosné míry „systémového rizika podjatosti“. V projednávané věci nelze prokázat žádný přímý majetkový prospěch, který by měl z vydání stavebního povolení Statutárnímu městu České Budějovice plynout. Cílem předmětného stavebního projektu je sloužit potřebám obyvatelstva v oblasti zajišťování dopravní obslužnosti, naplňování tohoto cíle patří k základním úkolům územně samosprávného celku a tento je povinen sledovat uvedené cíle bez ohledu na to, zda mu přinesou majetkový prospěch či nikoli. Správní orgán v této souvislosti rovněž neshledal, že by z vyjádření členů rady města bylo lze dovodit zvýšený zájem o výsledek řízení, který by překračoval obecné prosazování veřejného zájmu z důvodu veřejné prospěšnosti stavby. Správní orgán rovněž nehledal důvodnost námitky, dle které je dán zvláštní zájem města na výsledku z důvodu spoluvlastnictví letiště Planá. Souvislost uvedených námitek s žalobcem tvrzenou podjatostí nebyla shledána. Rovněž žalobcem namítaná pochybení při posuzování koncepce IPOD ze strany Krajského úřadu Jihočeského kraje neprokazují podjatost příslušných osob. Ve vztahu k Ing. I. V. nebylo správním orgánem shledáno podezření o jeho podjatosti. Proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalobcem, Ing. M. P. a Z. M. dne 14.10.2013 podáno odvolání, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 15.01.2014 č.j. KUJCK/4133/20014/ODSH/ivmi, kterým bylo ve výroku I. podle ust. § 92 odst. 1 správního řádu zamítnuto pro nepřípustnost odvolání Ing. M. P. (zástupkyně žalobce) proti usnesení Magistrátu města České Budějovice ze dne 16.09.2013 č.j. ODSH/12679.1/13/Mr a ve výroku II. bylo zamítnuto odvolání žalobce a Z. M. proti usnesení Magistrátu města České Budějovice ze dne 16.09.2013 č.j. ODSH/12679.1/13/Mr, přičemž uvedené usnesení bylo tímto výrokem současně potvrzeno. Odvoláním napadeným rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo vysloveno, že Ing. I.V., pracovník odboru dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města České Budějovice, není vyloučen ze žádných úkonů Magistrátu města České Budějovice v rámci správního řízení vedeného pod č.j. ODSH- 11375/12/ŠM ve věci stavebního povolení na stavbu „Stavba přeložky silnice III/14539 (přes ulici M. Horákové do ulice Strakonická, stavební část 2 – 1. etapa)“. Z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný ve vztahu k Ing. M. P. dospěl k závěru, že tato není osobou oprávněnou podat odvolání, když uvedené odvolání není Ing. M. P. podáno jako zplnomocněnou zástupkyní Stavebního bytového družstva České Budějovice, ale jako fyzickou osobou. Z tohoto důvodu žalovaný shledal odvolání podané Ing. M. P. jako nepřípustné, které je nutné zamítnout ve smyslu ust. § 72 odst. 1 správního řádu. Pokračování - 5 - 10A 39/2014 Ve vztahu k odvolání žalobce a Z. M. žalovaný konstatoval, že z odvolacích námitek nevyplývá, v čem je spatřován poměr Ing. I. V. k projednávané věci a jeho zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho podjatosti. Žalovaný dále shledal, že není zřejmé, jaký význam pro tvrzenou podjatost či nezákonnost má skutečnost standardního uspořádání pracoviště a určení, který z pracovníků bude účasten jednání. Jako standardní a předvídatelná byla shledána účast zástupců městské samosprávy na jednáních týkajících se dané věci, z níž tudíž nelze vyvozovat nátlak zástupců samosprávy na správní orgány. Závěrem žalovaný shledal, že nebyly naplněny podmínky ust. § 14 odst. 1 správního řádu. Usnesením ze dne 16.09.2013 sp. zn. ODSH/12674/13/Mr byla správním orgánem prvního stupně zamítnuta námitka podjatosti vznesená žalobcem a Stavebním bytovým družstvem České Budějovice a současně vylo vysloveno, že Ing. J. Š., pracovník odboru dopravy a silničního hospodářství, není vyloučen z žádných úkonů Magistrátu města České Budějovice v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ODSH-11375/12/ŠM. Z obsahu odůvodnění prvostupňového správního rozhodnutí vyplývá, že se správní orgán prvního stupně zabýval toliko námitkou podjatosti vznesenou vůči pracovníkům Magistrátu města České Budějovice, když námitkou podjatosti vznesenou vůči pracovníkům Krajského úřadu Jihočeského kraje by se mohl zabývat pouze tento krajský úřad v samostatném řízení. Oprávněnou úřední osobou ve vztahu k předmětnému správnímu řízení byl stanoven Ing. J. M. a Ing. J. Š., případně též Ing. I.V. Ostatní zaměstnanci se na projednávané věci nepodílejí. O námitce podjatosti Ing. I. V. bylo rozhodnuto prostřednictvím rozhodnutí ze dne 16.09.2013 sp. zn. ODSH/12679/13/Mr. O námitce podjatosti Ing. J. M. bylo rozhodnuto nadřízeným orgánem prostřednictvím rozhodnutí ze dne 15.07.2013 pod č.j. KT/542/2013. S ohledem na tyto skutečnosti bylo rozhodnuto o podjatosti uvedených úředních osob, když vůči ostatním zaměstnancům byla námitka shledána jako bezpředmětná. K samotné námitce podjatosti uvedených úředních osob správní orgán konstatoval, že v daném případě nelze shledat majetkové dotčení takového charakteru, pro nějž by bylo možné hovořit o překročení únosné míry „systémového rizika podjatosti“. V projednávané věci nelze prokázat žádný přímý majetkový prospěch, který by měl z vydání stavebního povolení Statutárnímu městu České Budějovice plynout. Cílem předmětného stavebního projektu je sloužit potřebám obyvatelstva v oblasti zajišťování dopravní obslužnosti, naplňování tohoto cíle patří k základním úkolům územně samosprávného celku a tento je povinen sledovat uvedené cíle bez ohledu na to, zda mu přinesou majetkový prospěch či nikoli. Správní orgán v této souvislosti rovněž neshledal, že by z vyjádření členů rady města bylo lze dovodit zvýšený zájem o výsledek řízení, který by překračoval obecné prosazování veřejného zájmu z důvodu veřejné prospěšnosti stavby. Správní orgán rovněž nehledal důvodnost námitky, dle které je dán zvláštní zájem města na výsledku z důvodu spoluvlastnictví letiště Planá. Souvislost uvedených námitek s žalobcem tvrzenou podjatostí nebyla shledána. Rovněž žalobcem namítaná pochybení při posuzování koncepce IPOD ze strany Krajského úřadu Jihočeského kraje neprokazují podjatost příslušných osob. Ve vztahu k Ing. J. Š. nebylo správním orgánem shledáno podezření o jeho podjatosti. Proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalobcem, Ing. M. P. a Z. M. dne 14.10.2013 podáno odvolání, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím Pokračování - 6 - 10A 39/2014 ze dne 15.01.2014 č.j. KUJCK/4110/2014/ODSH/ivmi, kterým bylo ve výroku I. podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád) zamítnuto pro nepřípustnost odvolání Ing. M. P. (zástupkyně žalobce) proti usnesení Magistrátu města České Budějovice ze dne 16.09.2013 č.j. ODSH/12674.1/13/Mr a ve výroku II. bylo zamítnuto odvolání žalobce a Z. M. proti usnesení Magistrátu města České Budějovice ze dne 16.09.2013 č.j. ODSH/12674.1/13/Mr, přičemž uvedené usnesení bylo tímto výrokem současně potvrzeno. Odvoláním napadeným rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo vysloveno, že Ing. J. Š., pracovník odboru dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města České Budějovice, není vyloučen ze žádných úkonů Magistrátu města České Budějovice v rámci správního řízení vedeného pod č.j. ODSH-11375/12/ŠM ve věci stavebního povolení na stavbu „Stavba přeložky silnice III/14539 (přes ulici M. Horákové do ulice Strakonická, stavební část 2 – 1. etapa)“. Z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný ve vztahu k Ing. M. P. dospěl k závěru, že tato není osobou oprávněnou podat odvolání, když uvedené odvolání není Ing. M. P. podáno jako zplnomocněnou zástupkyní Stavebního bytového družstva České Budějovice, ale jako fyzickou osobou. Z tohoto důvodu žalovaný shledal odvolání podané Ing. M. P. jako nepřípustné, které je nutné zamítnout ve smyslu ust. § 72 odst. 1 správního řádu. Ve vztahu k odvolání žalobce a Z. M. žalovaný konstatoval, že z odvolacích námitek nevyplývá, v čem je spatřován poměr Ing. J. Š. k projednávané věci a jeho zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho podjatosti. Žalovaný dále shledal, že není zřejmé, jaký význam pro tvrzenou podjatost či nezákonnost má skutečnost standardního uspořádání pracoviště a určení, který z pracovníků bude účasten jednání. Jako standardní a předvídatelná byla shledána rovněž účast zástupců městské samosprávy na jednáních týkajících se dané věci, z níž tudíž nelze vyvozovat nátlak zástupců samosprávy na správní orgány. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Projednávaná žaloba směřuje proti rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice a Krajského úřadu Jihočeského kraje, kterými byla ve vztahu k žalobci zamítnuta jím vznesená námitka podjatosti vůči úředníkům stavebního úřadu města České Budějovice, speciálního stavebního úřadu, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic krajského úřadu a odboru dopravy a silničního hospodářství. Správní orgán prvního stupně v rámci svých rozhodnutí uvedenou námitku řešil toliko v rozsahu, v němž se týká úředních osob zařazených do tohoto úřadu a oprávněných k předmětnému řízení. Obsahem žalobního návrhu jsou kromě námitek směřujících proti rozhodnutím o podjatosti příslušných úředních osob též námitky směřující na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (bod B1 žaloby) a dále námitky nezákonnosti koncepce Integrovaného plánu organizace dopravy (bod B3 žaloby). Krajský soud se námitkami týkajícími se nečinnosti správního orgánu nezabýval, a to s odkazem na ust. § 79 odst. 1 s.ř.s., dle něhož byl žalobce v řízení před správními orgány povinen vyčerpat všechny prostředky, které daný procesní předpis stanoví k jeho ochraně před nečinností správního orgánu. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalobce žádné Pokračování - 7 - 10A 39/2014 opravné prostředky stanovené na jeho ochranu proti nečinnosti správních orgánů nevyužil a z tohoto důvodu se krajský soud nemůže těmito námitkami zabývat. Krajský soud se rovněž nezabýval námitkami, na jejichž základě žalobce požaduje určit nezákonnost koncepce Integrovaného plánu organizace dopravy, neboť tato otázka není předmětem žalobou napadených rozhodnutí, v nichž je řešena toliko podjatost úředních osob správního orgánu prvního stupně. Žalobními námitkami týkajícími se podjatosti úředních osob je žalobcem napadeným rozhodnutím vytýkáno, že nereflektují dvojí roli žalobce ve správním řízení, když v tomto vystupoval jako fyzická osoba a současně jako zmocněnec. Z obsahu námitky podjatosti ze dne 07.11.2012 bylo zjištěno, že tato byla podána Ing. M. P. a žalobcem, který v záhlaví této námitky kromě svého jména uvedl dále svou adresu, číslo mobilního telefonu a e-mailovou adresu. Námitka byla podepsána jeho jménem. Obsahem této námitky nebyla plná moc či její kopie osvědčující jeho zmocnění k zastoupení jiného subjektu. Rozhodnutími správního orgánu prvního stupně ze dne 16.09.2013 bylo rozhodnuto o námitce podjatosti žalobce jako fyzické osoby, jak vyplývá ze záhlaví tohoto rozhodnutí, kde správní orgán žalobce specifikoval mimo jiné též jeho datem narození bez toho, aniž by jej označil jako zmocněnce jiného subjektu. Z uvedeného je tudíž patrné, že prvostupňový správní orgán rozhodoval o námitce podjatosti vznesené žalobcem jako fyzickou osobou. Tento závěr je potom nutné učinit i ve vztahu k řízení o odvolání žalobce proti uvedeným rozhodnutím prvostupňového správního orgánu, kdy je se žalobcem v rámci napadených rozhodnutí jednáno jako s fyzickou osobou, když samotné písemné odvolání je podáno žalobcem jako fyzickou osobou bez přiložení jakékoliv plné moci osvědčující zmocnění žalobce jednat ve správním řízení za jiný subjekt. S ohledem na uvedené skutečnosti neshledal krajský soud rozhodnutí správních orgánů nejasná či zmatečná ve vztahu k postavení žalobce ve správním řízení, když ze všech těchto rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že se žalobcem bylo celou dobu jednáno jako s fyzikou osobou, která jedná sama za sebe, nikoliv jako se zmocněncem jiného subjektu. Žalobce dále namítá nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí, když žalovaný pouze přejímá závěry prvoinstančního rozhodnutí, s odvolacími námitkami se dostatečně nevypořádal a své závěry dostatečně nezdůvodnil. Z obsahu odvolání žalobce proti rozhodnutím správního orgánu o námitce podjatosti vyplývá, že pouze námitky uvedené pod body 1 až 7 se obsahově týkají podjatosti úředních osob, zbývající námitky uvedené pod body 8 až 23 se týkají řízení o vydání stavebního povolení na stavbu „Stavba přeložky silnice III/14539“. V rámci odvolacích námitek týkajících se podjatosti úředních osob označil žalobce chování vedoucího úředníka stavebního řízení (Ing. M.) za nemorální a protizákonné, jasně demonstrující úřednickou aroganci a podjatost vůči účastníkům správního řízení, když se opakovaně během stavebního řízení pokusil vyloučit účastníka řízení – Ing. B. Takové jednání je přímým porušením principu sounáležitosti, na němž je postaven správní řád. Z jednání tohoto úředníka (dopisu vedeného pod sp. zn. ODSH/14006/12/Mr) je zjevná osobní averze vůči účastníkům řízení a nadřazená arogance, které zakládají další podjatosti. Žalobce v odvolání dále namítá nejasnost a obsahovou prázdnost pojmu „systémová podjatost“. Pokračování - 8 - 10A 39/2014 Žalovaný správní orgán v reakci na uvedené odvolací námitky žalobce konstatoval, že z nich nikterak nevyplývá, v čem je spatřována podjatost Ing. M. a Ing. V. K účasti Ing. V. a Ing. Š. bylo žalovaným uvedeno, že přítomnost těchto úředníků, jako vedoucích odboru, u příslušného jednání, není ničím neobvyklým, jedná se o běžnou praxi s ohledem na jejich funkční zařazení. Žalovanému není zřejmá souvislost tvrzené podjatosti s organizačním uspořádáním pracoviště. K účasti zástupců městské samosprávy na jednáních v rámci daného stavebního řízení žalovaný uvedl, že tato účast je přirozená, přičemž je vedená snahou záležitosti s veřejností prodiskutovat. Účast oprávněných úředních osob a jejich vedoucího, disponujícího podpisovým právem, je logická. Porušení zákonem stanovených povinností ze strany úředních osob nebylo prokázáno, stejně tak ani konkrétní ovlivňování úřední osoby zaměstnavatelem. V případě zbývajících odvolacích námitek nebyla žalovaným shledána jejich souvislost s namítanou podjatostí úředních osob. S ohledem na shora uvedený obsah žalobou napadených rozhodnutí nebyla krajským soudem shledána jejich nepřezkoumatelnost či nezákonnost. Krajský soud se ztotožňuje se závěry žalovaného, dle nichž odvolací námitky neobsahují relevantní tvrzení, na nichž je založena namítaná podjatost příslušných úředních osob. Žalobce pouze popisuje průběh správního řízení a dovozuje podjatost úředních osob z jejich účasti na jednáních týkajících se daného stavebního řízení. Krajský soud v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20.11.2012 č.j. 1As 89/2010-119, v němž Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „…důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby dle ust. § 14 odst. 1 správního řádu je její zaměstnanecký poměr k územnímu samosprávnému celku tehdy, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky.“ Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v každém konkrétním projednávaném případě je třeba posuzovat systémové riziko podjatosti založené na skutečnosti, že úřední osoba je zaměstnancem územního samosprávného celku, který sám má zájem na výsledku řízení, v rámci něhož má úřední osoba činit úkony, nebo který může být přímo nebo nepřímo ovlivněn osobami, jež takový zájem mají. Takový zájem se musí vždy týkat konkrétní úřední osoby, nikoli celku. Žalobce v námitce podjatosti žádným způsobem nespecifikoval konkrétní úřední osobu, když touto námitkou namítl podjatost všech úředníků Magistrátu města České Budějovice a všech úředníků Krajského úřadu Jihočeského kraje. Z obsahu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vyplývá, že tento vymezil úřední osoby, vůči nimž by se mohla vztahovat námitka podjatosti žalobce dle jejich účasti na předmětném stavebním řízení. Dále se prvostupňový správní orgán v souladu se shora citovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu zabýval naplněním důvodů, jež by zakládaly systémovou podjatost uvedených úředních osob, přičemž dospěl k závěru, že tato není v projednávané věci prokázána. Správní orgán dospěl k závěru, dle něhož Ing. M. ani Ing. V. nejsou pro svůj pracovněprávní vztah k městu České Budějovice ovlivněni jinými, než zákonnými hledisky. Ekonomický zájem Statutárního města České Budějovice na výsledku řízení není takového charakteru, pro nějž by bylo možno shledat překročení únosné míry systémového rizika podjatosti. V projednávané věci nelze prokázat žádný přímý majetkový prospěch, který by měl z vydání povolení Statutárnímu městu České Budějovice plynout. Pokračování - 9 - 10A 39/2014 Krajský soud neshledal nepřezkoumatelným či nezákonným ani rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, když toto obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti a z jeho obsahu je zřejmé, že se správní orgán podrobně zabýval naplněním podmínek ust. § 14 odst. 1 správního řádu a vyčerpávajícím způsobem dovodil, že v projednávané věci nebyla překročena únosná míra systémového rizika podjatosti ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu. Soud proto v dané věci uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné, a proto žalobu dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Současně v souladu s ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval. O nákladech řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu lze osobě na řízení zúčastněné přiznat právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Protože soud žádnou takovou povinnost osobě na řízení zúčastněné neuložil, nemá tato osoba právo na náhradu nákladů řízení. Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 10 - 10A 39/2014 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích dne 29. srpna 2014 JUDr. Věra Balejová v.r. Předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.