10 A 40/2014

Rubrum

10A 40/2014 - 39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce ČECH – ODPADY s.r.o., IČO 260 68 869, sídlem v Praze 1, Biskupský Dvůr 2095/8, zastoupen JUDr. Janem Mrázem, advokátem v Českých Budějovicích, Pražská tř. 2354/139, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29. 1. 2014, č.j. KUJCK 6571/2014 OZZL/2, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 27. 3. 2014 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2014, č.j. KUJCK 6571/2014 OZZL/2, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Pokračování - 2 - 10A 40/2014 Městského úřadu Dačice ze dne 1. 10. 2013 č.j. OŽP/42903-13, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 50.000 Kč za správní delikt dle ust. § 125g odst. 6 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále též vodní zákon). Žalobce se uvedeného správního deliktu dopustil tím, že dne 27. 7. 2012 zředěnou kyselinu dusičnou se zbytky kalů o objemu 7 m³ soustřeďoval a přepravoval v kovové jednoplášťové cisterně, která nebyla odolná proti chemickým vlivům soustřeďované látky, v důsledku čehož došlo ke vzniku nebezpečné události, která byla dlouhodobě řešena hasičskými záchrannými sbory. (2) Žalobce předně namítá nesprávně zjištěný skutkový stav, k němuž došlo v důsledku neúplnosti a neucelenosti důkazů. Řízení před správními orgány bylo zatíženo průtahy, které měly za následek nemožnost opatřit řádně a včas potřebné důkazy. Nesprávnost postupu správních orgánů v rámci dokazování žalobce shledal též v případě dokazování svědeckou výpovědí, kdy svědek nebyl správním orgánem řádně poučen, jak ukládá ust. § 55 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád). Dokazování v řízení před správním orgánem bylo dle žalobce zatíženo vadou spočívající v neustanovení znalce z oboru anorganické chemie, neboť správní orgány nemohou mít ze své činnosti dostatečné znalosti v daném oboru. (3) Správní orgány rovněž pochybily, když navzdory objektivní odpovědnosti za správní delikt, nevěnovaly pozornost žalobcově obraně, který v průběhu celého správního řízení tvrdil, že šlo fakticky i právně o jednání jiného subjektu. (4) Žalobce navíc svým jednáním nenaplnil skutkovou podstatu daného správního deliktu, neboť ve správním řízení nebylo prokázáno, zda jde či nejde o vhodné zařízení ke skladování zředěné kyseliny dusičné. (5) Závěrem je žalobcem navrhováno žalobou napadené rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (6) Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. K vlivu délky řízení na pořízené důkazy žalovaný uvedl, že tato námitka nebyla žalobcem žádným způsobem konkretizována, přičemž samotný průběh řízení je spolehlivě zaznamenán ve správním spisu. Ani námitka týkající se absence poučení vyslýchaného svědka v průběhu správního řízení nebyla žalovaným shledána důvodnou, a to s odkazem na poučení svědka ze dne 6. 12. 2012, jež je součástí protokolu pořízeného téhož dne. K námitce žalobce, dle níž správní orgány v daném řízení nejsou nadány dostatečnými znalostmi v předmětné oblasti, žalovaný uvedl, že disponoval dostatečnými informacemi běžně dostupnými na internetových stránkách provozovaných žalobcem, na internetových stránkách Vysoké školy chemicko-technické v Praze a rovněž na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu. Ustanovení znalce v projednávané věci nebylo shledáno hospodárným ani účelným, když ust. § 56 správního řádu lze aplikovat až tehdy, pokud úřední osoby správního orgánu nemají potřebné odborné vzdělání. K nadužívání znaleckých posudků ve správním řízení poukázal žalovaný na aktuální judikaturu Nejvyššího správního soudu. Úřední osoba je v projednávané věci navíc absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. K naplnění skutkové podstaty projednávaného správního deliktu žalovaný uvedl, že již ve výroku prvostupňového správního rozhodnutí je zcela konkrétně popsána činnost žalobce, kterou byla naplněna skutková podstata řešeného správního deliktu, a rovněž jsou uvedeny skutečnosti týkající se naplnění příčinné souvislosti Pokračování - 3 - 10A 40/2014 činnosti žalobce s následkem, který nastal. Námitky žalobce byly správními orgány řádně vypořádány. III. Obsah správních spisů (7) Ze zápisu z hlášené havárie vydaného v rámci místního šetření Městským úřadem Dačice bylo zjištěno, že dne 28. 7. 2012 byla hlášena havárie – únik 5% kyseliny dusičné z přepravní kovové cisterny žalobce, který nezajistil včas její odvoz k úplné likvidaci. V důsledku reakce kyseliny s kovovou nádrží došlo k zahřátí této nádrže, jejímu natlakování a následnému protrhnutí a úniku kyseliny do záchytné jímky uvnitř areálu žalobce. Závadné látky se nedostaly mimo budovu provozovny žalobce, neunikly ani do vnitřní a dešťové kanalizace a ani do povrchových a podzemních vod. Z cisterny uniklo do záchytné jímky cca 1.000 až 2.000 litrů závadné látky. Na místě zasahovaly jednotky hasičského záchranného sboru a chemická jednotka laboratoří z Českých Budějovic. (8) Rozhodnutím Městského úřadu Dačice ze dne 12. 2. 2013 č.j. OŽP/24048- 12/2377-2012/MULJ byla žalobci dle ust. § 125g odst. 6 písm. c) vodního zákona uložena pokuta ve výši 50.000 Kč, a to za porušení jiné povinnosti stanovené v § 39 odst. 4 vodního zákona, k níž došlo v areálu TRW-DAS a.s. (sklad provozovaný žalobcem). Uvedeného správního deliktu se žalobce dopustil soustřeďováním a přepravou zředěné kyseliny dusičné v zařízení, které nebylo odolné proti chemickým vlivům soustřeďované látky a rovněž dočasně skladoval cisternu s touto kyselinou v objektu se záchytným prostorem menším než objem použité cisterny. Toto rozhodnutí bylo rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 21. 6. 2013 č.j. KUJCK 34182/2013 OZZL/3 zrušeno a věc byla správnímu orgánu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení. Důvodem uvedeného postupu odvolacího správního orgánu byla skutečnost, dle níž prvostupňový správní orgán dostatečně neprokázal a nezhodnotil příčinnou souvislost jednání žalobce se vzniklým následkem. Správní orgán byl tímto rozhodnutím napříště zavázán k prokázání naplnění skutkové podstaty daného správního deliktu, a to především ve vztahu k umístění závadné látky do místa, kde není dostatečný záchytný prostor. (9) Rozhodnutím Městského úřadu Dačice ze dne 1. 10. 2013 č.j. OŽP/42903-13 byla žalobci uložena pokuta ve výši 50.000 Kč, a to za porušení jiné povinnosti stanovené v § 39 odst. 4 vodního zákona, k níž došlo v areálu TRW-DAS a.s. (sklad provozovaný žalobcem). Žalobce zákonem stanovenou povinnost porušil soustřeďováním a přepravou zředěné kyseliny dusičné v kovové jednoplášťové cisterně, jež představuje zařízení, které není odolné proti chemickým vlivům soustřeďované látky. V době přečerpávání a dopravy byla tato cisterna umístěna nad srážkovou kanalizací areálu, což představuje porušení povinnosti stanovené § 39 odst. 4 písm. a) vodního zákona. Dále došlo k porušení povinnosti dané § 39 odst. 4 písm. b) vodního zákona k používání zařízení a k zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska jakosti vod tím, že jednoplášťová kovová cisterna je zcela nevhodná ke skladování a přepravě kyseliny dusičné. (10) Správná orgán prvního stupně za účelem objasnění skutkových okolností věci provedl ohledání věci (ohledání skladu odpadů), přičemž upustil od závěru, dle něhož žalobce umístil závadné látky do místa, kde není dostatečný záchytný prostor. Správní orgán doplnil dokazování též o výkres srážkové kanalizace, o správní řízení o vypouštění odpadních vod do vod povrchových, o správní řízení o povolení odvádění srážkových vod z areálu TRW-DAS a.s., o provozní a havarijní plán záchytné jímky u Šibeničního rybníka, o dodatek Pokračování - 4 - 10A 40/2014 k havarijnímu plánu a rovněž o evidenční list opadů. Z obsahu odůvodnění rozhodnutí se dále podává charakteristika zředěné kyseliny dusičné, která rozpouští kovy, z tohoto důvodu kovová cisterna, v níž byla žalobcem uskladněna, není spolehlivě odolným prostředkem. Žalobce tímto jednáním nesplnil základní technický požadavek na zařízení pro umístění a přepravu závadných látek ve smyslu § 39 odst. 4 písm. a) a b) vodního zákona. Z uvedeného ustanovení vyplývá povinnost ke zvláštnímu zacházení se závadnými látkami většího množství, s nimiž je spojeno zvýšené nebezpečí. Větším množstvím se rozumí množství nad 1000 l, přičemž žalobce nakládal se závadnou látkou o objemu 7 m³. Žalobce umístil při čerpání zředěné kyseliny dusičné nevyhovující zařízení do bezprostřední blízkosti šachty srážkové kanalizace zaústěné do řeky Vápovka a trasa přepravy vedla přes vpustě srážkové kanalizace zaústěné do Šibeničního rybníka. V případě rychlejší reakce kyseliny s cisternou mohlo dojít k úniku závadné látky a jejímu smísení se srážkovými vodami. Trasa přepravy je ve sklonu směrem k vjezdu do skladu odpadů, poslední kanalizační vpusť je umístěna ve sníženině u lapolu srážkové kanalizace. Při úniku kyseliny z cisterny by došlo k jejímu vniknutí do srážkové kanalizace a smísení se srážkovou vodou, která se trvale nachází v lapolu. Tímto jednáním žalobce porušil § 39 odst. 4 písm. a) vodního zákona. Žalobce rovněž porušil § 39 odst. 4 písm. b) vodního zákona, když k přepravě kyseliny použil nevhodné zařízení. Výše uložené pokuty byla odvozena z hrubého profesionálního selhání, v jehož důsledku došlo k úniku kyseliny. Jako polehčující okolnost správní orgán zohlednil včasnou součinnost žalobce. Výše pokuty byla stanovena též s ohledem na její výchovný účinek. (11) Proti tomuto rozhodnutí bylo žalobcem podáno odvolání, jehož stěžejní námitkou je tvrzení žalobce, kterým odmítá, že by od společnosti TRW-DAS převzal odpad zředěné kyseliny dusičné, tato společnost žalobci rovněž nevystavila žádné doklady svědčící o tomto předání. Doklad o předání odpadu je datován ke dni 7. 9. 2013, k tomuto dni žalobce převzal veškerou odpovědnost za danou látku. Do té doby nemůže žalobce nést žádnou odpovědnost. Žalobce v této souvislosti dále odkázal na § 16 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále též zákon o odpadech), dle něhož je za nakládání s odpady odpovědný původce odpadu, případně osoba, která k těmto odpadům nabyla vlastnictví. V daném případě se jednalo pouze o zapůjčení cisterny k přečerpání obsahu nádrže pro oplachové vody do doby vyřešení opravy, odstavená cisterna nebyla označena jako shromažďovací prostředek nebezpečného odpadu. O vhodnosti použití této cisterny byl navíc vedoucí provozu žalobce ubezpečen zaměstnankyní společnosti TRW-DAS. Žalobce v dané lokalitě soustřeďovacího místa odpadů společnosti TRW-DAS neprovozuje žádné své zařízení a z tohoto důvodu nemůže mít zpracovaný žádný havarijní plán. Přeprava byla provedena na žádost společnosti TRW-DAS v režimu zvláštních opatření. (12) O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, kterým žalovaný opakovaně konstatoval odpovědnost žalobce za daný správní delikt, a to v režimu vodního zákona. Žalovaný v této souvislosti poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, dle níž se odpovědnosti za správní delikty nelze vyhnout poukazem na smluvní či jiné ujednání mezi účastníky soukromoprávního vztahu. V daném případě se ve smyslu § 125g odst. 3 vodního zákona jedná o odpovědnost objektivní. Zkoumá se toliko naplnění obligatorních znaků objektivní stránky dané skutkové podstaty. V projednávané věci byla prokázána příčinná souvislost mezi jednáním žalobce a následkem. V projednávané věci nelze zohlednit, zda odvolatel věděl či nevěděl, že oplachová voda je zředěná kyselina dusičná. Nad to žalovaný uvedl, že v případě prvního odvolání žalobce tento věděl, že danou oplachovou vodou je kyselina dusičná, přičemž s ohledem na profesionalitu žalobce toto vědět měl. V projednávané věci bylo bezpečně prokázáno, že závadná látka byla přečerpávána a Pokračování - 5 - 10A 40/2014 dopravována nad srážkovou kanalizací a žalobce neučinil odpovídající preventivní opatření. Rovněž bylo prokázáno, že k přepravě a skladování kyseliny nebyly použity odpovídající technické prostředky. Správní orgán prvního stupně se řídil závazným právním názorem a odvoláním napadené rozhodnutí v tomto smyslu bezezbytku doplnil. Závěrem žalovaný konstatoval pochybení žalobce na úseku prevence, avšak současně přihlédl k následnému jednání žalobce, který se osvědčil při odstraňování škodlivých následků události. Toto jednání ovšem žalobce nevyviňuje a promítlo se toliko do výše uložené sankce. IV. Právní názor soudu (13) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. (14) Žalobce předně namítá nedostatečné zjištěný skutkový stav, který je důsledkem neúplnosti a neucelenosti důkazů. Správní orgány nepostupovaly s odpovídající péčí a bez zbytečných průtahů. (15) Z obsahu zápisu z hlášené havárie bylo soudem zjištěno, že dne 28. 7. 2012 byla hlášena havárie – únik 5% kyseliny dusičné z přepravní kovové cisterny žalobce, která se nacházela v areálu společnosti TRW-DAS a.s., kde má žalobce v nájmu provozovnu pro sběr a výkup odpadů. Dne 27. 7. 2012 byla objednána přepravní cisterna žalobce k odvozu 5% kyseliny dusičné z provozu společnosti TRW-DAS a.s. Jelikož žalobce nestihl zajistit odvoz této kyseliny, umístil cisternový kontejner do své provozovny, která se nachází v areálu TRW-DAS a.s. V důsledku reakce kyseliny s kovovou nádrží došlo k jejímu zahřátí a natlakování, následně k jejímu protržení a úniku této kyseliny do jímky v areálu. Tato skutečnost byla doložena též Výpisem ze zprávy o zásahu na únik kyseliny dusičné pořízeným Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje ze dne 29. 10. 2012. Ve věci bylo správním orgánem prvního stupně dále provedeno ohledání věci, o čemž svědčí Protokol o ohledání věci ze dne 12. 11. 2012, jehož obsahem je mimo jiné fotografická dokumentace provozovny žalobce společně se zakresleným plánem trasy dopravy kyseliny dusičné. Ve věci bylo rovněž nařízeno ústní jednání, které dne 6. 12. 2012 proběhlo za účasti zástupce žalobce, zástupce společnosti TRW-DAS a.s. a za účasti zástupce správního orgánu prvního stupně. Součástí spisové dokumentace je rovněž smlouva o dílo uzavřená mezi žalobcem a společností TRW-DAS a.s., jejímž předmětem je provozování zařízení na sběr a výkup odpadů společnosti TRW-DAS a.s. Z obsahu smlouvy vyplývá mimo jiné závazek žalobce coby zhotovitele k provozu skladu odpadů v souladu se schváleným provozním řádem a rovněž zabezpečení odpadů před nežádoucím znehodnocením, odcizením a únikem ohrožujícím životní prostředí. (16) Na základě shora uvedených důkazů provedených ve správním řízení má krajský soud skutkový stav věci za dostatečně prokázaný, neboť z uvedených důkazů se jednoznačně podává průběh celé události, kdy dne 28. 7. 2012 došlo v areálu provozovny žalobce k úniku 5% kyseliny dusičné, a to z přepravní cisterny žalobce, který na základě objednávky nestihl tuto kyselinu včas přepravit k její úplné likvidaci a tuto uskladnil v kovové cisterně, která se v důsledku chemické reakce s kyselinou protrhla, a následně došlo k jejímu úniku uvnitř areálu žalobce. Z uvedeného je zřejmé, že k úniku kyseliny došlo v důsledku pochybení žalobce, který nezajistil dostatečné technické vybavení pro skladování a přepravu této závadné látky. O průběhu této události svědčí zápis z hlášené havárie ze dne 28. 7. 2012 a Pokračování - 6 - 10A 40/2014 rovněž zpráva Hasičského záchranného sboru. Odpovědnost žalobce lze rovněž dovodit z uvedeného zápisu z hlášené havárie, ale též z protokolu o ústním jednání, z něhož jednoznačně vyplývá, že zaměstnankyně společnosti TRW-DAS a.s. u žalobce objednávala odvoz 5% kyseliny dusičné. O odpovědnosti žalobce svědčí též smlouva o dílo uzavřená mezi společností TRW-DAS a.s. jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem, který se mimo jiné zavázal k zabezpečení odpadů před nežádoucím znehodnocením, odcizením a únikem ohrožujícím životní prostředí. Ze všech uvedených podkladů shromážděných správním orgánem během správního řízení má krajský soud skutkový stav věci za dostatečně prokázaný, když navíc správní orgán prvního stupně, vázán závazným pokynem žalovaného, coby odvolacího orgánu, doplnil dokazování v dané věci o prokázání příčinné souvislosti jednání žalobce se způsobeným následkem. Z uvedených důvodů nebyla tato námitka žalobce shledána důvodnou. (17) Pokud žalobce dále namítá nesprávné provedení dokazování ve vztahu ke svědeckým výpovědím v rámci ústního jednání ze dne 6. 12. 2012, pak ani tuto námitku krajský soud neshledal důvodnou, a to s odkazem na obsah předmětného protokolu z téhož dne, jehož součástí je vlastnoručně podepsaný protokol o poučení svědka Z.S. ze dne 6. 12. 2012 a rovněž vlastnoručně podepsaný protokol svědkyně Ing. L.K. ze dne 6. 12. 2012. Předmětné poučení obsahově koresponduje s dikcí § 55 správního řádu. (18) Žalobce dále namítl pochybení správních orgánů, které chemickou reakci zředěné kyseliny dusičné s kovem hodnotily na základě vlastních poznatků, namísto jejího stanovení na základě znaleckého posudku. (19) V souladu s ust. § 56 správního řádu lze ve správním řízení opatřit důkaz znaleckým posudkem, závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu. (20) K úniku zředěné kyseliny dusičné z cisterny došlo v důsledku reakce kyseliny s kovovou nádrží (a možná i dalšími sloučeninami, které se nacházely v cisterně), na jejímž základě došlo k zahřátí a natlakování cisterny a jejímu následnému protrhnutí. Tento závěr Hasičského záchranného sboru vyplývá ze zápisu z hlášené havárie ze dne 28. 7. 2012. Chemickou reakci kyseliny dusičné potvrdil též Výpis ze zprávy o zásahu na únik kyseliny dusičné pořízení Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje dne 29. 10. 2012, jehož součástí je též protokol o zkoušce č. 758 pořízený chemickou jednotkou z laboratoří v Českých Budějovicích, z něhož vyplývá přítomnost 11,8% kyseliny dusičné. (21) Závěry týkající se chemických vlastností zředěné kyseliny dusičné učinil již správní orgán prvního stupně ve svém rozhodnutí ze dne 1. 10. 2013, a to konkrétně na straně 3 tohoto rozhodnutí, kde ve stručnosti popsal zředěnou kyselinu dusičnou jako látku, která na rozdíl od koncentrované kyseliny dusičné, některé kovy rozpouští, což může vést k narušení těchto kovů. Kovová cisterna žalobce z tohoto důvodu není spolehlivě odolným prostředkem proti chemickým vlivům této kyseliny. Žalovaný tuto chemickou reakci blíže popsal na straně 2 žalobou napadeného rozhodnutí, když uvedl, že zředěná kyselina dusičná chemicky reaguje se železem, tedy v daném případě s cisternou, do níž byla umístěna, neboť tato cisterna představuje slitinu železa s uhlíkem. Došlo tudíž k oxidačně-redukční reakci mezi kyselinou dusičnou a železem za vývinu tepla a oxidů dusíku. Tyto informace žalovaný získal mimo jiné z odborných publikací, na něž je v napadeném rozhodnutí poukazováno. Pokračování - 7 - 10A 40/2014 (22) Jak vyplývá ze shora citovaného zákonného ustanovení, správní orgán je povinen přibrat do řízení znalce v případech, kdy sám nedisponuje potřebnými odbornými znalostmi. V projednávané věci lze chemickou reakci zředěné kyseliny dusičné s kovy seznat již z vyjádření příslušníků Hasičského záchranného sboru a dovodit ji lze též ze závěrů chemické jednotky, které na místě v inkriminovanou dobu zasahovaly. Operační důstojník těchto sborů na místě sám vydal zákaz přečerpávat kyselinu do kovových nádrží, neboť tato reaguje s kovem. (23) Na tomto místě krajský soud rovněž poznamenává, že již samotná skutečnost, dle níž byla zředěná kyselina dusičná umístěna do kovové cisterny, kterou částečně „rozpustila“ a začala z ní vytékat, zjevně značí, že v cisterně muselo dojít k chemické reakci, v jejímž důsledku došlo k poničení kovu a úniku kyseliny. Samozřejmě není vyloučena přítomnost ani další sloučeniny v cisterně, v této souvislosti však nezbývá, než konstatovat, že tato neměla v cisterně co dělat a je pouze věcí žalobce, jaké prostředky k uskladnění závadných látek a k jejich přepravě užívá. (24) Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že předmětná správní rozhodnutí zpracovávaly osoby z oblasti životního prostředí, které mají s chemickými reakcemi látek ve vztahu k jejich vlivu na životní prostředí zkušenosti. O tomto závěru svědčí mimo jiné i odborná způsobilost zpracovatelky žalobou napadeného rozhodnutí, která je absolventkou Vysoké školy chemicko – technologické v Praze, jak vyplývá z jejího vyjádření ze dne 14. 4. 2014. V této souvislosti nelze mít pochybnosti ani o odborných znalostech žalobce, který nabízí poradenské služby v dané oblasti, a který tudíž musí být poučen o chemických vlastnostech zředěné kyseliny dusičné. (25) Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě nebyly s ohledem na dostatečnou odbornou způsobilost správních orgánů a okolnosti dané věci naplněny podmínky ust. § 56 správního řádu, nebyla námitka žalobce, dle níž měl být do správního řízení přibrán znalec v oboru anorganické chemie, shledána důvodnou. (26) Žalobce dále namítá nesprávný postup správních orgánů, které se dostatečně nevypořádaly s jeho námitkou, dle níž nebyly naplněny obligatorní znaky objektivní stránky skutkové podstaty daného správního deliktu, když fakticky i právně šlo o jednání jiného subjektu. (27) K uvedené námitce se krajský soud vyjádřil již shora. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 20. 6. 2008 mezi žalobcem jako zhotovitelem a společností TRW-DAS a.s. jako objednatelem vyplývá mimo jiné závazek žalobce zabezpečovat odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením a únikem ohrožujícím životní prostředí, sbírané odpady shromažďovat vytříděné podle jednotlivých druhů, kategorií a ukládat je do značených kontejnerů a při sběru, manipulaci a přepravě odpadů dodržovat důsledné zásady ochrany životního prostředí. Ze smlouvy o odběru odpadu, výkupu kovů a sběrných surovin uzavřené mezi společností TRW-DAS a.s. jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem dne 20. 6. 2008 vyplývá závazek žalobce přepravovat a odstraňovat odpady produkované objednatelem. Žalobce tudíž vykonával odstraňování, přepravu odpadů produkovaných společností TRW-DAS a.s. a další úkony s touto činností spojené, přičemž dne 28. 7. 2012 došlo v areálu provozovny žalobce k úniku 5% kyseliny dusičné, a to z přepravní cisterny žalobce, který na základě objednávky společnosti TRW-DAS a.s. nestihl tuto kyselinu včas přepravit k její úplné likvidaci a tuto uskladnil v kovové cisterně, která se v důsledku chemické reakce s kyselinou protrhla, a následně došlo k jejímu úniku uvnitř areálu žalobce. Pokračování - 8 - 10A 40/2014 (28) Dle ust. § 36 odst. 4 písm. a) vodního zákona každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. (29) Dle ust. § 36 odst. 4 písm. b) vodního zákona každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod. (30) Z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že povinnosti v nich stanovené je povinen plnit každý, kdo se závadnými látkami nakládá. (31) Dle ust. § 125g odst. 3 vodního zákona právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle ust. § 39 odst. 4. (32) S ohledem na skutkové okolnosti dané věci popsané krajským soudem shora je zřejmé, že za zacházení se závadnými látkami, představující v dané věci přepravu a uskladnění těchto látek, je odpovědný žalobce, který byl na základě objednávky společnosti TRW-DAS a.s. povinen zředěnou kyselinu dusičnou přepravit k její úplné likvidaci. Žalobce takto neučinil a uvedenou látku uskladnil v kovové cisterně, která neodpovídala požadavkům stanoveným v § 36 odst. 4 vodního zákona. V důsledku této činnosti žalobce došlo k následnému úniku zředěné kyseliny dusičné z cisterny. K uvedeným závěrům dospěly též správní orgány obou stupňů, jak vyplývá z jejich rozhodnutí, když správní orgán prvního stupně shledal odpovědnost žalobce v rozhodnutí ze dne 1. 10. 2013 na straně 2 a 6 tohoto rozhodnutí a žalovaný odpovědnost žalobce shledal v napadeném rozhodnutí na straně 4, kde ji i dále rozvedl. Námitka žalobce, dle níž správní orgány neprokázaly naplnění objektivní stránky skutkové podstaty projednávaného správního deliktu, tudíž krajským soudem nebyla shledána důvodnou. (33) Závěrem žalobce namítá nesprávný postup správních orgánů, které neprokázaly nevhodnost zařízení, do něhož byla zředěná kyselina dusičná umístěna. (34) K tomuto se krajský soud vyjádřil již v předchozí argumentaci, a to ve vztahu k chemickým vlastnostem zředěné kyseliny dusičné. (35) Povinnost k užívání jen takových zařízení, která jsou vhodná z hlediska ochrany vod při zacházení se závadnými látkami většího rozsahu, vyplývá z citovaného ust. § 36 odst. Pokračování - 9 - 10A 40/2014 4 písm. b) vodního zákona. Žalobce v daném případě použil k uskladnění zředěné kyseliny dusičné kovovou cisternu, která se v důsledku chemické reakce s vlitou 5% kyselinou dusičnou protrhla, a došlo k úniku této kyseliny. Nevhodnost této cisterny je tudíž patrná již ze způsobeného následku. S ohledem na chemickou vlastnost této zředěné kyseliny, která způsobuje rozpouštění kovů, je zřejmé, že kovová cisterna, kterou žalobce zvolil pro uskladnění kyseliny, je k tomuto účelu zcela nevhodná. Uvedený závěr jednoznačně vyplývá též z rozhodnutí správních orgánů, v nichž jsou opakovaně popisovány skutkové okolnosti události, ze kterých vyplývá jednoznačný závěr o nevhodnosti cisterny žalobce, která byla zředěnou kyselinou rozleptána, a došlo k jejímu úniku z cisterny. Z rozhodnutí správních rozhodnutí vyplývá rovněž závěr o odpovědnosti žalobce jakožto osoby, která se závadnou látkou většího množství v době havárie zacházela. Soud považuje tento závěr za správný a odpovídající zákonu. (36) S ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti nebyla ani tato námitka žalobce shledána krajským soudem důvodnou. V. Závěr, náklady řízení (37) Závěrem krajský soud konstatuje, že žalovaný stejně tak jako správní orgán prvního stupně postupovali v souladu s platnou právní úpravou. Krajský soud tedy neshledal v postupu žalované ani správního orgánu prvního stupně nesprávnost ani nezákonnost. Z tohoto důvodu shora uvedenou žalobu v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (38) Současně v souladu s ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. rozsudku nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval. (39) Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Pokračování - 10 - 10A 40/2014 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 26. února 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie Trnková v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava