10 A 43/2016

Rubrum

10A 43/2016 - 51 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobce Sdružení majitelů domů v centru Českých Budějovic se sídlem České Budějovice, Krajinská 35/1, zast. JUDr. Václavem Junkem, advokátem v Českých Budějovicích, Tovární 14, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22. 12. 2015, čj. KUJCK 90972/2015/OREG, za účasti I. E.ON Distribuce, a.s. se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, II. Povodí Vltavy s. p. se sídlem v Praze 5, Holečkova 8, III. Teplárna a.s. se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 32, t a k t o :

Výrok

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ze dne 22. 12. 2015, čj. KUJCK 90972/2015/OREG a rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 9. 9. 2015 čj. SU/8712/2014 Ry se z r u š u j í pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení. Pokračování - 2 - 10A 43/2016

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 15. 3. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2015, čj. KUJCK 90972/2015/OREG, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, jímž byla umístěna stavba posílení protipovodňové ochrany na Mlýnské stoce na konkrétně specifikovaných pozemkových parcelách v kat. úz. České Budějovice 3, a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobou je namítáno porušení zásadních procesních předpisů a rozhodnutí správních úřadů obou stupňů trpí formálními i věcnými nedostatky. Žalovaný sice napravil pochybení stavebního úřadu spočívající ve vyloučení žalobce z účasti na řízení, avšak v dalším řízení nedošlo k plné nápravě, protože nebyly zopakovány úkony správního řízení, ze kterých byl žalobce nesprávným postupem stavebního úřadu vyloučen. Žalobce byl sice vyzván k uplatnění námitek a důkazů, avšak takový postup nelze považovat za dostatečný v zájmu nápravy procesních vad. Žalobce požadoval zopakování úkonu a umožnění účasti na místním šetření, v důsledku čehož nemohl řádně uplatnit svá práva. Tím došlo k porušení základních zásad správního řízení. K nápravě vadného postupu nedošlo ani v odvolacím řízení. Žalovaný neučinil potřebná opatření k zajištění rovnosti účastníků. Stavební úřad dále žalobci neumožnil vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním a nebyl řádně poučen ve smyslu § 36 odst.1 a 3 správ. řádu. V doplnění žaloby z 15. 3. 2016 žalobce uvedl, že v seznamu dokladů ke správnímu spisu postrádá stanovisko dotčeného orgánu památkové péče z 8. 12. 2014. Stanovisko téhož orgánu z 2. 2. 2016 žalobci nebylo zasláno. Stanovisko z 8. 12. 2014 neuvádí ani stavební úřad ve svém sdělení z 3. 6. 2015. Závazné stanovisko bylo vydáno o měsíc později, než stanovisko Národního památkového úřadu ze dne 13. 11. 2014, které muselo závaznému stanovisku předcházet. Ze spisu dále není patrné, kdo byl oprávněnou úřední osobou. Poukazuje se rovněž na nesprávné vedení spisové dokumentace, což má za následek, že nelze vyloučit zaměnitelnost jednotlivých úkonů. To má dopad do možnosti uplatňovat účastnická práva v průběhu řízení. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Po právní moci rozhodnutí žalovaného o zrušení usnesení o vyloučení žalobce z územního řízení stavební úřad žalobce vyrozuměl o tom, že územní řízení bylo zahájeno, seznámil jej s obsahem žádosti a dalšími úkony, které učinil. Uvedl, že se lze seznámit se spisem a stanovil lhůtu pro uplatnění námitek. Žalobce dne 24. 6. 2015 vyjádřil nesouhlas s formulací obsahu prve uvedeného sdělení. Namítal, že procesní postup stavebního úřadu odporuje zásadám správního řízení a žádal o zahájení řízení od samého počátku se všemi relevantními účastníky. Toto podání bylo vyhodnoceno jako námitky a následovalo vydání rozhodnutí. To bylo napadeno odvoláním, které postrádalo konkrétní námitky proti územnímu rozhodnutí. K žalobním bodům žalovaný uvedl, že účastenství žalobce se nezakládalo ve smyslu § 28 odst. 1 správ. řádu, ale pro splnění podmínek § 85 odst. 2 písm. c) stav. zák. s odkazem na § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalobci bylo umožněno seznámit se s předmětem řízení a spisovým materiálem a podat námitky, které mu jako účastníku řízení přísluší. Podotýká se, že účastník řízení může uplatňovat námitky v rozsahu v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranu podle zvláštního předpisu sleduje. K námitkám Pokračování - 3 - 10A 43/2016 jiného charakteru se nepřihlíží. Žalobce žádné námitky nevznesl, řízení nebylo zapotřebí doplňovat. V rámci koncentrace mohl žalobce uplatnit námitky, vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí a nebyly porušeny základní zásady správního řízení. Stanovisko orgánu památkové péče z 2. 2. 2016 se pak vyjadřuje k dalšímu stupni projektové dokumentace a nemohlo být součástí dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Stanovisko orgánu památkové péče ze dne 8. 12. 2014 je uvedeno v seznamu dokladů pod č.

40. Spis obsahuje záznam, kdo je oprávněnou úřední osobou. Žalovaný připustil, že vedení spisu není zcela perfektní, ovšem zaměnitelnost podkladů nebyla shledána. Jako osoby na řízení zúčastněné se přihlásily společnosti E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice a Teplárna České Budějovice a dále státní podnik Povodí Vltavy. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Statutární město České Budějovice podalo dne 13. 10. 2014 žádost o vydání územního rozhodnutí pro stavbu posílení protipovodňové ochrany na Mlýnské stoce. Žadatel byl dne 4. 11. 2014 vyzván k odstranění ve výzvě specifikovaných vad podání a současně bylo řízení přerušeno. Dne 21. 1. 2015 stavební úřad oznámil zahájení řízení a stanovil termín ústního jednání. Ústní jednání spojené s ohledáním na místě se uskutečnilo dne 3. 3. 2015. Účastníci ústního jednání byli seznámeni se stavebním záměrem. Žádný z přítomných účastníků připomínky k věci neměl. Stavební úřad vydal dne 7. 1. 2015 usnesení, jímž žalobce řízení vyloučil jako domnělého účastníka. Toto usnesení žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 4. 2015 zrušil a řízení zastavil a uzavřel, že účastenství žalobce v řízení bylo založeno jeho přihlášením. Žalobce adresoval dne 3. 6. 2015 žalobci sdělení označené jako doručení písemností opomenutému účastníkovi, uvedl, že do 20 dnů od doručení oznámení může žalobce uplatnit své námitky, k později podaným námitkám nebude přihlédnuto. Současně uvedl, ve kterých úředních dnech se může seznámit se spisovou dokumentací. Žalobci byla udělena poučení ve smyslu § 89 odst. 4, 85 odst. 2 písm. a), b) a c) stav. zák. Žalobce dne 26. 6. 2015 stavebnímu úřadu sdělil, že bylo postupováno v rozporu se zásadami správního řízení. Rozhodnutí v této věci vydaná jsou nicotná a požadoval řízení zahájit od samého začátku se všemi relevantními účastníky Dne 9. 9. 2015 bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby Posílení protipovodňové ochrany na Mlýnské stoce, ve kterém se ve vztahu k žalobci uvádí, že ten byl dodatečně vyrozuměn o tom, že je účastníkem řízení a v jaké lhůtě má uplatnit své námitky. Žádné námitky jím uplatněny nebyly. Mezi stanovisky dotčených orgánů je založeno odborné vyjádření Národního památkového ústavu ze dne 13. 11. 2014, které navrženou koncepci hodnotí jako přijatelnou za konkrétně stanovených podmínek. Závazné stanovisko vydal odbor památkové péče magistrátu města dne 8. 12. 2014, uvádí se v něm, že stavební záměr je přípustný za předpokladu splnění podmínek uvedených ve výroku stanoviska. Pokračování - 4 - 10A 43/2016 Soudu bylo předloženo závazné stanovisko odboru památkové péče Magistrátu města České Budějovice z 2. 2. 2016, z jehož výroku plyne, že vydává se pro stavební řízení. Z návěty rozhodnutí je pak seznatelné, že Národní památkový ústav pro účely tohoto řízení vydal stanovisko dne 13. 1. 2016 pod čj. NTU-331/94668/15. Údaj o oprávněné úřední osobě je ve spise uveden ve formě razítka, přičemž uvádí se věc pod čj. SU/8712/2014. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že v podání žalobce nebyly označeny žádné konkrétní námitky proti napadenému rozhodnutí či umísťované stavbě, Sdružení bylo zahrnuto mezi účastníky a byla mu dána možnost seznámit se se spisovým materiálem a stanovena lhůta k uplatnění případných námitek. Žádné námitky vzneseny nebyly. Výhrady Sdružení byly zhodnoceny jako nedůvodné, protože se Sdružením bylo řádně jednáno a mohl uplatnit svá práva plynoucí z postavení účastníka podle zvláštního zákona. Nebylo proto postupováno v rozporu se základními zásadami správního řízení. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky není na sporu, že žalobce Sdružení majitelů v centru Českých Budějovicích je účastníkem územního řízení podle § 85 odst. 2 písm. c) stav. zák. Účastenství bylo žalobci přiznáno v průběhu řízení poté, co krajský úřad zrušil usnesení stavebního úřadu o vyloučení žalobce z řízení. V době, kdy původní usnesení o vyloučení žalobce z řízení bylo zrušeno, byly učiněny některé úkony. Stavební úřad dal žalobci možnost s dosavadním průběhem řízení se seznámit a poučil ho o možnosti uplatnit námitky. To však v zájmu zajištění procesních práv účastníka nepostačuje. Stavební úřad nařídil veřejné ústní jednání, s nímž spojil ohledání na místě. Z tohoto úkonu byl žalobce rozhodnutím stavebního úřadu vyloučen. Jestliže žalobce byl účastníkem řízení, měl právo uplatňovat námitky, přičemž ty lze uplatnit se zřetelem k ustanovení § 89 odst. 1 stav. zák. nejpozději při veřejném ústním jednání. Byl-li žalobce účastníkem řízení a nebyla mu dána možnost veřejného ústního jednání s ohledáním na místě se účastnit, pak v zájmu respektování žalobcových procesních práv nezbylo než veřejné ústní jednání s ohledáním na místě zopakovat. Tím by byla jeho procesní práva zachována, tím spíše za situace, kdy možnost uplatnit námitky trvá až do veřejného ústního jednání. Nepostačovalo pouhé stanovení lhůty pro dodatečné uplatnění námitek, ať již ve vztahu k respektování okamžiku ukončení možnosti podat námitky, tak se zřetelem k zajištění procesních práv účastníka řízení. Žádost o vydání územního rozhodnutí se projednává postupem podle § 84 a násl. stav. zák. Přitom je zapotřebí respektovat předpisy správního řádu, nestanoví-li stavební zákon jinak. To plyne z ustanovení § 192 stav. zák. To znamená, že i v územním řízení je zapotřebí dát účastníkům před vydáním územního rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, jak ukládá ustanovení § 36 odst. 3 správ. řádu. V souzené věci se žalobci dostalo poučení, že může uplatňovat v řízení námitky a v jaké lhůtě. Ten sice žádné věcné námitky neuplatnil, avšak poukazoval na procesní závady, spočívající v tom, že s ním jako s účastníkem řízení jednáno nebylo. Předpokládal, že bude zopakováno ústní jednání s ohledáním na místě. Po tomto sdělení žalobce následovalo Pokračování - 5 - 10A 43/2016 prvostupňové rozhodnutí. Žádný z účastníků nebyl uvědoměn o tom, že předpokládá se prvostupňové řízení ukončit. Porušení procesního práva ve smyslu prve označené právní normy je pak takovou procesní vadou, která může mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobci je proto třeba přisvědčit, že nebylo postupováno v souladu se zásadami správního řízení, jak jsou uvedeny v žalobě. Ve včasném doplnění žaloby je poukazováno na nesprávné vedení správního spisu. To ostatně připustil i sám žalovaný. Přitom jedná se o to, zda spis obsahuje stanovisko orgánů památkové péče. Pro věc je rozhodné, že takové stanovisko bylo vydáno dne 8. 12. 2014 formou závazného stanoviska a je ve spise žurnalizováno pod číslem 40. Pod shodným číslem se uvádí ve spisovém přehledu. Závazné stanovisko pak respektuje podmínky obsažené v odborném vyjádření Národního památkového ústavu, které bylo stavebnímu úřadu doručeno dne 18. 11. 2014. Do spisu bylo sice toto vyjádření zařazeno, jako číslo listo 46, z hlediska věcné správnosti má však význam, že odborné stanovisko bylo vydáno 13. 11. 2014, jím stanovené požadavky byly akceptovány a jsou vyjádřeny ve výroku závazného stanoviska orgánu památkové péče, které následovalo dne 8. 12. 2014. Závazné stanovisko ve výrokové části výslovně reaguje na odborné vyjádření Národního památkového ústavu ze 13. 11. 2014. Způsob vedení spisového seznamu je pak vadou, která zůstává bez vlivu na zákonnost, jestliže dotčený orgán po opatření příslušných podkladů hájil zájmy na jím spravovaném úseku, jestliže závazné stanovisko vydal. K argumentaci stanoviskem orgánu památkové péče z 2. 2. 2016 soud uvádí, že toto stanovisko bylo zcela evidentně vydáno po ukončení prvostupňového řízení, ve kterém bylo vydáno územní rozhodnutí. Toto stanovisko nemůže být součástí územního řízení, protože z výrokové části rozhodnutí je zjevné, že bylo vydáno pro účely řízení stavebního nikoli pro účely řízení územního. Podkladem pro vydání tohoto rozhodnutí je pak zcela jiné odborné vyjádření Národního památkového ústavu, které je datováno dne 13. 1. 2016. Jsou-li jednotlivé písemnosti dotčených orgánů datovány a opatřeny jednacími čísly, pak nemůže dojít k zaměnitelnosti jednotlivých vyjádření dotčených orgánů, případně jiných úkonů. Seznam dokladů ke spisu obsahuje vždy datum odpovídající tomu kterému vyjádření či stanovisku dotčeného orgánu, případně datum provedení určitého úkonu. Oprávněnou úřední osobou byla stanovena zaměstnankyně P. R., což je ve spise vyznačeno za použití formulářového razítka, ve kterém se současně uvádí číslo jednací věci. Označená zaměstnankyně úřadu je uvedená jako vyřizující oprávněná osoba v jednotlivých písemnostech vydaných v této věci a jako oprávněná úřední osoba též vydala prvostupňové rozhodnutí. Z toho vyplývá, že bylo rozhodnuto o tom, kdo je oprávněnou úřední osobou a tato oprávněná úřední osoba také žádost o vydání územního rozhodnutí projednala a rozhodla. Soud proto shrnuje, že pro prve uvedené procesní vady nemůže napadené rozhodnutí obstát. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady procesní povahy a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Protože stejnými vadami je stiženo též rozhodnutí prvostupňové, zrušil soud postupem podle § 78 odst. 3 s.ř.s. rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu města České Budějovice. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch, proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána Pokračování - 6 - 10A 43/2016 částka 11.228 Kč, představující 3.000 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 3.100 Kč, 2 x režijní paušál po 300 Kč a dalších 1.428 Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce žalobce plátcem. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu mají osoby na řízení zúčastněné právo na náhradu nákladů řízení, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Protože soud osobám na řízení zúčastněným žádnou povinnost neuložil, nemají právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože řízení předcházející napadenému rozhodnutí je stiženo takovými procesními vadami, které mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává v pěti vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 26. září 2016 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava