10 A 41/2015

Rubrum

10A 41/2015 - 16 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobkyně J. M., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Kraje Vysočina, sídlem Jihlava, Žižkova 57, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 6. 2014, č.j. KUJI 44477/2014, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3.000 Kč.

Odůvodnění

Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 3. 3. 2015 doručena žaloba směřující proti rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 30. 6. 2014, č.j. KUJI 44477/2014, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov ze dne 15. 1. 2014, č.j. OVV/1752/2013 D-697/13, kterým žalobkyně byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“). Z obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalovaný rozhodoval o blanketním odvolání, které ani k výzvě správního orgánu prvního stupně nebylo žalobkyní doplněno. Žalovaný k tomuto odvolání konstatoval správnost postupu prvostupňového správního orgánu, který řádně zjistil stav věci, a to v rozsahu nezbytném pro její projednání. Ve vztahu k výši uložené pokuty bylo žalovaným shledáno, že tato byla stanovena v zákonné výši a v souladu se zjištěným skutkovým stavem věci. Dle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s) lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Včasnost podání projednávané žaloby, ve smyslu shora citovaného ust. § 72 odst. 1 s.ř.s., je žalobcem dovozována z okamžiku, kdy zmocněnec žalobkyně dne 26. 1. 2015 nahlédl do příslušného správního spisu. Z obsahu správního spisu bylo soudem zjištěno, že žalobou napadené rozhodnutí bylo zmocněnci žalobkyně – P. K. doručeno dne 14. 7. 2014 fikcí v souladu s ust. § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád). Pokračování - 2 - 10A 41/2015 Dne 4. 11. 2013 byl pod sp. zn. OVV/1752/2013 D-697/13 vydán správním orgánem prvního stupně příkaz, kterým byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Plnou mocí ze dne 10. 11. 2013 zplnomocnila žalobkyně ke svému zastupování ve správním řízení obecného zmocněnce P. K. Dne 20. 11. 2013 obdržel správní orgán prvního stupně odpor žalobkyně proti příkazu správního orgánu prvního stupně ze dne 4. 11. 2013, jehož obsahem je dále žádost zmocněnce žalobkyně o doručování písemností na e-mailovou adresu: [email protected]. Dne 25. 11. 2013 bylo zmocněnci žalobkyně prvostupňovým správním orgánem zasláno oznámení o konání ústního jednání v přestupkové věci. Toto oznámení bylo zmocněnci žalobkyně zasíláno nejprve na jím zvolenou e-mailovou adresu, na kterou se však nepodařilo doručit a z tohoto důvodu byl zmocněnec žalobkyně opakovaně obesílán též písemně, a to na doručovací adresu: ČS. A. 601/23, P. 6, která byla zjištěna výpisem z registru obyvatel. Zásilka vypravená správním orgánem prvního stupně dne 26. 11. 2013 se tomuto orgánu vrátila jako nedoručená dne 12. 12. 2013 a zásilka vypravená dne 20. 12. 2013 se tomuto správnímu orgánu vrátila jako nedoručená dne 6. 1. 2014, v obou případech se nepodařilo adresáta zastihnout a bylo zjištěno, že nemá domovní schránku. K ústnímu jednání konanému dne 15. 1. 2014 se zmocněnec žalobkyně nedostavil. Dne 15. 1. 2014 bylo správním orgánem prvního stupně pod sp. zn. OVV/1752/2013 D-697/13 vydáno rozhodnutí o přestupku v nepřítomnosti obviněné, jímž byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Toto rozhodnutí bylo dne 16. 1. 2014 zasíláno zmocněnci žalobkyně na e-mailovou adresu. Z kopie náhledu elektronické pošty pracovníka správního orgánu prvního stupně, který prvostupňové správní rozhodnutí zmocněnci žalobkyně odesílal, vyplývá, že v případě odeslané pošty došlo k „dočasnému pozdržení odeslání“ s tím, že se ji server pokusí odeslat později, což se vzhledem k hlášené chybě ani později nestalo. Z tohoto důvodu bylo zmocněnci žalobkyně prvostupňové správní rozhodnutí zasíláno opakovaně též písemně, avšak dne 5. 2. 2014 jej správní orgán obdržel zpět jako nedoručené s tím, že adresát nebyl zastižen a na uvedené adrese nemá domovní schránku. Dne 30. 1. 2014 obdržel správní orgán prvního stupně blanketní odvolání zmocněnce žalobkyně, které bylo tímto zmocněncem podáno z „právní opatrnosti“ s tím, že se v rámci neformální rozmluvy s úředníkem Městského úřadu Pelhřimov dozvěděl, že v projednávané věci bylo vydáno rozhodnutí. S ohledem na shora uvedené odvolání byl zmocněnec žalobkyně vyzván přípisem ze dne 30. 1. 2014 k doplnění tohoto odvolání. Výzva byla zmocněnci žalobkyně zprvu zaslána na jím zvolenou e-mailovou adresu, kam se však tato výzva opětovně nepodařila odeslat a z tohoto důvodu byla zmocněnci výzva zaslána též písemně, avšak dne 18. 2. 2014 se správnímu orgánu vrátila jako nedoručená s tím, že adresát nebyl zastižen a na doručovací adrese nemá schránku. Dne 30. 6. 2014 bylo žalovaným vydáno pod č.j. KUJI 44477/2014 rozhodnutí, jímž bylo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzeno. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě blanketního odvolání zmocněnce žalobkyně, které nebylo ani k výzvě správního orgánu prvního stupně doplněno. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shledal Pokračování - 3 - 10A 41/2015 rozhodnutí správního orgánu správné, skutkový stav věci byl tímto orgánem objasněn beze vší pochybnosti. Správně byla stanovena i výše uložené pokuty. Žalobou napadené rozhodnutí bylo zmocněnci žalobkyně doručováno na jím zvolenou e-mailovou adresu dne 30. 6. 2014. Téhož dne byla správnímu orgánu prvního stupně doručena zpráva z e-mailu zmocněnce žalobkyně. Zmocněnec potvrdil přijetí žalobou napadeného rozhodnutí. Z průvodky elektronického podání je však zřejmé, že toto potvrzení nebylo zmocněncem žalobkyně podepsáno zaručeným elektronickým podpisem. S ohledem na tuto skutečnost odeslal žalovaný napadené rozhodnutí rovněž písemně, a to na adresu zmocněnce žalobkyně, tato zásilka se však zmocněnci nepodařila doručit, dne 3. 7. 2014 byla připravena k vyzvednutí a dne 15. 7. 2014 byla vložena do schránky zmocněnce. Napadené rozhodnutí bylo zmocněnci žalobkyně doručeno fikcí dne 14. 7. 2014 dle ust. § 24 odst. 1 správního řádu. Dle ust. § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu. Dle ust. § 19 odst. 8 věty druhé správního řádu platí, že v případě doručování na elektronickou adresu je písemnost doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem. Nepotvrdí-li adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná (odst. 9), doručí správní orgán písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal. Žalovaný postupoval zcela v souladu s ust. § 19 odst. 8 správního řádu, neboť zmocněnec žalobkyně sice potvrdil přijetí žalobou napadeného rozhodnutí, avšak stalo se tak podáním, které nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem zmocněnce, jak vyplývá z průvodky elektronického podání ze dne 30. 6. 2014, které je součástí listinné části správního spisu. Vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy podmínky pro doručení napadeného rozhodnutí prostřednictvím elektronické adresy zmocněnce žalobkyně, postupoval správní orgán dle věty třetí ust. § 19 odst. 8 správního řádu a zmocněnci žalobkyně doručoval tak, jako by o doručování na elektronickou adresu nepožádal. Zmocněnci žalobkyně bylo doručováno na jeho adresu trvalého bydliště, která byla zjištěna z výpisu z centrálního registru obyvatel. Ani tuto písemnost se však nepodařilo řádně doručit, neboť adresát nebyl doručujícím orgánem (Českou poštou) zastižen a z tohoto důvodu byla písemnost doručena fikcí v souladu s ust. § 24 odst. 1 správního řádu. Krajský soud v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2014 č.j. 6As 218/2014 – 34, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 20. 8. 2014 č.j. 10A 79/2014 – 22 ve skutkově obdobné věci. Nejvyšší správní soud v daném případě konstatoval, že „Postup, kterým bylo rozhodnutí žalovaného správního orgánu doručeno postupem podle § 19 odst. 8 správního řádu na elektronickou adresu zástupce stěžovatele, byl proto v souladu se zákonem. Zpráva se nevrátila zpět jako nedoručitelná a zástupce stěžovatele nepotvrdil její převzetí nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, proto správní orgán doručil rozhodnutí na adresu zástupce stěžovatele a toto rozhodnutí bylo doručeno náhradním způsobem dne 31. března 2014 v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu; tuto skutečnost ostatně stěžovatel nijak nerozporoval.“ Pokračování - 4 - 10A 41/2015 S ohledem na shora popsaný průběh správního řízení, jež byl soudem ověřen ze správního spisu, je zřejmé, že správní orgány obou stupňů při doručování písemností postupovaly v souladu se zákonem. Žalobou napadené rozhodnutí bylo zmocněnci žalobkyně doručeno v souladu se zákonem fikcí dne 14. 7. 2014, lhůta pro podání správní žaloby tudíž žalobci uplynula dne 15. 9. 2014. Nad rámec krajský soud uvádí, že shora uvedený postup žalobkyně není ojedinělým případem v rámci přestupkových řízení, v nichž jako obhájce figuruje právní zástupce žalobkyně. Jedná se o promyšlenou procesní taktiku, která je nepochybně známa i Nejvyššímu správnímu soudu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2014 č.j. 4As 171/2014 – 26), stejně tak jako krajským soudům po celé republice (viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 11. 2013 č.j. 52A 61/2013-43). Účelem tohoto procesního postupu jsou cílené obstrukce činěné ve snaze dosáhnout uplynutí jednoroční prekluzivní lhůty pro projednání přestupku. Takový postup však není udržitelný a ze strany správních soudů jej nelze tolerovat. Dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně. Dle ust. § 72 odst. 4 s.ř.s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. Z tohoto důvodu nezbylo soudu než žalobu pro opožděnost odmítnout. Výrok o nákladech řízení se opírá dle ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Žalobci byl posledním výrokem tohoto rozhodnutí vrácen soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, a to v souladu s ust. § 10 odst. odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, dle něhož soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.

Poučení

o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Pokračování - 5 - 10A 41/2015 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. dubna 2015 Samosoudkyně JUDr. Marie Trnková v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka